Jakými podmínkami je vázáno nakládání s dlouhodobým majetkem (např. s budovami, vybavením atd.) podpořeným mimo režim veřejné podpory z prostředků OP VaVpI / OP VVV po ukončení doby udržitelnosti projektu?

V souladu s Rozhodnutím o poskytnutí dotace (dále „RoPD“) trvá u projektů, u kterých ještě nebyl odepsán veškerý podpořený dlouhodobý majetek, povinnost dodržovat podmínky nehospodářského využití infrastruktury podpořené v režimu mimo veřejnou podporu[1], a to po celou dobu životnosti podpořené infrastruktury, resp. odpisování podpořeného majetku.  

Vzhledem k této skutečnosti je nezbytné, aby příjemce podpory / partner projektu (dále „příjemce/partner“) i po skončení doby udržitelnosti projektu nadále prováděl monitoring podílu doplňkové hospodářské činnosti daného subjektu (relevant entity) dle Metodiky vykazování hospodářských činností, a to minimálně po dobu 10 let od poskytnutí podpory / vydání RoPD (v případě, že je doba životnosti podpořeného majetku delší než 10 let). Příjemce/partner je povinen uchovávat podklady nutné pro případnou kontrolu dodržování této podmínky, nemusí jej však už Řídicímu orgánu (dále „ŘO“) každoročně předkládat. V případě, že by hrozilo riziko překročení limitu možného doplňkového hospodářského využití podpořeného dlouhodobého majetku, je příjemce/partner, příp. nový nabyvatel tohoto majetku, o této skutečnosti povinen ŘO neprodleně informovat. 

Zohlednění podmínek nehospodářského využití a rovněž dalších povinností vyplývajících z pravidel veřejné podpory[2]  při nakládání s majetkem po ukončení doby udržitelnosti projektu je uvedeno v následujícím postupu:

Krok č. 1 - Je podpořený majetek již odepsaný?

Ano - pokud je podpořený majetek již odepsaný, není potřeba jeho další sledování z hlediska naplňování podmínek doplňkových hospodářských činností a majetek tedy může být převeden bez dalších podmínek (ačkoliv ŘO doporučuje, aby i případný převod odepsaného majetku ve vztahu k podnikům[3] probíhal za tržních podmínek s ohledem na riziko poskytnutí nepřímé veřejné podpory nabyvateli). → MAJETEK SE NESLEDUJE.

Ne – pro neodepsaný majetek, který byl podpořen z OP VaVpI / OP VVV, se i nadále uplatní podmínka nehospodářského, resp. doplňkového hospodářského, využití a je potřeba zkoumat další okolnosti převodu majetku. Přejděte ke kroku č. 2.

Krok č. 2 - Má být majetek převeden na externí subjekt?

Ano - pokud má být majetek převeden na externí subjekt, případně dochází k převodu mezi příjemcem a partnerem či vice versa, je nezbytné zkoumat další okolnosti tohoto převodu - přejděte ke kroku č. 3.

Ne - pokud dochází pouze k internímu převodu u příjemce nebo u partnera, je nezbytné i nadále sledovat převedený majetek z hlediska naplňování podmínek doplňkových hospodářských činností, neboť umístění majetku v rámci příjemce/partnera není relevantní a zvýhodnění příjemce/partnera je stále přítomno. Převedený majetek musí být i nadále sledován a musí být součástí daného subjektu (relevant entity). PŘÍJEMCE/PARTNER MAJETEK DÁLE SLEDUJE.

Krok č. 3 - Má být majetek převeden za tržní cenu?

Ano - pokud má být majetek převeden na externí subjekt za tržní cenu[4], nedojde k dalšímu přenosu výhody na tento externí subjekt[5] a majetek již není třeba dále sledovat. Z důvodu právní jistoty a s ohledem na podmínky vyplývající z RoPD (tj. povinnost využívat podpořené zdroje k nehospodářské činnosti) je nicméně nezbytné, aby příjemce reinvestoval veškeré zisky z prodeje majetku podpořeného z OP VaVpI / OP VVV zpět do svých primárních (nehospodářských) činností, čímž dojde k eliminaci poskytnuté výhody v podobě neodepsané části podpořeného majetku. MAJETEK SE NESLEDUJE + PŘÍJEMCE/PARTNER REINVESTUJE ZISKY DO NEHOSPODÁŘSKÉ ČINNOSTI.

Ne - pokud má být majetek převeden za nižší než tržní cenu[6], je nezbytné zkoumat, zda tímto převodem nedojde k poskytnutí nepřímé veřejné podpory podniku od příjemce/partnera (ve smyslu kapitoly 2.2 Rámce VaVaI), a je tedy nezbytné zkoumat činnost nabyvatele majetku. Přejděte ke kroku č. 4.

Krok č. 4 - Vykonává nabyvatel majetku hospodářskou činnost?

Ano - pokud má být majetek převeden za nižší než tržní cenu[7] na nabyvatele, který je podnikem ve smyslu pravidel veřejné podpory[8], představoval by tento převod poskytnutí nepřímé veřejné podpory od příjemce/partnera (ve smyslu kapitoly 2.2 Rámce VaVaI), neboť nabyvatel od příjemce/partnera obdrží výhodu v podobě rozdílu ceny majetku oproti jeho tržní ceně. Převod pod tržní cenou by bylo možno realizovat pouze v případě, že na něj bude uplatněna některá z výjimek ze zákazu poskytování veřejné podpory (např. podpora de minimis).

Ne - pokud je majetek převáděn za nižší než tržní cenu[9] na nabyvatele, který není podnikem ve smyslu pravidel veřejné podpory[10] (tj. např. na obec, veřejnou vysokou školu či na jinou veřejnou výzkumnou organizaci), a tento majetek bude nabyvatelem využit pro jeho nehospodářskou činnost[11], je možno převod realizovat[12]. Nicméně vzhledem ke skutečnosti, že výhoda (podpořený majetek) je převedena na tohoto nabyvatele, je nezbytné, aby tento nabyvatel nadále sledoval naplňování podmínek doplňkových hospodářských činností u převedeného majetku a nezměnil se původní režim podpory, a to minimálně po dobu 10 let od poskytnutí podpory / vydání RoPD.[13]

Z důvodu právní jistoty a s ohledem na podmínky vyplývající z RoPD (tj. povinnost využívat podpořené zdroje k nehospodářské činnosti) je i v případě tohoto převodu nezbytné, aby příjemce/partner reinvestoval případné zisky z prodeje majetku podpořeného z prostředků OP VaVpI / OP VVV zpět do svých primárních (nehospodářských) činností, čímž dojde k eliminaci poskytnuté výhody v podobě neodepsané části podpořeného majetku. NABYVATEL MAJETEK DÁLE SLEDUJE + PŘÍJEMCE/PARTNER REINVESTUJE ZISKY DO NEHOSPODÁŘSKÉ ČINNOSTI.

Uvedený postup je možno popsat prostřednictvím vývojového diagramu:


[1] Ve smyslu bodu 20 Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01, dále jen „Rámec VaVaI“) a/nebo ve smyslu bodu 207 Sdělení Komise o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (2016/C 262/01).

[2] Zejména pravidla pro poskytování nepřímé podpory ve smyslu kapitoly 2.2 Rámce VaVaI a rovněž obecné principy přenesení veřejné podpory na nabyvatele u přechodu aktiv. Za dodržení pravidel veřejné podpory plně zodpovídá příjemce/partner.

[3] Za podnik se považuje subjekt, který vykonává hospodářskou činnost, tj. nabízí zboží nebo služby na trhu.

[4] Resp. ekvivalent tržní ceny v případě směny za jiný majetek/službu.

[5] Dle bodů 133 a 134 rozsudku Tribunálu ze dne 19. června 2019, Nürburgring eV v. Komise, T‑373/15, platí, že v případě, že podnik, který obdržel podporu neslučitelnou s vnitřním trhem, je získán za tržní cenu, a sice za nejvyšší cenu, kterou by byl ochoten zaplatit soukromý investor za normálních podmínek hospodářské soutěže za tuto společnost ve stavu, v němž se – zejména po obdržení státní podpory – nachází, je prvek podpory ohodnocen tržní cenou a zahrnut do kupní ceny. Za těchto podmínek nelze mít za to, že nabyvatel byl zvýhodněn oproti ostatním hospodářským subjektům na trh. Pokud se naopak prodej aktiv příjemce státní podpory uskuteční za nižší než tržní cenu, neodůvodněné zvýhodnění mohlo být převedeno na nabyvatele.

V této souvislosti lze uvést, že případné porušení podmínek doplňkových hospodářských činností by vedlo k tomu, že původní podpora je v rozporu s pravidly upravujícími poskytnutí podpory, a tudíž i potenciálně neslučitelná. Neodůvodněné zvýhodnění by následně mohlo být převedeno na nabyvatele, který majetek nabyl za podmínek, které nejsou tržní.

[6] Resp. ekvivalent tržní ceny v případě směny za jiný majetek/službu.

[7] Resp. ekvivalent tržní ceny v případě směny za jiný majetek/službu.

[8] Za podnik se považuje subjekt, který vykonává hospodářskou činnost (nabízí zboží nebo služby na trhu). Subjekt vykonávající nehospodářskou činnost, není považován za podnik ve smyslu pravidel veřejné podpory. Vykonávání pouze doplňkové hospodářské činnosti nemění skutečnost, že nabyvatel majetku není považován za podnik ve smyslu pravidel veřejné podpory.

[9] Resp. ekvivalent tržní ceny v případě směny za jiný majetek/službu.

[10] Za podnik se považuje subjekt, který vykonává hospodářskou činnost (nabízí zboží nebo služby na trhu). Subjekt vykonávající nehospodářskou činnost, není považován za podnik ve smyslu pravidel veřejné podpory. Vykonávání pouze doplňkové hospodářské činnosti nemění skutečnost, že nabyvatel majetku není považován za podnik ve smyslu pravidel veřejné podpory.

[11] Za nehospodářskou činnost lze považovat rovněž doplňkovou hospodářskou činnost dle bodu 20 Rámce VaVaI.

[12] V takovém případě převod nepředstavuje nepřímou podporu ve smyslu kapitoly 2.2 Rámce VaVaI.

[13] Dle bodu 134 rozsudku Tribunálu ze dne 19. června 2019, Nürburgring eV v. Komise, T‑373/15, platí, že pokud se prodej aktiv příjemce státní podpory uskuteční za nižší než tržní cenu, neodůvodněné zvýhodnění mohlo být převedeno na nabyvatele.

Odpověď platná k datu:31. května 2021 13:02

Formulář

Nový dotaz