Projekt OP VVV: Stáže mladých vědců na renomovaných zahraničních pracovištích

Praha, 5. února 2020 – Z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání byl podpořen projekt s názvem Mezinárodní mobilita juniorských výzkumných pracovníků ÚFM Ústavu fyziky materiálů AV ČR, v. v. i., který vám představí jeho řešitel doc. Ing. Luboš Náhlík, Ph.D.

Mezinárodní mobilita juniorských výzkumných pracovníků ÚFM

Realizátor:

Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i.

Doba realizace:

1. 1. 2018 – 30. 6. 2019

Projekt byl podpořen celkovou dotací ve výši 3 913 553 Kč, z toho příspěvek EU činil 3 326 520 Kč.

„Ve střednědobém výhledu se chystáme vybudovat menší centrum elektronové mikroskopie zaměřené na oblasti studia nových materiálů. V rámci centra bychom také rádi prohloubili spolupráci s brněnskými výrobci elektronových mikroskopů i s dalšími průmyslovými partnery. Pro tento záměr budeme potřebovat vhodné pracovníky, které nelze snadno nalézt na trhu práce. Takže využití nabytých zkušeností spatřuji zejména v dlouholeté výzkumné práci vyslaných pracovníků, která poslouží zájmům ústavu i České republiky.“

 doc. Ing. Luboš Náhlík, Ph.D., řešitel projektu

 

Váš projekt je zaměřený na posílení mezinárodní spolupráce a rozvoj juniorských vědeckých pracovníků Ústavu fyziky materiálů Akademie věd. Co konkrétně si může čtenář pod výše uvedenými řádky představit?

V projektu jsme se zaměřili na velmi mladé pracovníky stojící na počátku své vědecké kariéry, tj. studenty doktorského studia a postdoktorandy. Chtěli jsme, aby mladí vědečtí pracovníci poznali zázemí a styl výzkumné práce na renomovaných zahraničních pracovištích, navázali odborné kontakty, a aby pro ně byl zahraniční pobyt přínosný také v odborné rovině, tedy aby se získané poznatky daly využít např. při přípravě dizertačních prací apod. Všichni stážisté se věnovali výzkumné práci a ze všech pobytů vznikla nejméně jedna odborná práce publikovaná v renomovaném zahraničním odborném časopisu.

Naši stážisté si přivezli celou řadu kontaktů, které ve svém odborném životě jistě zúročí, podíleli se na výzkumné činnosti, dosáhli jistých výsledků, které publikovali, stali se součástí výzkumných týmů, které pracovaly na zajímavých projektech, např. na řešení projektu Evropské výzkumné rady (ERC), poznali, jak tyto týmy fungují zevnitř či jak jsou organizovány v rámci mateřských institucí. Mají tedy možnost porovnávat. Samozřejmě taková zahraniční stáž přináší řadu zkušeností i v osobním životě a nové pohledy na společnost. Měli možnost na vlastní kůži poznat, že všude je chleba o dvou kůrkách a mohou nabyté zkušenosti využít v budoucnu.

Kolik vědeckých pracovníků bylo do projektu zapojeno?

Zájemců byla celá řada, nicméně nakonec bylo vybráno 5 účastníků. Řídicí orgán OP VVV v současném programovém období vypsal podobnou výzvu ještě jednou a tak věříme, že se dostane také na další zájemce a bude jich vyšší počet než v případě první výzvy.

Jak dlouhou dobu trávili vědečtí pracovníci na stáži? Které vědecké instituce v průběhu projektu výzkumníci navštívili?

Každý z účastníků strávil v zahraničí v rámci realizace projektů 6 měsíců, nicméně u jednoho postdoktoranda z toho byl nakonec skoro rok, neboť dostal nabídku pokračovat dále na rozpracovaných experimentech. Pracoval na ERC projektu v Paul Scherrer Institut ve Švýcarsku, což je špičkový výzkumný ústav zabývající se využitím atomové energie a důsledky jejího využití, tedy např. také likvidací doslouživších jaderných elektráren apod. Toto původně neplánované prodloužení bylo již financováno švýcarskou stranou. Ve stejném institutu byla ještě jedna naše doktorandka. Další tři doktorandi měli možnost pobýt v prostředí předních zahraničních univerzit: University of Oxford, University of Cambridge a Norwegian University of Science and Technology v Trondheimu.

V projektové žádosti uvádíte, že vývoj nových materiálů, které jsou schopny splnit rychle se zvyšující požadavky průmyslu, jde stále kupředu. Přispěli jste v průběhu projektu již k nějakému objevu?

Nedá se mluvit o významných objevech, které by zasáhly do našeho každodenního života, to se ani nedalo čekat, ale bylo dosaženo nových výsledků v oblasti tisku kovových materiálů za pomoci elektronového svazku, což je jedna z technik tzv. 3D tisku kovů, dále pak v oblasti únavového poškozování materiálů používaných v energetice nebo byl vyvinut teoretický model relaxace napětí v tenkých polovodičových vrstvách.

Jakým způsobem šíříte dál nabyté zkušenosti?

Je to např. formou odborných článků ve vědeckých časopisech či formou seminářů. To je, řekněme, to bezprostřední sdílení odborných informací, ale my jsme do projektu šli s vyšší ambicí, zvýšit kvalifikaci nadějných mladých pracovníků, jichž bychom rádi využili v budoucnu. Předpokládáme, že bychom alespoň některé z nich v budoucnu zaměstnali na pozici výzkumných pracovníků.

Vyslaní pracovníci se účastnili stáží na renomovaných zahraničních pracovištích. Neobáváte se jejich odchodu do zahraničí, např. na již navštívená pracoviště?

Toto riziko zde samozřejmě existuje, ale jak jsem již uvedl, všude je chleba o dvou kůrkách a tím, že vyslaní pracovníci měli pracovní smlouvu s naším ústavem, neztratili ani formální vazby s Českou republikou. Doba, kdy mladí lidé v oblasti výzkumu a vývoje houfně opouštěli akademické prostředí anebo trvale odcházeli do ciziny, je snad již pryč. Hodně se toho, i díky penězům z operačních programů, za posledních 10-15 let v oblasti financování vědy a výzkumu změnilo. Řada kolegů se po letech působení v zahraničí vrátila do České republiky. A přichází také nová generace výzkumných pracovníků, které zahraničí už tak neláká. V budoucnu budeme pravděpodobně spíše čelit tomu, jak dostat mladé lidi do zahraničí, aby získali další zkušenosti, např. v rámci postdoktorských pobytů. Věda a výzkum mají nadnárodní charakter a bez zahraničních zkušeností se výzkumný pracovník neobejde.

V rámci projektu bylo možné pozvat také zahraniční pracovníky do České republiky. Neuvažovali jste také o této možnosti?

Máme mnoho kontaktů v zahraničí a zahraniční pracovníci k nám běžně jezdí na kratší či delší pracovní pobyty. Tyto pobyty platí vysílající strana. Také řadu pracovníků ze zahraničí zaměstnáváme. Neměli jsme tak potřebu přijímat v rámci projektu zahraniční pracovníky a soustředili jsme se na náš záměr školit vlastní mladé pracovníky.

Je v rámci projektu podpořena i rodina výzkumného pracovníka?

Ano, podpora rodiny byla zahrnuta ve výzvě na mobilitu výzkumných pracovníků, čehož řada z nich jistě využila. V našem případě byl průměrný věk stážistů méně než 30 let a tak tato podpora nebyla příliš potřebná, nicméně jeden z našich stážistů možnosti odcestovat do zahraničí i s rodinou využil.

Chtěl byste na závěr zmínit ještě něco, o čem nebyla řeč či co bylo při rozhovoru opomenuto?

Dovolím si mírně odbočit k pozadí realizace projektu. Ač obecně projekty financované z operačních programů nevynikají administrativní jednoduchostí, výzva, v rámci které se mobility uskutečnily, byla pravým opakem. Dalo se využít šablon připravených MŠMT, takže ani administrace projektu nebyla obtížná. Závěrem bych tak ocenil jak věcnou užitečnost uskutečněné výzvy, tak i její nízkou administrativní náročnost.

 

 

 

Výzva Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků byla zaměřena na posílení mezinárodní spolupráce a rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu. Hlavním cílem byla podpora profesního růstu výzkumných pracovníků a rozvoj výzkumných organizací posílením lidských zdrojů.

 

 

 

Foto: Archiv projektu