ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

PROJEKT OP VVV: UJEP vyvíjí nano technologie pro zlepšení vlastností kovů!

Praha, 29. března 2022 – Březnovým tématem rozhovoru je projekt, který zkoumá možnosti zlepšení mechanických a fyzikálních vlastností kovových materiálů prostřednictvím vývoje nano a mikro povrchových úprav. O cestě k technologii, která umožní zvýšit konkurenceschopnost průmyslových podniků zefektivněním jejich výrobních procesů a zvýšením životnosti výrobních strojů či nástrojů, si popovídáme s prof. Štefanem Michnou, Ph.D., řešitelem projektu NANOTECH ITI II. na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Vývoj nových nano a mikro povlaků na povrchu vybraných kovových materiálů
- NANOTECH ITI II.

Realizátor:

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Doba realizace:

Od 1.1.2019 do 31.12.2022

Projekt byl podpořen celkovou dotací ve výši 57 699 320,92 Kč, z toho příspěvek EU činil 54 814 354,87 Kč.

 

„V roce 2018 v rámci výzvy OP VVV pro Předaplikační výzkum pro ITI II podala fakulta projekt pod názvem: Vývoj nových nano a mikro povlaků na povrchu vybraných kovových materiálů – NANOTECH  ITI   II.  V rámci tohoto projektu jsme navázali na několikaletou širší výzkumnou činnost v oblasti povlakování slitin hliníku a slitin železa a dále rozšířili oblast vývoje a výzkumu nových nano a mikro povlaků na povrchu těchto vybraných kovových materiálů pro různé aplikace v průmyslové výrobě.“

prof. Štefan Michna, Ph.D., řešitel projektu a vedoucí výzkumný pracovník

 

Záměrem projektu je vývoj a výzkum v oblasti povrchových úprav a modifikací povrchů materiálů ke zlepšení některých jejich vlastností. Můžete nám popsat konkrétní cíle projektu?

Záměrem projektu je také v předaplikační fázi navrhnout řešení v oblasti technologie povrchových úprav kovových materiálů za účelem zvýšení životnosti forem pro odlévání a tváření, a v oblasti tepelného zpracování různých materiálů (kov, polymer, sklo, guma atd.), čímž dojde ke snížení nákladů na údržbu a opravy forem, díky čemuž dojde ke zvýšení konkurenceschopnosti firem. Některé nepatentované výsledky výzkumu jsou průběžně publikovány v mezinárodních odborných časopisech, prezentovány na vědeckých konferencích, kongresech nebo seminářích. Během výzkumu vzniká totiž velké množství nových poznatků, které představují potenciál, který bude možné využít pro rozšíření odborné úrovně studentů, výzkumných a odborných pracovníků materiálových, přírodovědných, strojních a technických fakult vysokých škol. V průběhu projektu také dochází k podstatnému rozšíření a zmodernizování (doplněním o nové zařízení a přístroje) tří výzkumných laboratoří. Je nutno také vyzdvihnout vznik 7 nových pracovních míst v projektu z oboru výzkumných pracovníků minimálně na období projektu a jeho udržitelnosti (pro období 10 let), což dovoluje stabilizovat vysoce kvalifikované pracovníky z doktorského studia a umožňuje jim zůstat pracovat na univerzitě.

V projektové žádosti uvádíte návaznost na RIS3 strategie – kterých strategií a jejich částí se výzkum týká?

Pro RISS3 Ústecký kraj je identifikováno celkově pět klíčových oblastí – horizontálních priorit (čtyři tematické, pátá je podpůrná). V projektu je návaznost na tři RIS3 strategie a to na klíčové oblasti: Lidé pro inovace, výzkum a vývoj, Inovativní a konkurenceschopné firmy a Kvalitní výzkum a jeho aplikace.  Jednou z oblasti je zaměstnanost ve VaV, kde v posledních letech se v kraji projevuje stagnace v růstu absolutního počtu zaměstnaných ve vědeckovýzkumné sféře. Projekt vytváří 7 nových míst pro nové mladé výzkumné pracovníky. Dále je to přenos a aplikace výsledků VaV do praxe a spolupráce s firmami, kde značná část těchto firem je v Ústeckém kraji (Chart Ferox, a.s., Techniserve s.r.o., IJS SERVICE s.r.o., MĚĎ Povrly s.r.o. atd.). Dále je to vytváření nových mezioborových týmů na UJEP v rámci ÚK, které v oblasti nových materiálů v oblasti mikro a nanopovlakování vytváří spolupráci s výzkumnými organizacemi a firmami v rámci celé ČR.

Podle harmonogramu má realizace končit letos v prosinci. V jaké fázi se momentálně výzkum a jednotlivé aktivity nachází? Byly již prezentovány nebo publikovány nějaké výstupy či podány patentové přihlášky?

V rámci plnění všech monitorovacích indikátorů v projektu dle harmonogramu lze konstatovat, že část aktivit je již splněno nebo se plní na 100 % a to: počet rozšířených či modernizovaných výzkumných pracovišť, počet nových výzkumných pracovníků v podporovaných subjektech a počet výzkumných pracovníků, kteří pracují v modernizovaných výzkumných infrastrukturách. Dále jsou publikovány odborné publikace vytvořené podpořenými subjekty, kde celkový počet výstupů na 4 roky projektu je 22. Ke konci roku 2021 splněno celkem 19 (t. j. 86%). Z toho vyplývá, že se jedná o mírně přeplnění daného ukazatele oproti harmonogramu. Dalším indikátorem jsou mezinárodní patentové přihlášky (PCT) vytvořené podpořenými subjekty, kde jsou již podané 2 mezinárodní patentové přihlášky (z celkového počtu 3, plnění 66,66 %) i s požadovanou rešerší. Další 2 mezinárodní patentové přihlášky jsou připravované k podání do konce března 2022.

V souvislosti s aplikací výsledku výzkumu v praxi nastiňte, prosím, jak probíhá spolupráce s podniky a ověřování využitelnosti technologií?

V období let 2020 - 2021 bylo podepsáno celkem 8 dohod o společném záměru (LETTER OF INTENT) a to s firmami z celé ČR, ale většina firem je z Ústeckého kraje. U některých firem již probíhají zkoušky a testování nových povlaku v rámci výrobního procesu. Dále v rámci outsourcingových služeb probíhá u několika firem příprava nových typů mikro a nano povlaků, nebo příprava a výroba prototypů (odlitků) pro nové typy povlaků.  Je potřebné také vyzvednout spolupráci s výzkumnými organizacemi v ČR a to s Ústavem anorganické chemie AV ČR Řež, Ústavem chemických procesů AV ČR, VŠCHT Praha a ZČU Praha.

V dnešní složité době se také nelze nezeptat – zasáhla realizaci projektu či spolupráce pandemická situace a nyní také konflikt na Ukrajině a pokud ano, jakým způsobem řešíte?

Pandemie COVID-19 a také konflikt na Ukrajině nezasáhly do realizace projektu a projekt není ve zpoždění, všechny výstupy jsou plněny a nebudeme žádat o změny v harmonogramu. Zatím je předpoklad, že dojde ke splnění všech indikátorů v projektu, tak jak jsou uvedeny.

Chtěl byste dodat ještě něco, co v rozhovoru nezaznělo?

Pozitivní efekt projektu pro území Ústecko-chomutovské aglomerace je možné spatřit především v rozšíření a zvýšení výzkumné kapacity UJEP, možnosti provádět v rámci České republiky výjimečný výzkum v oblasti nano kompozitního povlakování a v oblasti magnetronového napařování s pulzním zdrojem pomocí speciálních vodivých a nevodivých nanovrstev. Dalším efektem pro Ústecko-chomutovskou aglomeraci bude, že se stane vedoucím pracovištěm v dané oblasti v České republice a propojí v rámci daného výzkumu několik špičkových pracovišť v rámci České republiky, a to včetně AV ČR.

Děkujeme za rozhovor!

Podrobnější informace o projektu naleznete ZDE.

 

Budova FSI UJEPLaboratoř elektronové a laserové mikroskopie

 

 

Cílem výzvy je podpořit výzkumné záměry v předaplikační fázi, které mají potenciál přispět ke zvýšení kvality života a k řešení velkých společenských témat. Smyslem výzvy je zvýšit potenciál pro využití výsledků výzkumu v praxi a následné navázání spolupráce s aplikační sférou.

 

 

 

Foto: Archiv projektu