Jan Amos Komenský patří k největším pansofistům a filozofům Evropy. Zdůrazňoval, že vzdělávání je nikdy nekončící proces a že je třeba se mu celoživotně věnovat. Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK) z tohoto předpokladu vychází a klade důraz na nezbytnost nabytí kompetencí k celoživotnímu vzdělávání, díky kterým člověk dosáhne maximalizace svého potenciálu a dlouhodobé uplatnitelnosti ve společnosti. Komenského myšlenky jsou o to naléhavější, o co rychleji se svět mění. Doba, v níž žijeme, je stále komplexnější a klade na nás nové nároky související s nastoupivším obdobím digitalizace, robotizace, klimatických a společenských změn. Jsme jejich součástí a hledáme východiska nejen pro jednotlivce, ale i pro společnost a lidstvo.
Operační program Jan Amos Komenský navazuje na Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání a jeho hlavním cílem je podpora rozvoje otevřené a vzdělané společnosti založené na znalostech a dovednostech, rovných příležitostech a rozvíjející potenciál každého jednotlivce. Pro dosažení změn je potřeba zaměřit se jak na rovné příležitosti a zajištění spravedlivosti ve vzdělávání, tak na modernizaci obsahů a metod vzdělávání podporujících přístup k vysoce kvalifikovaným pracovním pozicím, k tranzici hospodářství a k adaptibilitě v profesní dráze každého jednotlivce, které ho ochrání před nezaměstnaností a chudobou. Excelenci a nezbytnou podporu výzkumu a vývoje je třeba podpořit zejména v těch oblastech, které mají potenciál přispět k dalšímu rozvoji společnosti a ekonomiky a které budou řešit celospolečenské problémy nejen na národní, ale také evropské úrovni. Výzkum a vzdělávání jsou nutnou podmínkou naší budoucnosti.
Hlavním podkladovým materiálem pro přípravu OP JAK v oblasti vzdělávání je Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ (Strategie 2030+), jejíž příprava byla zahájena na počátku roku 2019. Cílem Strategie 2030+ je definice vize, priorit, cílů a opatření pro jejich dosažení v oblasti vzdělávacího systému a vzdělávací politiky v ČR pro období do roku 2030 a následující.
Z důvodu zajištění kontinuity a návazností musí příprava Strategie 2030+ respektovat existenci dvou zásadních strategických dokumentů. Jedním z nich je Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2019 – 2023, který bude schválen v průběhu 2019 a na dané období zajistí pokračování implementace stávající Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 za reflexe jejího externího vyhodnocení a vytvoří výchozí rámec pro Strategii 2030+. Dále jde o každoročně aktualizovaný Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na roky 2016 – 2020, který bude nahrazen na další období v úzké provazbě na připravovanou Strategií 2030+. Intervenční logiky OP JAK jsou plně v souladu se vznikající Strategií 2030+. Současně jsou při tvorbě intervenčních logik zohledňovány výstupy evaluací, dotazníkových šetření a výstupy České školní inspekce (ČŠI).
Hlavními podkladovými materiály pro přípravu OP JAK v oblasti výzkumu a vývoje jsou Aktualizace Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2016 – 2020 a Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR (2014 – 2020), aktualizace 2018. Zároveň byly při zpracování intervenčních logik zohledňovány Inovační strategie České republiky 2019 – 2030, Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (platnost pro období 2012 – 2030), Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020, Cestovní mapa ČR velkých výzkumných infrastruktur pro léta 2016 až 2022, Iniciativa Průmysl 4.0 a též veškeré evaluační zprávy a výzkumná šetření realizovaná v rámci OP VVV. ŘO plánuje při tvorbě operačního programu zohlednit i další strategické dokumenty, které by měly být v budoucnu zpracovány, a to především Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+ a Národní výzkumnou a inovační strategii pro inteligentní specializaci 2021+ (tzv. Národní RIS3 strategie).
Struktura OP JAK reflektuje prioritní témata financovaná ze strukturálních fondů Evropské unie v programovém období 2021 – 2027 a zkušenosti z předchozích operačních programů v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V případě hraničních oblastí a možných synergií vede MŠMT diskusi se všemi relevantními ministerstvy (Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo pro místní rozvoj). Základním východiskem pro vyjednávání je nastavení hraničních oblastí v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV).
| Priorita | Cíl politiky | Fond |
| 1
Výzkum a vývoj
| CP 1
Inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace | Evropský fond pro regionální rozvoj
(EFRR) |
| 2
Vzdělávání
| CP 4
Sociálnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv | Evropský fond pro regionální rozvoj
(EFRR) |
Evropský sociální fond+
(ESF+) |
| 3
Technická pomoc
| nerelevantní | Evropský fond pro regionální rozvoj
(EFRR) |
| 4
Technická pomoc
| nerelevantní | Evropský sociální fond+
(ESF+) |
Struktura programu musí odpovídat výše jmenovaným cílům politiky daných obecným nařízením a rovněž souhrnu očekávaných výsledků pro každý cíl politiky a fond, který se bude na naplňování vybraného cíle politiky podílet.
OP JAK by v programovém období 2021 – 2027 měl podporovat veškeré regiony EU rozdělené do tří kategorií: Struktura programu musí odpovídat výše jmenovaným cílům politiky daných obecným nařízením a rovněž souhrnu očekávaných výsledků pro každý cíl politiky a fond, který se bude na naplňování vybraného cíle politiky podílet.
- méně rozvinuté regiony, jejichž HDP je nižší než 75 % průměru EU-28;
- tzv. přechodové regiony, jejichž HDP se pohybuje v rozmezí 75 – 90 % průměru EU-28;
- více rozvinuté regiony, jejichž HDP je vyšší než 90 % průměru HDP.