Výzva č. 02_16_017 - Výzkumné infrastruktury pro vzdělávací účely – budování či modernizace

Oddíly výzvy

154

Pracovní výkazy – bude pro kontrolu dostačující zaslat pracovní výkaz pouze formou obyčejné kopie (naskenovaného dokumentu)?

Naskenovaný doklad postačí, originál musí mít příjemce pro případnou kontrolu na místě u sebe.

153

Dokladování osobních výdajů – pravidla dovolují dva formuláře výkazů práce, tedy měsíční a souhrnný na délku monitorovacího období. Který je z pohledu ŘO vhodnější používat? Lze využívat pro pracovní smlouvy souhrnné výkazy práce a pro dohodáře pouze měsíční?

Obě varianty jsou dle pravidel přípustné a je zcela v gesci příjemce, který typ výkazu si zvolí.

152

Nedala by se místo úhrady mezd doložit čestná prohlášení zaměstnanců, že mzdu obdrželi?

Bohužel, čestná prohlášení nelze dle platné metodiky považovat za dostatečný podklad o úhradě mezd.

151

Nebude ŘO vadit, že uvedená výše mezd při úhradě nebude odpovídat částkám v projektu?

ŘO je znám argument, že částky na výpisech z účtů zahrnují i jiné složky mezd a platů, než je alikvotní část hrazená z prostředků dotace.

150

Je dostačující doložit příkaz k úhradě mezd?

Příkaz k úhradě mezd není dostačující, musí být doložena samotná úhrada mezd.

149

Jak se bude dokládat úhrada mezd?

Aktuálně existují dvě možnosti: výpis z účtu s úhradou dané mzdy nebo sjetina z účetního systému, kde budou data o úhradě, tzn. bankovní účet, datum úhrady, částka.

148

Povinnost povinné publicity není vztažena na materiály, jenž nejsou určeny k informování veřejnosti (faktury, smlouvy, veřejné zakázky, partnerské smlouvy). Týká se to i obecných dokumentů, které nejsou určeny pro cílovou skupinu ani veřejnost? Např. u inzerátu na pracovní pozici? Zaměstnanec není cílovou skupinou.

Obecně lze říci, že pokud materiály/dokumenty, které spadají mezi nepovinné nástroje publicity a které budou použity pro informování veřejnosti nebo cílové skupiny o podpořeném projektu nebo jeho části, bude na nástroji povinně použit znak EU, odkaz na EU a ESI fondy (souhrnně) a program. Tyto informace mohou být již součástí loga EU. V rámci loga EU je možné použít i zkrácené názvy programů.
Interní dokumentace příjemce (např. smlouvy, faktury nebo veřejné zakázky) neslouží k informování veřejnosti nebo konkrétní cílové skupiny o podpořeném projektu, proto nemusí být opatřena povinnými prvky publicity. Co se týká inzerátu, pokud jeho cílem není informování veřejnosti nebo cílové skupiny o projektu (zde zaměstnanec cílovou skupinou není), prvky povinné publicity nejsou vyžadovány.

147

Je vhodné uzavírat pracovní smlouvy na kratší úseky nebo celou délku realizace projektu?

Dané rozhodnutí je zcela v gesci příjemce dotace.

146

Kde je nutné u osob zaměstnaných na projektu uvádět jejich zapojení (úvazek) na projektu – je nutné uvést přímo v pracovní smlouvě nebo je postačující toto uvést do pracovní náplně?

Pracovní smlouvy a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr nebo její přílohy musí dle obecných pravidel obsahovat:
– identifikaci projektu, do kterého je pracovník zapojen;

– popis pracovní činnosti (tj. náplň práce) relevantní pro projekt, včetně rozlišení, zda se jedná o hospodářskou nebo nehospodářskou činnost;
– rozsah činnosti, tzn. úvazek či počet hodin za časovou jednotku (měsíc, rok, apod.) s uvedením adekvátního poměru pro projekt;
– údaj o mzdě nebo platu (zpravidla platový výměr) s uvedením adekvátního poměru mzdy/platu na projekt.
Pokud bude projekt a úvazek daného pracovníka na projektu specifikován v příloze pracovní smlouvy, je požadavek výše naplněn.

145

Indikátor 5 47 01 – hodnoticí komise zavázala k doplnění hodnoty indikátoru, příjemce však nemá plánované mzdové výdaje, jak dále postupovat?

Zahraniční experty lze pozvat i na Smlouvu nepojmenovanou dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Hodnocení komise je závazné.

144

Na základě čeho sledovat/vykazovat indikátor 5 17 10 (Počet dětí, žáků a studentů Romů v podpořených organizacích)?

Osoby mají být sledovány jen tehdy, když se student sám přihlásí, indikátor však nemá cílovou hodnotu. Je nutné jej sledovat, ale není nutné jej naplnit. (Pokud bude výsledná hodnota 0 studentů, je to také v pořádku).

143

Je možná úprava vzoru právního aktu v části sankce z naší strany?

Vzor ze strany žadatele upravit nelze.

142

Pokud je rozpor mezi Pravidly pro žadatele a příjemce – specifická část a Pravidly pro žadatele a příjemce – obecná část, jak postupovat?

Pravidla pro žadatele a příjemce – specifická část jsou aktualizována a uvedena v soulad s Pravidly pro žadatele a příjemce – obecná část. V případě zjištění nesouladu těchto pravidel, kontaktujte ŘO.

141

Budou specifická pravidla živým dokumentem i po vydání právního aktu?

V případě Pravidel pro žadatele a příjemce – specifická část další změny, než je aktualizace nyní před vydáním právního aktu, nepředpokládáme. V právním aktu bude uvedena verze dokumentu, která bude pro příjemce závazná.

140

Kolik bude metodických dopisů, než bude nová verze pravidel?

Nelze předjímat, kolik bude vydáno metodických dopisů, než vyjde nová verze obecné části pravidel. Metodické dopisy jsou vydávány dle potřeby. Metodické dopisy platné ke dni vydání právního aktu budou vždy zapracovány v právním aktu. Další metodické dopisy pro příjemce neplatí, dokud nejsou zapracovány do právního aktu. K tomu může dojít jedině na základě žádosti o podstatnou změnu ze strany příjemce. Příjemce dotace se tedy řídí pouze tím, co je uvedeno v právním aktu, resp. v dodatcích k právnímu aktu.

139

Pokud bude statutární zástupce i jeho zplnomocněný zástupce několik týdnů na dovolené, jak řešit podepisování dokumentů?

Plnou moc k podepisování dokumentů by měla dostat další osoba, nelze kvůli několikatýdenní dovolené prodlužovat termíny pro doložení požadovaných dokumentů. Vždy by měla být zajištěna zastupitelnost.

138

Jaké jsou termíny pro doplnění připomínek při kontrole ZoR a ŽoP?

V obecných pravidlech je zpravidla 5 dnů na vypořádání připomínek.

137

Když nastává kolize předložení dvou ZoR/ŽoP u různých projektů stejného příjemce, jak toto řešit?

Je buď nutné práci rozplánovat, aby se vše stihlo, nebo je možné podat žádost o změnu a změnit harmonogram předkládání ZoR/ŽoP.

136

Lze u podstatných změn před vydáním právního aktu uznat zpětnou způsobilost?

Ano, u podstatných změn před vydáním právního aktu je výjimka a lze uznat zpětnou způsobilost (více viz Pravidla pro žadatele a příjemce – obecná část, str. 91).

135

Kdo podepisuje žádost o změny?

Žádost o změnu podepisuje statutární zástupce, případně ten, komu byla k tomuto úkonu přidělena plná moc, která je nahrána v MS2014+, tzn. osoba s rolí signatáře.

134

Lze provádět změny i nad rámec závěrů hodnoticí komise?

Změny nad rámec závěrů hodnoticí komise musí být vždy řešeny přes změnové řízení.

133

Projekt z výzvy 15 měl mimo jiné navázané 2 projekty z výzvy 16, které byly oba zamítnuty. V 15 byly mzdové výdaje na dílčí aktivity vyškrtnuty? Můžeme si ty aktivity upravit?

V obecné rovině platí, že pokud hodnoticí komise rozhodla, že jsou aktivity realizovatelné i s krácením mzdových výdajů, je nutné aktivitu realizovat. Pokud byl nedoporučen k financování ERDF projekt, byla v rámci hodnocení řešena návaznost i na ESF projekt, aby bylo možné jej realizovat. Pokud vyloženě změna aktivit nevyplývá ze zápisu hodnoticí komise, jedná se o podstatnou změnu, která musí být řádně odůvodněna.

132

Pokud by příjemce krácený přístroj nechtěl nad rámec rozpočtu zaplatit z vlastních zdrojů? Lze aktivitu s přístrojem vyškrtnout?

Aktivitu je nutné naplnit i s kráceným rozpočtem. Dle PpŽP – obecná část – kap. 5.5 je hodnocení komise závazné a splnění všech požadavků hodnoticí komise žadatelem je nezbytnou podmínkou pro vydání právního aktu.

131

Přístroj byl vysoutěžen za 10 milionů Kč, přičemž v rozpočtu projektu byl krácen na 8 mil. Kč, může tedy 2 mil. Kč uhradit příjemce z vlastních zdrojů?

Ano, 2 mil. Kč příjemce uhradí z vlastních zdrojů a k tomu také 5 % spolufinancování z 8 mil. Kč.

130

Pokud hodnoticí komise krátila v rozpočtu projektu přístroj a není možné za daných podmínek přístroj vysoutěžit, musí rozdíl uhradit z vlastních zdrojů?

Ano, hodnoticí komise posoudila proveditelnost a stanovila, že i s daným krácením je projekt realizovatelný.

129

Bylo stanoveno krácení hodnoticí komise a i přesto máme realizovat veškeré aktivity, navyšuje se tím spolufinancování?

HK posuzovala v 2. kroku proveditelnost, tzn., že za daných podmínek (i po krácení) by měl být projekt realizovatelný v podobě po hodnocení HK. Pokud se domníváte, že projekt za daných podmínek realizovatelný není, je zde možnost podat důkladně zdůvodněnou žádost o podstatnou změnu, která by opodstatňovala nerealizování dané KA. Položky, které byly kráceny HK, nelze navýšit. Dofinancování z vlastních zdrojů je možné. Uvedené dofinancování však nelze uvádět jako spolufinancování projektu.

128

Jaká změna je změna harmonogramu jednotlivých aktivit? Může být předložena před vydáním právního aktu?

Jedná se o podstatnou změnu projektu, v návaznosti na nutnost měnit přílohu Harmonogram aktivit. Záleží na žadateli, kdy chce danou změnu předložit, dle důležitosti a časového dopadu. Podstatnou změnu nelze provést se zpětnou účinností (vyjma změn spadajících do období před vydáním právního aktu a změn, jejichž příčinu nemohl příjemce ovlivnit). Provádění podstatných změn před vydáním právního aktu pochopitelně proces vydání právního aktu prodlužuje.

127

Musí se při posunu realizace projektu měnit všechny dokumenty, nebo stačí změnu pouze oznámit?

Veškeré dokumenty musí být uvedeny do souladu s harmonogramem projektu.

126

Pokud pracují osoby na projektu po celou dobu realizace a dojde k posunu realizace, je nutné krátit rozpočet projektu?

Pokud dochází k posunutí zahájení fyzické realizace projektu a tím dochází k posunu v harmonogramu projektu při zachování délky realizace, rozpočet nad rámec požadavků hodnoticí komise krácen být nemusí. V období před vydáním právního aktu je posun celé doby realizace projektu v čase nepodstatnou změnou. V IS KP14+ uvede žadatel skutečné datum zahájení a ukončení fyzické realizace projektu, doloží upravené podklady a o posunu v realizaci bude informovat poskytovatele v průvodním dopise.

125

Harmonogram projektu – musíme změnit harmonogram projektu a zkrátit dobu realizace projektu, musí být rozpočet krácen?

Obecně platí, že pokud dojde ke krácení doby realizace projektu, musí dojít k adekvátnímu krácení rozpočtu.

124

Jsou kontrolovány nákupy PC z nepřímých nákladů?

Nepřímé náklady jsou určeny na způsobilé výdaje projektu. I přes to, že není nutné dokládat dané výdaje k administrativní kontrole, je nutné postupovat v souladu s požadavky výzvy a OP VVV a hradit pouze způsobilé výdaje. Dané výdaje mohou být kontrolovány v rámci běžné činnosti jiných orgánů státní správy.

123

Mohou být nepřímé náklady použity na nákup investic?

Nepřímé náklady jsou svou povahou neinvestiční.

122

Lze změnit poměr investičních a neinvestičních prostředků v rozpočtu? Kdy změnu provést?

Tuto změnu lze provést jak před, tak i po vydání právního aktu. Záleží, kdy plánuje žadatel/příjemce výdaje na základě změny realizovat. Bude se každopádně vždy jednat o podstatnou změnu projektu s dopadem do právního aktu.

121

Jak se vykazují využité finanční prostředky?

Na soupiskách účetních dokladů se vykazují vždy 100 % částky, rozpad financování probíhá následně v systému. Požadavek na zálohovou platbu je rovněž uváděn ve 100 %, ŘO odesílá pouze 95 % požadované částky, tzn. částku bez spolufinancování.

120

Jak se bude vykazovat spolufinancování? Vložené prostředky na vlastním účtu a vykazovat platby z vlastního?

Pravidla toto konkrétně nespecifikují, prakticky však musí mít příjemce na bankovním účtu vlastní prostředky na spolufinancování. Ze strany ŘO bude na každý výdaj zasláno 95 %, tzn., že 5 % si příjemce spolufinancuje z vlastních zdrojů. V rámci administrativního ověření lze ověřit zůstatek na účtu ve vztahu k zůstatku poskytnutých záloh a spolufinancování.

119

Kdy bude vyúčtován věcný příspěvek?

Věcný příspěvek bude vyúčtován na konci realizace projektu.

118

Můžete lépe specifikovat spolufinancování a věcný příspěvek?

Spolufinancování představuje míru zapojení příjemců dotace do financování projektu, u veřejných vysokých škol se jedná o 5 %. Zároveň platí, že je nutno spolufinancovat 5 % investiční výdaje a 5 % také neinvestiční výdaje. Spolufinancování investičních a spolufinancování neinvestičních prostředků upravují Pravidla pro žadatele a příjemce – obecná část, str. 118. Věcný příspěvek je obvykle forma investičního spolufinancování projektu. Výše věcného příspěvku nesmí přesahovat výši 5 % investičních prostředků uvedených v rozpočtu.

117

Zálohová platba bude na dvě plánovaná vyúčtování dle finančního plánu. Fyzická realizace projektu začala 1. 6. 2017 a právní akt bude vydán 1. 7. 2017. Mohou být do vyúčtování zahrnuty výdaje z června?

V rámci 4 výzev pro VŠ je povolena zpětná způsobilost výdajů. Způsobilost výdajů není omezena datem vydání právního aktu. Způsobilé jsou všechny výdaje s projektem související od data zahájení fyzické realizace, od data zahájení projektu do data zahájení fyzické realizace jsou však způsobilé pouze přípravné práce.

116

Finanční plány vždy musely souhlasit na haléře. V tuto chvíli to tak být nemusí?

Celková částka by před vydáním právního aktu měla 100% odpovídat celkovým způsobilým výdajům (dále CZV) projektu. Nedočerpání v tuto chvíli jistě plánováno není. Automatika v systému IS KP14+ však již nenutí k tomu, aby částky nutně odpovídaly CZV. Toho by mělo být využito až v rámci realizace projektu, abychom měli opravdu reálné finanční plány.

115

Pokud bude záloha 100 000 Kč a MŠMT zasílá pouze 95 %, tj. 95 000 Kč, můžeme poté vyúčtovat 100 000 Kč? Nebude porušen princip ex-ante?

Princip ex-ante v tomto případě porušen nebude, 5 % je spolufinancování příjemce. V systému dochází k automatickému rozpadu na zdroje financování.

114

Pokud se vyúčtuje méně, než je stanoveno ve finančním plánu, je nutné finanční plán aktualizovat?

Finanční plán lze aktualizovat v řádku, kde je žádost o platbu plánována nebo aktuálně zaregistrována, nicméně nelze upravovat řádky, kde je žádost o platbu již schválena/proplacena.

113

Pokud je posunut finanční plán, je nutné aktualizovat veškeré přílohy?

Ano, veškeré přílohy by měly být v souladu. Aktualizované přílohy ukládáte v systému ISKP14+ do „Dokumentů“. Upozorňujeme, že původní verze dokumentů musí být z důvodu auditní stopy zachovány. Opravenou přílohu vložte jako novou verzi stávajícího dokumentu nebo vložte nový dokument s doplněním v názvu např. Komentář k rozpočtu – oprava.

112

Do jakého data se započítávají výdaje v rámci posouzení hraničního milníku? Přesně do data 60 % doby projektu?

Posouzení probíhá za celá období, nikoli za dílčí výdaje, které vznikly do doby přesně 60 % realizace projektu. V rámci vyhodnocení splnění hraničního milníku jsou sečteny všechny výdaje předložené v žádostech o platbu do konce období, pro které je hraniční finanční milník stanoven. Viz. PpŽP – obecná část – kap. 5.2.5.1.2.

111

Zálohy – je nutné dodržení 2 po sobě jdoucích období i stanoveného % z výzvy?

Ano, je nutné vždy dodržet podmínky stanovené výzvou i podmínky obecné, 1. zálohová platba by měla pokrývat plánované vyúčtované pro následující dvě monitorovací období, nicméně je zároveň omezena % daným ve výzvě (50 % či 20 % celkových způsobilých výdajů), které nelze překročit. V dalších obdobích pak platí, že celkový součet záloh poskytnutých nad rámec schváleného vyúčtování nesmí přesáhnout 50 % celkových způsobilých výdajů projektu.

110

Celkový součet záloh poskytnutých nad rámec schváleného vyúčtování nesmí přesáhnout 50 % celkových způsobilých výdajů projektu – co dělat, pokud chceme vyúčtovat vyšší výši investičních výdajů?

Investice rozprostřít do více ŽoP tak, aby bylo pravidlo dodrženo.
Ve výjimečných případech je možná i ta varianta, že doložené vyúčtování bude vyšší, než výše záloh, které byly projektu zaslány ze strany ŘO. Důrazně doporučujeme v takovém případě upozornit projektového manažera ještě před doložením ZoR/ŽoP. Upozorňujeme, že se nejedná o standardní situaci a že předpokládáme, že v rámci klasické administrace projektu bude příjemce schopen předložit podstatnou změnu finančního plánu projektu, čímž může být docíleno dřívějšího zaslání další zálohové platby. Příjemce může požádat o podstatnou změnu, kterou příjemce požádá buď o zkrácení monitorovacího období a dřívějšího doložení ZoR/ŽoP, nebo o mimořádnou zálohovou platbu.
Upozorňujeme, že v případě tohoto dotazu došlo k úpravě oproti stanovisku sdělenému žadatelům na semináři. Snahou bylo nalézt takové řešení, které by usnadnilo příjemcům naplňování finančních milníků a to zejména u investičních projektů.

109

Jaké budou stanoveny sankce za nedodržení finančních milníků?

Konkrétní výše sankce bude vyčíslena dle právního aktu o poskytnutí/ převodu podpory (dále PA). Vzory PA jsou zveřejněny na webu MŠMT.

108

Pokud je monitorovací období (MO) 3 měsíční a hraniční milník vyjde na 11. MO, znamená to, že je hraniční milník stanoven až na konci 12. MO?

Ano, tím bude milník pokrývat 60 % doby realizace projektu.

107

Finanční milníky – do kterého období spadá hraniční finanční milník?

Vyhodnocení hraničního finančního milníku (PpŽP – obecná část – kap. 5.2.5.1.2) bude provedeno k termínu, kdy je schválena žádost o platbu za poslední sledované období. Období, na které se stanoví hraniční finanční milník, se vypočte takto: začátek období začíná 1. sledovaným obdobím realizace projektu a konec období je určen sledovaným obdobím, které by připadalo na nejbližší průběžný finanční milník (odpovídající cca 60 % doby realizace).  

106

Finanční milníky jsou za dvě po sobě jdoucí období. Překrývají se tato období?

Dle Pravidel pro žadatele a příjemce – obecná část – kap. 5.2.5.1.1 Průběžným finančním ukazatelem projektu je 80 % kumulativní částky vyúčtování uvedené ve finančním plánu za každá dvě po sobě následující sledovaná období v případě 6měsíčního sledovaného období (resp. 4 po sobě jdoucí sledovaná období v případě, je-li jejich délka stanovena na 3 měsíce). Daná období se nepřekrývají. 1. průběžný finanční milník je tedy stanoven např. za 1. a 2. období, 2. průběžný finanční milník za 3. a 4. období, milník za 2. a 3. období však stanovován není.

105

Výše maximálního úvazku 1,2 platí u všech zaměstnavatelů nebo pouze u jednoho zaměstnavatele/partnera?

Jedná se o souhrn úvazků ze všech uzavřených pracovně-právních vztahů u subjektů zapojených do projektu (tzn. u zaměstnavatele a partnera/partnerů).

104

Je k dispozici konsolidovaná verze Pravidel pro žadatele a příjemce – obecná část? Nevíme, ve kterém metodickém dopise/příručce nalezneme aktuální informace.

Budeme ji zpracovávat pro vlastní potřebu a můžeme ji zaslat žadateli po pracovní linii.

103

Byly nám kráceny úvazky a peníze, indikátory zůstaly dle hodnoticí komise nezměněny. Na základě zjištění proveditelnosti projektu zažádáme změnovým řízením o snížení monitorovacích indikátorů, změny se prolínají i do ostatních dokumentů např. klíčových aktivit atd., je nutné změny zapracovat do všech navazujících dokumentů? Budeme tak muset přepracovávat velkou část žádosti.

Ano, je nutné zapracování do všech dokumentů. Snižování indikátorů musí být velmi dobře odůvodněno. Doporučujeme poslat změnu předem ke konzultaci.

102

Co budete kontrolovat u DPČ/DPP?

Skutečně odpracované hodiny, soulad na pracovní smlouvu a pracovní náplň, odpracované činnosti, zaúčtování a úhradu.

101

Souběh pracovního poměru a DPP či DPČ, jak se to bude přepočítávat na úvazek?

V případě DPP i DPČ bude úvazek přepočítáván měsíčně, a to ve vazbě na skutečně odpracované hodiny. Tyto hodiny žadatel/příjemce porovná s měsíčním časovým fondem bez svátků.

100

Jakým způsobem se bude administrovat změna finančního plánu v průběhu realizace?

Finanční plán lze měnit formou změnového řízení. Pokud se budou měnit zároveň finanční milníky či výše investičních a neinvestičních výdajů, bude se jednat o podstatnou změnu s dodatkem, neboť má dopad do právního aktu.

99

Změna klíčového pracovníka - pracovník se stal ředitelem. Dle hodnoticí komise nemůže mít úvazek nad 1,2. Mohu zaměstnat nového člověka? Pracovník bude hrazen z vlastního rozpočtu.

Ano, změna musí být provedena změnovým řízením a lze změnu provést i po vydání právního aktu.

98

Změny před vydáním právního aktu se budou rovněž administrovat v IS KP14+?

Ano. Je upřesněno v prezentaci.

97

Plat zaměstnance - pokud jsem v limitu do 30 tis. Kč a v rámci interní struktury budu chtít zaměstnanci navýšit plat na 32 tis. Kč, je to možné? Prostředky v rozpočtu na zvýšení mám, mohu mu tento plat navýšit?

Ano, pokud je to v souladu s platovými limitem IPSV a hodnotící komise k výši platu neměla žádné výhrady. Navýšení bude nutné provést formou změnového řízení a následně pro prokázání způsobilosti doložit příslušné dokumenty.

96

Je možné zakládat nové pracovní pozice? Formou nepodstatné/podstatné změny?

Záleží na typu pracovní pozice např. odborní a excelentní pracovníci (výzva č. 18) - jedná se o podstatnou změnu. Ve většině případů se bude jednat o nepodstatné změny. Je nutné se řídit Příručkou pro žadatele a příjemce - obecná část, kap. 7.2 - Změny v projektu. Záleží také na tom, jak se vyjádřila hodnoticí komise. Pokud úvazek již jednou zrušila, nelze jej znovu v projektu vytvářet. Dále úvazek nesmí být navýšen, pokud ho HK již jednou snížila.

95

Změna harmonogramu - nestihli jsme zahájení fyzické realizace projektu dle plánovaného harmonogramu. Provedli jsme krácení harmonogramu o 2 měsíce. Konec fyzické realizace je naplánován dle max. data ve výzvě (nelze již posunout). Zkrácení jsme zapracovali již v rámci vypořádání 1. výzvy k doložení podkladů, budeme tedy vyzváni k opravě?

Ano, tuto změnu budete muset řešit formou změnového řízení.

94

Pokud nastane v projektu změna úvazku z DPP na DPČ, bude možné převést finanční prostředky v rámci kapitoly?

Ano, převést finanční prostředky v rámci kapitoly lze, nesmí však být tento přesun v rozporu s krácením hodnoticí komise. Jedná se o nepodstatnou změnu projektu.

93

Musíme čekat na schválení změny č. 1, pokud chceme začít zpracovávat změnu č. 2? Lze otevřít v systému IS KP14+ Zprávu o realizaci a je možné s ní pracovat, pokud ještě nejsou změny schváleny?

Ano, musíte čekat na schválení změny č. 1, pokud se týká stejných obrazovek v IS KP14+. Změny, které spolu souvisí, nelze zpracovávat najednou. Zpráva o realizaci bude zpřístupněna vždy až po schválení změny.

92

Vztahují se pravidla publicity na dokumentaci k veřejným zakázkám?

Ne, na dokumentaci k veřejným zakázkám se nevztahují pravidla pro publicitu.

91

Je nutné dávat publicitu do smluv/podkladů k veřejným zakázkám apod.?

Ne, již není vyžadováno. Naopak dokumenty, které slouží pro informování veřejnosti (školení apod.) je nutné označovat logy a dodržovat publicitu dle pravidel OP VVV.

90

Pokud máme více projektů, musíme mít více billboardů/plakátů/pamětních desek?

Pokud žadatel realizuje více projektů v jednom místě z jednoho programu je možné pro všechny tyto projekty umístit pouze jeden plakát o min. velikosti A3 (projekty, kde je povinný plakát). U billboardu a pamětní desky stále zatím platí, že je nutný u každého z realizovaných projektů (jedná se s Evropskou komisí o změně metodiky).

89

V ERDF nakupujeme SW - např. simulační SW. Spadá do široké definice indikátoru 3 05 00 Počet pořízených informačních systémů nebo 3 06 00 Pořízené informační zdroje? Řada SW, které se nakoupí v ERDF, nebude patřit nikam, protože nejsou specializované.

Pokud jsou nějaké nejasnosti ohledně konkrétního SW, tak je možné zaslat dotaz na ŘO OP VVV prostřednictvím interní depeše příslušnému projektovému/finančnímu administrátorovi a zkonzultovat konkrétní věc.

88

Indikátor 6 00 00 Celkový počet účastníků - do určitého termínu je nutné splnit 30 %. Platí tato podmínka stále?

Ano. Je to rovněž ukotveno v Příručce pro žadatele a příjemce – obecná část/specifická část.

87

Indikátor č. 3 05 00 Počet pořízených informačních systémů je velmi široce definován. V ERDF části projektu je HW a v ESF části je SW, který by se dal zahrnout do HW. Jde o to, že když je to pouze HW + základní SW, tak aby byl dodržen požadavek komplementarity, tak jestli to vykázat jako informační systém či nikoliv?

Pokud je SW plánován v ESF výzvě, tak nebude vykazován v ERDF výzvě. Komplementárně to souvisí, ale v ERDF se vykáže pouze nákup HW.

86

Sankce budou za nedosažení indikátorů nebo i za překročení indikátorů?

Za překročení stanovené výše monitorovacího indikátoru sankce nejsou. Pokud by došlo ovšem k překročení hodnoty o 25 % - je nutné ze strany žadatele/příjemce ohlásit podstatnou změnu a řádně zdůvodnit toto překročení.

85

Celkový počet účastníků č. 6 00 00 - jak si nastavit?

Toto číslo má dopad do podílových indikátorů. ŘO OP VVV doporučuje zohlednit demografické vlivy a popsat do popisu stanovení hodnot/indikátoru. V právním aktu budou stanovena toleranční pásma pro splnění indikátorů. Pokud hodnota nebude nenaplněna, ale zároveň bude v tolerančním pásmu, není ze strany ŘO OP VVV udělena sankce.

84

Monitorovací indikátor č. 5 17 10 - Počet dětí, žáků a studentů Romů v podpořených organizacích, jak se na vykazování monitorovacího indikátoru formou "nepřímo dotknuto" nahlíží?

Hodnota se nedokládá, pouze vykazuje.

83

Výdaje za přípravu projektu budeme vykazovat v Žádosti o platbu č. 02? Museli jsme s těmito výdaji počítat v rozpočtu projektu, nebo např. v paušálu?

Ano, prakticky se jedná o 1. předloženou žádost o platbu, avšak je uvedena na 2. řádku finančního plánu. Žadatel s těmito výdaji musel počítat v rámci rozpočtu projektu v předložené žádosti o podporu. Nepřímé náklady vykazované formou paušální sazby nejsou předmětem kontroly.

82

Datum zahájení projektu - výdaje na přípravu projektu čili v zásadě do té reakce na výzvu můžeme dát dnešní datum?

Datum zahájení projektu musí předcházet nebo být rovno datu zahájení fyzické realizace. Nastavení data zahájení projektu je na žadateli. Upozorňujeme, že od data zahájení do data začátku fyzické realizace projektu probíhá v rámci projektu pouze příprava, žadatel nezačíná žádnou klíčovou aktivitu. Až po datu zahájení fyzické realizace projektu mohou začít práce na klíčových aktivitách.

81

Stále hovoříme o výdajích, ale v účetnictví hovoříme o nákladech. Budou uznávány náklady nebo výdaje? Jak to bude s ohledem zejména na věcný příspěvek a jeho ocenění v účetnictví?

Z pohledu ŘO OP VVV se jedná o výdaje. Výdaje jsou nárokovány v rámci způsobilých výdajů. U věcného příspěvku se jedná o cenu zjištěnou znaleckým posudkem, tedy nemusí odpovídat ani výdajům ani nákladům.

80

Věcný příspěvek ve formě mzdy řešitele (mzda nehrazena z projektu, ale organizací z vlastních prostředků). Budeme dávat tyto výdaje do soupisky dokladů průběžně nebo až za celé období do závěrečné žádosti o platbu/soupisky dokladů?

Podmínka vložení věcného příspěvku do závěrečné soupisky dokladů platí obecně, u měsíční mzdy řešitele by toto mělo platit rovněž, tzn. vložení jedním balíkem za X měsíců. U NIV věcných příspěvků to však ověříme.
Proběhlo ověření, kde je možné vložit do projektu jako věcný příspěvek pouze dobrovolnou práci, a to jen v případě výzev financovaných z Evropského sociálního fondu, tedy u výzvy č. 15 a 18. Více hovoří kap. 8.7.3 Příručky pro žadatele a příjemce – obecná část, kde je určeno ocenění a podmínky pro zařazení do povinného spolufinancování žadatele.

79

Spolufinancování formou věcného příspěvku V16 - pozemek. Nikde však není řečeno, zda je tím možné dofinancovat i NIV výdaje. Je u věcného příspěvku nutné dodržet rozdělení IV/NIV?

Ano, pozemek je možné užít k dofinancování pouze investiční části projektu. Poměr rozložení IV/NIV je nutné při spolufinancování/věcném příspěvku vždy dodržet. Tato skutečnost vychází z Pravidel pro žadatele a příjemce – obecná část, verze 4.0. Pravidla, kterými se žadatel/příjemce řídí, jsou vždy fixována verzi ke dni vydání právního aktu.

78

Jak určit hodnotu věcného příspěvku? Ocenění znalce či hodnota dle inventární karty, doklady k dané veřejné zakázce? Ocenění znalce má následně dopad do účetnictví žadatele/příjemce. Pokud by znalec zařízení ocenil jinak - v účetnictví nastane problém, co s tímto rozdílem udělat?

Hodnota věcného příspěvku musí odpovídat ceně v místě a čase obvyklé za dané plnění, dále tato cena musí jít nezávisle posoudit a ověřit. V případě poskytnutí pozemku nebo nemovitosti je hodnota stanovena na základě znaleckého posudku, vyhotoveného soudním znalcem a hodnota věcného příspěvku nesmí překročit limit 10 % celkových způsobilých výdajů. V případě věcných příspěvků ve formě služeb a zboží se hodnota určuje na základě průzkumu trhu nebo znaleckého posudku. Pro doložení je nutné prokázat jak hodnotu, tak vlastnictví daného věcného příspěvku. Blíže upravuje problematiku Příručka pro příjemce a žadatele – obecná část v kap. 8.7.3 Věcný příspěvek/Příručka pro příjemce a žadatele – specifická pravidla rovněž kap. 8.7.3.
Pokud by ocenění ze strany soudního znalce bylo nižší než hodnota plnění v účetnictví, je možné uplatnit částku pouze do výše oceněné soudním znalcem.

77

Když bude ŘO OP VVV posílat zálohu 20 %, na základě čeho bude rozlišován poměr IV/NIV?

V uvedeném příkladu finančního plánu jsou jenom NIV prostředky. Avšak v rámci jednotlivých finančních plánů rozlišuje příjemce poměr IV/NIV v rámci zálohových plateb. První zálohovou platbu zakládá do IS ŘO OP VVV, avšak na základě finančního plánu projektu, který si příjemce vytvořil a ŘO OP VVV odsouhlasil.

76

Projekt, kde je max. záloha 20 %. Plánujeme veřejné zakázky hned na začátku projektu. Je to problém, protože nebudeme mít dostatek financí s ohledem na dodržení pravidel OP VVV pro vytvoření finančního plánu + dodržení stanovených limitů. Jak tuto situaci řešit?

Pravidla je nutné dodržet, tedy max. částku zálohové platby, která je stanovena výzvou, tak i celkový součet záloh poskytnutých nad rámec schváleného vyúčtování nesmí přesáhnout 50 % celkových způsobilých výdajů projektu. V případě nedostatečné zálohy je možné požádat o podstatnou změnu, kterou příjemce požádá buď o zkrácení monitorovacího období a dřívějšího doložení ZoR/ŽoP, nebo o mimořádnou zálohovou platbu. V případě žádosti o mimořádnou zálohovou platbu doporučujeme podání co nejdříve po vydání právního aktu. Pokud nebude mít dopad do právního aktu/finančních milníků, jedná se o podstatnou změnu nezakládající změnu právního aktu, pokud bude mít dopad, tak je to podstatná změna zakládající změnu právního aktu.

75

Může nastat situace, kdy by v posledním řádku finančního plánu nebyla ve sloupcích týkajících se záloh 0,00 Kč?

Prakticky vzato nikoliv. Poslední a předposlední řádek by měly být ve sloupcích týkajících se záloh nulové, protože vždy příjemce dostává předfinancování/zálohovou platbu na další 2 monitorovací období.

74

Povinnost spolufinancování je ve vazbě na celý projekt nebo na finanční milníky?

Povinnost spolufinancování se vztahuje na celý projekt, respektive na každou žádost o platbu. Vyúčtování je předkládáno ve 100% výši, avšak zálohová platba je zasílána ze strany ŘO OP VVV vždy ve výši 95 % požadované částky.

73

Průběžné milníky jsou za 2 po sobě jdoucí období? Jestliže máme tříměsíční monitorovací období, tak se průběžný milník počítá za monitorovací období 1-4?

Obecně se finanční milníky počítají za 2 nebo 4 po sobě jdoucí monitorovací období – u 6měsíčních projektů jsou to 2 monitorovací období/u 3 měsíčních projektů jsou to 4 monitorovací období. Jedno období nevstupuje vícekrát do vypočteného finančního milníku. Může se také stát, že období pro první finanční milník může být více nebo méně než 12 měsíců (když bereme v potaz datum zahájení projektu). Finanční milníky budou stanoveny v právním aktu ze strany ŘO OP VVV, po příjemcích požadujeme důsledné sledování a včasné hlášení případných změn.

72

Co když ve veřejné zakázce ušetřím a následně kvůli tomu nesplním milník?

Při stanovování sankcí za neplnění milníků bude ŘO OP VVV zohledňovat neočekávané skutečnosti, a tohle může být rovněž jeden z důvodů. U milníků je ovšem vždy nutné akceptovat nastavená pravidla a včas řešit změnové řízení, pokud to příjemci situace umožňuje.
Nicméně upozorňujeme, že v tomto konkrétním případě lze užít i možnosti požádat o změnu finančního plánu kdykoliv před termínem, než povinnost naplnění daného finančního milníku nastane, viz kapitola 5.2.5.1.1 PpŽP.

71

Když veřejná zakázka spadne na ÚOHS a budeme ohroženi v plnění finančních milníků, jak bude ŘO OP VVV postupovat? Udělí nám sankci?

V případě neočekávaných skutečností bude okolnosti ŘO OP VVV zohledňovat, záleží především na důvodech, proč nebyl finanční milník naplněn. U milníků vždy nutné akceptovat nastavená pravidla a včas řešit změnové řízení.

70

Projekt bude zahájen 1. 9. 2017. Jak máme vytvořit finanční plán projektu, když neznáme datum, kdy bude vydán právní akt?

Ve výzvě k doplnění podkladů pro vydání právního aktu byl ze strany ŘO OP VVV zaslán předpokládaný měsíc vydání právního aktu + plán první zálohové platby. S těmito daty je nutné pracovat pro nastavení finančního plánu projektu. Pokud nebudou včas připraveny správné podklady pro vydání právního aktu, dojde k posunu, který ovlivní nastavení finančního plánu projektu.

69

Projekt byl zahájen 1. 5. 2017. Právní akt bude vydán např. v červenci. ZoR bude předložena 29. 11. 2017. Pokryje to ale období 6-7 měsíce, nikoliv pouze 3 měsíce daného monitorovací období. Je to v pořádku?

Ano, pokud bude vydán právní akt např. 31. 7. 2017, počítáme monitorovací období od 1. 8. 2017, ale veškeré výdaje od 1. 5. 2017 (které je možné započítat) budou standardně předloženy v rámci 1. ZoR/ŽoP (2. řádek finančního plánu projektu, 1. řádek je zálohová platba založena ze strany ŘO OP VVV), spolu s přípravou projektu, pokud je relevantní.

68

V případě, že skutečná fyzická realizace začíná později, než je vydán právní akt, jak je nastaven finanční plán?

Tato situace je totožná. Monitorovací období se standardně počítá rovněž od vydání právního aktu resp. od 1. dne následujícího měsíce. Např. právní akt je vydán 20. 6. 2017, 3měsíční monitorovací období začíná od 1. 7. 2017 – 30. 9. 2017. ZoR/ŽoP předložíte do 20 pracovních dní od ukončení monitorovacího období.

67

Vždy je nutné počítat finanční plán od data vydání právního aktu?

Ano, tato úprava vychází z pravidel Jednotného metodického prostředí MMR a upraveno rovněž v rámci OP VVV v Pravidlech pro žadatele a příjemce – obecná část. Pravidla pro žadatele a příjemce – specifická část bude s tímto dána do souladu před vydáním právních aktů.

66

Jak je možné dříve čerpat - můžeme zahájit některé klíčové aktivity dříve – požádat např. o změnové řízení? Je to dotaz s ohledem na apelování pana ředitele na čerpání v roce 2018.

Plán vydání právních aktů je během června – srpna 2017 a rozložení je plánováno tak, aby se nám časově nescházelo příliš mnoho ZoR/ŽoP najednou, z důvodu kapacitních možností na zpracování, které jsou omezené na obou stranách. V případě potřeby by dále požádal ŘO OP VVV příjemce např. o zkrácení sledovaných období projektu. Prozatím si nedovolíme předjímat, jaké konkrétní kroky budou příští rok učiněny, ale je to jedna z možností. Bude třeba dostat co nejvíce prostředků do vyúčtování. Co se týče dotazu, tak dřívější zahájení klíčové aktivity je možné za předpokladu změnového řízení a zahájení fyzické realizace projektu. Každá klíčová aktivita musí být zahájena až po skutečném fyzickém zahájení projektu.

65

Když budeme podruhé vyzýváni - bude kratší doba na doplnění podkladů než 15 pracovních dnů? Bude možné požádat o prodloužení?

Ano, v odůvodněných případech je to možné a stanovená doba k doplnění/přepracování podkladů závisí na množství zasílaných připomínek ze strany ŘO OP VVV. S ohledem na nutnost plánování práce na obou stranách a nutnost co nejdříve vydat právní akt/zaslat zálohovou platbu, prosíme o dodržování stanovených termínů.

64

Je povinné zasílat k ex-ante kontrole podklady pro veřejné zakázky, jestliže danému projektu ještě nebyl vydán právní akt?

Řídicí orgán OP VVV neprovádí ex-ante ani interim kontrolu před samotným vydáním právního aktu. V těchto případech bude provedena až ex-post kontrola a příjemce nemá povinnost zasílat dokumenty k ex-ante/interim kontrole.

.

63

Jak přistupovat k povinné publicitě, konkrétně k povinnosti mít billboardy na budově, popř. před budovou, jestliže nám tento krok není umožněn památkovým úřadem?

Jedná se o velmi specifickou situaci, prosíme o kontaktování projektového manažera projektu.

62

Začátek fyzické realizace projektu se nemění. Potřebujeme jen posunout o dva měsíce jednu aktivitu. Musíme o změnu žádat a realizovat ji před vydáním PA, nebo to lze realizovat až během realizace projektu?

Změna harmonogramu projektu je podstatnou změnou v průběhu realizace projektu. Podstatná změna musí být schválena před začátkem jejího uplatnění. Jedná-li se tedy o posun začátku realizace KA, která začíná zároveň se začátkem fyzické realizace projektu, je třeba získat souhlas ŘO před posunem začátku realizace KA, tedy před vydáním PA. To z toho důvodu, že podstatná změna musí být vždy nahlášena před jejím uskutečněním, vyjma změn, které z objektivních důvodů nebylo možné nahlásit dříve.

61

Můžeme ve druhém vyúčtování (ŽoP) požadovat k proplacení mzdy za čtyři měsíce zpětně, pokud se nevejdou v prvním vyúčtování do 20 % zaslaných v záloze?

Ano, tento postup je možný.

60

Je nutné v rámci prvního vyúčtování předkládat i nepřímé náklady?

Nepřímé náklady jsou v každé žádosti o platbu dopočítávány z výše přímých osobních nákladů. V MS2014+ bude v řádu několika týdnů zavedena funkcionalita, která bude v žádosti o platbu výši nepřímých nákladů dopočítávat na základě vyúčtovaných přímých osobních nákladů automaticky.

Na základě této skutečnosti předpokládáme vyúčtování nepřímých nákladů již za první monitorovací období.

59

Je možné z paušálu hradit i pracovníky, kteří nejsou zařazení v přímých osobních výdajích, ale pracují na projektu? A jak lze obecně čerpat nepřímé náklady?

Nepřímé náklady jsou způsobilé, pokud jsou způsobilé přímé výdaje, tj. že závisí na výši přímých nákladů, které jsou na projektu kalkulovány. Nepřímé náklady nejsou předmětem kontroly ze strany ŘO, nicméně doporučujeme, aby splňovaly pravidla OP VVV, např. pravidla publicity či veřejných zakázek. V případě osobních nákladů doporučujeme, aby bylo prokazatelné, že pracovník na projektu pracuje, například v rámci pracovní smlouvy nebo pracovní náplni či případných výkazů.

58

Bude se každá zálohová platba odvíjet od následujících dvou plánovaných vyúčtování?

Tento postup je uplatněn primárně v případě první zálohové platby. U dalších zálohových plateb je nutné, aby příjemce dodržel princip, že nepožádá v součtu o více než je 50 % přiznané dotace a současně, že jeho požadavky budou odpovídat plánovaným vyúčtováním obecně. Jestliže se bude ŘO domnívat, že plánované vyúčtování je podstatně nižší, než jsou požadované zálohové platby, může z jeho strany dojít ke snížení požadované zálohové platby.
Zároveň ŘO nedoporučuje nadsadit plánované vyúčtování, čímž by žadatel/příjemce mohl dosáhnout vyšších zálohových plateb, neboť v takovém okamžiku by byly ze strany ŘO užity sankce na nedodržení finančních milníků, které se vypočítávají z plánovaného vyúčtování.

57

Lze výdaje projektu hradit z vlastních prostředků a následně je předložit ke schválení v rámci vyúčtování?

Ano, výdaje projektu lze uhradit z vlastních prostředků a tyto výdaje je také možné předložit ve vyúčtování v rámci ZoR/ ŽoP.
Ve výjimečných případech je možná i ta varianta, že doložené vyúčtování bude vyšší, než výše záloh, které byly projektu zaslány ze strany ŘO. Důrazně doporučujeme v takovém případě upozornit projektového manažera ještě před doložením ZoR/ŽoP. Upozorňujeme, že se nejedná o standardní situaci a že předpokládáme, že v rámci klasické administrace projektu bude příjemce schopen předložit podstatnou změnu finančního plánu projektu, čímž může být docíleno dřívějšího zaslání další zálohové platby. Příjemce může požádat o podstatnou změnu, kterou příjemce požádá buď o zkrácení monitorovacího období a dřívějšího doložení ZoR/ŽoP, nebo o mimořádnou zálohovou platbu.
Upozorňujeme, že v případě tohoto dotazu došlo k úpravě oproti stanovisku sdělenému žadatelům na semináři. Snahou bylo nalézt takové řešení, které by usnadnilo příjemcům naplňování finančních milníků a to zejména u investičních projektů.

56

Dojde-li ke snížení plánované výše úvazku u klíčových pracovníků, jedná se o změnu podstatnou nebo nepodstatnou?

V případě snížení výše úvazku se jedná, dle metodického dopisu č. 2 o změnu podstatnou.

55

Změny osob na pozicích, je to podstatná nebo nepodstatná změna?

Záleží, o jakou pozici by se jednalo a zda bylo v návaznosti na specifika dané výzvy požadováno doložení CV daného pracovníka. Například u klíčového/odborného pracovníka u kterého jste CV nedokládali, by se jednalo o změnu nepodstatnou. V případě, že by se jednalo o zaměstnance, jehož CV bylo v souladu s požadavky výzvy doloženo, je tato změna změnou podstatnou.

54

Pokud HK rozhodla o krácení určitých výdajů a žadatel se rozhodl, že dané výdaje v projektu zachová, je možné je uvést jako spolufinancování?

Nelze, spolufinancování představuje část způsobilých zdrojů, nelze je hradit z výdajů, které jsou dle HK nezpůsobilé.

53

Může být první zálohová platba nižší než 20%/ 50%?

Ano, první zálohová platbu může být nižší, výzvou je stanovena pouze maximální úroveň, tj. 20% nebo 50% v případě tzv. 4výzvy. První zálohová platba by měla odpovídat prvním dvěma plánovaným vyúčtováním.

52

Jak postupovat u paušálního krácení v kapitole rozpočtu věnované přístrojům?

Jestliže bylo krácení stanoveno pouze paušálně, je na žadateli, zda provede krácení u všech přístrojů anebo zda se rozhodne, že vyjme konkrétní přístroj/přístroje a tím je naplněn požadavek ze strany HK. Nicméně tímto krokem nelze omezit výsledky či výstupy, které byly schváleny ze strany HK. Je na žadateli, aby dané výstupy a výsledky zajistil i přes nepořízení daného přístroje z dotace projektu.

51

V případě ERDF projektu budeme pořizovat přístroje, v případě, že tyto přístroje pořídíme za jinou jednotkovou cenu, než je uvedena v rozpočtu je možné provést změnu v rozpočtu? Bude se jednat o změnu podstatnou nebo nepodstatnou?

Záleží, zda bude pořizovat přístroje mimo výběrové řízení, nebo v rámci výběrového řízení.
a) V případě první varianty a za předpokladu přesunu finančních prostředků v rámci jedné kapitoly, by se jednalo o změnu nepodstatnou.
b) V případě druhé varianty, tedy pořízení přístrojového vybavení v rámci výběrového řízení, bude záležet, zda byly tyto přístroje pořízeny v rámci jednoho VŘ nebo v rámci více VŘ. Pokud by se jednalo o více VŘ, bude nezbytné převést zbylé finanční prostředky nejprve do položky Úspory do 10%, což by byla změna nepodstatná a teprve následně bude možné, tentokráte formou podstatné změny převést finanční prostředky z položky Úspory do 10% ve prospěch jiné položky. Tato logika přesunu do položky Úspory do 10% je užita i při VŘ na části, jelikož i zde je vidět předpokládaná cena a následně cena skutečná.

50

Lze užít položku Úspory do 10 % na přesun financí do kapitol, které byly kráceny ze strany HK?

Nikoliv, všechny kapitoly, u nichž byla stanovena maximálně výše ze strany HK, nelze již žádným způsobem navyšovat, ani před vydáním právního aktu, ani po vydání právního aktu.

49

Lze měnit harmonogram veřejných zakázek?

Harmonogram je možné měnit v návaznosti na objektivní příčiny. Nicméně ŘO upozorňuje na důležitost dané přílohy a její návaznosti na výdaje projektu, potažmo na finanční milníky. Současně jsou žadatelé vyzýváni, aby co nejvíce dodržovali plánovaný harmonogram veřejných zakázek a posouvali jej pokud možno co nejméně.

48

Jaká změna je změna harmonogramu jednotlivých aktivit? Může být předložena před vydáním právního aktu?

Jedná se o podstatnou změnu projektu, v návaznosti na nutnost měnit přílohu Harmonogram aktivit. Současně záleží na žadateli, kdy chce danou změnu předložit, nicméně nejvíce záleží na důležitosti dané aktivity. Ve většině případu se bude jednat o změnu, kterou bude možné řešit až po vydání právního aktu, jestliže by se jednalo o jedinou podstatnou změnu projektu.

47

Je nutné požadavky ze strany HK dodržovat i během samotné realizace projektu po vydání právního aktu?

Ano, všechny připomínky ze strany HK je nezbytně nutné dodržet i během realizace projektu.

46

V případě, že budeme posouvat celé období realizace projektu, tzn., počet měsíců realizace se nezmění, jedná se o změnu nepodstatnou? Nemusí se předkládat žádná žádost o změnu?

Ano, takováto změna, před vydáním právního aktu, je změnou nepodstatnou. Do systému vložíte skutečné datum zahájení a ukončení realizace projektu a o této skutečnosti bude informovat poskytovatele v průvodním dopise.

45

U monitorovacího indikátoru týkajícího se studentů bakalářského a magisterského studia využívajících infrastrukturu projektu, jak postupovat, jestliže daný indikátor je závislý na celkovém počtu studentů celé univerzity, je možné již nyní požádat o jeho změnu?

ŘO doporučuje v případě tohoto monitorovacího indikátoru vyčkat do momentu, kdy bude znám stav studentů na dané univerzitě, a teprve v případě nutnosti doporučuje příjemci ŘO oslovit žádostí o podstatnou změnu monitorovacího indikátoru.

44

Jaká je lhůta na vypořádání připomínek v rámci projektů, jenž nebyly doporučeny k financování?

Lhůta je 30 kalendářních dní, v případě komplikovaných připomínek může být lhůta prodloužena na 60 kalendářních dní.

43

Jaké jsou sankce za nesplnění publicity projektu?

Sankce jsou uvedeny v PpŽP a v právním aktu.

42

Kdy má být zahájena publicita projektu?

Nejzazším momentem je den vydání právního aktu. V případě, že je již žadatel informován o tom, že jeho projekt byl doporučen k financování, doporučujeme, aby všechny své podklady do budoucna již připravoval i v souladu s požadavky na publicitu.

41

Je možné, aby byl v rámci povinné publicity vytvořen jeden billboard pro více projektů?

Bohužel toto možné není, pro každý projekt je dle platné metodiky nutné vytvořit samostatný billboard. Jedná se však o změně této podmínky. Předpokládá se, že nová pravidla budou známa na konci června tohoto roku.

40

Musejí nově doložené přílohy splňovat stejné podmínky, jako původní přílohy, zejména co se týče podpisů a způsobu dokládání?

Ano, pokud dokládáte aktualizovanou přílohu, prosíme, dodržte požadavky, jenž byly na přílohu kladeny při jejím doložení v rámci žádosti o podporu.

39

V případě, že došlo ke krácení rozpočtu, je nezbytné aktualizovat všechny navazující přílohy, které se k rozpočtu vztahují?

Ano. V návaznosti na zapracování krácení rozpočtu bude nezbytné aktualizovat i všechny relevantní přílohy, do kterých bude mít tato změna dopad. Aktualizované přílohy ukládáte v systému ISKP14+ do „Dokumentů“. Upozorňujeme, že původní verze dokumentů musí být z důvodu auditní stopy zachovány. Opravenou přílohu vložte jako novou verzi („zaverzujte“ ke stávající), nebo vložte nový dokument s doplněním v názvu např. Komentář k rozpočtu – oprava.

38

Jakou formou má být doložen průvodní dopis k vypořádání Výzvy k doplnění podkladů pro vydání právního aktu?

Přílohu s komentářem k vypořádání jednotlivých bodů výzvy doporučujeme zasílat svému projektovému administrátorovi prostřednictvím systému jako přílohu interní depeše. Ostatní dokumenty, prosím, vkládejte do Dokumentů projektu.
V rámci tohoto vypořádání doporučujeme uvádět, jaké konkrétní kroky a úpravy byly ze strany žadatele provedeny.

37

Do přílohy „Prohlášení o závažných změnách“ máme popisovat i závažné změny, které chceme realizovat až po vydání právního aktu?

Ano, do této přílohy uveďte i změny, které plánujete předkládat v rámci změnového řízení ke schválení až po vydání právního aktu. Tento krok je doporučován, aby byl žadatel v případě potřeby ze strany ŘO vyzván k předložení podstatné změny před vydáním právního aktu, jestliže se bude podle ŘO jednat o změnu, bez níž nelze daný právní akt vydat.
Zároveň předložení všech změn umožňuje, aby docházelo k intenzivní konzultaci změn po vydání právního aktu, jestliže si budou obě strany vědomy většího počtu podstatných změn v rámci projektu.
Současně upozorňujeme, že do této přílohy uvádíte pouze takové změny, které nepožadovala Hodnoticí komise, tzn. změny, které vycházejí z požadavků žadatele.

36

Kdy je dokládána první monitorovací zpráva?

Monitorovací období se počítá od prvního kalendářního dne následujícího měsíce po vydání právního aktu (pokud není právní akt vydán přímo 1. dne v daném měsíci). První průběžnou ZoR projektu včetně všech nezbytných příloh předkládá příjemce do 20 pracovních dnů po uplynutí 3 měsíců (poslední den sledovaného období, od kterého je následně stanovena lhůta pro předložení ZoR projektu, připadá na poslední kalendářní den posledního měsíce ve sledovaném období) ode dne vydání PA.

35

Pokud je délka realizace projektu kratší než 30 měsíců, představuje hraniční finanční milník rovněž průběžný finanční milník?

Nikoliv, v případě, že je realizace projektu kratší než 30 měsíců, je v rámci projektu stanoven pouze hraniční finanční milník, tj. 60% z celkové výše plánovaných výdajů v cca 60% harmonogramu projektu. Průběžné milníky nejsou v těchto případech vůbec stanovovány. U projektů s dobou realizace 30 a více měsíců se u hraničního finančního milníku neposuzuje splnění 80 % z celkové výše CZV za období, ve kterém byl průběžný finanční milník nahrazen hraničním.

34

Ke kterým projektům se má přikládat příloha „Komplementarita projektů“?

Tuto přílohu je nezbytné doložit bez ohledu na výzvu ke všem projektům, na které je navázán jeden či více komplementárních projektů. Příloha bude součástí Rozhodnutí o poskytnutí dotace u ESF projektů, tj. u projektů výzvy 15 a 18. V případě projektů výzvy 16 a 17 budou údaje vkopírované v relevantní části právního aktu.

33

Je možné rekonstruovat všechny vnitřní prostory fakulty, která je ve špatném technickém stavu? Jaké výdaje spojené s rekonstrukcí by v tomto případě byly nezpůsobilé?

Ano, je možné rekonstruovat všechny vnitřní prostory fakulty. Tato rekonstrukce (využití vnitřních prostor) musí být navázána na ESF aktivity komplementární výzvy č. 18. Nejsou způsobilé stavební práce na vnější obálce budovy a výdaje na modernizaci nebo rozšíření centrálního technického provozního zázemí.

32

Pokud plánujeme v objektu, který dříve nesloužil ke vzdělávacím účelům, vybudovat (rekonstruovat) nové učebny, jde o novou výstavbu?

O novou výstavbu se jedná v případě, kdy dochází ke změně účelu předmětného objektu (viz Pravidla pro žadatele a příjemce – specifická část). Jde o případy, kdy je po provedení stavebních aktivit vydán nový kolaudační souhlas týkající se objektu/rekonstruované části objektu, uvádějící jiný účel, než byl účel původně se vztahující na tento objekt/jeho rekonstruovanou část.

31

Pokud stavební úřad nařídí žadateli vystavět parkoviště, jedná se o způsobilý výdaj projektu?

Výdaje spojené s výstavbou parkovacích míst pro účely projektu budou výdaji způsobilými pouze do výše, která bude nezbytně nutná pro výstavbu omezeného počtu parkovacích míst. Tímto omezeným počtem je míněn minimální počet parkovacích míst vypočtený pro danou infrastrukturu v daném místě na základě Kapitoly 14.1 Odstavné a parkovací plochy České technické normy ČSN 73 61 10. V případě, že bude takto vypočítaný počet z jakéhokoliv důvodu pro projekt nedostačující, hradí si žadatel/ příjemce výdaje na „další“ parkovací místa z vlastních zdrojů.

30

Jakým způsobem žadatelé dokládají původní účel objektu, který chtějí v rámci projektu rekonstruovat?

Účel užívání stavby je dán kolaudačním souhlasem. Původní účel užívání stavby žadatelé v rámci žádosti o podporu nedokládají, ale určení původního účelu žadatelům pomáhá v uvedení správné kategorie Charakteru stavební aktivity (příloha žádosti o podporu, Pasportizační tabulky – infrastruktura a investiční vybavení, Tabulka 4).

29

V případě rekonstrukce celé budovy, která dříve nesloužila k výuce, tj. dochází ke změně účelu jejího užívání, jedná se z pohledu výzvy o rekonstrukci, dobudování nebo novou výstavbu?

V případě, kdy dochází ke změně účelu užívání budovy, se z rekonstrukce z pohledu výzvy stává nová výstavba, včetně všech možností i omezení vázaných na novou výstavbu. U nové výstavby je hrazena obálka budovy včetně zateplení, okna apod.

28

Je možné mezi způsobilé výdaje zahrnout klimatizaci?

Musí být prokázána její potřebnost pro realizaci projektu (pro realizaci aktivit projektu). V případě rekonstrukce i dobudování lze do způsobilých výdajů zahrnout pouze tu část, která přímo souvisí s rekonstruovanou částí či dobudovávanou částí budovy, ve které budou probíhat aktivity projektu.

27

Je možné mezi způsobilé výdaje zahrnout nábytek?

Ano, nábytek tvoří součást vnitřního vybavení prostor nezbytných pro realizaci navázaných ESF aktivit. V případě pořízení je nutné postupovat v souladu s principem 3E.

26

Je možná v rámci rekonstrukce učeben i rekonstrukce toalet?

Rekonstrukce sociálního zařízení je možná pouze v přímé souvislosti s rekonstrukcí prostor, které budou využívány v rámci aktivit projektu a za předpokladu, že současný stav sociálního zařízení je nevyhovující. Tzn., pokud bude například probíhat rekonstrukce prostor v celém patře budovy za účelem jejich využití v rámci aktivit projektu, je možné na tomto patře provést úpravu sociálního zařízení, pokud stav tohoto sociálního zařízení rekonstrukci vyžaduje. V případě, že by na daném patře budovy byla rekonstruována pouze část místností pro využití v rámci projektu, výdaje na rekonstrukci sociálního zařízení jsou způsobilé pouze z alikvotní části opět s přihlédnutím na nutnost jejich rekonstrukce.
Navýšit kapacitu toalet rekonstrukcí stávajících prostor je možné v případě, kdy se bude navyšovat počet uživatelů budovy. Kapacitu toalet je možné navýšit pouze do té míry, aby odpovídala zvýšenému počtu uživatelů budovy. Jedná se kupříkladu o rekonstrukci půdních prostor pro vzdělávací účely pro např. 50 studentů. Pak je možná rekonstrukce i dalších prostor, z nichž vzniknou nové toalety pro těchto 50 osob.

25

Jakým způsobem lze doložit způsobilost jednotlivých částí infrastruktury v případě nové budovy? Dotaz souvisí i s velikostí/kapacitou těchto částí - od jaké velikosti se stává část budovy nezpůsobilou?

Všechny součásti stavby (z pohledu způsobilých výdajů) by měly sloužit k naplňování účelu projektu (konkrétní činnost) nebo vyplývat z dodržování povinných stavebních norem (hygienické, bezpečnostní aj.).
Velikost/kapacita jednotlivých částí stavby bude posuzována obdobně: 1) ve vztahu k účelu projektu – kapacita místností vs. velikost cílové skupiny, využití místností (časové) vs. popis činnosti při zapojení cílové skupiny, 2) ve vztahu k příslušné normě – např. min. počet parkovacích míst, min. kapacita toalet apod. Části budovy, které nebudou mít zdůvodněno své využití, případně se bude jednat pouze o využití částečné (bez dalšího vysvětlení), budou posouzeny jako nezpůsobilé.

24

Je možné v rámci výzvy č. 17 postavit novou budovu na pronajatém pozemku (za předpokladu dodržení všech ostatních podmínek výzvy včetně návaznosti na ESF aktivity)?

Nelze provádět činnosti (např. stavbu), které by byly neoddělitelně spojeny s pronajatým pozemkem. Na pronajatém pozemku lze však vykonávat např. výzkumné aktivity.

23

Je možné v případě, kdy žadatel při dokládání příloh ke stavebním projektům postupuje dle Pravidel pro žadatele a příjemce – obecná část, kapitola 18, příloha č. 10, varianta C, bod f, str. 310, doložit v rámci Žádosti o podporu pouze žádost o společné územní a stavební povolení? Samotné stavební povolení, které bude výsledkem spojeného řízení, bude doloženo před případným vydáním právního aktu o poskytnutí/převodu podpory.

Ano, v případě společného územního a stavebního řízení musí žadatel předložit pravomocné společné rozhodnutí (tj. územní rozhodnutí a stavební povolení) nejpozději před vydáním právního aktu (RoPD). Při podání žádosti o podporu v tomto případě pak žadatel dokládá kopii žádosti o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení (tedy společného rozhodnutí) – viz varianta C. Žadatel má možnost při podání žádosti o podporu přiložit další podpůrné podklady, pokud jimi disponuje a pokud jsou v jeho případě relevantní (např. oznámení o zahájení řízení, apod.).

22

Jaké výdaje, související se stavbou, je možné zahrnout do způsobilých výdajů projektu financovaného v rámci výzvy Výzkumné infrastruktury pro vzdělávací účely – budování či modernizace?

Do rozpočtu lze zahrnout např. výdaje na úpravy pozemků (hrubé terénní úpravy pozemku, sadové úpravy v okolí objektu), výdaje na odstranění staveb nutné k realizaci nové stavby, odstranění ekologických zátěží (dekontaminace a rekultivace pozemků určených pro realizaci projektu), výdaje na sítě (včetně přeložek plynových, vodovodních a elektrických sítí, pokud jsou pro realizaci projektu nezbytné), výstavbu přípojek k telekomunikačním sítím, budování páteřních sítí, parkovací místa a komunikace ke stavbám (způsobilost výstavby parkovacích míst a komunikací je podmíněna požadavkem stavebního úřadu, který vzešel ze stavebního řízení), výdaje na výstavbu objektů, technický dozor investora. Součástí této položky jsou také výdaje na přípravu samotných stavebních prací - tj. výdaje navazující na plnění v rámci přípravy projektu. Jedná se především o prováděcí dokumentaci a dokumentaci k výběru zhotovitele stavebních prací. Podmínkou je, aby tyto výdaje účetně vstupovaly do hodnoty dlouhodobého hmotného majetku, jež je předmětem realizace v rámci stavebních výdajů.

21

Jaké výdaje lze považovat za způsobilé ve fázi přípravy projektu v rámci výzvy Výzkumné infrastruktury pro vzdělávací účely – budování či modernizace?

Pro projekty financované v rámci výzvy Výzkumné infrastruktury pro vzdělávací účely – budování či modernizace jsou z časového hlediska způsobilé výdaje od 1. 1. 2015 (včetně tohoto dne). Od tohoto data mohou být realizovány činnosti v rámci přípravy projektu.
Způsobilými výdaji jsou např.: služby expertů, poradců, projektantů při přípravě projektu a projektové dokumentace (pro stavební řízení, územní řízení, dokumentace k vlivům na životní prostředí), pro zavedení technologie, zhodnocení budov, staveb, strojů a zařízení atd., náklady na výběrová řízení pro činnosti související s přípravou projektu. Součástí projektové přípravy jsou i nezbytné průzkumy vyplývající z požadavků stavebního řízení - např. geologický, archeologický). Technická a technologická a prováděcí dokumentace nezbytná k zahájení podporované činnosti.

20

Bude předmětem hodnocení i míra obsazení místností o prázdninách?

Míra využití pořízené infrastruktury (v souvislosti s výdaji na její pořízení) je posuzována ve vztahu k aktivitám projektu. Tzn., pokud příjemce využije pořízenou infrastrukturu v minimálním rozsahu, který uvedl v žádosti o podporu a tento rozsah byl akceptován v rámci hodnotícího procesu, jedná se z pohledu vynaložených finančních prostředků o přiměřený výdaj. Způsob rozložení aktivit projektu konaných v nově pořízené infrastruktuře určuje žadatel, s ohledem na dostupnost cílové skupiny a další potřeby projektu.

19

Jak určit kapacitu přístroje?

Přístroje, které jsou pořízeny v rámci projektu, musí být pro projekt využity minimálně v rozsahu, který byl uveden v žádosti o podporu a akceptován v rámci hodnotícího projektu.
Možným řešením stanovení kapacity přístroje je stanovení časového fondu v souladu s obvyklým využitím daného přístroje příjemcem. Časový fond by měl zejména:
- zohledňovat využití v pracovních dnech a víkendu (např. pokud přístroj prokazatelně není využíván o víkendech a svátcích, je možno uvést pouze běžné pracovní dny);
- odpovídat směnnému provozu u příjemce (např. pokud je přístroj využíván pouze v rámci běžné pracovní doby, je možno uvést pouze tuto běžnou pracovní dobu);
- zohledňovat charakter práce a možnosti daného přístroje (např. u přístroje vybaveného autosamplerem, který je využíván i mimo běžnou pracovní dobu, je možno zvolit delší dobu využití, a naopak);
- nepřesahovat skutečnou maximální životnost přístroje (např. pokud je celková předpokládaná životnost přístroje 5.000 hodin, nesmí počet hodin využitelného časového fondu za jednotlivé roky v součtu překročit tuto celkovou životnost);
- být očištěn o všechny prostoje přístroje (např. prostoje z důvodu poruchy a následné opravy, preventivní údržby apod.)

18

Může být přístroj, který bude zakoupen z projektu využíván pro aktivity projektů hrazených z GAČR?

Příjemce je oprávněn používat přístroj pro účel, pro který byl pořízen. Tzn., pokud žadatel v žádosti o podporu uvádí, že přístroj bude využíván pro projekt (spolufinancovaný z OP VVV), jsou výdaje na pořízení tohoto přístroje způsobilé s ohledem na míru jeho využití v rámci aktivit tohoto projektu. Výdaje na pořízení přístroje, který bude využíván v rámci jiného projektu, jsou nezpůsobilé.

17

Jakým způsobem bude kontrolována míra využití přístroje pro projekt, který bude zahrnut do věcného příspěvku?

V rámci žádosti o podporu žadatel uvádí, jakým způsobem a do jaké míry bude věcný příspěvek používán v projektu. V případě, že je způsob a míra využití věcného příspěvku akceptována hodnotícím procesem, postupuje příjemce při realizaci projektu dle uzavřeného právního aktu (jehož přílohou je žádost o podporu) a jeho případných dodatků. Dále se řídí Pravidly pro žadatele a příjemce – obecná část a Pravidly pro žadatele a příjemce – specifická část. V rámci administrativního ověření bude kontrolována realizace projektu dle uzavřeného právního aktu, vč. případných dodatků, a dle metodických dokumentů.

16

V jaké míře detailu je nutné v rozpočtu projetu uvádět rozpočet staveb?

Výdaje na pořízení stavby lze do rozpočtu projektu, který je součástí žádosti o podporu, uvádět celkovou částkou, připadající na danou stavbu. V případě, že bude v rámci jedné operace provedeno více staveb (s oddělenými projektovými dokumentacemi), uvádí se do rozpočtu projektu celkové výdaje za každou stavbu zvlášť. (Podrobný rozpočet stavby je součástí projektové dokumentace, do rozpočtu projektu se v tomto detailu neuvádí). Výdaje, které souvisejí se stavbou, ale nejsou zahrnuty v ceně stavby, která je dána rozpočtem v projektové dokumentaci, uvádí žadatel do rozpočtu jako samostatné položky (např. mzdové výdaje na technický dozor investora, apod.)

15

Do jaké kapitoly rozpočtu má být zařazen technický dozor?

Technický dozor investora, který dohlíží nad kvalitním, včasným a hospodárným prováděním prací a dodávek, a to v souladu s ověřenou projektovou dokumentací stavby a se smluvními podmínkami stavby, může být v projektu čerpán v rámci kap. rozpočtu Osobní náklady nebo Nákupu služeb.

14

Jakým způsobem popsat a hlavně doložit cenu u přístroje, který bude nakupován např. za 5 let, je možné přístroj popsat obecně, nebo je nutné uvádět již konkrétní typ přístroje?

Při stanovení ceny přístroje, který žadatel plánuje zakoupit v průběhu realizace projektu (např. za 5 let), uvádí žadatel do žádosti o podporu odhad pořizovací ceny. Tato cena by měla být, pokud se jedná o přístroj, který je běžně dostupný na trhu, ověřitelná – tzn., hodnotitel získá z žádosti o podporu dostatek informací k tomu, aby cenu přístroje nezávisle ověřil. V případě přístrojů, které nejsou běžně dostupné na trhu, stanovuje žadatel cenu do žádosti o podporu individuálním způsobem, avšak tak, aby poskytnul hodnotiteli dostatek informací pro posouzení přiměřenosti plánovaného výdaje.

13

Jsou výdaje na znalecké posudky způsobilými výdaji projektu?

Ano, jsou.

12

Je možné zahrnout věcné příspěvky, které byly pořízeny z účelové podpory?

Ano, do projektu realizovaného v rámci OP VVV je možné zahrnout věcný příspěvek, který byl dříve (spolu)financován z účelové podpory současně platí, že věcný příspěvek nesměl být financován z ESIF. (Při použití věcného příspěvku je nutné dále ověřit, že není tento věcný příspěvek vázán v jiném projektu pravidly udržitelnosti.

11

Je možné zahrnout věcné příspěvky, které byly pořízeny ze strukturálních fondů? Popřípadě pokud byl již projekt hrazený ze strukturálních fondů ukončen?

Majetek, který byl pořízen z ESIF, není možné použít jako věcný příspěvek, a to ani v případě, že je projekt, ze kterého byl majetek pořízen, již ukončen.

10

Je možné zahrnou věcné příspěvky, které byly pořízeny z institucionální podpory?

Ano, je to možné. Do projektu nelze vložit věcný příspěvek, který byl pořízen z ESIF.

9

Může být věcný příspěvek zakoupen před časovou způsobilostí projektu?

Ano, věcný příspěvek lze pořídit/zakoupit před časovou způsobilosti dané výzvy.

8

Uvádí se v soupisce výdajů rozpad spolufinancování u každého výdaje?

V případě spolufinancování vlastními prostředky se do soupisky u každého výdaje neuvádí rozpad na část financovanou z podílu EU a SR a část hrazenou vlastními prostředky. Částka předložených finančních prostředků ke schválení se rozpadá až v dané ŽoP.

7

Bude k problematice věcných příspěvků vyhotoven ze strany ŘO metodický materiál?

ŘO OP VVV neplánuje se zpracováním metodického výkladu k problematice věcných příspěvků. Pravidla a podmínky, které platí pro poskytnutí věcného příspěvku za účelem spolufinancování projektu, jsou popsané v aktuálně platné verzi Pravidel pro žadatele a příjemce – obecná část. Další upřesňující informace a pravidla v této oblasti budou v případě nutnosti upravené a doplněné v připravované verzi Pravidel pro žadatele a příjemce – obecná část

6

Jakým způsobem dochází k vyúčtování věcného příspěvku?

Věcný příspěvek je možné ze strany příjemce dokladovat a zahrnout do vyúčtování až v rámci závěrečné ZoR projektu/ŽoP. Vzhledem k tomu, že věcný příspěvek lze do projektu zahrnout maximálně ve výši spolufinancování, bude částka věcného příspěvku zahrnuta až do výpočtu závěrečné platby, a to ve výši procentního podílu (procento spolufinancování) z předložených a schválený celkových způsobilých výdajů projektu.

5

Lze na spolufinancování využít Věcné příspěvky?

Ano, lze. V rámci výzvy Výzkumné infrastruktury pro vzdělávací účely – budování či modernizace platí, že na spolufinancování projektů je možné využít všechny typy věcných příspěvků kromě věcného příspěvku formou dobrovolné práce. Bližší informace k věcným příspěvkům jsou uvedeny v Pravidlech pro žadatele a příjemce – obecná část.

4

Kdy je možné zahájit stavbu?

V případě aktivity č. 2 (výzvy č. 02_16_017) je možné stavbu zahájit od data zahájení fyzické realizace projektu, které si žadatel stanoví, a které bude uvedeno v právním aktu.

3

Je doložení pasportizačních tabulek relevantní i pro výzvy č. 17 a 18?

Povinná příloha „Pasportizační tabulky – infrastruktura a investiční vybavení“ bude dokládána v případě výzvy č. 17. Vzor je k dispozici v IS KP14+. Příloha je povinná nejen pro žadatele, ale i pro partnera. Vzor přílohy je použitelný jak pro žadatele, tak pro partnera, bez ohledu na to, zda se jedná o VŠ nebo jiný typ oprávněného žadatele/partnera. Ostatní oprávnění žadatelé/partneři (pokud se nejedná o VŠ) upraví terminologii přílohy a vyskytující se termín „VŠ“ nahradí příslušným termínem organizace – žadatele/partnera. Další informace k této příloze žadatel nalezne v Pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část, kap. 18.10, bod 6).

2

Je stanoveno, z jakého zdroje musí být financován projekt z minulého programového období, na který bude navázaná žádost z výzvy č. 17?

Projekt výzvy č. 17 lze navázat pouze na projekty financované v minulém programovém období z prostředků strukturálních fondů, nikoli na aktivity, které byly hrazeny z vlastních zdrojů příjemce. Nezbytnou podmínkou je, že věcné zaměření minulého projektu je shodné se zaměřením aktivit výzvy Rozvoj výzkumně zaměřených studijních programů. Návaznost infrastrukturních požadavků z OP VVV na výzvu Rozvoj výzkumně zaměřených studijních programů nebo realizované aktivity minulého programového období bude žadatelem popsána v příloze žádosti „Soulad aktivit projektu vzhledem k ESF aktivitám“.

1

Kteří studenti mohou být započítáni do indikátoru 5 45 01 Počet studentů, kteří využívají nově vybudovanou, rozšířenou či modernizovanou infrastrukturu pro výzkumně zaměřené studijní programy?

Celkový počet studentů v indikátoru bude zahrnovat všechny studenty výzkumně zaměřených studijních programů vytvořených / modernizovaných v rámci komplementárního ESF projektu výzvy č.18 a dále i studenty jiných doktorských studijních programů, bakalářských a magisterských studijních programů (v případě realizace doporučené aktivity „Individuální výuka a zapojení studentů bakalářských a magisterských studijních programů do výzkumu“). Podmínkou ovšem je, aby tito další studenti prokazatelně tuto infrastrukturu využívali, což bude dokládáno např. rozvrhy příslušných místností a počtem studentů zapsaných do studijních programů využívajících tyto místnosti, případně přístrojovými deníky.