Výzva č. 02_16_018 - Rozvoj výzkumně zaměřených studijních programů

Oddíly výzvy

174

Jak postupovat v případě osob vykazovaných v indikátoru 5 40 01, které zároveň nedosáhnou bagatelní podpory v 6 00 00? Na konzultaci bylo řečeno, že osoby v indikátoru 5 40 01 mají naplnit bagatelní podporu a pokud ji nenaplní, mělo by to být zejm. z důvodu úmrtí, rozvázání pracovního poměru nebo jiného vážného důvodu. Pravidla říkají, že projekt musí být koncipován tak, aby každý účastník získal bagatelní podporu. Není však nikde specifikováno, že každý účastník musí získat bagatelní podporu a omlouvají pouze krajní skutečnosti. Je opravdu nutné ke každé podpořené osobě podávat vysvětlení, pokud nedosáhne bagatelní podpory?

V kapitole 11.1 PpŽP – obecná část je uvedeno, že „projekt musí být koncipován tak, aby vzdělávací aktivity podpořené osoby v souhrnu dosahovaly minimální hranice bagatelní podpory, pokud není ve výzvě / navazující dokumentaci k výzvě stanoveno jinak“. Obdobně je to řešeno pro výzvy č. 15 a 18 v kap. 11.3.2 PpŽP – specifická část. Z ustanovení v žádném případě neplyne, že by takto měl být projekt koncipován pouze na počátku. Naopak by měl být takto koncipován po celou dobu realizace, tzn. i v případě, kdy začne být v projektu školena osoba, s jejímž školením se při podání žádosti původně nepočítalo. Pokud taková osoba započne školení, musí mít naplánováno školení v takové míře, aby její vzdělávací aktivity dosáhly minimální hranice bagatelní podpory. Splnění podmínky se tedy může projevit v navýšení hodnoty indikátoru 6 00 00.

V případech, kdy by příjemce žádal o změnu cílové hodnoty některého z indikátorů 5 xx xx (počet účastníků školení), bude pro posouzení takové žádosti o změnu nutné, aby byl projekt i po jejím schválení stále koncipován tak, že vzdělávací aktivity podpořených osob v souhrnu dosáhnou minimální hranice bagatelní podpory sledované v indikátoru 6 00 00 (celkový počet účastníků projektu). Z toho důvodu je zdůvodnění žádosti o změnu nezbytné. Řídicí orgán nicméně v průběhu realizace projektu ani po jeho ukončení nevyžaduje soupis podpořených osob, u nichž nedošlo k dosažení bagatelní podpory, s odůvodněním ke každé z nich. Stačí uvést souhrnně důvody, které k nedosažení bagatelní podpory vedly, a opatření, která příjemce přijal k odstranění případných identifikovaných překážek.

Pokud příjemce v průběhu realizace projektu zjistí, že z podpořených osob dosahuje bagatelní podpory nižší než předpokládaný podíl, tzn. že projekt vykazuje v indikátoru 6 00 00 málo účastníků, je nutné přistoupit k „revizi“ všech podpořených osob a zintenzivnit podporu těch, které jsou do projektu zařazeny. Nejlépe je poskytnutý objem podpory vidět ze založených karet účastníka v IS ESF 2014+, kam příjemce zadává všechny osoby již při jejich vstupu do projektu, tedy ještě předtím, než dosáhnou bagatelní podpory (viz uživatelská příručka IS ESF 2014+). Osoby, které v projektu získaly podporu blízkou hranici bagatelní podpory, je poté vhodné podporovat intenzivněji, např. i distančními formami při dodržení pravidel dokladování.

173

Pracovní výkazy – bude pro kontrolu dostačující zaslat pracovní výkaz pouze formou obyčejné kopie (naskenovaného dokumentu)?

Naskenovaný doklad postačí, originál musí mít příjemce pro případnou kontrolu na místě u sebe.

172

Dokladování osobních výdajů – pravidla dovolují dva formuláře výkazů práce, tedy měsíční a souhrnný na délku monitorovacího období. Který je z pohledu ŘO vhodnější používat? Lze využívat pro pracovní smlouvy souhrnné výkazy práce a pro dohodáře pouze měsíční?

Obě varianty jsou dle pravidel přípustné a je zcela v gesci příjemce, který typ výkazu si zvolí.

171

Nedala by se místo úhrady mezd doložit čestná prohlášení zaměstnanců, že mzdu obdrželi?

Bohužel, čestná prohlášení nelze dle platné metodiky považovat za dostatečný podklad o úhradě mezd.

170

Nebude ŘO vadit, že uvedená výše mezd při úhradě nebude odpovídat částkám v projektu?

ŘO je znám argument, že částky na výpisech z účtů zahrnují i jiné složky mezd a platů, než je alikvotní část hrazená z prostředků dotace.

169

Je dostačující doložit příkaz k úhradě mezd?

Příkaz k úhradě mezd není dostačující, musí být doložena samotná úhrada mezd.

168

Jak se bude dokládat úhrada mezd?

Aktuálně existují dvě možnosti: výpis z účtu s úhradou dané mzdy nebo sjetina z účetního systému, kde budou data o úhradě, tzn. bankovní účet, datum úhrady, částka.

167

Povinnost povinné publicity není vztažena na materiály, jenž nejsou určeny k informování veřejnosti (faktury, smlouvy, veřejné zakázky, partnerské smlouvy). Týká se to i obecných dokumentů, které nejsou určeny pro cílovou skupinu ani veřejnost? Např. u inzerátu na pracovní pozici? Zaměstnanec není cílovou skupinou.

Obecně lze říci, že pokud materiály/dokumenty, které spadají mezi nepovinné nástroje publicity a které budou použity pro informování veřejnosti nebo cílové skupiny o podpořeném projektu nebo jeho části, bude na nástroji povinně použit znak EU, odkaz na EU a ESI fondy (souhrnně) a program. Tyto informace mohou být již součástí loga EU. V rámci loga EU je možné použít i zkrácené názvy programů.
Interní dokumentace příjemce (např. smlouvy, faktury nebo veřejné zakázky) neslouží k informování veřejnosti nebo konkrétní cílové skupiny o podpořeném projektu, proto nemusí být opatřena povinnými prvky publicity. Co se týká inzerátu, pokud jeho cílem není informování veřejnosti nebo cílové skupiny o projektu (zde zaměstnanec cílovou skupinou není), prvky povinné publicity nejsou vyžadovány.

166

Je vhodné uzavírat pracovní smlouvy na kratší úseky nebo celou délku realizace projektu?

Dané rozhodnutí je zcela v gesci příjemce dotace.

165

Kde je nutné u osob zaměstnaných na projektu uvádět jejich zapojení (úvazek) na projektu – je nutné uvést přímo v pracovní smlouvě nebo je postačující toto uvést do pracovní náplně?

Pracovní smlouvy a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr nebo její přílohy musí dle obecných pravidel obsahovat:
– identifikaci projektu, do kterého je pracovník zapojen;

– popis pracovní činnosti (tj. náplň práce) relevantní pro projekt, včetně rozlišení, zda se jedná o hospodářskou nebo nehospodářskou činnost;
– rozsah činnosti, tzn. úvazek či počet hodin za časovou jednotku (měsíc, rok, apod.) s uvedením adekvátního poměru pro projekt;
– údaj o mzdě nebo platu (zpravidla platový výměr) s uvedením adekvátního poměru mzdy/platu na projekt.
Pokud bude projekt a úvazek daného pracovníka na projektu specifikován v příloze pracovní smlouvy, je požadavek výše naplněn.

164

Indikátor 5 47 01 – hodnoticí komise zavázala k doplnění hodnoty indikátoru, příjemce však nemá plánované mzdové výdaje, jak dále postupovat?

Zahraniční experty lze pozvat i na Smlouvu nepojmenovanou dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Hodnocení komise je závazné.

163

Na základě čeho sledovat/vykazovat indikátor 5 17 10 (Počet dětí, žáků a studentů Romů v podpořených organizacích)?

Osoby mají být sledovány jen tehdy, když se student sám přihlásí, indikátor však nemá cílovou hodnotu. Je nutné jej sledovat, ale není nutné jej naplnit. (Pokud bude výsledná hodnota 0 studentů, je to také v pořádku).

162

Je možná úprava vzoru právního aktu v části sankce z naší strany?

Vzor ze strany žadatele upravit nelze.

161

Pokud je rozpor mezi Pravidly pro žadatele a příjemce – specifická část a Pravidly pro žadatele a příjemce – obecná část, jak postupovat?

Pravidla pro žadatele a příjemce – specifická část jsou aktualizována a uvedena v soulad s Pravidly pro žadatele a příjemce – obecná část. V případě zjištění nesouladu těchto pravidel, kontaktujte ŘO.

160

Budou specifická pravidla živým dokumentem i po vydání právního aktu?

V případě Pravidel pro žadatele a příjemce – specifická část další změny, než je aktualizace nyní před vydáním právního aktu, nepředpokládáme. V právním aktu bude uvedena verze dokumentu, která bude pro příjemce závazná.

159

Kolik bude metodických dopisů, než bude nová verze pravidel?

Nelze předjímat, kolik bude vydáno metodických dopisů, než vyjde nová verze obecné části pravidel. Metodické dopisy jsou vydávány dle potřeby. Metodické dopisy platné ke dni vydání právního aktu budou vždy zapracovány v právním aktu. Další metodické dopisy pro příjemce neplatí, dokud nejsou zapracovány do právního aktu. K tomu může dojít jedině na základě žádosti o podstatnou změnu ze strany příjemce. Příjemce dotace se tedy řídí pouze tím, co je uvedeno v právním aktu, resp. v dodatcích k právnímu aktu.

158

Pokud bude statutární zástupce i jeho zplnomocněný zástupce několik týdnů na dovolené, jak řešit podepisování dokumentů?

Plnou moc k podepisování dokumentů by měla dostat další osoba, nelze kvůli několikatýdenní dovolené prodlužovat termíny pro doložení požadovaných dokumentů. Vždy by měla být zajištěna zastupitelnost.

157

Jaké jsou termíny pro doplnění připomínek při kontrole ZoR a ŽoP?

V obecných pravidlech je zpravidla 5 dnů na vypořádání připomínek.

156

Když nastává kolize předložení dvou ZoR/ŽoP u různých projektů stejného příjemce, jak toto řešit?

Je buď nutné práci rozplánovat, aby se vše stihlo, nebo je možné podat žádost o změnu a změnit harmonogram předkládání ZoR/ŽoP.

155

Lze u podstatných změn před vydáním právního aktu uznat zpětnou způsobilost?

Ano, u podstatných změn před vydáním právního aktu je výjimka a lze uznat zpětnou způsobilost (více viz Pravidla pro žadatele a příjemce – obecná část, str. 91).

154

Kdo podepisuje žádost o změny?

Žádost o změnu podepisuje statutární zástupce, případně ten, komu byla k tomuto úkonu přidělena plná moc, která je nahrána v MS2014+, tzn. osoba s rolí signatáře.

153

Lze provádět změny i nad rámec závěrů hodnoticí komise?

Změny nad rámec závěrů hodnoticí komise musí být vždy řešeny přes změnové řízení.

152

Projekt z výzvy 15 měl mimo jiné navázané 2 projekty z výzvy 16, které byly oba zamítnuty. V 15 byly mzdové výdaje na dílčí aktivity vyškrtnuty? Můžeme si ty aktivity upravit?

V obecné rovině platí, že pokud hodnoticí komise rozhodla, že jsou aktivity realizovatelné i s krácením mzdových výdajů, je nutné aktivitu realizovat. Pokud byl nedoporučen k financování ERDF projekt, byla v rámci hodnocení řešena návaznost i na ESF projekt, aby bylo možné jej realizovat. Pokud vyloženě změna aktivit nevyplývá ze zápisu hodnoticí komise, jedná se o podstatnou změnu, která musí být řádně odůvodněna.

151

Pokud by příjemce krácený přístroj nechtěl nad rámec rozpočtu zaplatit z vlastních zdrojů? Lze aktivitu s přístrojem vyškrtnout?

Aktivitu je nutné naplnit i s kráceným rozpočtem. Dle PpŽP – obecná část – kap. 5.5 je hodnocení komise závazné a splnění všech požadavků hodnoticí komise žadatelem je nezbytnou podmínkou pro vydání právního aktu.

150

Přístroj byl vysoutěžen za 10 milionů Kč, přičemž v rozpočtu projektu byl krácen na 8 mil. Kč, může tedy 2 mil. Kč uhradit příjemce z vlastních zdrojů?

Ano, 2 mil. Kč příjemce uhradí z vlastních zdrojů a k tomu také 5 % spolufinancování z 8 mil. Kč.

149

Pokud hodnoticí komise krátila v rozpočtu projektu přístroj a není možné za daných podmínek přístroj vysoutěžit, musí rozdíl uhradit z vlastních zdrojů?

Ano, hodnoticí komise posoudila proveditelnost a stanovila, že i s daným krácením je projekt realizovatelný.

148

Bylo stanoveno krácení hodnoticí komise a i přesto máme realizovat veškeré aktivity, navyšuje se tím spolufinancování?

HK posuzovala v 2. kroku proveditelnost, tzn., že za daných podmínek (i po krácení) by měl být projekt realizovatelný v podobě po hodnocení HK. Pokud se domníváte, že projekt za daných podmínek realizovatelný není, je zde možnost podat důkladně zdůvodněnou žádost o podstatnou změnu, která by opodstatňovala nerealizování dané KA. Položky, které byly kráceny HK, nelze navýšit. Dofinancování z vlastních zdrojů je možné. Uvedené dofinancování však nelze uvádět jako spolufinancování projektu.

147

Jaká změna je změna harmonogramu jednotlivých aktivit? Může být předložena před vydáním právního aktu?

Jedná se o podstatnou změnu projektu, v návaznosti na nutnost měnit přílohu Harmonogram aktivit. Záleží na žadateli, kdy chce danou změnu předložit, dle důležitosti a časového dopadu. Podstatnou změnu nelze provést se zpětnou účinností (vyjma změn spadajících do období před vydáním právního aktu a změn, jejichž příčinu nemohl příjemce ovlivnit). Provádění podstatných změn před vydáním právního aktu pochopitelně proces vydání právního aktu prodlužuje.

146

Musí se při posunu realizace projektu měnit všechny dokumenty, nebo stačí změnu pouze oznámit?

Veškeré dokumenty musí být uvedeny do souladu s harmonogramem projektu.

145

Pokud pracují osoby na projektu po celou dobu realizace a dojde k posunu realizace, je nutné krátit rozpočet projektu?

Pokud dochází k posunutí zahájení fyzické realizace projektu a tím dochází k posunu v harmonogramu projektu při zachování délky realizace, rozpočet nad rámec požadavků hodnoticí komise krácen být nemusí. V období před vydáním právního aktu je posun celé doby realizace projektu v čase nepodstatnou změnou. V IS KP14+ uvede žadatel skutečné datum zahájení a ukončení fyzické realizace projektu, doloží upravené podklady a o posunu v realizaci bude informovat poskytovatele v průvodním dopise.

144

Harmonogram projektu – musíme změnit harmonogram projektu a zkrátit dobu realizace projektu, musí být rozpočet krácen?

Obecně platí, že pokud dojde ke krácení doby realizace projektu, musí dojít k adekvátnímu krácení rozpočtu.

143

Jsou kontrolovány nákupy PC z nepřímých nákladů?

Nepřímé náklady jsou určeny na způsobilé výdaje projektu. I přes to, že není nutné dokládat dané výdaje k administrativní kontrole, je nutné postupovat v souladu s požadavky výzvy a OP VVV a hradit pouze způsobilé výdaje. Dané výdaje mohou být kontrolovány v rámci běžné činnosti jiných orgánů státní správy.

142

Mohou být nepřímé náklady použity na nákup investic?

Nepřímé náklady jsou svou povahou neinvestiční.

141

Lze změnit poměr investičních a neinvestičních prostředků v rozpočtu? Kdy změnu provést?

Tuto změnu lze provést jak před, tak i po vydání právního aktu. Záleží, kdy plánuje žadatel/příjemce výdaje na základě změny realizovat. Bude se každopádně vždy jednat o podstatnou změnu projektu s dopadem do právního aktu.

140

Jak se vykazují využité finanční prostředky?

Na soupiskách účetních dokladů se vykazují vždy 100 % částky, rozpad financování probíhá následně v systému. Požadavek na zálohovou platbu je rovněž uváděn ve 100 %, ŘO odesílá pouze 95 % požadované částky, tzn. částku bez spolufinancování.

139

Jak se bude vykazovat spolufinancování? Vložené prostředky na vlastním účtu a vykazovat platby z vlastního?

Pravidla toto konkrétně nespecifikují, prakticky však musí mít příjemce na bankovním účtu vlastní prostředky na spolufinancování. Ze strany ŘO bude na každý výdaj zasláno 95 %, tzn., že 5 % si příjemce spolufinancuje z vlastních zdrojů. V rámci administrativního ověření lze ověřit zůstatek na účtu ve vztahu k zůstatku poskytnutých záloh a spolufinancování.

138

Kdy bude vyúčtován věcný příspěvek?

Věcný příspěvek bude vyúčtován na konci realizace projektu.

137

Můžete lépe specifikovat spolufinancování a věcný příspěvek?

Spolufinancování představuje míru zapojení příjemců dotace do financování projektu, u veřejných vysokých škol se jedná o 5 %. Zároveň platí, že je nutno spolufinancovat 5 % investiční výdaje a 5 % také neinvestiční výdaje. Spolufinancování investičních a spolufinancování neinvestičních prostředků upravují Pravidla pro žadatele a příjemce – obecná část, str. 118. Věcný příspěvek je obvykle forma investičního spolufinancování projektu. Výše věcného příspěvku nesmí přesahovat výši 5 % investičních prostředků uvedených v rozpočtu.

136

Zálohová platba bude na dvě plánovaná vyúčtování dle finančního plánu. Fyzická realizace projektu začala 1. 6. 2017 a právní akt bude vydán 1. 7. 2017. Mohou být do vyúčtování zahrnuty výdaje z června?

V rámci 4 výzev pro VŠ je povolena zpětná způsobilost výdajů. Způsobilost výdajů není omezena datem vydání právního aktu. Způsobilé jsou všechny výdaje s projektem související od data zahájení fyzické realizace, od data zahájení projektu do data zahájení fyzické realizace jsou však způsobilé pouze přípravné práce.

135

Finanční plány vždy musely souhlasit na haléře. V tuto chvíli to tak být nemusí?

Celková částka by před vydáním právního aktu měla 100% odpovídat celkovým způsobilým výdajům (dále CZV) projektu. Nedočerpání v tuto chvíli jistě plánováno není. Automatika v systému IS KP14+ však již nenutí k tomu, aby částky nutně odpovídaly CZV. Toho by mělo být využito až v rámci realizace projektu, abychom měli opravdu reálné finanční plány.

134

Pokud bude záloha 100 000 Kč a MŠMT zasílá pouze 95 %, tj. 95 000 Kč, můžeme poté vyúčtovat 100 000 Kč? Nebude porušen princip ex-ante?

Princip ex-ante v tomto případě porušen nebude, 5 % je spolufinancování příjemce. V systému dochází k automatickému rozpadu na zdroje financování.

133

Pokud se vyúčtuje méně, než je stanoveno ve finančním plánu, je nutné finanční plán aktualizovat?

Finanční plán lze aktualizovat v řádku, kde je žádost o platbu plánována nebo aktuálně zaregistrována, nicméně nelze upravovat řádky, kde je žádost o platbu již schválena/proplacena.

132

Pokud je posunut finanční plán, je nutné aktualizovat veškeré přílohy?

Ano, veškeré přílohy by měly být v souladu. Aktualizované přílohy ukládáte v systému ISKP14+ do „Dokumentů“. Upozorňujeme, že původní verze dokumentů musí být z důvodu auditní stopy zachovány. Opravenou přílohu vložte jako novou verzi stávajícího dokumentu nebo vložte nový dokument s doplněním v názvu např. Komentář k rozpočtu – oprava.

131

Do jakého data se započítávají výdaje v rámci posouzení hraničního milníku? Přesně do data 60 % doby projektu?

Posouzení probíhá za celá období, nikoli za dílčí výdaje, které vznikly do doby přesně 60 % realizace projektu. V rámci vyhodnocení splnění hraničního milníku jsou sečteny všechny výdaje předložené v žádostech o platbu do konce období, pro které je hraniční finanční milník stanoven. Viz. PpŽP – obecná část – kap. 5.2.5.1.2.

130

Finanční plán – pokud nebude v prvním období vyúčtováno celé plánované vyúčtování (např. méně než 80 %) a ve druhém období bude skutečné vyúčtování vyšší, než plánované, je to v pořádku?

Bude-li celkově splněno 80 % vyúčtování za daná období, pak ano. Průběžné finanční milníky se vždy vyhodnocují za 2, resp. 4 po sobě jdoucí období, nikoli za každé monitorovací období zvlášť.

129

Zálohy – je nutné dodržení 2 po sobě jdoucích období i stanoveného % z výzvy?

Ano, je nutné vždy dodržet podmínky stanovené výzvou i podmínky obecné, 1. zálohová platba by měla pokrývat plánované vyúčtované pro následující dvě monitorovací období, nicméně je zároveň omezena % daným ve výzvě (50 % či 20 % celkových způsobilých výdajů), které nelze překročit. V dalších obdobích pak platí, že celkový součet záloh poskytnutých nad rámec schváleného vyúčtování nesmí přesáhnout 50 % celkových způsobilých výdajů projektu.

128

Celkový součet záloh poskytnutých nad rámec schváleného vyúčtování nesmí přesáhnout 50 % celkových způsobilých výdajů projektu – co dělat, pokud chceme vyúčtovat vyšší výši investičních výdajů?

Investice rozprostřít do více ŽoP tak, aby bylo pravidlo dodrženo.
Ve výjimečných případech je možná i ta varianta, že doložené vyúčtování bude vyšší, než výše záloh, které byly projektu zaslány ze strany ŘO. Důrazně doporučujeme v takovém případě upozornit projektového manažera ještě před doložením ZoR/ŽoP. Upozorňujeme, že se nejedná o standardní situaci a že předpokládáme, že v rámci klasické administrace projektu bude příjemce schopen předložit podstatnou změnu finančního plánu projektu, čímž může být docíleno dřívějšího zaslání další zálohové platby. Příjemce může požádat o podstatnou změnu, kterou příjemce požádá buď o zkrácení monitorovacího období a dřívějšího doložení ZoR/ŽoP, nebo o mimořádnou zálohovou platbu.
Upozorňujeme, že v případě tohoto dotazu došlo k úpravě oproti stanovisku sdělenému žadatelům na semináři. Snahou bylo nalézt takové řešení, které by usnadnilo příjemcům naplňování finančních milníků a to zejména u investičních projektů.

127

Jaké budou stanoveny sankce za nedodržení finančních milníků?

Konkrétní výše sankce bude vyčíslena dle právního aktu o poskytnutí/ převodu podpory (dále PA). Vzory PA jsou zveřejněny na webu MŠMT.

126

Pokud je monitorovací období (MO) 3 měsíční a hraniční milník vyjde na 11. MO, znamená to, že je hraniční milník stanoven až na konci 12. MO?

Ano, tím bude milník pokrývat 60 % doby realizace projektu.

125

Finanční milníky – do kterého období spadá hraniční finanční milník?

Vyhodnocení hraničního finančního milníku (PpŽP – obecná část – kap. 5.2.5.1.2) bude provedeno k termínu, kdy je schválena žádost o platbu za poslední sledované období. Období, na které se stanoví hraniční finanční milník, se vypočte takto: začátek období začíná 1. sledovaným obdobím realizace projektu a konec období je určen sledovaným obdobím, které by připadalo na nejbližší průběžný finanční milník (odpovídající cca 60 % doby realizace).  

124

Finanční milníky jsou za dvě po sobě jdoucí období. Překrývají se tato období?

Dle Pravidel pro žadatele a příjemce – obecná část – kap. 5.2.5.1.1 Průběžným finančním ukazatelem projektu je 80 % kumulativní částky vyúčtování uvedené ve finančním plánu za každá dvě po sobě následující sledovaná období v případě 6měsíčního sledovaného období (resp. 4 po sobě jdoucí sledovaná období v případě, je-li jejich délka stanovena na 3 měsíce). Daná období se nepřekrývají. 1. průběžný finanční milník je tedy stanoven např. za 1. a 2. období, 2. průběžný finanční milník za 3. a 4. období, milník za 2. a 3. období však stanovován není.

123

Co má příjemce dokládat všechno v rámci změnového řízení před vydáním právního aktu? Jedná se o veškeré přepracované přílohy, které byly dodány v rámci žádosti o podporu?

Ano. Příjemce je povinen každou změnu realizovat v systému IS KP14+, řádně ji zdůvodnit a vyplnit příslušné obrazovky. Dále je povinen doložit všechny relevantní přílohy, kterých se změna týká (např. změněné přílohy žádosti o podporu, životopisy u excelentních pracovníků, případně další podrobnější komentáře a podklady ke změně).

122

Výše maximálního úvazku 1,2 platí u všech zaměstnavatelů nebo pouze u jednoho zaměstnavatele/partnera?

Jedná se o souhrn úvazků ze všech uzavřených pracovně-právních vztahů u subjektů zapojených do projektu (tzn. u zaměstnavatele a partnera/partnerů).

121

Je k dispozici konsolidovaná verze Pravidel pro žadatele a příjemce – obecná část? Nevíme, ve kterém metodickém dopise/příručce nalezneme aktuální informace.

Budeme ji zpracovávat pro vlastní potřebu a můžeme ji zaslat žadateli po pracovní linii.

120

Byly nám kráceny úvazky a peníze, indikátory zůstaly dle hodnoticí komise nezměněny. Na základě zjištění proveditelnosti projektu zažádáme změnovým řízením o snížení monitorovacích indikátorů, změny se prolínají i do ostatních dokumentů např. klíčových aktivit atd., je nutné změny zapracovat do všech navazujících dokumentů? Budeme tak muset přepracovávat velkou část žádosti.

Ano, je nutné zapracování do všech dokumentů. Snižování indikátorů musí být velmi dobře odůvodněno. Doporučujeme poslat změnu předem ke konzultaci.

119

Co budete kontrolovat u DPČ/DPP?

Skutečně odpracované hodiny, soulad na pracovní smlouvu a pracovní náplň, odpracované činnosti, zaúčtování a úhradu.

118

Souběh pracovního poměru a DPP či DPČ, jak se to bude přepočítávat na úvazek?

V případě DPP i DPČ bude úvazek přepočítáván měsíčně, a to ve vazbě na skutečně odpracované hodiny. Tyto hodiny žadatel/příjemce porovná s měsíčním časovým fondem bez svátků.

117

Jakým způsobem se bude administrovat změna finančního plánu v průběhu realizace?

Finanční plán lze měnit formou změnového řízení. Pokud se budou měnit zároveň finanční milníky či výše investičních a neinvestičních výdajů, bude se jednat o podstatnou změnu s dodatkem, neboť má dopad do právního aktu.

116

Změna klíčového pracovníka - pracovník se stal ředitelem. Dle hodnoticí komise nemůže mít úvazek nad 1,2. Mohu zaměstnat nového člověka? Pracovník bude hrazen z vlastního rozpočtu.

Ano, změna musí být provedena změnovým řízením a lze změnu provést i po vydání právního aktu.

115

Změny před vydáním právního aktu se budou rovněž administrovat v IS KP14+?

Ano. Je upřesněno v prezentaci.

114

Plat zaměstnance - pokud jsem v limitu do 30 tis. Kč a v rámci interní struktury budu chtít zaměstnanci navýšit plat na 32 tis. Kč, je to možné? Prostředky v rozpočtu na zvýšení mám, mohu mu tento plat navýšit?

Ano, pokud je to v souladu s platovými limitem IPSV a hodnotící komise k výši platu neměla žádné výhrady. Navýšení bude nutné provést formou změnového řízení a následně pro prokázání způsobilosti doložit příslušné dokumenty.

113

Je možné zakládat nové pracovní pozice? Formou nepodstatné/podstatné změny?

Záleží na typu pracovní pozice např. odborní a excelentní pracovníci (výzva č. 18) - jedná se o podstatnou změnu. Ve většině případů se bude jednat o nepodstatné změny. Je nutné se řídit Příručkou pro žadatele a příjemce - obecná část, kap. 7.2 - Změny v projektu. Záleží také na tom, jak se vyjádřila hodnoticí komise. Pokud úvazek již jednou zrušila, nelze jej znovu v projektu vytvářet. Dále úvazek nesmí být navýšen, pokud ho HK již jednou snížila.

112

Změna harmonogramu - nestihli jsme zahájení fyzické realizace projektu dle plánovaného harmonogramu. Provedli jsme krácení harmonogramu o 2 měsíce. Konec fyzické realizace je naplánován dle max. data ve výzvě (nelze již posunout). Zkrácení jsme zapracovali již v rámci vypořádání 1. výzvy k doložení podkladů, budeme tedy vyzváni k opravě?

Ano, tuto změnu budete muset řešit formou změnového řízení.

111

Pokud nastane v projektu změna úvazku z DPP na DPČ, bude možné převést finanční prostředky v rámci kapitoly?

Ano, převést finanční prostředky v rámci kapitoly lze, nesmí však být tento přesun v rozporu s krácením hodnoticí komise. Jedná se o nepodstatnou změnu projektu.

110

Musíme čekat na schválení změny č. 1, pokud chceme začít zpracovávat změnu č. 2? Lze otevřít v systému IS KP14+ Zprávu o realizaci a je možné s ní pracovat, pokud ještě nejsou změny schváleny?

Ano, musíte čekat na schválení změny č. 1, pokud se týká stejných obrazovek v IS KP14+. Změny, které spolu souvisí, nelze zpracovávat najednou. Zpráva o realizaci bude zpřístupněna vždy až po schválení změny.

109

Vztahují se pravidla publicity na dokumentaci k veřejným zakázkám?

Ne, na dokumentaci k veřejným zakázkám se nevztahují pravidla pro publicitu.

108

Je nutné dávat publicitu do smluv/podkladů k veřejným zakázkám apod.?

Ne, již není vyžadováno. Naopak dokumenty, které slouží pro informování veřejnosti (školení apod.) je nutné označovat logy a dodržovat publicitu dle pravidel OP VVV.

107

Pokud máme více projektů, musíme mít více billboardů/plakátů/pamětních desek?

Pokud žadatel realizuje více projektů v jednom místě z jednoho programu je možné pro všechny tyto projekty umístit pouze jeden plakát o min. velikosti A3 (projekty, kde je povinný plakát). U billboardu a pamětní desky stále zatím platí, že je nutný u každého z realizovaných projektů (jedná se s Evropskou komisí o změně metodiky).

106

V ERDF nakupujeme SW - např. simulační SW. Spadá do široké definice indikátoru 3 05 00 Počet pořízených informačních systémů nebo 3 06 00 Pořízené informační zdroje? Řada SW, které se nakoupí v ERDF, nebude patřit nikam, protože nejsou specializované.

Pokud jsou nějaké nejasnosti ohledně konkrétního SW, tak je možné zaslat dotaz na ŘO OP VVV prostřednictvím interní depeše příslušnému projektovému/finančnímu administrátorovi a zkonzultovat konkrétní věc.

105

Indikátor 6 00 00 Celkový počet účastníků - do určitého termínu je nutné splnit 30 %. Platí tato podmínka stále?

Ano. Je to rovněž ukotveno v Příručce pro žadatele a příjemce – obecná část/specifická část.

104

Indikátor č. 5 35 10 Počet VŠ se zavedenými transparentními systémy hodnocení kvality, může zde být jiná hodnota než 1?

U tohoto indikátoru je vždy hodnota 1.

103

Indikátor č. 3 05 00 Počet pořízených informačních systémů je velmi široce definován. V ERDF části projektu je HW a v ESF části je SW, který by se dal zahrnout do HW. Jde o to, že když je to pouze HW + základní SW, tak aby byl dodržen požadavek komplementarity, tak jestli to vykázat jako informační systém či nikoliv?

Pokud je SW plánován v ESF výzvě, tak nebude vykazován v ERDF výzvě. Komplementárně to souvisí, ale v ERDF se vykáže pouze nákup HW.

102

Sankce budou za nedosažení indikátorů nebo i za překročení indikátorů?

Za překročení stanovené výše monitorovacího indikátoru sankce nejsou. Pokud by došlo ovšem k překročení hodnoty o 25 % - je nutné ze strany žadatele/příjemce ohlásit podstatnou změnu a řádně zdůvodnit toto překročení.

101

Celkový počet účastníků č. 6 00 00 - jak si nastavit?

Toto číslo má dopad do podílových indikátorů. ŘO OP VVV doporučuje zohlednit demografické vlivy a popsat do popisu stanovení hodnot/indikátoru. V právním aktu budou stanovena toleranční pásma pro splnění indikátorů. Pokud hodnota nebude nenaplněna, ale zároveň bude v tolerančním pásmu, není ze strany ŘO OP VVV udělena sankce.

100

Monitorovací indikátor č. 5 17 10 - Počet dětí, žáků a studentů Romů v podpořených organizacích, jak se na vykazování monitorovacího indikátoru formou "nepřímo dotknuto" nahlíží?

Hodnota se nedokládá, pouze vykazuje.

99

Výdaje za přípravu projektu budeme vykazovat v Žádosti o platbu č. 02? Museli jsme s těmito výdaji počítat v rozpočtu projektu, nebo např. v paušálu?

Ano, prakticky se jedná o 1. předloženou žádost o platbu, avšak je uvedena na 2. řádku finančního plánu. Žadatel s těmito výdaji musel počítat v rámci rozpočtu projektu v předložené žádosti o podporu. Nepřímé náklady vykazované formou paušální sazby nejsou předmětem kontroly.

98

Datum zahájení projektu - výdaje na přípravu projektu čili v zásadě do té reakce na výzvu můžeme dát dnešní datum?

Datum zahájení projektu musí předcházet nebo být rovno datu zahájení fyzické realizace. Nastavení data zahájení projektu je na žadateli. Upozorňujeme, že od data zahájení do data začátku fyzické realizace projektu probíhá v rámci projektu pouze příprava, žadatel nezačíná žádnou klíčovou aktivitu. Až po datu zahájení fyzické realizace projektu mohou začít práce na klíčových aktivitách.

97

Stále hovoříme o výdajích, ale v účetnictví hovoříme o nákladech. Budou uznávány náklady nebo výdaje? Jak to bude s ohledem zejména na věcný příspěvek a jeho ocenění v účetnictví?

Z pohledu ŘO OP VVV se jedná o výdaje. Výdaje jsou nárokovány v rámci způsobilých výdajů. U věcného příspěvku se jedná o cenu zjištěnou znaleckým posudkem, tedy nemusí odpovídat ani výdajům ani nákladům.

96

Věcný příspěvek ve formě mzdy řešitele (mzda nehrazena z projektu, ale organizací z vlastních prostředků). Budeme dávat tyto výdaje do soupisky dokladů průběžně nebo až za celé období do závěrečné žádosti o platbu/soupisky dokladů?

Podmínka vložení věcného příspěvku do závěrečné soupisky dokladů platí obecně, u měsíční mzdy řešitele by toto mělo platit rovněž, tzn. vložení jedním balíkem za X měsíců. U NIV věcných příspěvků to však ověříme.
Proběhlo ověření, kde je možné vložit do projektu jako věcný příspěvek pouze dobrovolnou práci, a to jen v případě výzev financovaných z Evropského sociálního fondu, tedy u výzvy č. 15 a 18. Více hovoří kap. 8.7.3 Příručky pro žadatele a příjemce – obecná část, kde je určeno ocenění a podmínky pro zařazení do povinného spolufinancování žadatele.

95

Příjemce zašle ŽoP a ŘO OP VVV vyplatí prostředky. Jak bude fungovat věcný příspěvek?

V případě spolufinancování formou věcného příspěvku, bude tento příspěvek vložen až v rámci závěrečné soupisky dokladů a žádosti o platbu. Finanční plán bude nastaven standardně jako u jiných výdajů, které příjemce plánuje vyúčtovat až v rámci závěrečné ŽoP. Příjemce předloží v Soupisce dokladů 100 % vyúčtování, ale ŘO vyplácí pouze 95 % zálohové platby, o kterou si příjemce požádal, analogicky jako u všech ostatních výdajů a o zálohovou platbu na daný výdaj, která je vyplacena ve výši odpovídající 95 % požadavku, žádá dvě období před ukončením.

94

Spolufinancování formou věcného příspěvku V16 - pozemek. Nikde však není řečeno, zda je tím možné dofinancovat i NIV výdaje. Je u věcného příspěvku nutné dodržet rozdělení IV/NIV?

Ano, pozemek je možné užít k dofinancování pouze investiční části projektu. Poměr rozložení IV/NIV je nutné při spolufinancování/věcném příspěvku vždy dodržet. Tato skutečnost vychází z Pravidel pro žadatele a příjemce – obecná část, verze 4.0. Pravidla, kterými se žadatel/příjemce řídí, jsou vždy fixována verzi ke dni vydání právního aktu.

93

Jak určit hodnotu věcného příspěvku? Ocenění znalce či hodnota dle inventární karty, doklady k dané veřejné zakázce? Ocenění znalce má následně dopad do účetnictví žadatele/příjemce. Pokud by znalec zařízení ocenil jinak - v účetnictví nastane problém, co s tímto rozdílem udělat?

Hodnota věcného příspěvku musí odpovídat ceně v místě a čase obvyklé za dané plnění, dále tato cena musí jít nezávisle posoudit a ověřit. V případě poskytnutí pozemku nebo nemovitosti je hodnota stanovena na základě znaleckého posudku, vyhotoveného soudním znalcem a hodnota věcného příspěvku nesmí překročit limit 10 % celkových způsobilých výdajů. V případě věcných příspěvků ve formě služeb a zboží se hodnota určuje na základě průzkumu trhu nebo znaleckého posudku. Pro doložení je nutné prokázat jak hodnotu, tak vlastnictví daného věcného příspěvku. Blíže upravuje problematiku Příručka pro příjemce a žadatele – obecná část v kap. 8.7.3 Věcný příspěvek/Příručka pro příjemce a žadatele – specifická pravidla rovněž kap. 8.7.3.
Pokud by ocenění ze strany soudního znalce bylo nižší než hodnota plnění v účetnictví, je možné uplatnit částku pouze do výše oceněné soudním znalcem.

92

Když bude ŘO OP VVV posílat zálohu 20 %, na základě čeho bude rozlišován poměr IV/NIV?

V uvedeném příkladu finančního plánu jsou jenom NIV prostředky. Avšak v rámci jednotlivých finančních plánů rozlišuje příjemce poměr IV/NIV v rámci zálohových plateb. První zálohovou platbu zakládá do IS ŘO OP VVV, avšak na základě finančního plánu projektu, který si příjemce vytvořil a ŘO OP VVV odsouhlasil.

91

Projekt, kde je max. záloha 20 %. Plánujeme veřejné zakázky hned na začátku projektu. Je to problém, protože nebudeme mít dostatek financí s ohledem na dodržení pravidel OP VVV pro vytvoření finančního plánu + dodržení stanovených limitů. Jak tuto situaci řešit?

Pravidla je nutné dodržet, tedy max. částku zálohové platby, která je stanovena výzvou, tak i celkový součet záloh poskytnutých nad rámec schváleného vyúčtování nesmí přesáhnout 50 % celkových způsobilých výdajů projektu. V případě nedostatečné zálohy je možné požádat o podstatnou změnu, kterou příjemce požádá buď o zkrácení monitorovacího období a dřívějšího doložení ZoR/ŽoP, nebo o mimořádnou zálohovou platbu. V případě žádosti o mimořádnou zálohovou platbu doporučujeme podání co nejdříve po vydání právního aktu. Pokud nebude mít dopad do právního aktu/finančních milníků, jedná se o podstatnou změnu nezakládající změnu právního aktu, pokud bude mít dopad, tak je to podstatná změna zakládající změnu právního aktu.

90

Může nastat situace, kdy by v posledním řádku finančního plánu nebyla ve sloupcích týkajících se záloh 0,00 Kč?

Prakticky vzato nikoliv. Poslední a předposlední řádek by měly být ve sloupcích týkajících se záloh nulové, protože vždy příjemce dostává předfinancování/zálohovou platbu na další 2 monitorovací období.

89

Povinnost spolufinancování je ve vazbě na celý projekt nebo na finanční milníky?

Povinnost spolufinancování se vztahuje na celý projekt, respektive na každou žádost o platbu. Vyúčtování je předkládáno ve 100% výši, avšak zálohová platba je zasílána ze strany ŘO OP VVV vždy ve výši 95 % požadované částky.

88

Průběžné milníky jsou za 2 po sobě jdoucí období? Jestliže máme tříměsíční monitorovací období, tak se průběžný milník počítá za monitorovací období 1-4?

Obecně se finanční milníky počítají za 2 nebo 4 po sobě jdoucí monitorovací období – u 6měsíčních projektů jsou to 2 monitorovací období/u 3 měsíčních projektů jsou to 4 monitorovací období. Jedno období nevstupuje vícekrát do vypočteného finančního milníku. Může se také stát, že období pro první finanční milník může být více nebo méně než 12 měsíců (když bereme v potaz datum zahájení projektu). Finanční milníky budou stanoveny v právním aktu ze strany ŘO OP VVV, po příjemcích požadujeme důsledné sledování a včasné hlášení případných změn.

87

Co když ve veřejné zakázce ušetřím a následně kvůli tomu nesplním milník?

Při stanovování sankcí za neplnění milníků bude ŘO OP VVV zohledňovat neočekávané skutečnosti, a tohle může být rovněž jeden z důvodů. U milníků je ovšem vždy nutné akceptovat nastavená pravidla a včas řešit změnové řízení, pokud to příjemci situace umožňuje.
Nicméně upozorňujeme, že v tomto konkrétním případě lze užít i možnosti požádat o změnu finančního plánu kdykoliv před termínem, než povinnost naplnění daného finančního milníku nastane, viz kapitola 5.2.5.1.1 PpŽP.

86

Když veřejná zakázka spadne na ÚOHS a budeme ohroženi v plnění finančních milníků, jak bude ŘO OP VVV postupovat? Udělí nám sankci?

V případě neočekávaných skutečností bude okolnosti ŘO OP VVV zohledňovat, záleží především na důvodech, proč nebyl finanční milník naplněn. U milníků vždy nutné akceptovat nastavená pravidla a včas řešit změnové řízení.

85

Projekt bude zahájen 1. 9. 2017. Jak máme vytvořit finanční plán projektu, když neznáme datum, kdy bude vydán právní akt?

Ve výzvě k doplnění podkladů pro vydání právního aktu byl ze strany ŘO OP VVV zaslán předpokládaný měsíc vydání právního aktu + plán první zálohové platby. S těmito daty je nutné pracovat pro nastavení finančního plánu projektu. Pokud nebudou včas připraveny správné podklady pro vydání právního aktu, dojde k posunu, který ovlivní nastavení finančního plánu projektu.

84

Projekt byl zahájen 1. 5. 2017. Právní akt bude vydán např. v červenci. ZoR bude předložena 29. 11. 2017. Pokryje to ale období 6-7 měsíce, nikoliv pouze 3 měsíce daného monitorovací období. Je to v pořádku?

Ano, pokud bude vydán právní akt např. 31. 7. 2017, počítáme monitorovací období od 1. 8. 2017, ale veškeré výdaje od 1. 5. 2017 (které je možné započítat) budou standardně předloženy v rámci 1. ZoR/ŽoP (2. řádek finančního plánu projektu, 1. řádek je zálohová platba založena ze strany ŘO OP VVV), spolu s přípravou projektu, pokud je relevantní.

83

V případě, že skutečná fyzická realizace začíná později, než je vydán právní akt, jak je nastaven finanční plán?

Tato situace je totožná. Monitorovací období se standardně počítá rovněž od vydání právního aktu resp. od 1. dne následujícího měsíce. Např. právní akt je vydán 20. 6. 2017, 3měsíční monitorovací období začíná od 1. 7. 2017 – 30. 9. 2017. ZoR/ŽoP předložíte do 20 pracovních dní od ukončení monitorovacího období.

82

Vždy je nutné počítat finanční plán od data vydání právního aktu?

Ano, tato úprava vychází z pravidel Jednotného metodického prostředí MMR a upraveno rovněž v rámci OP VVV v Pravidlech pro žadatele a příjemce – obecná část. Pravidla pro žadatele a příjemce – specifická část bude s tímto dána do souladu před vydáním právních aktů.

81

Jak je možné dříve čerpat - můžeme zahájit některé klíčové aktivity dříve – požádat např. o změnové řízení? Je to dotaz s ohledem na apelování pana ředitele na čerpání v roce 2018.

Plán vydání právních aktů je během června – srpna 2017 a rozložení je plánováno tak, aby se nám časově nescházelo příliš mnoho ZoR/ŽoP najednou, z důvodu kapacitních možností na zpracování, které jsou omezené na obou stranách. V případě potřeby by dále požádal ŘO OP VVV příjemce např. o zkrácení sledovaných období projektu. Prozatím si nedovolíme předjímat, jaké konkrétní kroky budou příští rok učiněny, ale je to jedna z možností. Bude třeba dostat co nejvíce prostředků do vyúčtování. Co se týče dotazu, tak dřívější zahájení klíčové aktivity je možné za předpokladu změnového řízení a zahájení fyzické realizace projektu. Každá klíčová aktivita musí být zahájena až po skutečném fyzickém zahájení projektu.

80

Když budeme podruhé vyzýváni - bude kratší doba na doplnění podkladů než 15 pracovních dnů? Bude možné požádat o prodloužení?

Ano, v odůvodněných případech je to možné a stanovená doba k doplnění/přepracování podkladů závisí na množství zasílaných připomínek ze strany ŘO OP VVV. S ohledem na nutnost plánování práce na obou stranách a nutnost co nejdříve vydat právní akt/zaslat zálohovou platbu, prosíme o dodržování stanovených termínů.

79

Je povinné zasílat k ex-ante kontrole podklady pro veřejné zakázky, jestliže danému projektu ještě nebyl vydán právní akt?

Řídicí orgán OP VVV neprovádí ex-ante ani interim kontrolu před samotným vydáním právního aktu. V těchto případech bude provedena až ex-post kontrola a příjemce nemá povinnost zasílat dokumenty k ex-ante/interim kontrole.

.

78

Jak přistupovat k povinné publicitě, konkrétně k povinnosti mít billboardy na budově, popř. před budovou, jestliže nám tento krok není umožněn památkovým úřadem?

Jedná se o velmi specifickou situaci, prosíme o kontaktování projektového manažera projektu.

77

Začátek fyzické realizace projektu se nemění. Potřebujeme jen posunout o dva měsíce jednu aktivitu. Musíme o změnu žádat a realizovat ji před vydáním PA, nebo to lze realizovat až během realizace projektu?

Změna harmonogramu projektu je podstatnou změnou v průběhu realizace projektu. Podstatná změna musí být schválena před začátkem jejího uplatnění. Jedná-li se tedy o posun začátku realizace KA, která začíná zároveň se začátkem fyzické realizace projektu, je třeba získat souhlas ŘO před posunem začátku realizace KA, tedy před vydáním PA. To z toho důvodu, že podstatná změna musí být vždy nahlášena před jejím uskutečněním, vyjma změn, které z objektivních důvodů nebylo možné nahlásit dříve.

76

Můžeme ve druhém vyúčtování (ŽoP) požadovat k proplacení mzdy za čtyři měsíce zpětně, pokud se nevejdou v prvním vyúčtování do 20 % zaslaných v záloze?

Ano, tento postup je možný.

75

Je nutné v rámci prvního vyúčtování předkládat i nepřímé náklady?

Nepřímé náklady jsou v každé žádosti o platbu dopočítávány z výše přímých osobních nákladů. V MS2014+ bude v řádu několika týdnů zavedena funkcionalita, která bude v žádosti o platbu výši nepřímých nákladů dopočítávat na základě vyúčtovaných přímých osobních nákladů automaticky.

Na základě této skutečnosti předpokládáme vyúčtování nepřímých nákladů již za první monitorovací období.

74

Je možné z paušálu hradit i pracovníky, kteří nejsou zařazení v přímých osobních výdajích, ale pracují na projektu? A jak lze obecně čerpat nepřímé náklady?

Nepřímé náklady jsou způsobilé, pokud jsou způsobilé přímé výdaje, tj. že závisí na výši přímých nákladů, které jsou na projektu kalkulovány. Nepřímé náklady nejsou předmětem kontroly ze strany ŘO, nicméně doporučujeme, aby splňovaly pravidla OP VVV, např. pravidla publicity či veřejných zakázek. V případě osobních nákladů doporučujeme, aby bylo prokazatelné, že pracovník na projektu pracuje, například v rámci pracovní smlouvy nebo pracovní náplni či případných výkazů.

73

Bude se každá zálohová platba odvíjet od následujících dvou plánovaných vyúčtování?

Tento postup je uplatněn primárně v případě první zálohové platby. U dalších zálohových plateb je nutné, aby příjemce dodržel princip, že nepožádá v součtu o více než je 50 % přiznané dotace a současně, že jeho požadavky budou odpovídat plánovaným vyúčtováním obecně. Jestliže se bude ŘO domnívat, že plánované vyúčtování je podstatně nižší, než jsou požadované zálohové platby, může z jeho strany dojít ke snížení požadované zálohové platby.
Zároveň ŘO nedoporučuje nadsadit plánované vyúčtování, čímž by žadatel/příjemce mohl dosáhnout vyšších zálohových plateb, neboť v takovém okamžiku by byly ze strany ŘO užity sankce na nedodržení finančních milníků, které se vypočítávají z plánovaného vyúčtování.

72

Lze výdaje projektu hradit z vlastních prostředků a následně je předložit ke schválení v rámci vyúčtování?

Ano, výdaje projektu lze uhradit z vlastních prostředků a tyto výdaje je také možné předložit ve vyúčtování v rámci ZoR/ ŽoP.
Ve výjimečných případech je možná i ta varianta, že doložené vyúčtování bude vyšší, než výše záloh, které byly projektu zaslány ze strany ŘO. Důrazně doporučujeme v takovém případě upozornit projektového manažera ještě před doložením ZoR/ŽoP. Upozorňujeme, že se nejedná o standardní situaci a že předpokládáme, že v rámci klasické administrace projektu bude příjemce schopen předložit podstatnou změnu finančního plánu projektu, čímž může být docíleno dřívějšího zaslání další zálohové platby. Příjemce může požádat o podstatnou změnu, kterou příjemce požádá buď o zkrácení monitorovacího období a dřívějšího doložení ZoR/ŽoP, nebo o mimořádnou zálohovou platbu.
Upozorňujeme, že v případě tohoto dotazu došlo k úpravě oproti stanovisku sdělenému žadatelům na semináři. Snahou bylo nalézt takové řešení, které by usnadnilo příjemcům naplňování finančních milníků a to zejména u investičních projektů.

71

Dojde-li ke snížení plánované výše úvazku u klíčových pracovníků, jedná se o změnu podstatnou nebo nepodstatnou?

V případě snížení výše úvazku se jedná, dle metodického dopisu č. 2 o změnu podstatnou.

70

Změny osob na pozicích, je to podstatná nebo nepodstatná změna?

Záleží, o jakou pozici by se jednalo a zda bylo v návaznosti na specifika dané výzvy požadováno doložení CV daného pracovníka. Například u klíčového/odborného pracovníka u kterého jste CV nedokládali, by se jednalo o změnu nepodstatnou. V případě, že by se jednalo o zaměstnance, jehož CV bylo v souladu s požadavky výzvy doloženo, je tato změna změnou podstatnou.

69

Pokud HK rozhodla o krácení určitých výdajů a žadatel se rozhodl, že dané výdaje v projektu zachová, je možné je uvést jako spolufinancování?

Nelze, spolufinancování představuje část způsobilých zdrojů, nelze je hradit z výdajů, které jsou dle HK nezpůsobilé.

68

Může být první zálohová platba nižší než 20%/ 50%?

Ano, první zálohová platbu může být nižší, výzvou je stanovena pouze maximální úroveň, tj. 20% nebo 50% v případě tzv. 4výzvy. První zálohová platba by měla odpovídat prvním dvěma plánovaným vyúčtováním.

67

Jak postupovat u paušálního krácení v kapitole rozpočtu věnované přístrojům?

Jestliže bylo krácení stanoveno pouze paušálně, je na žadateli, zda provede krácení u všech přístrojů anebo zda se rozhodne, že vyjme konkrétní přístroj/přístroje a tím je naplněn požadavek ze strany HK. Nicméně tímto krokem nelze omezit výsledky či výstupy, které byly schváleny ze strany HK. Je na žadateli, aby dané výstupy a výsledky zajistil i přes nepořízení daného přístroje z dotace projektu.

66

V případě ERDF projektu budeme pořizovat přístroje, v případě, že tyto přístroje pořídíme za jinou jednotkovou cenu, než je uvedena v rozpočtu je možné provést změnu v rozpočtu? Bude se jednat o změnu podstatnou nebo nepodstatnou?

Záleží, zda bude pořizovat přístroje mimo výběrové řízení, nebo v rámci výběrového řízení.
a) V případě první varianty a za předpokladu přesunu finančních prostředků v rámci jedné kapitoly, by se jednalo o změnu nepodstatnou.
b) V případě druhé varianty, tedy pořízení přístrojového vybavení v rámci výběrového řízení, bude záležet, zda byly tyto přístroje pořízeny v rámci jednoho VŘ nebo v rámci více VŘ. Pokud by se jednalo o více VŘ, bude nezbytné převést zbylé finanční prostředky nejprve do položky Úspory do 10%, což by byla změna nepodstatná a teprve následně bude možné, tentokráte formou podstatné změny převést finanční prostředky z položky Úspory do 10% ve prospěch jiné položky. Tato logika přesunu do položky Úspory do 10% je užita i při VŘ na části, jelikož i zde je vidět předpokládaná cena a následně cena skutečná.

65

Lze užít položku Úspory do 10 % na přesun financí do kapitol, které byly kráceny ze strany HK?

Nikoliv, všechny kapitoly, u nichž byla stanovena maximálně výše ze strany HK, nelze již žádným způsobem navyšovat, ani před vydáním právního aktu, ani po vydání právního aktu.

64

Lze měnit harmonogram veřejných zakázek?

Harmonogram je možné měnit v návaznosti na objektivní příčiny. Nicméně ŘO upozorňuje na důležitost dané přílohy a její návaznosti na výdaje projektu, potažmo na finanční milníky. Současně jsou žadatelé vyzýváni, aby co nejvíce dodržovali plánovaný harmonogram veřejných zakázek a posouvali jej pokud možno co nejméně.

63

Jaká změna je změna harmonogramu jednotlivých aktivit? Může být předložena před vydáním právního aktu?

Jedná se o podstatnou změnu projektu, v návaznosti na nutnost měnit přílohu Harmonogram aktivit. Současně záleží na žadateli, kdy chce danou změnu předložit, nicméně nejvíce záleží na důležitosti dané aktivity. Ve většině případu se bude jednat o změnu, kterou bude možné řešit až po vydání právního aktu, jestliže by se jednalo o jedinou podstatnou změnu projektu.

62

Je nutné požadavky ze strany HK dodržovat i během samotné realizace projektu po vydání právního aktu?

Ano, všechny připomínky ze strany HK je nezbytně nutné dodržet i během realizace projektu.

61

V případě, že budeme posouvat celé období realizace projektu, tzn., počet měsíců realizace se nezmění, jedná se o změnu nepodstatnou? Nemusí se předkládat žádná žádost o změnu?

Ano, takováto změna, před vydáním právního aktu, je změnou nepodstatnou. Do systému vložíte skutečné datum zahájení a ukončení realizace projektu a o této skutečnosti bude informovat poskytovatele v průvodním dopise.

60

U monitorovacího indikátoru týkajícího se studentů bakalářského a magisterského studia využívajících infrastrukturu projektu, jak postupovat, jestliže daný indikátor je závislý na celkovém počtu studentů celé univerzity, je možné již nyní požádat o jeho změnu?

ŘO doporučuje v případě tohoto monitorovacího indikátoru vyčkat do momentu, kdy bude znám stav studentů na dané univerzitě, a teprve v případě nutnosti doporučuje příjemci ŘO oslovit žádostí o podstatnou změnu monitorovacího indikátoru.

59

Jaká je lhůta na vypořádání připomínek v rámci projektů, jenž nebyly doporučeny k financování?

Lhůta je 30 kalendářních dní, v případě komplikovaných připomínek může být lhůta prodloužena na 60 kalendářních dní.

58

Jaké jsou sankce za nesplnění publicity projektu?

Sankce jsou uvedeny v PpŽP a v právním aktu.

57

Kdy má být zahájena publicita projektu?

Nejzazším momentem je den vydání právního aktu. V případě, že je již žadatel informován o tom, že jeho projekt byl doporučen k financování, doporučujeme, aby všechny své podklady do budoucna již připravoval i v souladu s požadavky na publicitu.

56

Je možné, aby byl v rámci povinné publicity vytvořen jeden billboard pro více projektů?

Bohužel toto možné není, pro každý projekt je dle platné metodiky nutné vytvořit samostatný billboard. Jedná se však o změně této podmínky. Předpokládá se, že nová pravidla budou známa na konci června tohoto roku.

55

Musejí nově doložené přílohy splňovat stejné podmínky, jako původní přílohy, zejména co se týče podpisů a způsobu dokládání?

Ano, pokud dokládáte aktualizovanou přílohu, prosíme, dodržte požadavky, jenž byly na přílohu kladeny při jejím doložení v rámci žádosti o podporu.

54

V případě, že došlo ke krácení rozpočtu, je nezbytné aktualizovat všechny navazující přílohy, které se k rozpočtu vztahují?

Ano. V návaznosti na zapracování krácení rozpočtu bude nezbytné aktualizovat i všechny relevantní přílohy, do kterých bude mít tato změna dopad. Aktualizované přílohy ukládáte v systému ISKP14+ do „Dokumentů“. Upozorňujeme, že původní verze dokumentů musí být z důvodu auditní stopy zachovány. Opravenou přílohu vložte jako novou verzi („zaverzujte“ ke stávající), nebo vložte nový dokument s doplněním v názvu např. Komentář k rozpočtu – oprava.

53

Jakou formou má být doložen průvodní dopis k vypořádání Výzvy k doplnění podkladů pro vydání právního aktu?

Přílohu s komentářem k vypořádání jednotlivých bodů výzvy doporučujeme zasílat svému projektovému administrátorovi prostřednictvím systému jako přílohu interní depeše. Ostatní dokumenty, prosím, vkládejte do Dokumentů projektu.
V rámci tohoto vypořádání doporučujeme uvádět, jaké konkrétní kroky a úpravy byly ze strany žadatele provedeny.

52

Do přílohy „Prohlášení o závažných změnách“ máme popisovat i závažné změny, které chceme realizovat až po vydání právního aktu?

Ano, do této přílohy uveďte i změny, které plánujete předkládat v rámci změnového řízení ke schválení až po vydání právního aktu. Tento krok je doporučován, aby byl žadatel v případě potřeby ze strany ŘO vyzván k předložení podstatné změny před vydáním právního aktu, jestliže se bude podle ŘO jednat o změnu, bez níž nelze daný právní akt vydat.
Zároveň předložení všech změn umožňuje, aby docházelo k intenzivní konzultaci změn po vydání právního aktu, jestliže si budou obě strany vědomy většího počtu podstatných změn v rámci projektu.
Současně upozorňujeme, že do této přílohy uvádíte pouze takové změny, které nepožadovala Hodnoticí komise, tzn. změny, které vycházejí z požadavků žadatele.

51

Kdy je dokládána první monitorovací zpráva?

Monitorovací období se počítá od prvního kalendářního dne následujícího měsíce po vydání právního aktu (pokud není právní akt vydán přímo 1. dne v daném měsíci). První průběžnou ZoR projektu včetně všech nezbytných příloh předkládá příjemce do 20 pracovních dnů po uplynutí 3 měsíců (poslední den sledovaného období, od kterého je následně stanovena lhůta pro předložení ZoR projektu, připadá na poslední kalendářní den posledního měsíce ve sledovaném období) ode dne vydání PA.

50

Pokud je délka realizace projektu kratší než 30 měsíců, představuje hraniční finanční milník rovněž průběžný finanční milník?

Nikoliv, v případě, že je realizace projektu kratší než 30 měsíců, je v rámci projektu stanoven pouze hraniční finanční milník, tj. 60% z celkové výše plánovaných výdajů v cca 60% harmonogramu projektu. Průběžné milníky nejsou v těchto případech vůbec stanovovány. U projektů s dobou realizace 30 a více měsíců se u hraničního finančního milníku neposuzuje splnění 80 % z celkové výše CZV za období, ve kterém byl průběžný finanční milník nahrazen hraničním.

49

Ke kterým projektům se má přikládat příloha „Komplementarita projektů“?

Tuto přílohu je nezbytné doložit bez ohledu na výzvu ke všem projektům, na které je navázán jeden či více komplementárních projektů. Příloha bude součástí Rozhodnutí o poskytnutí dotace u ESF projektů, tj. u projektů výzvy 15 a 18. V případě projektů výzvy 16 a 17 budou údaje vkopírované v relevantní části právního aktu.

48

Je potřeba specifikovat v žádosti o podporu v IS KP14+ v rámci paušálu všechna VŘ, když se v SPŽP deklaruje, že se paušál nekontroluje?

Veřejné zakázky financované z paušálu nebudou žadateli vyplňovány v IS KP14+, příslušný check tedy bude zaškrtnut křížkem.

47

Je stanoven maximální procentuální podíl nákladů na stáže, hrazených z paušálních výdajů?

Výzvou je definována paušální sazba na pokrytí všech ostatních nákladů na 40 % z nákladů na zaměstnance. V rámci tohoto limitu není stanoven žádný jiný limit pro čerpání výdajů projektu. Podmínky a pravidla této formy zjednodušeného vykazování jsou definované v Pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část, kapitola 8.7.2.

46

Budou opravdu stáže financované z paušálu?

V případě, že výzva definuje zjednodušenou formu vykazování využitím paušální sazby 40 % nákladů na zaměstnance za účelem pokrytí všech ostatních nákladů, jsou veškeré ostatní náklady projektu mimo nákladů na zaměstnance hrazeny z paušálu.

45

Je dodržení jednotkových sazeb mezd kontrolováno až na konci projektu?

Tento ukazatel je kontrolován jak při hodnocení žádosti o podporu, tak v době realizace projektu v souvislosti s tvorbou nových položek rozpočtu a také i při ukončení projektu v souvislosti s čerpáním mzdových výdajů. Jednotková sazba mzdy/platu, odměny z dohody je průměrový ukazatel.

44

Vyplňuje se v IS KP14+ datum zahájení projektu?

Ano, vyplňuje. Žadatel do žádosti o podporu v IS KP14+ uvádí datum předběžného zahájení fyzické realizace projektu. Datum zahájení projektu žadatel do žádosti o podporu v IS KP14+ neuvádí.

43

Jak postupovat v případě, že nebude možné hraniční ukazatel naplnit, např. z důvodu, že není možné ukončit výběrové řízení, které je zkoumáno ÚOHS?

Hraniční ukazatel je závazný vždy, při jeho nesplnění bude příjemci udělena sankce. Ta nebude vyčíslena pouze v případě, že budou shledány závažné důvody pro její neudělení. Bude řešeno individuálně.

42

Je možné podat Zprávu o realizaci, pokud není schválena ta předchozí?

V případě, že předchozí ZoR projektu/ŽoP není ze strany ŘO OP VVV schválena, není možné předložit další ZoR projektu/ŽoP.

41

Zahrnuje hraniční ukazatel i nezpůsobilé výdaje projektu, které byly zpětně identifikovány ŘO?

Při stanovení hraničního ukazatele se předpokládá částka, která není očištěná o nezpůsobilé výdaje, které budou identifikovány v rámci administrativního ověření či v rámci kontroly na místě v průběhu realizace projektu. Z toho důvodu se pro vyhodnocení dosažení hraničního ukazatele sečtou veškeré předložené (nikoliv schválené) částky vyúčtování předcházející datu stanoveného pro vyhodnocení hraničního ukazatele. Částka vyúčtování se následně porovná s hodnotou hraničního ukazatele, která je uvedena v právním aktu, popř. jeho dodatcích.

40

Je hraniční ukazatel závazný i v případě, že dojde k prodlevě na straně ŘO např. zpoždění při schválení MZ?

Hraniční ukazatel je závazný vždy, při jeho nesplnění bude příjemci udělena sankce. Ta nebude vyčíslena pouze v případě, že budou shledány závažné důvody pro její neudělení (bude řešeno individuálně).

39

Lze zahraničního pracovníka označit za klíčového pracovníka?

Ano, je to možné.

38

Je možné zahraničního odborníka zaměstnat na DPP?

Ano, je to možné.

37

Lze z projektu hradit DPP či DPČ externího projektového manažera?

Ano, je možné uzavřít DPP či DPČ na pozici projektového manažera s externím zaměstnancem. ŘO OP VVV doporučuje příjemci, aby aktivita řízení projektu byla prioritně vykonávána a zabezpečená ze strany žadatele/příjemce, nikoliv dodavatelsky (tudíž, aby tuto aktivitu skutečně vykonávali zaměstnanci projektu, např. i externí).

36

Je možné za klíčového pracovníka označit pracovníka z administrativního týmu?

Označit administrativního zaměstnance/pracovníka jako klíčového je v řádně odůvodněných případech možné. Text výzvy a text Pravidel pro žadatele a příjemce – specifická část nevymezuje vybrané pozice jako klíčové, tzn. výběr klíčových pozic (pracovníků) je na uvážení a zdůvodnění žadatele (příjemce).

35

Lze pořizovat knihy pro studium v akreditovaných studijních programech?

Ano, lze. Vždy je nutná relevance pořizovaných knih k vytvořenému či modernizovanému studijnímu programu. Při splnění této podmínky je možné pořizovat v rámci projektu také knihy pro studium akreditovaných studijních programů.

34

Mohou být využity věcné příspěvky i v projektu ESF?

Ano, v rámci výzvy Rozvoj výzkumně zaměřených studijních programů platí, že na spolufinancování projektů je možné využít pouze věcný příspěvek formou neplacené dobrovolné práce.

33

Pokud je pro žadatele relevantní spolufinancování, uvádí do Žádosti o podporu rozpočet ve 100% výši nebo ve výši snížené o spolufinancování?

Rozpočet v rámci žádosti o podporu/projektu se uvádí vždy na 100 % celkových způsobilých výdajů projektu, včetně podílu, který připadá na spolufinancování ze strany žadatele/příjemce.

32

Lze do projektu zařadit nového pracovníka v případě, že dojde k dlouhodobé pracovní neschopnosti stávajícího pracovníka?

V tomto případě je možné v projektu obsadit stávající pracovní pozici jinou osobu, samozřejmě za podmínky, že nedojde k porušení podmínek výzvy a podmínek, které jsou definované v Pravidlech pro žadatele a příjemce – obecná (specifická) část. Pracovníkovi, který je na PN, se hradí z projektu jenom mzdové výdaje, které mu po dobu PN vyplácí zaměstnavatel a tyto výdaje jsou způsobilé. Náhradu, kterou proplácí v době PN OSSZ, není možné hradit z projektu.

31

Vykazují se paušální výdaje v době realizace projektu?

Příjemce nevykazuje předkládáním účetních dokladů jednotlivé výdaje, které uhradil z finančních prostředků určených na paušální náklady. Paušální náklady nejsou v průběhu realizace projektu předmětem administrativního ověření ŽoP.

30

Je nutné v Žádosti o podporu rozpoložkovávat náklady, které budou hrazeny z paušálních výdajů?

V rozpočtu projektu je částka připadající na paušální náklady uvedena pouze celkovou částkou. Rozpoložkování paušálních výdajů v rámci popisu klíčových aktivit není ze strany ŘO OP VVV vyžadováno.

29

Dovoluji se na Vás obrátit s dotazem, který se týká výzvy Rozvoj výzkumně zaměřených studijních programů, konkrétně KA4 (Tvorba a rozvoj doctoral school na národní úrovni): Je nezbytné, aby byl doktorský studijní program vytvořen tak, že se bude jednat přímo o společnou akreditaci několika pracovišť (například fakulty vysoké školy a ústavu AV ČR), nebo je možné, aby studijní program akreditovala pouze vysoká škola a participace ústavu byla ošetřena smlouvou/dohodou o partnerství? Samozřejmě si jsme vědomi toho, že přesné postupy akreditací přinese až implementace novely vysokoškolského zákona, ale jde nám o to, jaký je požadavek projektové výzvy, je-li z jejího pohledu vyžadována akreditace společná tak, jak je chápána nyní, nebo stačí, když ji získá jeden z projektových partnerů?

Jsou možné obě varianty – garantem nově vytvořeného studijního programu (SP) mohou být oba subjekty, nebo garantem může být pouze jeden subjekt. Záleží na tom, jak si oba subjekty nastaví vzájemnou spolupráci v rámci nového SP. Důležité ovšem je, aby oba subjekty byly schopny splňovat podmínky pro vznik a fungování takového společného doktorského SP. Z pohledu výzvy Rozvoj výzkumně zaměřených studijních programů je stanovena povinnost, aby byla v případě realizace aktivity č. 4 uzavřena partnerská smlouva na národní úrovni tak, aby žadatelem byla VŠ a partnerem druhý subjekt - např. výzkumná organizace dle Vašeho příkladu (s finančním příspěvkem či bez finančního příspěvku).

28

Je možné u projektů ve výzvě Rozvoj výzkumně zaměřených studijních programů, pokud trvají déle než rok po udělení nové akreditace (realizace doplňující aktivity č. 5 Podpora Ph.D. studentů), do indikátoru 5 28 10 počítat i další první ročníky až do ukončení projektu (tedy např. udělení akreditace září 2020, projekt trvá do 2022, započítám absolventy prvního ročníku ak. roku 2020/21 i 2021/22, nebo je možné započítat jen jeden ročník po udělení akreditace)?

Do indikátoru je možné započítat absolventy všech prvních ročníků, kteří se během doby realizace projektu zapsali do druhých ročníků v nových či modernizovaných studijních programech.

27

U nepovinné aktivity č. 6 Zapojení odborníků z praxe a zahraničí, je uvedeno, že její celková délka by v součtu neměla přesáhnout 6 měsíců. To znamená, že součet délky pobytu všech zahraničních pracovníků nesmí být větší než 6 měsíců? Nebo po dobu 6 měsíců může být zapojeno i více odborníků?

Počet takto zapojených odborníků do přípravy výzkumně zaměřených studijních programů není omezen, délka zapojení všech těchto oborníků nesmí dohromady překročit 6 měsíců. V souvislosti s doplňující aktivitou č. 6 se musí jednat o zapojení odborníků z praxe a zahraničí, kteří jsou ovšem z jiné (další) organizace, než je partnerská VŠ, se kterou příjemce vytváří společný studijní program typu joint a multiple degree v rámci povinně volitelné aktivity č. 3. Doporučujeme proto žadateli v případě souběžné realizace aktivity č. 3 zvážit, zda je pro vytvoření doktorského studijního programu typu joint/multiple degree nezbytné zapojit dalšího odborníka/odborníky z další organizace (i s ohledem na hodnocení projektové žádosti odbornými hodnotiteli). V rámci povinně volitelné aktivity č. 3 jsou způsobilé pouze výdaje, které souvisí s aktivitami na české straně, a výdaje na cestovné, stravné a ubytování pro zástupce zahraniční vysoké školy, kteří se podílejí na tvorbě programu.

26

Zahraniční experti – v rámci přípravy SP bychom rádi využili služeb zahraničních expertů. Je možné přizvat zahraniční experty i ze zemí mimo EU? V rámci výzvy je stanoveno, že některé aktivity projektu musí probíhat v rámci EU. Rozumíme tomu tak, že v rámci výjezdů do zahraničí jsou naši studenti a pracovníci limitováni na EU a v případě společných SP můžeme spolupracovat jen s institucemi na území EU. Vztahuje se však tato podmínka i na zahraniční experty přizvané např. z univerzit v USA? Na místo dopad realizace projektu to nemá žádný vliv, jelikož daný expert nepřijíždí, aby se sám vzdělával, ale poskytuje nám služby, které jsou přínosné pro náš projekt – tedy pro studenty a pracovníky VVŠ v ČR. Pokud je to možné, můžeme mu tedy proplatit per diems, odměnu za poskytnutou službu a cestu tam a zpět?

Ano, v rámci aktivity č. 6 je možné využít služeb expertů ze zemí mimo EU, neboť dopad těchto aktivit je v souladu s podmínkami výzvy, způsobilé jsou pouze výdaje na české straně. Výjezdy do zahraničí jsou omezeny na území EU stejně jako vzájemná spolupráce se zahraniční VŠ v rámci studijních programů typu Joint degree. V rámci náhrad, tzv. per diems, je možné v rámci projektu hradit výdaje za ubytování, stravné a cestovné v ČR. Další pravidla poskytnutí per diems jsou uvedené v Pravidlech pro žadatele a příjemce – obecná část, kapitola 8.7.2, část Per diems.

25

Příloha žádosti o podporu - Potvrzení o návaznosti aktivit na strategické cíle RIS3 strategie. Jako žadatelé uvedeme soulad s aktivitami RIS3 a jejími krajskými přílohami? Tento dokument nám tedy bude muset potvrdit krajský úřad?

Přílohou žádosti o podporu bude dokument vytvořený žadatelem, ve kterém žadatel uvede soulad aktivit projektu s Národní výzkumnou a inovační strategií pro inteligentní specializaci ČR (Národní RIS3 strategií) nebo jejími krajskými přílohami – projekt musí být realizován v souladu alespoň s jednou generickou znalostní doménou nebo s alespoň jedním klíčovým odvětvím aplikací a aplikačním tématem. Délka textového dokumentu je min. jedna normostrana. Příloha bude uvedena formou textového dokumentu s případnými přílohami (např. články, kapitoly v publikacích). Nicméně potvrzení potvrzené krajským úřadem přiloženo být může, ale není to podmínkou. Bližší informace viz PŽP – specifická část, kapitola 18.10, bod) 3, který je uveden pod přehledem příloh žádosti o podporu.

24

Z definice indikátoru 5 46 01 uvedení v Národním číselníku indikátorů (viz přehled indikátorů ESF uveřejněný na stránkách MŠMT) vyplývá, že aby mohl být student započítán do tohoto indikátoru, musí absolvovat minimálně jednosemestrální stáž.
Považovali bychom za vhodné, aby bylo časové omezení „jednosemestrální“ přesněji vymezeno. Dále nám není jasné, zda z výše uvedeného vyplývá, že náklady na kratší stáže nejsou vůbec způsobilé, a jaký je vztah výše uvedeného omezení a tzv. bagatelní podpory.

Jednosemestrální stáží je míněno absolvování stáže v délce jednoho semestru platného pro danou hostitelskou instituci v daném období. V případě trimestrů se jedná o absolvování stáže o délce jednoho trimestru platného pro danou hostitelskou instituci v daném období a maximálně o absolvování stáže o délce dvou trimestrů platné v daném období pro tuto instituci, pokud tyto dva trimestry nepřesáhnou maximálně povolenou dobu stáže uvedenou v rámci výzvy a specifických pravidel, tj. 6 měsíců. Takto vymezená doba se teoreticky může prolínat skrze jednotlivé semestry, trimestry. Při splnění bagatelní podpory 40 hodin u výzvy Rozvoj výzkumně zaměřených studijních programů lze účastníka započítat do indikátoru 6 00 00 Celkový počet účastníků. Aby ale mohl být účastník stáže započítán i do indikátoru 5 46 01, musí splnit časové rozmezí uvedené výše platné pro jednosemestrální stáž. Náklady na stáž kratší než jednosemestrální jsou způsobilé. Studenta, který se zúčastnil kratší stáže, není možné zahrnout do indikátoru 5 46 01.

23

Které aktivity jsou způsobilé v období po podání žádosti o akreditaci? Je možné mezi tyto (způsobilé) aktivity zařadit také metodickou přípravu na evaluaci inovovaných programů a do období výuky potom vlastní evaluační aktivity a drobné
úpravy nových/inovovaných programů?

V období po podání žádosti o akreditaci je možný např. nákup pomůcek, či příprava výukových materiálů týkajících se nově vytvořených/modernizovaných studijních programů. Provedení evaluace/analýzy potřeb je způsobilým výdajem pouze před podáním žádosti o akreditaci.

22

Může být v případě realizace povinně volitelné aktivity č. 3 Tvorba výzkumně zaměřených studijních programů typu joint a multiple degree současně realizována i doplňující nepovinná aktivita č. 5 Podpora Ph.D. studentů?

Ano, doplňující nepovinnou aktivitu č. 5 (Podpora Ph.D. studentů) je možné kombinovat se všemi povinně volitelnými aktivitami č. 2 až 4.

21

Vztahuje se příloha žádosti o podporu Popis úprav obsahu studijních programů i na nově vzniklé (dosud nevyučované) studijní programy? Jak "přesně" je nutné popsat všechny plánované změny?

Ne, příloha se vztahuje pouze na studijní programy/obory, u nichž dochází k úpravě obsahu v době platnosti akreditace (v souladu s definicí uvedenou v Pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část). Změny by měly být popsány do takové míry, do jaké jsou žadateli známy v době podání žádosti o podporu. Na základě informací uvedených v této příloze by měl být hodnotitel žádosti o podporu schopen vyhodnotit, zda jsou plánované změny v souladu s definicí Úprav obsahu studijních programů a jejich studijních oborů v době platnosti akreditace.

20

Je ze strany ŘO stanoveno, co musí obsahovat (podstatné náležitosti) smlouva se zahraniční VŠ v případě realizace aktivity 3 výzvy „Rozvoj výzkumně zaměřených studijních programů“? Vzhledem k tomu, že ŘO požaduje předložení podepsané smlouvy již před podpisem právního aktu (v našem případě zahájením realizace projektu) a tvorba DSP bude až předmětem realizace projektu (dané aktivity) předpokládáme, že mnoho konkrétních parametrů spolupráce (které by měly být ošetřeny smlouvou) bude definováno až v průběhu realizace projektu a jejich definování bude jednou z „projektových“ aktivit. Lze tedy před vydáním právního aktu uzavřít pouze smlouvu velmi obecnou a její konkrétní parametry specifikovat až v průběhu realizace projektu (a původní smlouvu upravit např. dodatky či uzavřít smlouvu novou)?

V rámci aktivity č. 3 (Tvorba výzkumně zaměřených studijních programů typu joint a multiple degree) je vyžadováno partnerství se zahraniční VŠ. V tomto případě je tedy nutné řídit se principy partnerství v souladu s kap. 13 Pravidel pro žadatele a příjemce – obecná část. Bilaterální (či konsorciální) smlouva se zahraniční VŠ musí obsahovat stejné náležitosti jako Smlouva o partnerství, jejíž vzor je k dispozici v systému IS KP 14+ . V případě, že nebude v době podání žádosti o podporu uzavřena tato bilaterální (konsorciální) smlouva, je nutné předložit Memorandum o spolupráci či Letter of Intent prokazující záměr spolupráce v rámci aktivity č. 3. Před vydáním právního aktu je nutné předložit již podepsanou bilaterální
(konsorciální) smlouvu, která bude uzavřena přímo na vytvoření konkrétního společného doktorského studijního programu. Tato smlouva hraje podstatnou roli při hodnocení žádosti o podporu odbornými hodnotiteli, a proto musí být uzavřena v takové míře podrobnosti, aby hodnotitel mohl posoudit plánovanou aktivitu jako celek. V této souvislosti doporučujeme žadatelům využít vzor Smlouvy o partnerství (viz výše), smlouvu je možné upravit. V průběhu realizace projektu může dojít ke vzniku nových skutečností, které budou vyžadovat uzavření dodatku k původní smlouvě. V takovém případě je nutné postupovat dle
PŽP – obecná část – kap. 7.2 Změny projektu a doplnění projektu.

19

Definice způsobilosti nákladů u aktivity č. 5 není srozumitelná.

Doplňující nepovinnou aktivitu č. 5 (Podpora Ph.D. studentů) bude žadatel/příjemce realizovat a tudíž zahrnovat do způsobilých výdajů projektu až od té doby, kdy bude zahájena výuka ve vytvořeném či modernizovaném studijním programu, který je předmětem projektu, tj. až po získání akreditace a zahájení výuky v daném studijním programu.

18

Lze do rozpočtu projektu zahrnout osobní výdaje spojené s přípravou přijímacího řízení do nově vytvořeného/modernizovaného studijního programu? Jsou obecně způsobilé výdaje spojené s přijímacím řízením do nově akreditovaných studijních programů vytvořených v rámci projektu?

Ne, tato aktivita nespadá pod aktivity výzvy, které jsou zaměřeny výhradně na tvorbu nových či modernizaci stávajících výzkumně zaměřených studijních programů.

17

Je možné hradit Ph.D. studentům stipendia?

Ne, stipendia nejsou způsobilým výdajem.

16

Mohou být stáže Ph.D. studentů realizovány v ČR i zahraničí?

V případě doplňující nepovinné aktivity č. 5 jsou podporovány pouze zahraniční stáže studentů v rámci EU. V případě zapracování doporučené aktivity „Stáže studentů VŠ u budoucích zaměstnavatelů relevantních ke studovanému výzkumně zaměřenému studijnímu programu“, která bude žadatelem zapracována do vytvořeného/modernizovaného studijního programu a díky tomu bude v rámci hodnocení žádosti bodově zvýhodněna (ovšem nehrazena ze způsobilých výdajů projektu), je možné studenty vyslat na stáž jak v rámci ČR, tak i do zahraničí v rámci EU.

15

Je závazný počet zapojených partnerů do realizace projektu deklarovaný v Žádosti o podporu? V průběhu realizace dojde například k neočekávaným okolnostem, na které bude nutné reagovat.

V takovém případě je nutné postupovat dle PŽP – obecná část – kap. 7.2 Změny projektu a doplnění projektu a řešit individuálně v době realizace projektu prostřednictvím přiděleného projektového administrátora.

14

Budou při hodnocení projektu bodově zvýhodněny Žádosti o podporu, které budou obsahovat více povinně volitelných aktivit?

Žádosti, které budou obsahovat více povinně volitelných aktivit, nebudou v rámci věcného hodnocení zvýhodněny. Zvýhodněny budou Žádosti o podporu, které budou obsahovat doplňující aktivity – viz příloha č. 2 Hodnotící kritéria.

13

Lze mezi aktivity projektu zařadit pilotní ověření a evaluaci?

Pilotní ověření není možné do projektu zařadit, evaluaci/analýzu potřeb pouze před podáním žádosti o akreditaci.

12

Je možné v rámci projektu podpořit studenty Ph.D., pokud by byla stáž uskutečněna u zahraničního partnera zapojeného do tvorby společného studijního programu?

Ano, doplňující nepovinnou aktivitu č. 5 (Podpora Ph.D. studentů) je možné kombinovat se všemi povinně volitelnými aktivitami č. 2 až 4.

11

Do jakých institucí je možné vysílat Ph.D. studenty na stáže v rámci aktivity č. 5?

Studenty je možné vysílat do subjektů mimo aplikační sféru a stáže je možné realizovat jen v rámci nehospodářské činnosti subjektu.

10

U jakých oborů je možné připravovat reakreditace?

„Reakreditací“ se v případě výzvy rozumí prodloužení délky platnosti akreditace stávajícího doktorského studijního programu, u nějž dochází k takové úpravě obsahu studijního programu, která vede právě k nutnosti prodloužení platnosti této akreditace a která splňuje podmínky stanovené v kap. 5.2.4.3 Pravidel pro žadatele a příjemce – specifická část. Nezbytnou podmínkou je dále soulad s Národní RIS3 strategií a strategickým dokumentem VŠ.

9

Je možné vyslat Ph.D. studenty v rámci aktivity č. 5 do zemí mimo EU?

Ne, není to možné. Realizace aktivity č. 5 je omezena na území EU.

8

Je nutné dokládat spolu s Žádostí o podporu doklady o spolupráci s institucí, na kterou budou vysílání Ph.D. studenti v rámci aktivity č. 5?

S podáním projektové žádosti je potřeba v souvislosti s aktivitou č. 5 předložit pouze přílohu Způsob výběru studentů. Dále je potřeba v projektové žádosti uvést informace o těchto zahraničních stážích. K žádosti je možné též přiložit Memorandum of Understanding nebo Letter of Intent týkající se záměru uskutečnit budoucí praxe studentů v zahraničí v konkrétních zahraničních institucích, pokud jsou již k dispozici, ale není to podmínkou. Povinné partnerství se zahraničními institucemi není u této aktivity vyžadováno. V případě, že k podepsání smlouvy o spolupráci/memoranda/dohody dojde až během realizace projektu (tj. aktivity), je možné tuto spolupráci zahrnout do indikátoru 5 43 10 Počet podpořených spoluprací (dokladování – viz kap. 11.3 Pravidla pro žadatele a příjemce – specifická část).

7

Jak postupovat během realizace projektu, pokud nastane situace, že v době čekání na udělení akreditace nebudou probíhat žádné aktivity a nebude co vykázat ve Zprávách o realizaci projektu?

 období po podání žádosti o akreditaci je možné provádět v rámci povinně volitelných aktivit č. 2 – 4 činnosti, které souvisí s tvorbou a modernizací doktorských studijních programů, které jsou akreditovány, a to aktivity typu např. nákup pomůcek pro výuku, příprava výukových materiálů pro nově vytvořené /modernizované studijní programy (pro první ročník či další ročníky), apod. Tyto aktivity pak budou popsány a zahrnuty do zprávy/zpráv o realizaci projektu.

6

Jak je stanovena bagatelní podpora u Ph.D. studentů, kteří se v rámci aktivity č. 5 účastní stáží? Informace u výstupového indikátoru 6 00 00 Celkový počet účastníků hovoří o nutnosti dokládat kartu účastníka podepsanou účastníkem – existuje vzor této karty účastníka? Data z této karty se budou vkládat do inf. systému spravovaného MPSV (IS ESF2014+) – kdy bude tento systém spuštěn?

Bagatelní podporu splní student, pokud jeho stáž dosáhne 40 hodin. Při splnění bagatelní podpory 40 hodin u výzvy Rozvoj výzkumně zaměřených studijních programů lze účastníka započítat do indikátoru 6 00 00 Celkový počet účastníků. Aby ale mohl být účastník stáže započítán i do indikátoru 5 46 01, musí být délka absolvované stáže jednosemestrální.
Offline verze karty účastníka je vyvěšena na webových stránkách MŠMT. Informační systém by měl být spuštěn během prázdnin. Doporučujeme žadatelům/příjemcům nechat si vyplnit kartu od účastníka v elektronické podobě a tu také uchovávat (kromě vytištěné a podepsané), aby následně šlo přehrát do systému IS ESF2014+ a příjemce pak nemusel z papírové formy „přepisovat“ do systému.

5

Jak je stanoven postup pro stanovení 20% studentů, kterým bude umožněna v rámci aktivity č. 5 účast na stáži v případě, že je nízký počet Ph.D. studentů daného studijního programu, např. pouze 3 studenti?

Žadatel předloží v rámci žádosti o podporu způsob výběru nejúspěšnějších studentů, který bude v jeho kompetenci. V případě, že je počet studentů studijního programu takto nízký, podpořené stáže se zúčastní počet studentů nejbližší stanovené hranici 20%, tj. v tomto případě jeden student.

4

Jak bude nastaven proces akreditace v Ph.D. programů v návaznosti na novelu VŠ zákona?

Vyjádření Odboru vysokých škol MŠMT: "V případě, že vysoká škola podá novou žádost o akreditaci, již bude muset být tento proces v souladu s novou právní úpravou."
Pro více informací týkajících se podmínek akreditačního procesu po nabytí účinnosti zákona č. 137/2016 Sb., prosím kontaktujte Odbor vysokých škol MŠMT.

3

Chápeme správně, že bagatelní podpora platí pouze pro indikátor 6 00 00? Nebo bagatelní podpora platí i pro dílčí indikátory jako je 5 40 01?

Doporučené aktivity, pokud se je žadatel rozhodne realizovat, budou promítnuty do obsahu studijních programů, které vzniknou v rámci povinně volitelných aktivit č. 2, 3 a 4. Žadatel musí prokázat jejich zapracování do vzniklých/modernizovaných studijních programů, které jsou předmětem projektu, ve zprávě o obsahu nově vzniklých studijních programů, případně ve zprávě o provedených změnách v obsahu studijních programů. Zapracování těchto aktivit do studijních programů bude uvedeno v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory. Tyto aktivity budou promítnuty i do hodnot indikátorů, jejich dokladování je uvedeno vždy u příslušného indikátoru v Pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část, kap. 11.3.

2

Musí být předmětem "podpořené spolupráce" vždy spolupráce na vzdělávání studentů? Rádi bychom navázali spolupráci se zahraniční VŠ za účelem ppředávání know-how v oblasti výuky praktických dovedností a práci se studenty se specifickými skupinami (předášky v ČR, workshop v zahraniční univerzitě pro pedagogy, spoolupráce na vytvoření metodiky). Pokud nění možné vykázat aktivitu jako "podpořenou spolupráci" je možné ji alspoň financovat v rámci některé z KA?
(mzdové náklady zapojených pracovníků školy)

Nemusí být předmětem vždy spolupráce na vzdělávání studentů, na vámi plánovanou aktivitu budou navázány indikátory 5 40 01 a 5 43 10, ovšem pouze v případě, že neplánujete zavést double či joint degrees program s jinou VŠ.

1

Může jeden subjekt (na jedno IČO) podávat více projektových žádostí? Konkrétně se mi jedná o výzvu "Rozvoj výzkumně zaměřených studijních programů“.

Ve výzvě Rozvoj výzkumně zaměřených studijních programů není omezen počet podaných žádostí.