Časté dotazy

Jakou podobu má mít smlouva/dohoda o stáži mezi vysílající školou a hostitelskou institucí (šablona 3.I/7 a 3.II/8 Zahraniční stáže pedagogů)?

Vzor smlouvy/dohody o stáži není ze strany ŘO OP VVV určen. Důvodem jsou rozdílné zvyklosti institucí v různých zemích. Není ani stanoven jazyk, ve kterém má být smlouva/dohoda uzavřena. Smlouva/dohoda nemusí obsahovat konkrétní časové údaje, kdy proběhne stáž (smlouva může být i dlouhodobá z doby před začátkem realizace projektu).

Doložená smlouva/dohoda musí nezbytně obsahovat:

• Identifikační údaje vysílající školy a hostitelské školy. Školským zařízením v zahraničí je instituce pracující s dětmi a mládeží. (Může se jednat o VŠ/školské zařízení v EU, Spojném království Velké Británie a Severního Irska, Norsku, Islandu).
• Datum a podpis statutárního orgánu (nebo osoby zmocněné na základě plné moci) příjemce dotace, a to před konáním stáže.
• Údaj o účelu spolupráce odpovídající šabloně (např. stáž, stínování, debaty, konzultace, schůzky apod., popř. absolvování odborných seminářů/kurzů).

Další informace a specifikace šablony Zahraniční stáže pedagogů jsou uvedeny v příloze 3 výzvy Přehled šablon a jejich věcný výklad.

S Vašimi dotazy se můžete obracet na konzultační linku na tel: 234 814 777 nebo písemně na: dotazyZP@msmt.cz.

Je možné aktualizovat Strategické rámce MAP a tabulky investic dříve než po 6 měsících a nastavit platnost schválené dokumentace až od doby, kdy 6 měsíců uplyne?

Ne, tento postup není možný. Postupy MAP III uvádějí (podaktivita A 1.8., část B/5.), že „Řídící výbor MAP (ŘV) projednává, aktualizuje a schvaluje kapitolu k souladu investičních potřeb se SR MAP do roku 2025 vždy nejdříve po uplynutí šesti měsíců od data předchozího schválení...“. S termínem „platnost dokumentů“ Postupy MAP III vůbec nepracují. Mezi datem schválení dokumentu ze strany ŘV MAP a datem platnosti tohoto dokumentu není žádný rozdíl. Schválení je platné a vymahatelné v den, kdy si to ŘV MAP odhlasoval. Je třeba, aby harmonogram jednání ŘV MAP tuto skutečnost zohlednil.

Jaká jsou pravidla (podmínky) souběžné realizace prodlouženého projektu z výzvy Šablony II a projektu z výzvy Šablony III?

Pokud škola stále realizuje projekt z výzvy Šablony II, který je prodloužen, a zároveň škola v době prodloužení začala s realizací projektu z výzvy Šablony III, nesmí docházet k paralelní realizaci stejných aktivit daného subjektu (MŠ nebo ZŠ) v projektech výzev Šablony II a III. Nejprve je nutné ukončit realizaci aktivity z výzvy Šablony II a teprve po jejím ukončením začít s realizací stejné aktivity z výzvy Šablony III. MŠ v III. vlně šablon mají stejné aktivity pro MŠ z II. vlny šablon, ZŠ v III. vlně šablon mají stejné aktivity pro ZŠ z II. vlny šablon. Šablony školní družiny (ŠD) a školního klubu (ŠK) z II. vlny šablon nemají žádné stejné aktivity v III. vlně šablon, protože ve výzvě Šablony III nejsou ŠD a ŠK oprávněnými příjemci.

Příklad:

Pokud škola ve výzvách Šablony II a III zvolila aktivitu Využití ICT ve vzdělávání (ve stejné nebo různých variantách) pro MŠ a/nebo ZŠ, potom je nutné nejprve ukončit realizaci této šablony  v projektu výzvy Šablony II a teprve poté začít s realizací této šablony v projektu výzvy Šablony III. Veškeré kroky spojené s pořízením mobilních zařízení pro úspěšnou realizaci této aktivity výzvy Šablony III (výběrová řízení, nákup mobilních zařízení apod.) je však možné uskutečňovat již v době dokončování realizace aktivity Využití ICT ve vzdělávání v projektu výzvy Šablony II.

Výuku v rámci aktivity v projektu výzvy Šablony III je možné realizovat až s nově pořízenými zařízeními v rámci této aktivity.

Pokud škola aktivitu Využití ICT ve vzdělávání zvolila pouze ve výzvě Šablony III (popř. dokončuje tuto aktivitu ve školní družině či školním klubu), může s její realizací začít ihned bez ohledu na to, že  v prodloužení projektu stále realizuje jiné šablony z výzvy Šablony II.

Tématu překryvu šablon se také věnoval dotaz č. 15 (viz níže).

Jaké má žadatel povinnosti v souvislosti s archivací dokumentů spojených s realizací projektu?

Povinnosti příjemce v oblasti archivace dokumentů jsou popsány v Pravidlech pro žadatele a příjemce zjednodušených projektů, verze 1 až 3 (dle příslušné výzvy). Dále jsou uvedeny v právním aktu (Rozhodnutí o poskytnutí dotace).

Níže jsou uvedeny některé povinnosti a doporučení pro oblast archivace:

Dle Pravidel pro žadatele a příjemce, verze 3, jsou příjemci dotace povinni zajistit uchování dokumentů spojených s realizací projektu min. do 31. 12. 2033. V kapitole 7.4.3 Pravidla uchovávání dokumentů, je uvedeno, že „Příjemce je povinen uchovávat dokumenty spojené s realizací projektu. U dokumentů, které jakožto originály existují v IS KP14+ (resp. MS2014+), ovšem příjemce není povinen zajistit jejich uchovávání v originále na místě odlišném od IS KP14+ (resp. MS2014+). Pokud je v tomto informačním systému k dispozici pouze sken dokumentu, musí uchování originálu (či ověřené kopie) zajistit příjemce. Ve vazbě na potřebu zajištění řádné funkce systému pro záznam a uchovávání účetních záznamů pro každou činnost je stanovený termín, po který musí být originální dokumenty k dispozici kontrolním orgánům do 31. 12. 2033, pokud legislativa nestanovuje pro některé typy dokumentů dobu delší.“

ŘO doporučuje seznámit se s dokumentem Praktický pomocník pro archivaci zjednodušených projektů, který je dostupný na https://opvvv.msmt.cz/download/file5574.pdf. Zde se uvádí že „V souvislosti s uvedeným datem musí školy/školská zařízení upravit skartační řád školy tak, aby obsahoval informaci o povinnosti archivace projektových dokumentů do uvedeného termínu.“ A dále jsou zde uvedeny příklady dokumentů, které je třeba uchovávat v souladu s Pravidly pro žadatele a příjemce zjednodušených projektů.

ŘO OP VVV si dovoluje také odkázat na podobný dotaz, který byl již v minulosti uveřejněn u výzvy č. 63/64 jako dotaz č. 23 a u výzvy 65/66 jako dotaz č. 19.

Zaměstnáváme v projektu Šablony II nekvalifikovaného školního asistenta a plánujeme ho zaměstnávat i nadále v projektu Šablony III. Využíváme výjimku na vzdělání popsanou v Příloze 3 výzvy č. 63/64 v kapitole 7.2 Způsob doložení výstupů. Můžeme tohoto školního asistenta zaměstnávat v našem projektu Šablony III? Platí tato výjimka i zde?

Ano, tato výjimka na vzdělání je popsaná v Příloze 3 výzvy č. 80/81 v kapitole 5.2 Způsob doložení výstupů. Pokud příjemce ví, že si školní asistent nestihne doplnit požadovanou kvalifikaci do dne podpisu pracovně-právního dokumentu pro Šablony III, pak musí učinit veškeré kroky popsané ve zmíněné kapitole. Škola musí prokázat skutečnou snahu o zaměstnání kvalifikovaného pracovníka, tj. doložit minimálně jedno zveřejnění nabídky místa včetně uvedení data zveřejnění (např. na webových stránkách školy/webové stránce pracovně-inzertních serverů) a protokol o vyhodnocení výběrového řízení s negativním výsledkem a také minimálně jeden kontakt (dopis/e-mail včetně uvedení data jeho zaslání) na pobočku Úřadu práce ČR s poptávkou po pracovníkovi s příslušnou kvalifikací včetně negativní odpovědi úřadu. Zveřejnění inzerátu a iniciační dopis/e-mail na úřad práce musí proběhnout minimálně 30 kalendářních dní před zaměstnáním nekvalifikovaného pracovníka. Nekvalifikovaný pracovník dále musí doložit dosažení potřebné kvalifikace nejpozději do roka od nástupu na pozici školního asistenta, nejpozději však do konce realizace projektu. V případě zaměstnání více nekvalifikovaných osob toto platí pro každou z nich. Výstupy aktivity je v takovém případě možné doložit nejdříve v ZoR projektu následující po dosažení kvalifikace pracovníka. Pokud nebude doložena skutečná snaha hledání kvalifikovaného pracovníka a doložení splnění kvalifikace dle výše uvedeného, všechny měsíce práce nekvalifikovaného školního asistenta budou hodnoceny jako nezpůsobilé výstupy!

Během letních prázdnin nebudeme mít možnost pravidelně kontrolovat v systému IS KP14+ příchozí depeše. Je možné nechat si je zasílat na e-mail?

Ano, systém IS KP14+ umožňuje zasílání notifikace interní depeše. Pokud vám přijde v rámci příslušného projektu zpráva, upozornění nebo depeše, systém vás informuje přes e-mail nebo SMS. Postup nastavení zasílání notifikace je popsán v Uživatelské příručce IS KP14+: Pokyny pro vyplnění formuláře žádosti o podporu Zjednodušené projekty – výzvy č. 80 a 81 (šablony III) na straně 26. Uživatelská příručka je dostupná na https://opvvv.msmt.cz/vyzva/vyzva-c-02-20-080-sablony-iii-mimo-hlavni-mesto-praha/dokumenty.htm. V případě potřeby je možné také kontaktovat pracovníka konzultační linky na tel. 234 814 777, který Vám s nastavením notifikace pomůže.

Na webu společnosti Alza.cz jsme se dozvěděli, že nabízí notebooky a tablety pro realizaci šablon. Opravdu lze v rámci výzvy Šablony III volit tuto aktivitu?

Ano, ve výzvě Šablony III je jedna ze šablon (aktivit) nazvaná Využití ICT ve vzdělávání. Aktivita je určena pro MŠ i ZŠ a jejím cílem je rozvoj kompetencí pedagogických pracovníků v oblasti využívání nových výukových metod s využitím informačních a komunikačních technologií (ICT). Pro realizaci jedné šablony zakoupí škola 10 mobilních zařízení (tabletů nebo notebooků), s nimiž realizuje výuku. Podrobný výklad šablony a podmínek její realizace naleznete v Příloze č. 3 výzvy – Přehled šablon a jejich věcný výklad dostupné na odkazu https://opvvv.msmt.cz/download/file4881.pdf.

Příjem žádostí o podporu ve výzvě Šablony III končí 29. 6. 2021 ve 14 hodin. Projekty v této výzvě lze realizovat nejpozději do 30. 6. 2023. Dovolujeme si v souvislosti s nákupem mobilních zařízení upozornit na nutnost dodržovat veškerá pravidla týkající se zadávání veřejných zakázek dle platné legislativy. Příjemce dotace je dále povinen řídit se Rozhodnutím o poskytnutí dotace, Pravidly pro žadatele a příjemce zjednodušených projektů, popřípadě pravidly zřizovatele.

Podali jsme žádost o poskytnutí dotace a byl nám vydán právní akt (Rozhodnutí o poskytnutí dotace). Jsme povinni ho zveřejnit v Registru smluv?

Rozhodnutí o poskytnutí dotace, ani Dodatek k Rozhodnutí o poskytnutí dotace se v Registru smluv nezveřejňují. Je to z toho důvodu, že Rozhodnutí o poskytnutí dotace i Dodatek k Rozhodnutí o poskytnutí dotace nejsou dvoustrannými smlouvami. Jedná se o jednostranné rozhodnutí ze strany MŠMT/ŘO OP VVV.

O prázdninách by chtěl školní asistent čerpat tři týdny neplaceného volna. Je to ve zjednodušených projektech dovoleno? A pokud ano, jakým způsobem se neplacené volno vykazuje?

Pokud kterýkoli pracovník, hrazený z personální šablony, vyčerpal veškerou svou dovolenou a žádá o poskytnutí neplaceného volna, může se souhlasem zaměstnavatele toto volno čerpat. Do reportu o činnosti je nezbytné výslovně uvést dobu čerpání neplaceného volna a vykázat pouze takový počet splněných šablon, který odpovídá odpracovanému úvazku pro projekt. Report o činnosti musí být v souladu s výplatní listinou, kterou je třeba uschovat pro případnou kontrolu na místě.

Se stanovením počtu šablon, které je možné v měsíci, ve kterém pracovník čerpá neplacené volno vykázat, pomůže Kalkulačka indikátorů k ZoR – záložka Krácení šablon. Na záložce Informace_Krácení šablon je uvedeno „Krácení šablony lze využít i v jiných nezbytných případech, kdy nedojde k odpracování požadovaného úvazku v daném měsíci“.

Jakými podmínkami je vázáno nakládání s dlouhodobým majetkem (např. s budovami, vybavením atd.) podpořeným mimo režim veřejné podpory z prostředků OP VaVpI / OP VVV po ukončení doby udržitelnosti projektu?

V souladu s Rozhodnutím o poskytnutí dotace (dále „RoPD“) trvá u projektů, u kterých ještě nebyl odepsán veškerý podpořený dlouhodobý majetek, povinnost dodržovat podmínky nehospodářského využití infrastruktury podpořené v režimu mimo veřejnou podporu[1], a to po celou dobu životnosti podpořené infrastruktury, resp. odpisování podpořeného majetku.  

Vzhledem k této skutečnosti je nezbytné, aby příjemce podpory / partner projektu (dále „příjemce/partner“) i po skončení doby udržitelnosti projektu nadále prováděl monitoring podílu doplňkové hospodářské činnosti daného subjektu (relevant entity) dle Metodiky vykazování hospodářských činností, a to minimálně po dobu 10 let od poskytnutí podpory / vydání RoPD (v případě, že je doba životnosti podpořeného majetku delší než 10 let). Příjemce/partner je povinen uchovávat podklady nutné pro případnou kontrolu dodržování této podmínky, nemusí jej však už Řídicímu orgánu (dále „ŘO“) každoročně předkládat. V případě, že by hrozilo riziko překročení limitu možného doplňkového hospodářského využití podpořeného dlouhodobého majetku, je příjemce/partner, příp. nový nabyvatel tohoto majetku, o této skutečnosti povinen ŘO neprodleně informovat. 

Zohlednění podmínek nehospodářského využití a rovněž dalších povinností vyplývajících z pravidel veřejné podpory[2]  při nakládání s majetkem po ukončení doby udržitelnosti projektu je uvedeno v následujícím postupu:

Krok č. 1 - Je podpořený majetek již odepsaný?

Ano - pokud je podpořený majetek již odepsaný, není potřeba jeho další sledování z hlediska naplňování podmínek doplňkových hospodářských činností a majetek tedy může být převeden bez dalších podmínek (ačkoliv ŘO doporučuje, aby i případný převod odepsaného majetku ve vztahu k podnikům[3] probíhal za tržních podmínek s ohledem na riziko poskytnutí nepřímé veřejné podpory nabyvateli). → MAJETEK SE NESLEDUJE.

Ne – pro neodepsaný majetek, který byl podpořen z OP VaVpI / OP VVV, se i nadále uplatní podmínka nehospodářského, resp. doplňkového hospodářského, využití a je potřeba zkoumat další okolnosti převodu majetku. → Přejděte ke kroku č. 2.

Krok č. 2 - Má být majetek převeden na externí subjekt?

Ano - pokud má být majetek převeden na externí subjekt, případně dochází k převodu mezi příjemcem a partnerem či vice versa, je nezbytné zkoumat další okolnosti tohoto převodu - přejděte ke kroku č. 3.

Ne - pokud dochází pouze k internímu převodu u příjemce nebo u partnera, je nezbytné i nadále sledovat převedený majetek z hlediska naplňování podmínek doplňkových hospodářských činností, neboť umístění majetku v rámci příjemce/partnera není relevantní a zvýhodnění příjemce/partnera je stále přítomno. Převedený majetek musí být i nadále sledován a musí být součástí daného subjektu (relevant entity). → PŘÍJEMCE/PARTNER MAJETEK DÁLE SLEDUJE.

Krok č. 3 - Má být majetek převeden za tržní cenu?

Ano - pokud má být majetek převeden na externí subjekt za tržní cenu[4], nedojde k dalšímu přenosu výhody na tento externí subjekt[5] a majetek již není třeba dále sledovat. Z důvodu právní jistoty a s ohledem na podmínky vyplývající z RoPD (tj. povinnost využívat podpořené zdroje k nehospodářské činnosti) je nicméně nezbytné, aby příjemce reinvestoval veškeré zisky z prodeje majetku podpořeného z OP VaVpI / OP VVV zpět do svých primárních (nehospodářských) činností, čímž dojde k eliminaci poskytnuté výhody v podobě neodepsané části podpořeného majetku. → MAJETEK SE NESLEDUJE + PŘÍJEMCE/PARTNER REINVESTUJE ZISKY DO NEHOSPODÁŘSKÉ ČINNOSTI.

Ne - pokud má být majetek převeden za nižší než tržní cenu[6], je nezbytné zkoumat, zda tímto převodem nedojde k poskytnutí nepřímé veřejné podpory podniku od příjemce/partnera (ve smyslu kapitoly 2.2 Rámce VaVaI), a je tedy nezbytné zkoumat činnost nabyvatele majetku. → Přejděte ke kroku č. 4.

Krok č. 4 - Vykonává nabyvatel majetku hospodářskou činnost?

Ano - pokud má být majetek převeden za nižší než tržní cenu[7] na nabyvatele, který je podnikem ve smyslu pravidel veřejné podpory[8], představoval by tento převod poskytnutí nepřímé veřejné podpory od příjemce/partnera (ve smyslu kapitoly 2.2 Rámce VaVaI), neboť nabyvatel od příjemce/partnera obdrží výhodu v podobě rozdílu ceny majetku oproti jeho tržní ceně. Převod pod tržní cenou by bylo možno realizovat pouze v případě, že na něj bude uplatněna některá z výjimek ze zákazu poskytování veřejné podpory (např. podpora de minimis).

Ne - pokud je majetek převáděn za nižší než tržní cenu[9] na nabyvatele, který není podnikem ve smyslu pravidel veřejné podpory[10] (tj. např. na obec, veřejnou vysokou školu či na jinou veřejnou výzkumnou organizaci), a tento majetek bude nabyvatelem využit pro jeho nehospodářskou činnost[11], je možno převod realizovat[12]. Nicméně vzhledem ke skutečnosti, že výhoda (podpořený majetek) je převedena na tohoto nabyvatele, je nezbytné, aby tento nabyvatel nadále sledoval naplňování podmínek doplňkových hospodářských činností u převedeného majetku a nezměnil se původní režim podpory, a to minimálně po dobu 10 let od poskytnutí podpory / vydání RoPD.[13]

Z důvodu právní jistoty a s ohledem na podmínky vyplývající z RoPD (tj. povinnost využívat podpořené zdroje k nehospodářské činnosti) je i v případě tohoto převodu nezbytné, aby příjemce/partner reinvestoval případné zisky z prodeje majetku podpořeného z prostředků OP VaVpI / OP VVV zpět do svých primárních (nehospodářských) činností, čímž dojde k eliminaci poskytnuté výhody v podobě neodepsané části podpořeného majetku. → NABYVATEL MAJETEK DÁLE SLEDUJE + PŘÍJEMCE/PARTNER REINVESTUJE ZISKY DO NEHOSPODÁŘSKÉ ČINNOSTI.

Uvedený postup je možno popsat prostřednictvím vývojového diagramu:

[1] Ve smyslu bodu 20 Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01, dále jen „Rámec VaVaI“) a/nebo ve smyslu bodu 207 Sdělení Komise o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (2016/C 262/01).

[2] Zejména pravidla pro poskytování nepřímé podpory ve smyslu kapitoly 2.2 Rámce VaVaI a rovněž obecné principy přenesení veřejné podpory na nabyvatele u přechodu aktiv. Za dodržení pravidel veřejné podpory plně zodpovídá příjemce/partner.

[3] Za podnik se považuje subjekt, který vykonává hospodářskou činnost, tj. nabízí zboží nebo služby na trhu.

[4] Resp. ekvivalent tržní ceny v případě směny za jiný majetek/službu.

[5] Dle bodů 133 a 134 rozsudku Tribunálu ze dne 19. června 2019, Nürburgring eV v. Komise, T‑373/15, platí, že v případě, že podnik, který obdržel podporu neslučitelnou s vnitřním trhem, je získán za tržní cenu, a sice za nejvyšší cenu, kterou by byl ochoten zaplatit soukromý investor za normálních podmínek hospodářské soutěže za tuto společnost ve stavu, v němž se – zejména po obdržení státní podpory – nachází, je prvek podpory ohodnocen tržní cenou a zahrnut do kupní ceny. Za těchto podmínek nelze mít za to, že nabyvatel byl zvýhodněn oproti ostatním hospodářským subjektům na trh. Pokud se naopak prodej aktiv příjemce státní podpory uskuteční za nižší než tržní cenu, neodůvodněné zvýhodnění mohlo být převedeno na nabyvatele.

V této souvislosti lze uvést, že případné porušení podmínek doplňkových hospodářských činností by vedlo k tomu, že původní podpora je v rozporu s pravidly upravujícími poskytnutí podpory, a tudíž i potenciálně neslučitelná. Neodůvodněné zvýhodnění by následně mohlo být převedeno na nabyvatele, který majetek nabyl za podmínek, které nejsou tržní.

[6] Resp. ekvivalent tržní ceny v případě směny za jiný majetek/službu.

[7] Resp. ekvivalent tržní ceny v případě směny za jiný majetek/službu.

[8] Za podnik se považuje subjekt, který vykonává hospodářskou činnost (nabízí zboží nebo služby na trhu). Subjekt vykonávající nehospodářskou činnost, není považován za podnik ve smyslu pravidel veřejné podpory. Vykonávání pouze doplňkové hospodářské činnosti nemění skutečnost, že nabyvatel majetku není považován za podnik ve smyslu pravidel veřejné podpory.

[9] Resp. ekvivalent tržní ceny v případě směny za jiný majetek/službu.

[10] Za podnik se považuje subjekt, který vykonává hospodářskou činnost (nabízí zboží nebo služby na trhu). Subjekt vykonávající nehospodářskou činnost, není považován za podnik ve smyslu pravidel veřejné podpory. Vykonávání pouze doplňkové hospodářské činnosti nemění skutečnost, že nabyvatel majetku není považován za podnik ve smyslu pravidel veřejné podpory.

[11] Za nehospodářskou činnost lze považovat rovněž doplňkovou hospodářskou činnost dle bodu 20 Rámce VaVaI.

[12] V takovém případě převod nepředstavuje nepřímou podporu ve smyslu kapitoly 2.2 Rámce VaVaI.

[13] Dle bodu 134 rozsudku Tribunálu ze dne 19. června 2019, Nürburgring eV v. Komise, T‑373/15, platí, že pokud se prodej aktiv příjemce státní podpory uskuteční za nižší než tržní cenu, neodůvodněné zvýhodnění mohlo být převedeno na nabyvatele.