Projekt OP VVV: VOŠka, nebo VýŠka?

VOŠka, nebo VýŠka?

Název projektu:

Inovace VOV v odborné oblasti humanitní

Realizátor:

Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky PRIGO, s.r.o.

Doba realizace:

1. 4. 2018 – 31. 3. 2021

Projekt byl podpořen celkovou dotací ve výši 40 775 944 Kč, z toho příspěvek EU činí 32 946 962 Kč.

„Náš projekt je unikátním projektem, který komplexně řeší postavení vyšších odborných škol (VOŠ) ve vzdělávací soustavě České republiky pro humanitní oblast vzdělávání, která zahrnuje VOŠ poskytující vzdělání v těchto čtyřech skupinách oborů: Filozofie, teologie, Právo, právní a veřejnosprávní činnost, Publicistika, knihovnictví a informatika a Umění a užité umění. Jedná se tedy o relativně různorodou oblast. Vzhledem k tomu, že postavení VOŠ v naší vzdělávací soustavě je poměrně nevyjasněné, zejména s ohledem na novelizaci vysokoškolského zákona a s ní spojenou existenci profesně zaměřených bakalářských studijních programů, je naším úkolem především obhájit samotnou existenci VOŠ, zpropagovat pozitiva tohoto typu studia, která jsou nezpochybnitelná, a zároveň se vymezit jak směrem ke středním školám, tak směrem ke zmiňovaným vysokým školám, jak je to běžné v zahraničí.“

doc. Mgr. Ing. Zuzana MACHOVÁ, Ph.D., projektová manažerka

Kdybyste byla studentem, který se rozhoduje, zda zvolit vyšší odbornou školu nebo bakalářský typ studia, čemu byste dala přednost?

Na tuto otázku pochopitelně neexistuje jednoznačná odpověď – záleží na tom, co od studia uchazeč očekává. Na začátku je třeba říci, že z hlediska mezinárodní klasifikace vzdělávání jsou bakalářské studijní programy a vzdělávací programy VOŠ na stejné úrovni. Vysoké školy dnes mohou nabízet vzdělání ve dvou typech studijních programů – akademicky, nebo profesně zaměřených. I přes tuto možnost se jejich nabídka přirozeně přiklání spíše k programům akademickým, neboť výuku v takových programech jsou vysoké školy schopny personálně i materiálně-technicky zajistit na úrovni, které VOŠ spíše nedosahují. Profesně orientované vzdělávání však s sebou nese mnoho úskalí. Nejvýznamnějším z nich je zřejmě zajištění kvalitní odborné praxe studentů v dostatečném rozsahu i struktuře a intenzivní kontakt s poskytovateli praxe. Dalším je pak například nutnost pružné reakce na změny, které probíhají na trhu práce, ve smyslu nabídky odpovídajících vzdělávacích programů, které jsou navíc poměrně úzce zaměřené. Právě tato úskalí však VOŠ dokáží relativně snadno překonávat a díky tomu nabízejí vysoce kvalitní profesně orientované vzdělávání s okamžitým uplatněním absolventů v praxi. Zároveň však není jejich primárním cílem příprava absolventů na další studium, jako je tomu v případě akademicky orientovaných bakalářských studijních programů. Mám-li tedy odpovědět na Vaši otázku, pak tvrdím, že má-li uchazeč zájem o prakticky orientované studium, které jej skutečně připraví pro okamžitý a úspěšný výkon praxe, a má-li jasnou představu o tom, v jakých profesích se chce uplatnit, pak by měl volit VOŠ. Blíže se této problematice věnujeme také na našich webových stránkách v článku „VOŠka, nebo VýŠka?“.

Projekt pokračuje déle než rok. Co se za tu dobu podařilo? Kdybyste byla studentem, který se rozhoduje, zda zvolit vyšší odbornou školu nebo bakalářský typ studia, čemu byste dala přednost?

Součástí realizace našeho projektu je mnoho aktivit, které doplňují zmiňovanou přípravu koncepce vyššího odborného vzdělávání v ČR. Jedná se zejména o přípravu tzv. ODZ – tedy otevřených digitálních zdrojů, což jsou interaktivní výukové materiály, které by mohly široké veřejnosti představit, jak a co na našich VOŠ vyučujeme. Velká část těchto materiálů je již připravena a v následujících měsících bude zpřístupněna dalším VOŠ pro fázi testování. Podařilo se nám také napříč našimi skupinami oborů definovat znalostní standardy, které pomohou sjednotit vzdělávání a profil absolventa pro danou skupinu oborů bez ohledu na to, na které VOŠ v České republice je vzdělávání realizováno, a které by v budoucnu mohly také přispět k lepší prostupnosti absolventů VOŠ do, zejména profesně zaměřených, bakalářských studijních programů vysokých škol. Realizovali jsme také několik různých šetření mezi ostatními VOŠ a zaměstnavateli našich absolventů tak, abychom mohli ještě dále zkvalitňovat zajišťování odborných praxí, které jsou pro studium na VOŠ klíčové.

Jednou z klíčových aktivit je i vytvoření materiálů pro výuku cizích jazyků, kde bude kladen důraz na využití digitálních zdrojů. Změní se tím i úroveň výuky cizího jazyka?

Nepochybně. ODZ vytváříme nejen pro výuku odborných předmětů, ale také pro výuku cizích jazyků. Vzniknou tak interaktivní didaktické pomůcky, které reagují na proměny současné společnosti, na digitalizaci a dostupnost informací apod. Student bude mít možnost studovat prakticky kdykoliv a odkudkoliv, procvičovat si své znalosti prostřednictvím interaktivních úloh, sledovat videa a učit se porozumět mluvenému slovu v cizím jazyce například pomocí sluchátek při jízdě tramvají. Větší důraz bude určitě kladen na odbornou komunikaci v cizím jazyce jako takovou namísto „biflování“ slovíček a gramatických jevů. I pro potřeby výuky cizích jazyků pak v rámci projektu vytváříme znalostní standard, který by měl výuku cizího jazyka na jednotlivých VOŠ sjednotit. Na úrovni VOŠ je obecně na jazykové vzdělávání kladen velký důraz, což se mimo jiné projevuje tím, že je cizí jazyk povinnou součástí absolutoria.

Připravují se koncepční materiály pro výuku předmětů jako je Filosofie, teologie či Publicistika, knihovnictví a informatika a další. Tyto materiály budou platné pro všechny vyšší odborné školy stejného typu? Co zásadního budou obsahovat?

Koncepční materiály budou zahrnovat zejména znalostní standardy. Jak jsem již zmínila, tato aktivita je primárně motivována snahou o určitou míru sjednocení obsahové náplně studia u vzdělávacích programů spadajících do stejné skupiny oborů. Zatímco u vzdělávacích programů, které připravují absolventy na regulovaná povolání, jako jsou např. zdravotní sestry nebo sociální pracovníci, již takové standardy existují, protože bylo nutné zajistit, aby vzdělání všech absolventů bylo srovnatelné bez ohledu na VOŠ, kde jej získali, u jiných programů takovéto „osnovy“ chybí. Naším cílem tedy je, aby existovaly pro všechny skupiny oborů, které v České republice v humanitní oblasti existují. Závaznost těchto standardů pak bude záviset na příslušných autoritách, zejména ministerstvech. Budou obsahovat profil absolventa, jeho výstupní znalosti, dovednosti, kompetence, dále předměty, které musí být zařazeny ve studijním plánu, a jejich obsahovou náplň, a v neposlední řadě typové pozice, pro které je absolvent připraven.

Další aktivitou projektu je příprava dotazníku pro zaměstnavatele. Co je jeho cílem a již máte zkušenosti s jeho využitím?

Dotazníkové šetření pro zaměstnavatele je aktivitou, kterou jsme právě v posledních týdnech dokončili. Jejím cílem bylo zjistit, jak zaměstnavatelé pracují se studenty VOŠ ve smyslu poskytování odborných praxí, jaké s nimi mají zkušenosti, zda si vytipovávají talenty, zda přijímají absolventy, se kterými měli v rámci odborné praxe zkušenost, apod. Šetření v tuto chvíli stále vyhodnocujeme, nicméně mohu prozradit, že se nám potvrdilo, že zájem zaměstnavatelů o absolventy VOŠ je skutečně velký a že si již v průběhu realizace praxí skutečně vybírají své budoucí zaměstnance.

Chtěla byste na závěr zmínit ještě něco, o čem nebyla řeč, či co bylo při rozhovoru opomenuto?

Na tomto místě se jistě sluší poděkovat všem, kteří se zasloužili o to, aby se tato výzva pro vyšší odborné školy uskutečnila, a zejména Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy za to, že poskytlo vyšším odborným školám možnost nalézt si své místo ve vzdělávací soustavě České republiky, které zde bezesporu mají. Dík patří také našim partnerským školám – Vyšší odborné škole publicistiky a Evangelikálnímu a teologickému semináři – a také Asociaci vyšších odborných škol a jejímu vedení za podporu, kterou nám poskytuje.

Cílem výzvy Vyšší odborné školy, financované z Evropského sociálního fondu (ESF), je zlepšení kvality a efektivity vzdělávání a odborné přípravy s důrazem na zvýšení jejich relevance k dlouhodobým potřebám absolventů, trhu práce a společnosti.

Foto: Archiv projektu