Časté dotazy

Co se myslí dobou trvání zakázky, rámcové smlouvy či dynamického nákupního systému uvedenou v oddílu II formuláře „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“? Jedná se o předpokládanou dobu trvání zadávacího řízení nebo o dobu plnění již vysoutěžené veřejné zakázky?

Dle přílohy č. 7 k vyhlášce č 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele, vyplývá, že pojmem „doba trvání zakázky“ je míněn jako doba plnění veřejné zakázky. V části 1 písm. B) bodu 10 přílohy č. 7 této vyhlášky je uvedeno, že jednou z informací, které mají být uvedeny v oznámení o zahájení zadávacího řízení je „časový rámec doručení nebo poskytnutí dodávek, stavebních prací nebo služeb, a je-li to možné doba trvání veřejné zakázky“. Nejedná se tedy o předpokládanou dobu trvání zadávacího řízení ani dobu poskytování záruční lhůty. Tento údaj, uvedený ve formuláři by tedy měl pouze udávat lhůtu, kterou má dodavatel na poskytnutí dodávek, služeb či provedení stavebních prací.  Dodavatel by tudíž měl být schopen z tohoto údaje vyčíst, zda je schopen zadavateli dané zboží, službu či stavební práce poskytnout či nikoliv. V případě, že je daná veřejná zakázka s postupným plněním či dlouhotrvající, pak je zde uvedena celková doba trvání dané veřejné zakázky (především pro rámcové dohody a např. technickou podporu nebo poskytování licence).

Je povinné zasílat k ex-ante kontrole podklady pro veřejné zakázky, jestliže danému projektu ještě nebyl vydán právní akt?

Řídicí orgán OP VVV neprovádí ex-ante ani interim kontrolu před samotným vydáním právního aktu. V těchto případech bude provedena až ex-post kontrola a příjemce nemá povinnost zasílat dokumenty k ex-ante/interim kontrole.

.

Je nutné vyhlašovat výběrové řízení i pro nákup nedosahující částky 400 tis. Kč bez DPH? Jak postupovat v případě, kdy určitá položka za celý projekt přesáhne limit pro bagatelní zakázku?

V případě, že plnění nedosahuje částky pro bagatelní veřejnou zakázku, není nutné vyhlašovat výběrové řízení. Povinností zadavatele je však sečíst všechny hodnoty plnění, která spolu tvoří jeden funkční celek a jsou zadávány v časové souvislosti, je tedy nutné posoudit, zdali jednotlivé veřejné zakázky, jež zadavatel plánuje pořídit, netvoří jeden funkční celek. Toto se vztahuje i na plnění, která tvoří logické součásti jednoho funkčního celku, tj. zadavatel nesmí bez náležitého odůvodnění z předmětu zakázky vyjmout žádnou část, která s ostatními částmi souvisí a bez níž by pořizované plnění nemohlo sloužit svému účelu (vyjma postupu dle § 18 odst. 3 ZZVZ). Zadavatel má postupovat především tak, aby nerozdělil předmět zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v ZZVZ nebo v PpŽP (v. 5).

Příklad: položka pořádání konferencí za celý projekt přesáhne limit pro bagatelní zakázku, je příjemce povinen sčítat jednotlivá plnění nebo lze po jednotlivých letech zadávat plnění napřímo?

Projekt by měl už předem znát finanční objem, který bude vynaložen na tyto konference, proto je dle ŘO je vhodné sčítat předpokládané hodnoty plánovaných konferencí s obdobným zaměřením a postupovat v odpovídajícím režimu. Důkazní břemeno v případě podezŕení na dělení nese zadavatel.

Jak postupovat v případě, kdy je fyzická realizace projektu již zahájena a potřebujeme realizovat, pořizovat jednotlivá opakovaná plnění, ale ještě nemáme uzavřenou rámcovou dohodu?

Dle § 18 odst. 3 ZZVZ Jednotlivá část veřejné zakázky může být zadávána postupy odpovídajícími předpokládané hodnotě této části v případě, že celková předpokládaná hodnota všech takto zadávaných částí veřejné zakázky nepřesáhne 20 % souhrnné předpokládané hodnoty a že předpokládaná hodnota jednotlivé části veřejné zakázky je nižší než částka stanovená nařízením vlády. Zadavatel tedy může realizovat zakázky do 20% předpokládané hodnoty předmětné VZ s dodržením limitu 400 000 Kč bez DPH přímým nákupem.

Při zadávání zakázek se máme řídit účetním obdobím nebo celou délkou realizace projektu?

Dle § 18 odst. 2 ZZVZ součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle odstavce 1 cit. ust.  musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Každá část veřejné zakázky má být zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky. Z tohoto vyplývá, že ZZVZ již neupravuje sčítaní za účetní období, ale je nutné sčítat předpokládané hodnoty veřejných zakázek, které tvoří funkční celek a jsou zadávány v časové souvislosti.

Příklad: opakované plnění, jiná pořizovací cena, dodavatel se vyjádří, že bude mít dodávku na skladě i například na podzim, ale nebude vědět, jaká bude cena?

Zadavatel v takovýchto případech v limitu VZMR může využít např. uzavřenou výzvu, která proces zadávání značně zjednodušuje. Dále je v rámci VZMR možné využít výjimku v bodu 12.2.6 odst. 3 PpŽP v případě, že by šlo o veřejné zakázky nahodilé povahy, tedy takové, které budou pořizovány dle zcela aktuálních potřeb zadavatele a které nelze objektivně dopředu vůbec předvídat (jedná se např. zakázky realizované v krajně naléhavých případech jako důsledek nepředvídatelných poškození a zničení určitých majetkových hodnot, apod.). Zadavatel však bude povinen v případě potřeby prokázat naplnění tohoto bodu, tedy, že skutečně nemohl objektivně předem vůbec předvídat pořizování předmětu plnění. Pokud se jedná o plnění s proměnlivou cenou, viz výše.

Ve chvíli kdy pošleme ŘO informaci o výběru nejvhodnější nabídky, zašleme na kontrolu ŘO a čekáme, než je možné uzavřít smlouvu?

Lze zaslat ke kontrole ještě před výběrem nejvhodnější nabídky, termín kontroly ŘO je zpravidla do deseti pracovních dní.

V případě, že se zadavatel dobrovolně rozhodne zadat veřejnou zakázku s předpokládanou hodnotou nižší než 400 000 Kč bez DPH v některém z druhů výběrových řízení podle oddílu 12.3 Pravidel pro žadatele a příjemce OP VVV, může zároveň pořídit část takové veřejné zakázky prostřednictvím přímého nákupu (např. z důvodu potřeby urgentního zajištění nezbytného vybavení)?

Ano, může. Pokud celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky nepřekročí hranici 400 000 Kč bez DPH, je zcela na zadavateli, jakými postupem pořídí jednotlivé části takové veřejné zakázky. Zadavatel může dobrovolně zvolit přísnější režim pro zadání veřejné zakázky, než jaký s ohledem na její předpokládanou hodnotu vyžadují PpŽP.

Je v rámci projektu možné soutěžit veřejné zakázky dohromady za příjemce i partnera, nebo je nutné soutěžit odděleně?

PpŽP problematiku společného zadávání veřejných zakázek více zadavateli nijak nevylučuji ani jinak neupravují. Obecná právní úprava společného zadávání veřejných zakázek je obsažena v § 7 ZZVZ a lze ji analogicky využít i v případě postupu dle PpŽP.