Praha, 30. dubna 2019 – Tento měsíc představujeme projekt Univerzity Karlovy s názvem Centrum pro cílenou syntézu a aplikace perspektivních materiálů, který byl z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání podpořen v rámci výzvy Podpora excelentních výzkumných týmů.
Centrum vede klíčový zahraniční vědec, profesor Russell E. Morris z Univerzity v St. Andrews ve Skotsku, který je mezinárodně uznávanou autoritou v oblasti syntézy, charakterizace a využití materiálů. O vědecké výjimečnosti profesora Morrise svědčí mimo jiné to, že byl zvolen v roce 2016 členem Fellow of the Royal Society a v loňském roce získal prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC). Na Přírodovědecké fakultě působí od zahájení projektu, tedy od roku 2016. „Jeho přínos pro Centrum je obrovský. Stručně se dá shrnout do několika klíčových bodů. Prvním je řízení projektu po odborné stránce. Profesor Morris se totiž společně s profesory Čejkou, Němcem a Nachtigallem podílí na plánování jednotlivých výzkumných směrů Centra. Druhým jsou jeho zkušenosti a schopnosti publikovat v nejprestižnějších časopisech (např. Nature Chemistry). Své zkušenosti nám předává, motivuje nás k vědecké práci publikovatelné v těchto časopisech a pomáhá při sepisování takových publikací. Třetím bodem je to, že pomáhá zviditelnit výsledky Centra a přispívá k rozšiřování spolupráce se špičkovými světovými univerzitami,“ vyjmenovávají Jiří Čejka a Petr Nachtigall.
Tým CUCAM je založen na synergii mezi excelentními výzkumnými pracovníky, kteří se odborně vhodně doplňují. „Umožňuje nám to definovat atraktivní výzkumné aktivity a získat do Centra skvělé mladé české i zahraniční výzkumníky. CUCAM také funguje jako gravitační centrum, kolem kterého vznikají další projekty řešené mladými výzkumníky. V letošním roce připravují dva z nich podání prestižních ERC Junior projektů,“ popisuje Petr Nachtigall. Výhody mezinárodního rozměru výzkumného týmu pak vidí v tom, že pracovníci z různých zemí, univerzit a laboratoří přináší různé dovednosti a pracovní návyky. Zároveň je podle něj spolupráce se špičkovými zahraničními týmy jediný způsob, jak se dá v současnosti dělat kvalitní výzkum.
V rámci projektu byla 14. ledna 2019 otevřena nová laboratoř se špičkovým elektronovým mikroskopem, která má hodnotu přes 50 mil. Kč a parametry unikátní i ve světovém měřítku. Nový mikroskop JEM-NEOARM 200F umožňuje studium materiálů s atomárním rozlišením. Kromě mikroskopu je laboratoř vybavena také veškerými důležitými přípravnými zařízeními. Z projektu byly zcela zrekonstruovány a vybaveny i další dvě laboratoře – laboratoř syntézy materiálů a laboratoř pro charakterizace materiálů a katalytické testování. Pořízen byl také nový výkonný počítačový server pro teoretické studium materiálů. „Společně s již existujícím vybavením chemického ústavu PřF UK nám nová infrastruktura Centra umožňuje provádět téměř všechny experimenty zde bez nutnosti posílat vzorky k charakterizaci do zahraničí,“ oceňuje Petr Nachtigall.
V rámci projektu se již podařilo připravit řadu nových materiálů, jejichž vlastnosti a potenciální využití jsou v současné době studovány. Praktické aplikace závisí na typu materiálu a dají se rozdělit do tří hlavních skupin. Nové typy zeolitů a zeolitických materiálů lze využít jako katalyzátory či adsorbenty. Derivatizované uhlíkové materiály se studují vzhledem k možnému využití v lékařství. Dvourozměrné materiály nazývané „MXene“ vykazují neobvyklé magnetické vlastnosti a mohly by být využity ve spintronice.
Do budoucna chceme zintenzivnit spolupráci se špičkovými zahraničními partnery z akademické i průmyslové oblasti. Budeme také usilovat o účast ve velkých evropských projektech a rádi bychom do doktorských studijních programů přilákali vynikající studenty z Česka i ze zahraničí,“ shrnuje Petr Nachtigall další plány Centra a na závěr dodává: „Chtěl bych říct, že výzva Podpora excelentních výzkumných týmů, v rámci které je projekt financován, je z mého hlediska ‘výzva snů‘. Relativně malá skupina vědců totiž díky ní dostává skvělé infrastrukturní a finanční zázemí a může se maximálně soustředit na vědeckou práci. Polovina výzkumného týmu navíc musí být složena z nově přijatých pracovníků, což dovoluje vytvořit od samého počátku opravdu mezinárodní tým.“
Elektronový mikroskop
Zdroj: Univerzita Karlova