Projekty OP VVV: Ochrana vodních ekosystémů a Inovace doktorských studijních programů Rybářství

Praha, 26. června 2019 – Tento měsíc představujeme hned dva další zajímavé projekty podpořené z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Jedná se o projekty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích s názvy Výzkumná infrastruktura pro vzdělávací účely FROV JU (Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity) a Rozvoj výzkumně zaměřených studijních programů FROV JU, které jsou realizovány díky finančním prostředkům z výzvy Výzkumné infrastruktury pro vzdělávací účely – budování či modernizace v prioritní ose 1 OP a Rozvoj výzkumně zaměřených studijních programů v prioritní ose 2 OP.

Cílem projektu je i zapojení odborníků z praxe a zahraničí při vytváření těchto studijních programů ve vazbě na pořízené vybavení. „Bude se jednat zejména o přenos požadavků praxe na profil absolventa inovovaného studia tak, aby byl daný student co nejvíce žádaný a uplatnitelný na trhu práce i s ohledem na kvalifikaci směrem k moderním metodám využití příslušného zařízení,“ doplňuje vedoucí pracoviště projektových manažerů Ing. Martin Vlček.

Projektu se účastní především Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech, Ústav akvakultury a ochrany vod v Českých Budějovicích, Ústav komplexních systémů v Nových Hradech, Jihočeské výzkumné centrum akvakultury a biodiverzity hydrocenóz ve Vodňanech a další. Dále se na projektu ať už přímo, nebo nepřímo podílí celá řada zahraničních vědecko-výzkumných organizací.Tvůrci předmětů navštívili např. Swedish University of Agricultural Sciences ve Švédsku, University of Hull v Anglii, nebo Holar University College na Islandu. Na zahraniční stáže vyjíždějí i naši Ph.D. studenti, kteří v zahraniční laboratoři musí strávit minimálně tři měsíce. Z navštívených univerzit bych rád uvedl zejména UPMC University Paris, University of Florence či University of Tokyo,“ říká hlavní řešitel projektu a proděkan pro zahraniční vztahy doc. Vladimír Žlábek.

Z projektu bylo nakoupeno přístrojové vybavení za více než 86 mil. Kč. Pořizovány byly investice od těch běžných jako např. mikroskopy, mrazicí boxy, inkubátory, software, centrifugy přes vysoce sofistikovaný systém dvou kapalinových chromatografů až po dva rozsáhlé stavebně technologické celky.

Považuji za velký úspěch, že jsme v rámci nově zařazeného předmětu v oboru Rybářství, který bude posluchače detailně informovat o moderních trendech a přístupech jednotlivých venkovních akvakulturních systémů, vybudovali například systém plavacích tunelů pro hodnocení schopnosti plavání ryb,“ popisuje garant inovovaného předmětu Ing. Vlastimil Stejskal, Ph.D. Jedná se o kompletní systém plavacích tunelů/respirometrů, který zahrnuje vše potřebné pro počítačově asistovanou přerušovanou respirometrii (plně automatizované měření spotřeby kyslíku), hodnocení schopností plavání ryb, chování ryb, regulaci teploty vody, měření rychlosti proudění vody a kalibraci. Kompaktní design umožňuje dostatečný prostor pro pohyb ryb a spolehlivé měření spotřeby kyslíku a kritické rychlosti plavání. Rovné stěny a víko z čirého akrylátového skla přispívají k vynikajícím možnostem pozorování shora a ze strany.

Systém bude využíván pro studie zaměřené na biomechaniku a fyziologii plavání v kombinaci s metabolickými a etologickými studiemi. Zjištěné parametry budou vyhodnocovány v závislosti na různých zásazích či nastaveních chovných podmínek. Tyto systémy mohou dále sloužit jako infrastruktura pro doplnění toxikologických studií a studií zabývajících se vlivem farmak na chování ryb.

Dalším neméně důležitým zařízením pořízeným z projektu, které již mohou studenti využívat, je modelový systém pro líhnutí a odchov raků. „Tento systém je tvořen sestavou pěti inkubátorů s nastavitelnou teplotou pro inkubaci a odchov raných stádií raků, který bude využíván především ke sledování embryonálního a postembryonálního vývoje našich i invazních druhů raků,“ vysvětluje prof. Kozák.

Jedním z nejdražších nakoupených zařízení je modulární technologie akvaponie. Skládá se ze skleníku pro hydroponické pěstování rostlin a částí pro chov ryb. „Propojení obou částí je řešeno tak, aby obě technologie mohly fungovat v případě potřeby odděleně a jejich smyslem je zkoumání maximálního využití živin, odpadů a energie pro produkci ryb a rostlin s minimem vypouštěných odpadních látek a skleníkových plynů do životního prostředí,“ doplňuje vedoucí Laboratoře výživy doc. Jan Mráz. Vnitřní technologie je uspořádána tak, aby umožňovala maximální variabilitu různého propojení nádrží s rybami a hydroponickými jednotkami. Pro zvýšení dlouhodobé udržitelnosti byly na střeše umístěny fotovoltaické články a dále je využívána dešťová voda svedená ze střech do zásobníku.