- 120
Jak bude hodnocen/posuzován H-index u odborných pracovníků?
Pracovníci jsou posuzováni z hlediska relevance oboru. Požadavky na konkrétní hodnotu H-indexu nejsou výzvou specifikovány.
- 119
Mediány H-indexy - vztah ke studii z roku 2010? Mají se podle toho řadit pracovníci do týmu?
Studie neslouží jako podklad pro hodnotitele, jedná se pouze o podklad pro účely vytvoření skupin.
- 118
Kritéria V2.2 a V2.3 spojená s odborným týmem - bude zde hrát roli věková struktura týmu?
Školení hodnotitelů směřuje ke kvalitě odborného týmu, věk není posuzován.
- 117
Jakým způsobem bude probíhat výběr hodnotitelů v případě zahraničních expertů?
Stejně jako v případě tuzemských hodnotitelů, výběr probíhá z Databáze hodnotitelů ŘO. Zahraniční experti budou stejně jako tuzemští hodnotitelé povinni absolvovat školení v rámci výzvy a následně budou přiřazováni k projektům dle jejich odbornosti.
- 116
Kolik bude oborových skupin pro hodnocení?
Detailní popis viz Pravidla pro žadatele a příjemce - specifická část. Žadatel uvádí hlavní obor a vedlejší obory a to dle definice ve Specifických pravidlech, kapitola 5.2.4 Oprávněnost aktivit projektu, zde je uvedeno 19 oborových skupin. Shlukování oborů, tak jak je uvedeno v kapitole 5.4 Fáze schvalování, je zavedeno z důvodu sestavení výsledného pořadí projektů, zde je uvedeno 9 oborových skupin.
- 115
Bude posudek zahraničního experta uveřejněn v systému, případně v jaké fázi hodnocení?
Ne. Posudek zahraničního experta je odborným podkladem, který je určen pouze pro externí tuzemské hodnotitele.
- 114
Hodnotitelé budou zatříděni podle oborů?
Ano.
- 113
Plánuje se opakování výzvy PAV?
Předpoklad je, doporučujeme žadatelům sledovat harmonogram výzev na webových stránkách MŠMT.
- 112
Proč je oborové rozdělení stanovené právě tímto způsobem?
Oborové rozdělení dle kapitoly 5.2.4 Oprávněnost aktivit projektu, je zavedeno dle Stromu odborností a oborů OP VVV. Motivací k zohlednění oborové příslušnosti projektů, tak jak je uvedeno v kapitole 5.4 Fáze schvalování, je zohlednění oborových rozdílů v hodnocení projektů oponenty. Kvalitativně srovnatelné práce se liší v bodovém hodnocení dle oborové příslušnosti. Východiskem jsou výzkumné práce na toto téma, tak jak je citováno v Pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část.
- 111
Oborových skupin je 9 nebo 18?
Detailní popis je uveden v Pravidlech pro žadatele a příjemce - specifická část. Žadatel uvádí hlavní obor a vedlejší obory, a to dle definice ve Specifických pravidlech, kapitola 5.2.4 Oprávněnost aktivit projektu. Shlukování oborů, tak jak je uvedeno v kapitole 5.4 Fáze schvalování, je zavedeno z důvodu sestavení výsledného pořadí projektů.
- 110
Jaký je seznam kritérií, která budou hodnotit zahraniční hodnotitelé?
Lze vyvozovat ze sloupce zdrojových dokumentů (sloupec „hlavní zdroj informací“), které jsou uvedeny v příloze č. 2 výzvy.
- 109
Proč je uvedena kontrola ŘO 2x v případě výzvy pro ITI?
Nastavení vychází z Metodického pokynu pro využívání integrovaných nástrojů MMR.
- 108
Kdo plní funkci interních hodnotitelů ITI?
Představitelé jednotlivých ITI, zaměstnanci magistrátů.
- 107
Jak bude vybírán hodnotitel - na základě hlavního oboru?
Hodnotitel bude vybírán na základě kombinací oborů, v případě, že takový hodnotitel nebude k dispozici, bude vybírán dle hlavního oboru.
- 106
Jak se staví ŘO k DPH?
DPH je způsobilým výdajem projektu pouze za předpokladu, že příjemci/partnerovi nevzniká nárok na odpočet DPH na vstupu. Příjemce/partner je povinen postupovat v souladu se zákonem č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění pozdějších předpisů a dále v souladu s metodickými dokumenty OP VVV.
Obecně lze uvést, že podstatné pro uplatnění nároku na odpočet daně v.v.i., či VŠ, která je plátcem DPH, je posouzení toho, zda instituce při provádění konkrétního výzkumu provádí ekonomickou činnost či nikoli, a zda jí tedy u příslušných plnění vzniká nárok na odpočet DPH na vstupu. V případě konkrétních posouzení nároků na odpočet u plnění souvisejících s projektem ŘO OP VVV doporučuje příjemcům/partnerům projektů projednávat tyto případy se správcem daně.
- 105
Čím se řídí míra spolufinancování v projektu?
Míra spolufinancování se řídí typem subjektu žadatele. Finanční toky mezi žadatelem a partnerem jsou pak předmětem dohody v rámci partnerské smlouvy.
- 104
Je možná kombinace nastavení výše mezd?
Ano. V rámci jednoho projektu lze využít jak stanovení sazeb pomocí ISPV, tak alternativní způsob, případně využití limitů pro klíčové/excelentní pracovníky.
- 103
V případě, že vnitřní norma stanovuje vyšší mzdy než ISPV, je možné opřít se o směrnici?
Je nutné respektovat nižší hodnotu, max. limit ISPV daný OP VVV je 56 000 Kč.
- 102
U stanovení mezd dle ISPV je možné jít do 4. nebo 5. úrovně?
Pouze 4. úroveň.
- 101
Zdůvodnění místní kanceláře - jak postupovat při zdůvodnění?
Náklady na místní kancelář by měly vycházet z cen v místě a čase obvyklých. Výpočet režijních nákladů vychází zpravidla z metodiky žadatele.
- 100
Jsou v rámci správních a jiných poplatků způsobilé i bankovní poplatky?
Bankovní poplatky jsou nezpůsobilým výdajem.
- 99
Je změna letenky způsobilý výdaj?
Posouzení takového výdaje bude řešeno individuálně v rámci unikátních případů, kdy se jedná o objektivně nepředvídatelné situace.
- 98
Jakým způsobem uvádět náhrady za dovolenou?
Náhrady za dovolenou jsou součástí hrubé mzdy.
- 97
V případě, že žadatel nakoupí NTB pro nové pracovníky, jsou tyto náklady vykazovány poměrově dle úvazků?
Zde platí Pravidla pro žadatele a příjemce – obecná část. Finanční prostředky by měly být nárokovány poměrově. V případě potřeby nákupu 1 NTB pro pracovníka s nižším úvazkem musí žadatel uvést zdůvodnění.
- 96
Kam budou v rozpočtu zařazeny náklady na PCT přihlášky? Do hmotného majetku?
Nutná domluva s účtárnou žadatele, popř. dle interních směrnic zaúčtování.
- 95
Kdy bude zveřejněna příloha pro projekty výzvy ITI?
Přílohy pro ITI žadatelé naleznou na odkaze http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/prehled-vzoru-prilohy-k-vyzvam. Na stejném odkaze žadatelé naleznou i vzory příloh k výzvě č. 02_16_025 Předaplikační výzkum.
- 94
Jsou povoleny věcné příspěvky?
Ne, viz Pravidla pro žadatele a příjemce – specifická část.
- 93
Je v rámci žádosti operováno i s nezpůsobilými výdaji? Kam je má žadatel uvádět?
Nezpůsobilé výdaje nejsou uváděny v rozpočtu projektu, ale do Detailního rozpočtu (příloha Studie proveditelnosti) je třeba je uvádět pro větší dokreslení rozpočtu projektu.
- 92
Jaké náklady související s přípravou projektu budou uznatelné?
Jedná se o veškeré výdaje související s přípravou projektu (tvorba žádosti, studie proveditelnosti). Jinými slovy se nesmí jednat o výdaje na jednotlivé klíčové aktivity.
- 91
Dotaz k IS KP14+: zdravotní a sociální pojištění se v systému načítá automaticky dle legislativy?
Položky pojištění v IS KP14+ jsou editovatelné. V případě zahraničních pracovníků je doporučeno alokovat výdaje na pojistné do pojištění z DPP (a to i za situace, že zahraniční pracovníci jsou v projektu zaměstnáni na pracovní smlouvu či DPČ).
- 90
Ve výzvě nejsou používány nepřímé náklady, jak tedy vykazovat např. energie? Jak to dokládat konkrétní částkou, když příjemce není schopen dodat konkrétní fakturu?
Konkrétní způsoby vykazování výdajů na energie a obdobné výdaje budou předmětem semináře pro příjemce.
- 89
Jakým způsobem dokladovat částky při pořizování investičního majetku?
Pokud jsou do projektu zařazeny investice, je nutné k doložení výše částek dodat průzkum trhu, případně jiný průkazný způsob stanovení cen. V případě, že se jedná o unikátní přístroj, je vhodné toto okomentovat a pak stačí doložení jedné nabídky. Finální posouzení je na straně hodnotitele.
- 88
Dokládání výše ceny u neinvestičního vybavení, jak dokládat nastavenou hodnotu položky rozpočtu? Je i toto nutné dokládat?
Informace je nutné uvádět vzhledem k hodnocení. Hodnotiteli musí být zřejmé, jak žadatel došel k nastavení dané položky. Obecně platí, že všechny položky rozpočtu musí být žadatelem řádně zdůvodněny.
- 87
Je možné do ceny přístroje napočítat inflační rezervu?
Cena by měla být stanovena na základě jasné nabídky a částek, které jsou pro nastavení ceny relevantní (vždy je nutné uvést komentář). Případné navýšení cen lze řešit v rámci změnového řízení.
- 86
Byla by možná predikce vývoje mezd rovnou do rozpočtu (možnost zahrnutí inflace)?
Mzdy stanovené žadatelem v rozpočtu jsou průměrným ukazatelem. Jakékoli navýšení této sazby v průběhu realizace projektu je podstatnou změnou a bude řešeno v rámci změnového řízení.
- 85
Pokud si žadatel zaměstná pracovníka subjektu partnera přímo v projektu, je toto možné?
Z hlediska projetu není rozlišováno, z jaké oblasti zaměstnanec přišel, nicméně nesmí dojít ke střetu zájmů a přednostnímu přístup k výsledkům projektu.
- 84
Je možné mít u jednoho pracovníka úvazek 0,2 FTE u partnera a 1,0 FTE u příjemce?
Ano, viz dále Pravidla pro žadatele a příjemce – obecná část, kapitola 8.7.2 – Způsobilé výdaje dle druhu.
- 83
Jaká je maximální výše úvazku pro excelentní nebo klíčové pracovníky?
Pravidlem je, že pracovník nesmí překročit úvazek u jednoho zaměstnavatele ve výši 1,2 FTE úvazku (kmenová činnost + práce na projektu).
- 82
Kam v rozpočtu spadají prostory pro výzkum v rámci pronájmu?
Tyto prostory jsou součástí kapitoly Nákup služeb – podkapitola Nájem a leasing.
- 81
Je nějakým způsobem omezena položka nájem?
Zde záleží, o jaký druh nájmu se jedná. Pokud jde o nájem v rámci administrativních výdajů, je jeho výše limitována kapitolou Místní kancelář (15 %). V případě, že se jedná o nájem související s odbornými aktivitami projektu, bude tento nájem součástí kapitoly Nákup služeb (podkapitola Nájem a leasing). Na tuto položku se limit nevztahuje.
- 80
Povinně volitelné aktivity: je možné splnit podmínku realizace minimálně jedné povinně volitelné aktivity prostřednictvím jednoho z X realizovaných výzkumných záměrů? Např. projektová žádosti obsahuje 5 výzkumných záměrů, pouze jeden výzkumný záměr bude realizovat aktivitu g) Analýzu potenciálu praktického uplatnění.
Zvolená povinně volitelná aktivita musí být realizována u všech výzkumných záměrů žádosti o podporu.
- 79
Jakým způsobem přistupovat k zahraničním partnerům z Velké Británie?
Momentálně se postupuje dle platné legislativy, kdy je Velká Británie součástí EU. Po oficiálním vystoupení Velké Británie z EU již výdaje za partnera nebude možné považovat za způsobilé.
- 78
Jak řešit situaci, kdy žadatel překládá humanitní projekt, který nepůjde do OP PIK, ale do MPSV?
Synergie v rámci OP VVV není s MPSV definována, tedy tuto synergii nelze aplikovat.
- 77
Jedním z hodnoticích kritérií je synergický potenciál projektu. Jak se bude postupovat v případě, že projekt následně synergický nebude?
Synergický potenciál je hodnocen ve fázi věcného hodnocení žádosti o podporu. Nejedná se však o závazek k podání žádosti do synergické výzvy.
- 76
V rámci programů OP PIK jsou vyloučené některé obory jako rybářství a zemědělství a podpora pražských subjektů? Jak tedy popsat synergický potenciál u takových oborů?
V tuto chvíli není výzva OP PIK vyhlášena, tedy nelze predikovat jeho přesné nastavení. Zaměřte se tedy na popis synergického potenciálu jako takového.
- 75
Je možné v době udržitelnosti využívat pořízené přístroje z OP VVV, a to i např. v rámci OP PIK?
Vždy je nutné dodržovat obecné principy udržitelnosti a veřejné podpory.
- 74
Spolupráce s aplikační sférou může probíhat i v době udržitelnosti?
Ano, spolupráce může probíhat v době udržitelnosti, nicméně musí být vždy dodrženy obecná pravidla udržitelnosti a veřejné podpory.
- 73
Lze prodat patent, který je výsledkem realizace projektu?
Prodej proběhnout nesmí, na pořízený/realizací vzniklý majetek je vztažena doba udržitelnosti, po kterou se majetek musí udržovat, tedy i patenty apod. Je možné poskytovat licence.
- 72
Když je žadatelem fakultní nemocnice, jakým způsobem se dokládá nájem společného pracoviště, pokud se jedná o partnera projektu?
Dokládá se partnerská smlouva a následně nájemní smlouva (viz Pravidla pro žadatele - obecná část, Příloha č. 10) Doklady o prokázání vlastnických vztahů, strana 296.) Platby mohou být realizovány formou vnitrofakturace.
- 71
Jakým způsobem se má popsat Synergický potenciál, když program OP PIK Proof of concept není znám?
Je třeba popsat ř potenciál aplikovatelnosti a dalšího rozvoje výsledku, což je předpokladem pro synergii s navazujícím programem OP PIK.
- 70
Umí IS KP14+ generovat anglickou verzi žádosti?
Ne, překlad není k dispozici, ten si musí zajistit žadatel. Anglické verze dokumentů/příloh jsou dostupné na webu MŠMT.
- 69
Je možné infrastrukturu umístit do pronajatého prostoru?
Ano, toto vyhodnotí externí hodnotitelé, je však nutné se žádostí o podporu doložit smlouvu o pronájmu, dále viz Pravidla pro žadatele a příjemce – obecná část.
- 68
Lze za způsobilé považovat výdaje spojené např. s inzercí?
Pokud se jedná o výdaje spojené s aktivitou J) Aktivity vedoucí k šíření výsledků společné výzkumné činnosti, tak ano.
- 67
Jsou způsobilými výdaji náklady na administraci a řízení projektu pro zahraničního partnera?
Ne.
- 66
Jaké jsou akceptovatelné náklady u zahraničního partnera?
Způsobilé mohou být takové náklady, které souvisí s aktivitami, které jsou způsobilé pro realizaci zahraničním partnerem. Aktivity způsobilé pro zahraničního partnera jsou uvedeny v Pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část.
- 65
Může mít žadatel ve výzvě pro ITI partnera, který je mimo ITI?
Ano, je to možné. Rozhodující je vždy místo dopadu, dopad musí být převážně do dotčené aglomerace.
- 64
Jak postupovat v případě, že žadatel chce předložit žádost do výzvy pro ITI a mimo ITI?
Žadatel může předložit žádost do obou výzev, podmínkou však je, že nebudou do výzev předloženy totožné výzkumné záměry, tedy žádosti se stejným obsahem.
- 63
Lze předpokládat, že bude v rámci hodnocení kladen větší důraz na aktivitu B) nebo C)?
Lze říci, že větší důraz je kladen na výzkum a menší část je experimentální ověření, jak vyplývá z bodových škál v rámci hodnoticích kritérií.
- 62
V Případě, že bude Řídicím orgánem OP VVV vydán nějaký nový formulář, bude rovnou uveřejněn v IS KP14+?
Pokud dojde po vyhlášení výzvy ve fázi přípravy žádostí o podporu ze strany ŘO OP VVV k aktualizaci příloh, budou tyto přílohy zveřejněny na webu a zároveň dojde k aktualizaci i v IS KP14+. V případě, že přílohy v IS KP14+ aktualizovány nebudou, bude tato informace uvedena u příslušné přílohy na webu.
- 61
Jaká je definice Výzkumného pracovníka?
Dle definice Národního číselníku indikátorů - http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/indikatorova-soustava-dle-narodniho-ciselniku-indikatoru-nci.
- 60
V případě, že se žadatel zaváže k naplnění výsledků, které nejsou součástí žádného indikátoru, bude ŘO OP VVV vyžadovat jejich zařazení do RIV (popř. připravuje aktuální metodiku)?
Výsledky, uvedené ve Studii proveditelnosti dle Definice druhů výsledků výzkumu, experimentálního vývoje pro databázi RIV jsou součástí procesu hodnocení projektové žádosti. Je uvedeno, že se jedná o výsledky dle této definice, není uvedeno, že se následně výsledky deklarují zanesením do této databáze (například patentové žádosti). Změnou definice na straně RIV tedy není tedy později znemožněno jejich vykázání v rámci projektu.
- 59
Jak jsou uváděny dedikace? Je možné uvést dedikaci např. pro GA ČR i OP VVV?
Ano, z pohledu OP VVV je zásadní uvést vazbu na projekt OP VVV.
- 58
Jakým způsobem jsou vykazovány odborné publikace se spoluautorstvím?
Pokud se jedná o spoluautorství v rámci projektů hrazených z OP VVV, vykazují se poměrově. Týká-li se spoluautorství projektů mimo OP VVV, započítává se celá hodnota.
- 57
Kdy jsou v rámci projektu vykazovány indikátory pro Odborné publikace poměrově?
Poměrově jsou publikace vykazovány pouze v případě, že vznikly v souvislosti s jiným projektem OP VVV.
- 56
Jakým způsobem je možné definovat cílovou hodnotu indikátoru 2 41 01 Počet rozšířených či modernizovaných výzkumných pracovišť?
Závisí na tom, jak pracoviště definuje sám žadatel, viz příloha Přehled klíčových výstupů k naplnění indikátorů projektu EFRR.
- 55
Jak je třeba definovat výzkumné pracoviště, např. pro potřeby indikátoru 2 41 01 Počet rozšířených či modernizovaných výzkumných pracovišť?
Toto definuje sám žadatel/příjemce, a to v rámci žádosti o podporu přílohou Přehled klíčových výstupů k naplnění indikátorů projektu EFRR.
- 54
Vztahuje se závazek zachování vytvořeného počtu pracovních míst indikátoru 2 04 00 Počet nových výzkumných pracovníků v podporovaných subjektech i na udržitelnost?
Ne, závazek hodnoty indikátoru se vztahuje pouze na dobu realizace projektu. Nicméně existuje (s ohledem na definici udržitelnosti dle čl. 71 Obecného nařízení) předpoklad, že určitá hodnota FTE zůstane zachována. Plán udržitelnosti uvádí žadatele do příslušné kapitoly Studie proveditelnosti.
- 53
U indikátoru 2 04 00 Počet nových výzkumných pracovníků v podporovaných subjektech jsou započítáváni pouze skutečně noví pracovníci, nebo lze uznat tzv. transformované pracovníky?
Musí jít o skutečně nová pracovní místa, kterými dochází k nárůstu celkového počtu pozic v instituci. Pro dokladování bude Řídicím orgánem OP VVV vytvořena speciální tabulka, která bude uveřejněna na webu MŠMT.
- 52
Jak bude dokladován indikátor 2 04 00 Počet nových výzkumných pracovníků v podporovaných subjektech? K jakému datu toto má být dokladováno?
Řídicím orgánem OP VVV bude vytvořena tabulka (bude zveřejněna na webových stránkách MŠMT), která bude sloužit k prokazování tohoto indikátoru. Je monitorováno/dokladováno se ZoR v rámci realizace projektu.
- 51
CBA není součástí žádostí o podporu?
Není, nicméně součástí Studie proveditelnosti je rozvaha Finanční udržitelnosti projektu (kapitola 10.1 Studie proveditelnosti).
- 50
Je možné v rámci udržitelnosti pokračovat u výzkumných výsledků nad úroveň připravenosti definovanou výzvou, tedy nad TRL 3?
Vždy musí být zachována obecná pravidla udržitelnosti, další dopracování je možné.
- 49
Pokud projekt nerealizuje aktivitu H), tzn., že nepořizuje infrastrukturu, jak bude vypadat udržitelnost?
Dle čl. 71 Obecného nařízení, sleduje se zachování účelu dotace apod.
- 48
Je udržitelnost nastavena na indikátor 2 04 00 Počet nových výzkumných pracovníků v podporovaných subjektech?
Není, ale žadatel může tento vývoj i pro období udržitelnosti uvést ve Studii proveditelnosti, kapitola „Věcná udržitelnost“.
- 47
Pokud není podporovanou aktivitou outsourcing podporovaných aktivit, je možné poptávat např. vzdělávání, dle podporované aktivity I)?
Nemůže být outsourcována podstata dané aktivity. Podstatou aktivity I) je vzdělávání členů projektu a z podstaty věci je zřejmé, že takové vzdělávání zajišťuje externí subjekt (subjekt mimo realizační tým). Realizace služby, která toto vzdělávání členům týmu dodá, není tedy outsourcingem této aktivity.
- 46
Jakých akcí je/není možné se zúčastnit v rámci aktivity J) aktivity vedoucí k šíření výsledků společné činnosti?
Propagační aktivity musí mít přímou vazbu na výzkumné aktivity projektu. Jedná se například o konference, workshopy, semináře, veletrhy – aktivní účast, prezentace výsledků potenciálním zájemcům (prezentace v aplikační sféře, výzkumné sféře a zájmovým organizacím).
- 45
Mohou být realizována zahraniční odborná školení?
Ano, v rámci aktivity I) může probíhat vzdělávací aktivita i v zahraničí. Omezení není definováno, zásadní je prokázat potřebnost vzhledem k aktivitám projektu.
- 44
Lze za formu vzdělávání považovat zahraniční stáž, v rámci které se bude pracovník učit zacházet s novými přístroji?
V projektu nelze hradit odborné stáže. Školení je formou vzdělávání, ale musí se jednat o odborné vzdělávání, které má přímý vztah k výzkumné činnosti. Pouhé zaškolení v obsluze přístroje lze hradit z projektu, ale nemá charakter odborného vzdělávání. Výstupem vzdělávání je potvrzení o vzdělání.
- 43
Lze konferenci považovat za vzdělávání?
Nikoliv, vzdělávací akcí jsou semináře či školení.
- 42
Indikátor 2 04 00 Počet nových výzkumných pracovníků v podporovaných subjektech je povinným indikátorem. Je stanovena nějaká minimální míra/minimální hodnota?
Ne, avšak hodnota nesmí být nulová. Atribut indikátoru dle přílohy č. 1 výzvy definuje indikátor jako „Povinný k výběru, povinný k naplnění“.
- 41
Indikátor 2 03 12 Počet účastí podpořených výzkumných týmů realizovaných v programech mezinárodní spolupráce - může být jeho hodnota rovna nule?
Ano, nicméně v tomto případě lze očekávat realizaci dalších výstupů definovaných Pravidly pro žadatele a příjemce – specifická část v příslušné aktivitě.
- 40
Jak bude využívání pořízených přístrojů kontrolováno v průběhu realizace projektu?
Žadatel bude v průběhu realizace předkládat přístrojový deník (viz Pravidla pro žadatele a příjemce – obecná část, kapitola 8.7.1 Obecné podmínky způsobilosti výdaje.
- 39
Mohou být v rámci výzvy budována výzkumná centra?
Ne, budování výzkumných center není povoleno. Je možné pořídit infrastrukturu dle definice podporované aktivity H).
- 38
Musí být pořízené vybavení používáno ze 100 % pro účely projektu? Jak postupovat, když dojde pouze k upgradu stávajícího vybavení?
Pořizovaná infrastruktura má být primárně pořizovány pro účely a potřeby daného projektu. Pokud se jedná např. o upgrade stávajícího zařízení (např. formou aktualizace/pořízení nového SW), je prostor takový způsob využití popsat v příslušné části Studie proveditelnosti a bude součástí hodnocení.
Dále jak uvádí Pravidla pro žadatele a příjemce – obecná část, kapitola 8.7.1 Obecné podmínky způsobilosti výdaje: Pokud je zakoupený majetek, materiál nebo služba v projektu využity jen z části, způsobilým výdajem je pouze tato část. Žadatel/příjemce dokládá částečné využití v projektu prostřednictvím přístrojových deníků nebo svého kvalifikovaného odhadu přiloženého k elektronické soupisce faktur.
- 37
Bude třeba k odůvodnění výše položen dokládat cenové nabídky?
Ano, cenová nabídka je vhodnou formou doplnění zdůvodnění požadovaných částek. V případě obvyklého vybavení a využití dokumentu Seznam obvyklých cen vybavení OP VVV, který je k dispozici na www stránkách MŠMT, není dokládání cenové nabídky nutné.
- 36
Pořizovaná infrastruktura je ve Studii proveditelnosti uváděna bez DPH, ale v IS KP14+ je uváděna včetně DPH?
Ano, ve Studii proveditelnosti je nutné uvádět údaj bez DPH, tak, aby hodnotitel/Výběrová komise měl/měla srovnání mezi předkládanými projekty a částka nebyla zkreslena výší DPH.
- 35
Lze určit výši mezd/platů na základě IPSV kódů? Je možné je určit i na základě jiného postupu?
Ano, způsoby pro stanovení mezd a platů jsou uvedeny v Pravidlech pro žadatele a příjemce – obecná část v kapitole č. 8 a dále jsou definovány v rámci kapitoly 8.7.2 Pravidla pro žadatele a příjemce – specifická část. Uvedené způsoby jsou dále podrobně popsány v dokumentu „Seznam mezd/platů a možné postupy stanovení mezd/platů pro zaměstnance/pracovníky podílející se na realizaci projektů Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (dále jen OP VVV)“.
- 34
Co znamená požadavek uvedený v rámci aktivity B) „výzkumné záměry, které obstojí v porovnání se srovnatelným kvalitním mezinárodním výzkumem“? Je požadovaná nějaká hodnota?
Míra pro posouzení kvality výzkumného záměru vychází z dané oblasti výzkumu. Lze říci, že úroveň vychází z „dané komunity“ spojené s určitým oborem. Hodnotitel dané projektové žádosti bude odpovídat oboru projektové žádosti, bude součástí „oborové komunity“ a v této souvislosti bude hodnotit. Hodnota není definována.
- 33
Jakým způsobem se má popsat vazba mezi výstupy aktivity a indikátory?
V rámci Studie proveditelnosti (dále jen „SP“) a v příslušné aktivitě (kapitole SP) žadatel popisuje činnosti, které bude provádět a k jakým výsledkům/výstupům tyto činnosti povedou. Zároveň bude uveden odkaz na indikátor, pokud k němu aktivita spěje. Výsledky/výstupy/ indikátory jsou pak sumarizovány v tabulce „Výsledky a výstupy aktivity“.
- 32
Povinná příloha Realizační tým je definována v Pravidlech pro žadatele a příjemce – obecná část. Kde jsou tedy uváděny ISPV kódy?
Pravidla pro žadatele a příjemce – specifická část přílohu Realizační tým pro výzvu PAV a PAV pro ITI neobsahují. ISPV kódy se uvádí v rámci příslušných položek rozpočtu/položek pracovníků v rozpočtu projektu (ať v ISKP14+ nebo v detailním rozpočtu, který žadatel dokládá jako přílohu Studie proveditelnosti).
- 31
Vyskytuje se jako součást žádosti o podporu příloha Realizační tým?
Ne, tato příloha není pro danou výzvu relevantní. Všechny informace jsou uvedeny v příslušných kapitolách Studie proveditelnosti.
- 30
Klinické postupy jsou ze zákona vyňaty z patentování, jak je tedy uplatňovat jako výsledek projektu, aniž by tímto byly projekty poškozeny?
Pokud bude takovýto výstup uveden ve studii proveditelnosti, jedná se o výstup, jehož relevance je posuzována odborným hodnotitelem.
- 29
Je možné realizovat testování v klinické praxi?
Klinické studie nemohou být součástí projektu, preklinické ano.
- 28
Jaký způsobem může probíhat twinning? Je možné jej realizovat formou DPČ/DPP nebo služby?
V případě realizace formou DPČ/DPP se takový pracovník chová jako zaměstnanec samotné výzkumné organizace, toto nelze považovat za twinning v duchu jeho významu. U takového zaměstnance, i když pochází z aplikační sféry, musí platit, že nedochází ke střetu zájmů. Služba je jednostranný akt, také se nejedná o twinning. Příkladem twinning může být navázání spolupráce v rámci aktivity E).
- 27
Komerční subjekt nemůže vystupovat ani jako partner bez finančního příspěvku (využití k testování výrobku v reálném prostředí)?
Úroveň TRL 3 nepřipouští testování ve finálním prostředí. Zapojení komerčního subjektu, který není VO dle Rámce, se nepřipouští. Taková spolupráce musí probíhat mimo projekt a rozhodně se nesmí jednat o nastavení výrobku pro daného dodavatele.
- 26
Pokud žadatel již s přípravou žádosti o podporu ví o případném partnerovi z aplikační sféry, je třeba toto deklarovat s předloženou žádostí?
Ano, taková informace má svůj význam pro hodnotitele. Případná spolupráce může být nová, nebo se může jednat o rozšíření stávající.
- 25
S kým může být uzavíráno vyjádření zájmu, např. „Letter of Intent“?
Jedná se o výstup aktivity G, který má vyjadřovat budoucí zájem ke specifickému výzkumnému parametru výsledku. Předpokládá se uzavření Letter of Intent se subjektem z aplikační sféry.
- 24
Je možné se v rámci aktivity E) účastnit mezinárodni akce?
Účast na zahraničních akcích je možná, nicméně je vždy nutné brát v potaz ostatní podmínky, určené výzvou, a to například, že nesmí být prezentován produkt, že se musí jednat o přímou vazbu na projektové aktivity atd.
- 23
Pokud se semináře pořádaného v rámci projektu bude účastnit cílová skupina, která není definovaná výzvou, je možné jí z projektu hradit např. občerstvení?
Pokud se nejedná o cílovou skupinu definovanou výzvou, tak nelze.
- 22
Je možné (s ohledem na povolené činnosti v rámci realizace projektů PAV a PAV pro ITI) to chápat tak, že v těchto výzvách „se o spolupráci baví“ a v jiných projektech ji pak skutečně realizují?
V rámci projektu lze realizovat spolupráci s aplikační sférou tak, jak je popsána ve specifických pravidlech:
Přínosem a rozvojem spolupráce pro výzkumnou organizaci se rozumí zejména získání praktických dat a zpětné vazby k ověření aplikovatelnosti výzkumných výsledků a k dalšímu možnému směřování předaplikačního a následného aplikovaného výzkumu.
Komercializaci, technologický transfer, přenos výsledků do aplikační sféry nelze opravdu provádět v rámci projektu.
- 21
Je možné v rámci konference prezentovat výsledky, které nejsou součástí projektu?
Ne. V rámci projektu je možné provádět pouze aktivity, které mají vazbu na projekt a jeho výzkumný záměr.
- 20
Jaká je hranice/rozdíl mezi výzvou PAV a DMS z hlediska úrovně připravenosti technologie, kterou je možné provádět?
Z hlediska úrovně připravenosti technologie a činností, které je možné v rámci výzev provádět, jsou hranice stejné jako u DMS.
- 19
V případě, že v rámci realizace projektu nesmí být prováděna/vytvořena marketingová studie (aktivita G), jakým jiným způsobem má být u výzkumného výsledku prokázána uplatnitelnost na trhu?
Hlavní rozdíl mezi marketingovou a produktovou analýzou: např. cena v daný moment nehraje pro výzkumný výsledek (budoucí produkt) roli. Žadatel zjišťuje, zda jsou jeho výzkumné výsledky zajímavé pro aplikační sféru z pohledu realizované technologie. Nezkoumá tedy uplatnitelnost na trhu z pohledu produktu. Rozdíl mezi komercializací technologie a zabudováním technologie do produktu je jedním z rozdílů studie, kterou provádí příjemce a marketingové studie.
- 18
V případě, že budou v žádosti o podporu uvedeny i jiné výsledky a výstupy než indikátory, bude toto bonifikováno nebo kontrolováno?
Bonifikace za dosažení jiných výsledků či výstupů stanovena není, nicméně hodnotitel toto může ve svém hodnocení zohlednit. V případě, že žadatel zvolí jiné výsledky/výstupy nad rámec indikátorů, stávají se povinnými k naplnění. Sankce se vztahují pouze na indikátory.
- 17
Indikátory z pohledu výsledků jiných než je mezinárodní PCT patentová přihláška. Dle výsledků podle definice pro databázi RIV je uznatelným výsledkem pouze uděleným patent.
Stejně jako u indikátoru, kde je možné započítat PCT přihlášku, je možné i do jiných výstupů započítat patentovou přihlášku.
- 16
Finanční prostředky související s patenty – je způsobilým výdajem i poplatek za udržování duševního vlastnictví?
Ano, způsobilými výdaji jsou všechny výdaje spojené s celým cyklem ODV, pokud souvisí s realizací projektu.
- 15
V případě humanitně orientovaných projektů je často výsledkem metodika, která v podstatě vzniká na zakázku např. vládního sektoru. Je toto možné realizovat?
Výzkum nesmí suplovat smluvní výzkum. Není možné vytvářet metodiku pro konkrétní organizaci. Ani výzkum realizovaný v humanitním oboru nesmí být zakázkou pro konkrétní organizaci.
- 14
Může být součástí aktivit sestavení prototypu pro účely ověření (viz omezení TRL)?
Ve smyslu laboratorního ověření ano.
- 13
Je certifikovaná metodika vhodným výstupem projektu? Tu je dle RIVu možné uznat až po tom, co ji některý subjekt schválí.
Výstupem může být metodika, nikoli však certifikovaná.
- 12
Výstupem výzkumu (v rámci aktivity C) je např. metodika. Je možné provádět její pilotní ověření?
Je možné provádět ověření pouze v rámci laboratorního ověření, nelze dělat ověření v sériové výrobě nebo konkrétního produktu, či u aplikačního partnera. Tedy veškerá ověřování nad rámec maximální povolené úrovně TRL 3. Není možné tedy například certifikovat příslušnou metodiku.
- 11
Předmětem aktivity je C) je konkrétní PCT přihláška, jak postupovat, když žadateli ještě není známo, jaký druh patentu bude aplikován?
Ne u všech typů výzkumů je předpoklad patentu. Žadatel uvede výsledky daného výzkumu a provede ověření potenciálního uplatnění v praxi. Dále žadatel uvede jiný typ výsledku dle definice výsledků pro databázi RIV, a to především výsledky odpovídající charakteru aplikovaných výsledků.
- 10
Může být výstupem aktivity C) jiný výsledek, např. článek?
Článek jako výsledek spadá do aktivity B), přestože může souviset s experimentálním ověřováním. I když je tedy například součástí článku výstup experimentálního ověření, uvede se pod aktivitou B). U aktivity C) jsou předpokládány výsledky dle definice výsledků pro databázi RIV, a to především výsledky odpovídající charakteru aplikovaných výsledků a patentů. Možné jsou i patentové přihlášky.
- 9
Pokud žadatel v žádosti o podporu uvede jiné výsledky, (tj. výsledky, které se nezapočítávají do indikátorů), nemusí je pak plnit?
Vždy je nutné naplnit všechny výstupy/výsledky, které jsou definované v žádosti o podporu.
- 8
Co je myšleno „cílovou hodnotou realizace projektu“?
Jedná se o hodnotu, které bude na konci projektu dosažena, v podstatě se jedná o kumulativní hodnotu příslušného indikátoru.
- 7
Které indikátory jsou povinné k naplnění a výběru? Například PCT přihlášky?
Atribut indikátoru je vždy uveden u daného indikátoru v příloze č. 1 výzvy. PCT přihlášky mají atribut „nepovinný k výběru“, nicméně ve chvíli, kdy si žadatel tento indikátor zvolí, je indikátor povinný k naplnění a žadatel ho musí naplnit.
- 6
Od jaké fáze je možné započítat do hodnoty indikátoru PCT přihlášku (podaná/schválená)?
Jsou započítávány patentové přihlášky v mezinárodní fázi řízení, které úspěšně prošly formálním hodnocením, dle roku podání přihlášky.
- 5
Pokud žadatel plánuje podat patentovou přihlášku, ale nejedná se o mezinárodní PCT, je takový postup možný? Je možné, aby hodnota indikátoru byla v tomto případě v žádosti o podporu rovna nule?
Atribut příslušného indikátoru (PCT přihlášky) je „nepovinný k výběru, povinný k naplnění“. Jinak jsou vždy další možné výstupy definovány u dané aktivity. Zpravidla se bude jednat o výsledky, které jsou definovány dle Definice druhů výsledků výzkumu, experimentálního vývoje pro databázi RIV. Výsledky a výstupy jsou vždy uvedeny ve Studii proveditelnosti. Při volbě ochrany DV je optimální v žádosti o podporu zdůvodnit, proč nebyla vybrána PCT přihláška. Mimo indikátory je možné uvést i výsledek typu patentová přihláška, která není PCT přihláškou.
- 4
Jak je to s ochranou duševního vlastnictví (DV) - pokud se v projektu podaří najít aplikačního partnera?
Spolupráce s aplikačním partnerem za cílem převodu technologie, tedy její komercializace nemůže být uskutečňována v rámci projektu a z projektu hrazena. Takové činnosti/aktivity musí být prováděny mimo projekt (např. v rámci OP PIK). Ochrana DV, vzniklého v rámci projektu a sloužící k možné další komercializaci, je v rámci realizace projektu možná, musí ji provést příjemce, a to bez podílu a vazby na aplikačního partnera.
- 3
Je možné provádět testování prototypu u firmy?
Ne, toto provádět nelze. Zapojení aplikační sféry do projektových činností není povoleno. Vyjádřeno dle úrovně TRL (Technology Readiness Level), experimentální ověřování a příprava technologie je možná́ v rozsahu TRL 1 až̌ TRL 3. Testování prototypu u firmy pak dle této definice spadá do TRL 5 a výše.
- 2
Pokud bude chtít jedno IČ podat více žádostí do stejného oboru, ale půjde o jiné záměry, je toto možné?
Ano, je nutné respektovat omezení dle RIV.
- 1
Je již k dispozici vzorová dokumentace pro individuální výzvu OP3V projektu na předaplikační výzkum? Předpokl. dat. vyhlášení je 1/17 .
Výzva Předaplikační výzkum je momentálně v přípravě. Veškerá dokumentace související s výzvou bude zveřejněna při jejím vyhlášení v lednu 2017. Veškeré informace výzvám naleznete http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyzvy-op-vvv.