Praha, 29. října 2018 – Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání představuje další podpořený projekt SoWa (Soil and Water), který je zaměřen na studium interakcí půdních a vodních ekosystémů. Realizátorem je Biologické centrum Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.
Projekt je unikátní komplexním pohledem na půdu a vodu. Detailně zkoumá vzájemné interakce mezi půdními a vodními ekosystémy v měřítku mikrokosmů, mezokosmů či celého povodí, jako je například odtok a čištění vody, koloběh živin a vody v krajině, rozklad organické hmoty a uvolňování živin nebo klíčové biologické procesy. „Většinou je postup takový, že jdeme do přírody, hledáme tyto vzájemné vztahy, které neumíme vysvětlit, a na jejich základě si můžeme vytvořit nějakou představu o tom, jak spolu dané věci souvisejí, a svoji představu můžeme dále ověřovat,“ vysvětluje postup Jan Frouz.
Aby mohli výzkumníci provádět zmíněné aktivity, potřebují řadu unikátních přístrojů. Proto je jedním z hlavních cílů projektu také zlepšení vybavení, modernizace a rozvoj výzkumné infrastruktury SoWa. „SoWa disponuje několika unikátními zařízeními, která se ještě budují, jako je například rozsáhlá síť experimentálních mezokosmů. Jedná se o malé nádrže s vodními ekosystémy nebo nádobami s částmi půdy, kde můžeme dělat různé manipulační pokusy ve středně velkých měřítkách (řádově stovek litrů). Budujeme také experimentální povodí, což si můžeme představit jako čtyři bazény utěsněné hutněným jílem, které naplníme půdou. Na nich budeme schopni sledovat, jakým způsobem odtéká voda z půdy po nějaké srážce, jaké s sebou odnáší živiny, ale i to, jak na povodí vyrůstá vegetace a jak to souvisí se zásobením vodou,“ vysvětluje Frouz.
Na projektu se podílí více než tři desítky vědců, kteří mají rozsáhlé zkušenosti a znalosti v oblasti ekologie, hydrobiologie, hydrologie, ale také zoologie, půdní mikrobiologie a bioinformatiky. Vzniknou i nová místa pro mladé a perspektivní vědce ze zahraničí, čímž se posílí mezinárodnost a excelence české vědy.
Výzkumné aktivity projektu zásadním způsobem zlepší základní znalosti o roli živých a neživých procesů v různých částech ekosystémů a o roli těchto procesů v udržení stability a fungování ekosystémů. „Náš výzkum má dopady do krajiny a do toho, jak bychom s krajinou měli zacházet,“ dodává Jan Frouz. Získané poznatky budou mít i další uplatnění. Mohou být použité při rozvoji technologií 21. století se zaměřením na ochranu půdního fondu nebo na účinnější využívání půdy například v lesnictví a zemědělství. V neposlední řadě přispějí výsledky ke splnění Aichi Biodiversity cíle 15, tedy k obnově alespoň 15 % poškozených ekosystémů do roku 2020, a to jak na národní úrovni, tak (do určité míry) i na úrovni Evropské unie.
