Praha, 31. ledna 2019 – Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání pokračuje i v novém roce v představování úspěšných projektů. Jako první představujeme projekt PERSONMED (Centrum rozvoje personalizované medicíny u věkem podmíněných onemocnění), který získal finanční prostředky z výzvy Předaplikační výzkum pro ITI.
„Porody před 28. týdnem těhotenství jsou pak spojeny s dlouhodobými následky, například s dětskou mozkovou obrnou, chronickými plicními chorobami, duševní retardací nebo s poruchami autistického spektra. V České republice se frekvence předčasných porodů pohybuje kolem 8 %. To znamená, že každoročně se narodí zhruba 8 000 dětí předčasně. I přes dramatické zlepšení perinatologické a neonatologické péče v posledních desetiletích se toto procento příliš nemění. Hlavní příčinou tohoto ustrnutí jsou velmi uniformní diagnosticko-terapeutické přístupy k řešení této patologie, které nezohledňují rozdíly v patofyziologických procesech vedoucích k předčasnému porodu. Personalizovaná medicína se jeví jako jediná správná cesta ke snížení frekvence a následků této závažné patologie s celospolečenským dopadem,“ dodává k problematice Kacerovský.
V současné době je u zánětlivých komplikací předčasného porodu největším problémem to, že probíhají zcela bez příznaků, které se projeví až v okamžiku, kdy zánět přejde z dutiny děložní na těhotnou ženu. To už je však jediným východiskem porod. Současným řešením, jak odhalit tento zánět, je odběr vzorku plodové vody. I přesto, že je to vyšetření téměř nebolestivé s minimálním rizikem komplikací, pacientky se ho obávají. Nové neinvazivní metody by měl nabídnout právě projekt Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Zkoumané budou dva rozdílné přístupy, které vysvětluje docent Kacerovský: „Za prvé půjde o využití neinvazivně odebraných vzorků tělních tekutin k získání informací o přítomnosti zánětu v dutině děložní. Bude zde i snaha, aby jak odběr vzorku, tak vyšetření mohlo proběhnout v domácím prostředí či v rámci ambulantní péče. Druhý postup je, že pomocí vysoce citlivých senzorů budeme zaznamenávat drobné otřesy lidského těla vyvolané mechanickými pohyby srdce a krve ve velkých tepnách. Získané informace budou sloužit jako podklad pro kontinuální sledování relevantních fyziologických parametrů matky a plodu, jako je dechová a tepová frekvence či pohyblivost plodu.“ Kromě snahy o zjištění stavu dutiny děložní pomocí neinvazivních testů bude projekt inovativní i v komplexnosti řešení problematiky a v navržení léčebně diagnostického postupu u předčasného porodu.
O to, aby se výše zmíněné výsledky dostaly co nejdříve do praxe, se stará výzkumný tým 41 pracovníků, kterým poskytují administrativní podporu další čtyři lidé. Součástí týmu jsou jak pracovníci zapojených výzkumných organizací, tak také studenti doktorských studijních oborů partnerů projektu a doktorandi na výzkumných pracovištích Fakultní nemocnice Hradec Králové. Zároveň výzkumníci počítají s mezinárodní spoluprací. „Na projektu budou spolupracovat dvě významné světové skupiny, které se dlouhodobě věnují problematice různých aspektů předčasného porodu. Jde o tým výzkumníků z Göteborgu vedený profesorem Bo Jacobssonem a tým z Barcelony vedený docentkou Terezou Cobo,“ uvádí Marian Kacerovský a na závěr dodává: „Výzkumný tým z Fakultní nemocnice Hradec Králové se systematicky věnuje výzkumu předčasného porodu od roku 2018 a v této oblasti patří mezi nejvýznamnější a nejproduktivnější týmy v rámci Evropy.“
Ultrazvukový snímek z 11. týdne těhotenství. Foto: Archiv projektu