SHARE-CZ+ Národní výzkum stárnutí
Realizátor:
Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i.
Doba realizace:
1. 1. 2017 – 31. 12. 2020
Projekt byl podpořen dotací ve výši 19 992 277 Kč, z toho příspěvek EU činí 14 264 490 Kč.
„V datech SHARE vidíme například konkrétní možnosti, jak vhodněji nastavit důchodový systém v Česku, abychom se aspoň zčásti postavili problému s jeho udržitelností.“
Radim Boháček, Ph.D., hlavní řešitel projektu
Bylo by možné projekt SHARE-CZ+ Národní výzkum stárnutí ve zkratce představit?
Stárnutí populace a související společenské a ekonomické dopady na růst a prosperitu patří k nejnaléhavějším výzvám Evropy 21. století. Projekt SHARE[1], jehož českou součástí je SHARE-CZ+ Národní výzkum stárnutí, odpovídá na tuto výzvu. Od roku 2004 je v rámci SHARE shromažďována mezinárodní, multidisciplinární a longitudinální databáze mikrodat, která se týkají zdraví, společenských a rodinných vazeb, socio-ekonomického postavení a dalších témat více než 140 000 osob ve věku 50+ a jejich partnerů ze všech zemí EU, Švýcarska a Izraele.
Hlavním cílem projektu SHARE-CZ+ je vytvořit podmínky pro kvalitní výzkum stárnutí prostřednictvím sběru kvalitních mezioborových longitudinálních dat populace 50+, harmonizovaných napříč všemi zeměmi v EU, a umožnit tak lepší pochopení procesu stárnutí evropské a české populace a formulaci reforem založených na faktech. Projekt umožní vybudování vědeckého týmu, který bude aspirovat na excelentní postavení v empirickém výzkumu demografických změn a jejich vlivů na socio-ekonomické postavení a kvalitu života starších generací.
V čem vidíte unikátnost projektu SHARE-CZ+ Národní výzkum stárnutí?
Unikátnost projektu SHARE-CZ+ leží ve třech rovinách. První rovinou je skutečnost, že SHARE-CZ+ je součástí mezinárodní výzkumné infrastruktury, což umožňuje mapovat situaci přechodu do důchodu a kvality života ve stáří nejenom v Česku, ale zároveň jsme schopni ji porovnat s dalšími 26 zeměmi Evropy. Za druhé projekt nabízí široké spektrum navzájem propojených informací (např. o zdravotním stavu, rodinných a společenských vazbách nebo vzdělání). Zároveň je projekt longitudinální, dovoluje tedy sledovat mezigenerační vazby. I když je celkově projekt zaměřen na lidi starší 50 let, pozorujeme zde i informace o jejich dětech a zároveň i zpětné informace respondentů o vlastním dětství a jejich rodičích.
 |
Hlavním tématem výzkumných prací je mapování situace starších pracujících, důvodů k opouštění trhu práce a přechodu do důchodu a následně situace seniorů zejména z pohledu jejich zdravotních omezení a kvality života. Všechna zjištění dále srovnáváme se situací v ostatních zemích Evropy. Konkrétněji jsou to třeba témata ohledně pracovní aktivity seniorů po dosažení důchodového věku, která má pozitivní dopady pro stát, seniory i společnost. Kromě výzkumných témat týkajících se stárnutí využívají vědci zejména možnost sledovat historii respondentů. Vznikla také například studie odchodu učitelů ze školství s detailními informacemi popisujícími tuto situaci a případnými doporučeními, které skupině učitelů je třeba věnovat nejvíce pozornosti a motivovat ji, aby z učitelství neodcházela.Projekt SHARE-CZ+ Národní výzkum stárnutí umožňuje čtyřem vědeckým pracovníkům Národohospodářského ústavu AV ČR věnovat se výzkumné práci s daty v oblasti stárnutí. Zaměřují se na nějakou konkrétní oblast nebo téma?
K jakým zajímavým zjištěním se podařilo díky výzkumu dojít? Mohl byste uvést nějaký příklad?
V poslední připravované studii na základě dat projektu SHARE-CZ+ se zaměřujeme na chování starších pracujících na trhu práce a následně na jejich odchod do důchodu a srovnáváme tyto informace v Česku se situací v sousedním Německu a dalších zemích západní Evropy. Konkrétně se zde díváme na očekávání starších pracujících ve věku 50 až 61 let, jestli budou ve věku 63 let pracovat. Je zajímavé, že pracující v Česku mají podobné očekávání jako v Německu, v datech pak ale následně vidíme, že čeští pracující přesto odcházejí do důchodu dříve. Tedy z těch, co předpokládali, že pracovat budou, pracuje ve věku 63 let v Česku jenom 30 %. V Německu a v ostatních zemích realizuje svoje očekávání přibližně 70 až 80 % lidí. Jde o docela veliký rozdíl, proto jsme se dále pokoušeli zjistit, čím to může být způsobeno. Avšak vlivy jako subjektivní zdravotní stav pracujících, rozdílná alokace zaměstnanců do fyzicky náročných profesí nebo rozdílné náhradové poměry v Česku a Německu tyto rozdíly nedokážou vysvětlit. Faktor, který se v naší analýze ukázal jako klíčový, bylo dosáhnutí věku, ve kterém starší pracující nabyli nárok na starobní důchod.
K čemu mohou být výsledky projektu využity?
Výsledky z této studie je možné využít v důchodové politice. Zkoumání příčin odchodu do důchodu navzdory dřívějším očekáváním pracovat může vytvořit prostor a zároveň konkrétní rady pro vhodnější nastavení důchodového systému s cílem zvýšit participaci starší populace na trhu práce, což bude vzhledem k demografickému vývoji do budoucna stále potřebnější. Z naší studie vyplývá, že v Česku prostor na řešení této otázky je, a to zejména v motivaci vysoce kvalifikovaných pracujících zůstávat na trhu práce déle. Jejich očekávání pracovat jsou dokonce vyšší než v Německu a zároveň se těší lepšímu zdravotnímu stavu než lidé manuálně pracující.
Dalo by se říct, jaké důležité změny již projekt SHARE-CZ+ Národní výzkum stárnutí přinesl? Čeho se již podařilo dosáhnout?
Hlavním cílem velké výzkumné infrastruktury (VVI) SHARE-ERIC, a tedy i jejích národních projektů SHARE-CZ a SHARE-CZ+, je poskytovat otevřený přístup k jejím datům a službám. Ke konci roku 2019 měla VVI SHARE-ERIC přes 10 400 registrovaných uživatelů z univerzit, výzkumných institucí, ale také například z Evropské komise a dalších organizací. Uživatelé pochází ze 78 zemí (z toho 230 z ČR). Veškerá data projektu SHARE jsou uložena a volně přístupná po registraci v centrálním datovém archivu CentER Data (http://www.share-project.org/data-access.html), University of Tilburg. K datům a jiným zdrojům mají zjednodušený přístup studenti na všech úrovních vysokoškolského studia, kteří je používají pro svoje bakalářské či diplomové práce.
Ke konci roku 2019 bylo na základě dat publikováno 2 638 vědeckých publikací, z toho 1 250 vědeckých článků ve světových odborných časopisech, dále pak celkem 69 knih a 477 kapitol v knihách. Projekt přinesl nové poznatky ve výzkumu stárnutí, konkrétněji o přechodu starších pracujících do důchodu, jejich kvalitě života a zdravotním stavu v porovnání s ostatními zeměmi Evropy. Zároveň se díky tomuto projektu stává téma stárnutí viditelnějším, a dokážeme tak přispívat i do veřejné diskuse.
Je něco, co byste chtěl k projektu dodat?
V České republice VVI SHARE-CZ+ přímo sleduje Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací a je aktivně zapojen do Národní strategie pro pozitivní stárnutí přijaté vládou ČR. Data SHARE poskytují věcný základ pro řešení jejích priorit (celoživotní vzdělávání, zaměstnanost seniorské populace, dobrovolnická činnost, mezigenerační dialog, zdravé stárnutí, péče o seniory). Obecně jsou data SHARE unikátním zdrojem, který je k dispozici pro vytvoření reformního programu sestávajícího ze série vzájemně propojených mezioborových návrhů na stabilní a udržitelný důchodový systém.
Velká výzkumná infrastruktura SHARE-ERIC je službou mezinárodní i české vědecké komunitě a celé společnosti. Pěstuje otevřený prostor pro propojení výzkumu a vzdělávání prostřednictvím svých volně přístupných dat. Další inovace vytvářejí výzkumníci pracující s těmito daty. Evropská komise uvádí v Grand Challenges (2012) SHARE-ERIC jako příklad jednoho z největších úspěchů rámcových programů a český uzel této infrastruktury je dlouhodobě hodnocen jako jeden z nejlepších ve všech oblastech své činnosti.
[1] Survey of Health, Ageing, and Retirement in Europe; Průzkum zdraví, stárnutí a odchodu do důchodu v Evropě
Projekt Národohospodářského ústavu AV ČR, v. v. i., získal finanční prostředky z výzvy Výzkumné infrastruktury. Cílem výzvy je komplementárně podpořit konstrukci, upgrade, modernizaci a výzkumné aktivity velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace uvedených v Cestovní mapě České republiky velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace pro léta 2016 až 2022.
Foto: Archiv projektu