Sdělení Řídicího orgánu OP VVV naleznete ZDE (zveřejněno dne 4. 11. 2021, 3. verze z března 2021)
Sdělení Řídicího orgánu OP VVV naleznete ZDE (zveřejněno 14. 10. 2020, 1. verze z 31. 3. 2020 ZDE).
Sdělení Řídicího orgánu OP VVV k veřejným zakázkám naleznete ZDE (zveřejněno 6. 4. 2020).
Sdělení Řídicího orgánu OP VVV k mezinárodním mobilitám naleznete ZDE (zveřejněno 8. 4. 2020).
Metodický dopis vydaný ke všem Pravidlům pro žadatele a příjemce naleznete ZDE (zveřejněno 8. 4. 2020).
Sdělení Řídicího orgánu OP VVV k projektům výzvy Zvyšování kvality neformálního vzdělávání ZDE (zveřejněno 14. 4. 2020).
Sdělení Řídicího orgánu OP VVV k obnovení běhu lhůt ZDE (zveřejněno dne 23. 4. 2020).
FAQ:
Kdy je možné požádat o změnu doby, pro kterou je stanoven hraniční finanční milník, v návaznosti na vydaný metodický dopis, který se týká situací, které souvisejí se šíření koronaviru?
Odpověď ze dne 30. 4. 2020: Změna doby, pro kterou je stanoven hraniční finanční milník, je možná jen v případě, že příjemce žádá o prodloužení doby realizace projektu a kdy v souvislosti s tím dojde i k posunu okamžiku 60 % doby realizace projektu. Obecně platí, že v případě, kdy termín pro naplnění hraničního milníku spadne do stejného sledovaného období, za které byl doposud stanoven, tak se období nemění a lze upravit pouze výši hraničního milníku. Příjemce je povinen spolu se žádostí o změnu předložit kromě zdůvodnění také změnu finančního plánu.
Musí univerzity, resp. obecně zaměstnavatelé, uzavřít se svými zaměstnanci dohodu o výkonu práce z domova, když usnesení vlády o přijetí krizového opatření nabádají k využívání práce na dálku? Nestačí zveřejnění opatření rektora o využívání práce z domova na webu? Stačí případně ustanovení v pracovních smlouvách zaměstnanců navazující na interní pokyny zaměstnavatele?
Odpověď ze dne 2. 4. 2020: Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření k omezení volného pohybu zaměstnavatelům pouze doporučují využívat nejvyšší možnou měrou práci na dálku, pokud ji zaměstnanci mohou vykonávat v místě bydliště. Je tedy na zvážení každého zaměstnavatele, zda práci na dálku umožní, či nikoliv. Příjemce musí v každém případě postupovat v souladu se zákoníkem práce a dalšími právními předpisy, které se vztahují na pracovněprávní vztahy jejich zaměstnanců.
V zákoníku práce je v § 2 odstavci 2 uvedeno, že práce může být vykonávána na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na „jiném dohodnutém místě“. Totéž je obsaženo v ustanovení § 70a odst. 2 zákona o vysokých školách. Jiným místem může být i bydliště zaměstnance. Má-li být práce vykonávána na jiném místě, než je pracoviště zaměstnavatele, musí být tato skutečnost v souladu s § 4a odst. 2 zákoníku práce upravena dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
Pokud výkon práce z domova není specifikován v uzavřené pracovní smlouvě ani není mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem uzavřená jiná dohoda upravující práci na dálku, nelze provést změnu místa výkonu práce jednotlivých pracovníků pouze formou jednostranného prohlášení zaměstnavatele k nouzovému stavu, s nímž zaměstnance pouze seznámí, jelikož se jedná o změnu jejich povinností podle § 4a odst. 2 zákoníku práce. Výjimkou jsou případy, kdy již uzavřená smlouva jednostrannou změnu výkonu práce předvídá a zaměstnanec s ní vyslovil souhlas. Možnost výkonu práce z domova tedy v každém případě musí být mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem sjednána v písemné formě. Přitom není nutná forma listinná, v případě využití elektronického podpisu nebo datové schránky postačí forma elektronická. V případě, že není možné sjednat takovou dohodu v požadované formě, je možné získat předběžný souhlas zaměstnance například ústně nebo formou e-mailu (bez využití elektronického podpisu). Takové jednání je sice pro nedostatek formy neplatné, jeho neplatnost však může být v souladu s ustanovením § 582 občanského zákoníku zhojena následným stvrzením dohody písemnou formou.
Závěrem lze tedy říci, že podstatná je prokazatelná úprava pracovněprávního vztahu, resp. práv a povinností zaměstnance, která práci z jiného místa umožňuje.