Jaký je zákonný důvod k oprávněnosti požadavku na doložení dodatečných dokumentů potřebných k ověření způsobilosti přímých osobních výdajů zahrnutých v ŽoP v případě Posílení kontroly způsobilosti osobních výdajů v projektech OP VVV (viz zveřejněná aktualita ze dne 1.10.2019)?

Aktualita zveřejněná dne 1. 10. 2019 reflektuje požadavky vzešlé z auditu Evropské komise a potřebu kontroly max. výše úvazku a výši osobních výdajů za projektovou část úvazku ve smyslu kontroly využívání veřejných prostředků v projektu, které nesmí suplovat povinnost zaměstnavatele vyplácet mzdu za ostatní část úvazku jako celku (tedy zda např. v situaci, kdy má zaměstnanec více úvazků, nepředstavuje projektová část mzdy jedinou složku mzdy). ŘO tedy přijal opatření, které zajišťuje, aby byly během správního ověření výdajů přezkoumány všechny příslušné podpůrné dokumenty, které ověří, že vyplacená čistá mzda byla vypočtena správně a obsahovala i mzdu projektovou.

Dle části 8.7.2 obecných Pravidel pro žadatele a příjemce prostředků OP VVV (dále jen "PpŽP"), které jsou zveřejněny na www stránkách ministerstva (https://opvvv.msmt.cz/balicek-dokumentu/item1000043.htm), je dokladování osobních výdajů stanoveno variantně (odpovídá dosavadní praxi, kdy si např. příjemce může zvolit, zda výši osobních výdajů doloží mzdovou sjetinou, mzdovým listem či výplatní páskou a úhradu výpisem z bankovního účtu nebo sjetinou z účetního systému, atd.), ale ŘO si ve chvíli, kdy nejsou doloženy dokumenty považované EK za dostatečné, musí vyžádat od příjemců dodatečné podklady související s realizací projektu (konkrétní variantu dokladů). Oprávnění ŘO vyžádat si dodatečné podklady je implementována do právních aktů o poskytnutí podpory, v bodě "Oznamovací povinnost", ve kterém je uvedena povinnost příjemce poskytnout písemně poskytovateli dotace na jeho žádost jakékoliv doplňující informace související s realizací projektu.  Jedná se tedy stále o výkon státní moci. Zpřísnění dokladování má tedy oporu přímo v právních aktech o poskytnutí podpory, přičemž reflektuje základní princip způsobilosti výdajů, že aby byl výdaj považován za způsobilý, musí být mj. řádně identifikovatelný, prokazatelný a doložitelný (viz PpŽP, část 8.7.1 Obecné podmínky způsobilosti výdaje).

Rádi bychom v návaznosti na vydaný dokument Posílení kontroly způsobilosti přímých osobní výdajů uvedli na pravou míru, že příjemce nemusí požadované dokumenty vkládat do ISKP14+ a že za účelem ověření dodatečných dokladů (např. výplatních pásek) je možné ze strany ŘO provádět monitorovací návštěvy , v jejichž průběhu příjemce administrátorovi předloží požadované výstupy pro provedení administrativního ověření na místě. Dokument dále nestanovuje zcela explicitně,  jaké konkrétní dokumenty má příjemce ke kontrole předložit, uvádí však příklad mzdových listů a výplatních pásek k doložení výše výdaje a výpisů z bankovních účtů či výdajových pokladních dokladů k doložení úhrady čisté mzdy. Dokument v podstatě především vylučuje vybrané varianty PpŽP, které neobsahují kompletní rozsah informací pro posouzení způsobilosti (především sjetiny ze mzdového systému v případě výše výdajů a sjetiny z účetního systému v případě úhrady výdajů), pokud by měly sloužit jako jediný podklad pro ověření výdajů (výpis z účetního systému příjemce a výpis z bankovního účtu nelze považovat za rovnocenné dokumenty, protože zatímco výpis z účtu je dokument banky, jakožto nezávislého subjektu, který dokládá převod peněz z bankovního účtu příjemce, výpis z účetního systému je dokument vypracovaný výlučně příjemcem).

Z pohledu zákonnosti zpracování osobních údajů (v souvislosti s danou problematikou) se jedná zpracování osobních údajů podle čl. 6 odst. 1 písm. c) obecného nařízení o ochraně osobních údajů v kombinaci se zpracováním podle  čl. 6 odst. 1 písm. b) a e) obecného nařízení o ochraně osobních údajů.