Výzva č. 02_16_026 - Dlouhodobá mezisektorová spolupráce

Oddíly výzvy

124

Je nutné vyhlásit veřejnou zakázku až po ex-ante kontrole?

Ne, přijemce nemá povinnost čekat na výsledek ex-ante kontroly.

123

Je možné, aby partner v režimu GBER kofinancoval investiční výdaje?

Taková situace nemůže nastat, partner v GBER má způsobilé pouze neinvestiční výdaje.

122

Bude se nová příloha Detailní rozpočet pro výzvy DMS a DMS ITI podávat se změnami rozpočtu, nebo se bude dávat jen k žádosti o platbu?

Specifická pravidla 8.2.5 - V rámci žádosti o změnu bude předkládán Detailní rozpočet projektu, tato příloha se bude také dokládat jako příloha Žádosti o platbu, ve které bude sledován přehled čerpání výdajů.

121

Po ukončení realizace se sníží procento spolufinancování GBERU a příjemce zjistí, že musí spolufinancovat, ale nemá dostatek finančních prostředků na účtu. Jak daný problém řešit?

Příjemce v tomto případě vloží na projektový účet dostatek vlastních prostředků (bude se řešit v závěrečné ŽoP).

120

Jakým způsobem může příjemce ovlivňovat změny stanovených poměrů financování?

Změny poměrů financování nelze přímo ovlivňovat, tyto závisí na skutečném čerpání výdajů partnerů s finančním příspěvkem v rámci GBER. Pro kontrolu dodržování pravidel souvisejících s financováním v rámci GBER a sledování možných změn stanovených poměrů financování využívejte prosím v průběhu realizace projektu přílohy prezentované na semináři pro příjemce (den konání 22. 11. 2018), konkrétně tedy relevatním způsobem pracujte s přílohou "Test nedočerpání" a pro samotné čerpání projektu využívejte povinnou přílohu "Detailní rozpočet projektu". Obě zmiňované přílohy jsou k dispozici na následujících odkazech (přílohy jsou totožné a uložené vždy pod Dokumenty dané výzvy): "DMS Detailní rozpočet – vykazování výdajů - příloha monitorovacích zpráv výzvy č. 02_16_026 a č. 02_17_049" a "DMS Výpočet poměrů zdrojů financování projektu verze 3": https://opvvv.msmt.cz/vyzva/vyzva-c-02-16-026-dlouhodoba-mezisektorova-spoluprace/dokumenty.htm a https://opvvv.msmt.cz/vyzva/vyzva-c-02-17-049-dlouhodoba-mezisektorova-spoluprace-pro-iti/dokumenty.htm.

119

Je nutné vést samostatný projektový bankovní účet?

Ano, tuto povinnost upravují Specifická pravidla výzvy, kap. 8.3 - Příjemce projektu a partneři s finančním příspěvkem jsou povinni využívat pro bankovní operace související s projektem samostatný bankovní účet (dále jen „projektový účet“). Před vydáním právního aktu o poskytnutí/převodu podpory je příjemce vyzván k identifikaci svého projektového účtu. Projektový účet může být založen u jakékoliv banky oprávněné působit v České republice a musí být veden výhradně v měně CZK. Platby příjemci je možné poukázat pouze na účet specifikovaný v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory. Subjekty vyjmenované v § 3 ustanovení písm. h) rozpočtových pravidel, které mají účty vedeny u České národní banky (ČNB), jsou povinni uvádět pro účely poskytnutí/převodu podpory pouze tyto účty zřízené u ČNB. Příjemce je povinen zachovat svůj bankovní účet i po ukončení realizace projektu až do doby finančního vypořádání, viz kapitola 7.3.3. Při prokazování přímých výdajů musí být úhrada prokázána skenem výpisu z projektového účtu, ze kterého byla platba skutečně provedena. Z výpisu musí být zřejmé, že se jedná o projektový účet příjemce a jednotlivé výdaje musí být řádně označeny (např. číslem dle soupisky dokladů). V případě, že příjemce/partner provádí úhrady výdajů projektu i z dalších svých bankovních účtů, je povinen provést refundaci výdajů projektu z projektového účtu. Zahraniční partner s finančním příspěvkem je oprávněn využívat pro finanční operace projektu projektový bankovní účet založený i u jiné banky, než která má oprávnění působit v České republice a tento účet může být vedený i v jiné měně než CZK.

118

Kdy má příjemce povinnost provést průzkum trhu?

Povinnost dokládat průzkum trhu je uvedena v kap. 8.7, část dokladování způsobilosti. ŘO zároveň doporučuje provést průzkum trhu u všech výdajů s nestandardní pořizovací cenou (tj. v místě a čase neobvyklou). Průzkum by měl obsahovat nabídky min. 3 dodavatelů, aby bylo prokázáno splnění pravidla 3E (hospodárnost, efektivnost, účinnost).

117

Jak má příjemce postupovat v případě, že nebyl nalezen hotel s pokojem do 100 EUR (maximální limit PpŽP pro zahraniční cesty za osobu/noc)?

Příjemce je povinen doložit průzkum trhu, ze kterého je patrné, že cena za hotel je v místě a čase obvyklá. Pokud příjemce průzkum trhu nepředloží, je způsobilým výdajem pouze částka 100 EUR. Průzkum musí být proveden před zahájením služební cesty. Ideální forma je např. printscreeen min. 3 nabídek (z portálu poskytující ubytovací služby), ze kterých bude patrné vybrání jednoho hotelu na základě principu 3E.

116

Platí stejné vykazování i pro partnery?

Ano, stejná forma vykazování výdajů platí jak pro příjemce, tak pro partnery projektu.

115

Jak vykazovat indikátory týkající se publikací?

Indikátory publikací jsou vykazovány dle Soupisky publikací (součást souhrnného dokumentu pro vykazování MI). Indikátor 2 02 11 Odborné publikace je nadřazen indikátorům 2 02 13 (publikace ve spoluautorství s aplikační sférou) a 2 02 16 (publikace vytvořené se zahraničním spoluautorstvím).
V případě, že je jedna publikace vytvořena v rámci více projektů financovaných z OP VVV, je nutné ji poměrově vykázat mezi příslušnými projekty tak, aby nedošlo k dvojímu vykazování.

114

Pokud má zaměstnanec u zaměstnavatele 2 smlouvy na 2 pracovní činnosti, musí dodržet limit 1,0 FTE?

Ano, v tomto případě platí omezení uvedené v Pravidlech pro žadatele a příjemce - obecná část, s. 149, které určuje limit max. 1,0 úvazku pro všechny subjekty zapojené do projektu (příjemce i partnery).
Pro akademické nebo pedagogické pracovníky platí limit 1,2 úvazku.

113

Lze indikátor 2 15 02 Počet nových produktů modernizujících systémy strategického řízení v organizacích naplnit jen za fakultu?

Nově vytvořený nebo aktualizovaný dokument vykázaný v rámci indikátoru 2 15 02 Počet nových produktů modernizujících systémy strategického řízení v organizacích je možné vztahovat pouze k fakultě, resp. části výzkumné organizace relevantní vzhledem k zapojení do projektu (tak aby bylo možné splnit pravidla, že dokument bude schválený relevantním subjektem). Tj. není nutné vždy aktualizovat strategii pro celou univerzitu.

112

Ve Výzvě je uvedeno, že nová pracoviště budou společná pro příjemce i partnery. Jak doložit práci partnera na pracovišti?

Zapojení partnera na projektu bude prokazováno formou přístrojového deníku a také prostřednictvím Zprávy o spolupráci, která bude dokladována v rámci každé zprávy o realizaci a bude popisovat konkrétní zapojení jednotlivých partnerů do aktivit projektu.

111

Lze započítávat v rámci místní kanceláře i provádění úklidu přes interní fakturu?

Ano, postupuje se dle pravidel určených pro interní doklady.

110

Náklady místní kanceláře se vztahují jen k administrativnímu týmu nebo k celému týmu?

K celému realizačnímu týmu.

109

Jak se bude dokládat full-cost u zahraničního partnera?

Pravidla vykazování a dokladování výdajů jsou pro všechny stejná, i zahraniční partneři budou muset doložit relevatní dokumentaci dle PpŽP.

108

Místní kancelář - co znamená, že nelze vykazovat procentem z přímých nákladů?

Výzva Dlouhodobá mezisektorová spolupráce, resp. Dlouhodobá mezisektorová spolupráce pro ITI se řídí úplným vykazování výdajů, tj. i výdaje z rozpočtové kapitoly Místní kancelář musí splňovat všechna pravidla způsobilosti vztahující se k přímým výdajům projektu. Nelze vykazovat výdaje Místní kanceláře procentem z ostatních přímých výdajů, tj. nelze z těchto výdajů uměle tvořit výdaje nepřímé.

107

Je nutné vést pro pořízený software přístrojový deník?

Dle ŘO není nutné vést přístrojové deníky pro software.

106

Jak vést přístrojové deníky pro 10 přístrojů po milionu?

Příjemce je povinen vést přístrojové deníky („PD“) pro všechny přístroje, které slouží k realizaci odborných činností projektu, jejichž pořizovací cena je vyšší než 5 mil. Kč. (včetně). Současně musí být zachována podmínka, že přístrojové deníky jsou vedeny pro přístroje s nejvyšší PC, která v součtu tvoří min. 70 % PC všech přístrojů pořízených z prostředků OP VVV v rámci daného projektu. Pokud máte 10 přístrojů po milionu, pro 70 % z nich je nutné deníky vést, tzn. celkově 7 deníků.

105

Jakým způsobem zaúčtovat kurzový rozdíl v rámci nákupu investic?

Kurzový rozdíl se vykazuje dle zaúčtování příjemce dotace. Pokud příjemce zaúčtuje kurzový rozdíl jako investiční výdaj, vykáže se v rámci investičního výdaje rovnou. Pokud příjemce zaúčtuje kurzový rozdíl jako neinvestici, je nutné, aby si příjemce vytvořil neinvestiční položku v rozpočtu na kurzové rozdíly (resp. na kurzové ztráty) a vykazoval tyto kurzové rozdíly na SD1 u investic zvlášť.

104

Výdaj zaúčtujeme na příslušný nákladový účet a rozdíl mezi kurzy dne účtování a dne úhrady je zaúčtován na účet kurzové ztráty 545100 nebo kurzové zisky 645100. Pokud k zaúčtované faktuře přidáme kurzový rozdíl, dostáváme v účetnictví částku úhrady dle bankovního výpisu a účetní sestava nám sedí na soupisku dokladů.
Můj dotaz je, zda v účetnictví způsobilých výdajů projektu můžeme ponechat účet 645100 Kurzové zisky, který je vlastně ziskem / příjmem projektu. Nebo zda o kurzovém zisku máme účtovat mimo projekt a příslušný rozdíl mezi částkou dne zaúčtování a částkou dne úhrady (dle bank. výpisu) máme odúčtovat do nezpůsobilých výdajů projektu.

V účetnictví projektu je relevantní uvádět odpovídající kurzové rozdíly (ztráty i zisky). Určení výše způsobilých výdajů a jejich úhrad v souvislosti s možným vznikem kurzových rozdílů při zařazení daného výdaje do soupisky dokladů
Pro určení výše způsobilých výdajů u úhrad existují tyto následující varianty:
a) Daňový/účetní doklad v Kč, úhrada v Kč – způsobilým výdajem je zaplacená částka v Kč včetně způsobilé části DPH;
b) Daňový/účetní doklad v Kč, úhrada v cizí měně – způsobilým výdajem je částka v Kč vypočtena jako součin částky v cizí měně užité k platbě a kurzu ČNB v den úhrady. Výsledná částka v Kč se tak zpravidla liší od částky fakturované;
c) Daňový/účetní doklad v cizí měně, úhrada ve stejné cizí měně – způsobilým výdajem je částka získaná součinem zaplacené částky a kurzu ČNB ke dni úhrady. V případě více úhrad v zahraniční měně se způsobilá částka v zahraniční měně vynásobí průměrným kurzem zaokrouhleným na 3 desetinná místa, který se vypočítá jako podíl součtu uhrazených částek přepočtených na Kč a celkové ceny faktury v zahraniční měně;
d) Daňový/účetní doklad v cizí měně, úhrada v Kč – způsobilým výdajem je celá zaplacená částka. V případě, že faktura další nezpůsobilé výdaje, vypočítávají se způsobilé výdaje jako součin způsobilé částky v zahraniční měně a kurzu úhrady dle výpisu z bankovního účtu. Je nutné jasně identifikovat, kolik zahraniční měny bylo placeno. Nestačí uvést samotnou částku v Kč bez jednoznačné vazby na to, kolik představuje zahraniční měny. Pokud na bankovním výpise není zaplacená částka v zahraniční měně uvedená, může být doložena např. avízem o provedené zahraniční platbě nebo jiným dokladem potvrzeným bankou, který tento údaj obsahuje;
Daňový/účetní doklad v cizí měně, část úhrady v stejné cizí měně, část úhrady v Kč – způsobilé výdaje se přepočítávají stejným způsobem jako v bodě c).

103

Kdy může dostat partner v režimu GBER finanční prostředky na projektový účet?

ŘO doporučuje příjemcům, v jejichž projektech jsou zapojeni partneři s finančním příspěvkem – podniky (resp. subjekty podpořené dle GBER), aby těmto partnerům poskytovali dotaci až poté, co od těchto partnerů obdrží doklady k uskutečněným výdajům projektu, tj. až po jejich prvotní úhradě partnerem z vlastních finančních prostředků. Výše poskytnuté podpory partnerům s finančním příspěvkem – podnikům musí respektovat míru podpory dle GBER – tzn., může pokrýt maximálně 50 % částky způsobilých výdajů. Pokud bude příjemce poskytovat dotaci partnerům s finančním příspěvkem – podnikům (resp. subjektům podpořeným dle GBER) před uskutečněním prvotní úhrady výdajů těchto partnerů, jsou tito partneři povinni před každou úhradou výdaje z projektového účtu zajistit, aby byl na projektovém účtu zůstatek vlastních finančních prostředků pokrývající min. 50 % hrazeného výdaje. V případě, že by na projektovém účtu partnera s finančním příspěvkem – podniku, byly pouze prostředky dotace popř. prostředky dotace a vlastní finanční prostředky, jejichž výše by nedosahovala min. 50 % částky hrazeného výdaje, bude takto uhrazený výdaj či jeho část nezpůsobilý, a to z důvodu použití vyšší míry podpory/dotace, než je přípustné pro výdaje této výzvy v režimu GBER. Viz kap. 13 Specifických pravidel výzvy.

102

Jak mají být označovány přístroje?

Přístroj bude zaevidován v rámci evidenčního listu/inventární karty, příslušným inventárním číslem. Přístroj nemusí být označen logem povinné publicity.

101

Pokud měníme úvazek pracovníka, je nutné podat změnu?

Ano, je nutné podat změnu pomocí Změnového řízení a aktualizovat Studii proveditelnosti. Je důležité nezapomenout i na relevantní vyplnění údajů do povinné přílohy zprávy o realizaci "Realizační tým".

100

Co je myšleno kapitolou v rozpočtu?

Kapitolou rozpočtu se rozumí souhrnná část rozpočtu (např. cestovní náhrady), položkou rozpočtu se rozumí její část (např. per diem). V rámci rozpočtu je kapitolou rozpočtu vždy čtyřčíslí, např. 1.1.1.1. Stroje a zařízení, 1.1.1.2 Hardware a osobní vybavení, 1.1.2.1 Osobní výdaje, atd.

99

Kdy předkládat Studii proveditelnosti se změnou pracovníka?

Změny ve Studii proveditelnosti se předkládají s příslušnou žádostí o změnu, ideálně před podáním žádosti o platbu a zprávy o realizaci.

98

Jaký je rozdíl mezi nepodstatnou a podstatnou změnou ve formě zdůvodnění?

Zdůvodnění musí být u každé změny. Důležité je aktualizovat všechny relevantní dokumenty vztahující se k dané změně (např. Studie proveditelnosti, Detailní rozpočet, aj.). U podstatných změn je z důvodu posouzení relevantnosti požadované změny nutné uvést podronější zdůvodnění.

97

Soupisky indikátorů se vyplňují za jednotlivé zprávy o realizaci zvlášť nebo vše do jedné tabulky?

Vykazování indikátorů bude probíhat dle vzorů, které jsou umístěny na webu msmt.cz, do jedné souhrnné tabulky. Příjemce vždy na soupisku uvede číslo příslušné zprávy o realizaci. Bude tak existovat jednotný dokument se všemi kumulativními daty.

96

Klíčová aktivita l) Zapojení zástupců aplikační sféry - vedení studentských prací: je nutné, aby byl vedoucí práce zaměstnanec projektu?

Zapojená osoba nemusí být nezbytně zaměstnancem projektu (nicméně může). Dokladování bude v rámci soupisky, kde bude jasně uvedeno, za jaký subjekt aplikační sféry je daná osoba zapojena.

95

Pokud zažádáme o výjimku z pohledu navýšení max. možného úvazku z 1,0 na 1,2 FTE, od kdy je tato výjimka platná?

Schválení podstatných změn nelze provést se zpětnou účinností (tzn. měnit skutečnosti, které již nastaly před podáním žádosti o změnu). Změna je účinná ke dni schválení ŘO/případně nabytí účinnosti změny právního aktu. Má-li daná změna dopad do způsobilosti výdajů, je možné akceptovat zpětnou způsobilost výdajů, nejdříve však ke dni podání žádosti o změnu.

94

Akademický a pegadogický pracovník má automaticky stanoven úvazek 1,2 FTE a nepodléhá změnovému řízení?

Ano, v případě, že jsou podmínky uvedené v Pravidlech pro žadatele a příjemce - obecná část uvedeny i v pracovní smlouvě.
Z hlediska přehlednosti je doporučeno u těchto pracovníků uvést danou skutečnost rovněž do komentovaného rozpočtu nebo přehledu realizačního týmu.

93

Je do indikátorů CO 25 Počet výzkumných pracovníků, kteří pracují v modernizovaných výzkumných inrastrukturách (popř. CO 24 Počet nových výzkumných pracovníků v podporovaných subjektech) nutné započítat rovněž DPČ/DPP?

Ano, v případě, že jsou splněny obecné podmínky nastavení indikátorů (tj. jedná se o výzkumné pracovníky), pak je nutné tyto započítat do cílových hodnot indikátorů i v případě zapojení na DPP čo DPČ.

92

Jaké programy se mohou započítávat do klíčové aktivity g) Příprava společně zpracovaných mezinárodních projektových žádostí souvisejících s aktivitami a zaměřením projektu?

Vzhledem k velkému množství možných programů spolupráce není ŘO definován konkrétní seznam. Programy vykazované v rámci indikátoru musí splňovat následující parametry: musí se jednat o zahraniční program (typicky např. Horizont 2020), poskytovatelem zdrojů daného grantu nesmí být ČR (tzn. vyloučeny jsou např. přeshraniční spolupráce, kde pro každý zapojený subjekt jsou zdroje poskytovány zemí jeho původu), musí se jednat o mezinárodní soutěž.
Vždy samozřejmě musí být patrná vazba na věcné zaměření projektu.

91

Jak jsou definovány výstupy aktivity g) Příprava společně zpracovaných mezinárodních projektových žádostí souvisejících s aktivitami a zaměřením projektu?

Očekávaným minimálním výsledkem aktivity g) je potvrzení podání žádosti o grant. Tento výstup se nezapočítává do indikátoru.
Dalším možným výsledkem je indikátor 2 03 12 Počet účastí podpořených výzkumných týmů v realizovaných programech mezinárodní spolupráce. Daný indikátor měří počet udělených grantů.

90

Jak bude postupováno v případě, že nastane spor mezi ŘO (řidícím orgánem) a příjemcem z hlediska úrovně realizace výzkumu (příjemce bude přesvědčen, že realizuje výzkum max. na úrovni TRL, zatímco ŘO bude danou činnost považovat již za aplikační)?

Primární nastavení správnosti věcného obsahu projektu vychází již z původní koncepce projektu, která prošla věcným hodnocením. V případě, že některé parametry činností nebyly zcela zřejmé a během realizace projektu nebude shoda mezi příjemcem a ŘO ohledně konkrétních činností či výstupů z hlediska úrovně připravenosti a tedy způsobilosti výdajů, budou dané aspekty předmětem posouzení interními nebo externími experty, kteří v návaznosti na svou praxi posoudí, zda je limit výzvy dodržen či nikoli.

89

Jakým způsobem je v rámci vymezení Výzvy možné přistupovat k výsledku Výzkumná zpráva (jedná se o způsobilý výsledek)?

Z hlediska nastavení Výzvy nelze akceptovat výzkumnou zprávu dle definice databáze RIV, neboť dle této definice se již jedná o uplatněný výsledek s jasnou aplikací (zpráva obsahuje část s popisem aplikovatelnosti). Tento typ výsledku se tedy pohybuje za hranicí způsobilosti Výzvy DMS a je nezpůsobilým.
V rámci Výzvy lze ale nicméně akceptovat jakožto způsobilou výzkumnou zprávu jakožto obecný výsledek výzkumu nebo jeho fáze (tj. jedná se o obecný termín užívaný pro výstup z realizovaného výzkumu nebo jeho části, nikoli o výsledek dle definice RIV).

88

Je nutný výsledek indikátoru 2 15 02 Počet nových produktů modernizujících systémy strategického řízení v organizacích pro všechny partnery, i když to není ve Studii proveditelnosti?

Aktivita c) Příprava a vznik strategie dlouhodobé spolupráce výzkumných organizací se subjekty z aplikační sféry předpokládá výsledek / výstup za každého zapojeného partnera v projektu.
Za výzkumné organizace zapojené do projektu musí vzniknout min. 1 výstup za každou organizaci započtený do indikátoru 2 15 02 a za obchodní korporace / státní podniky musí vzniknout min. 1 aktualizovaný nebo nově vytvořený interní dokument nebo směrnice za každý subjekt. Tento pak bude uveden v rámci dalších výsledků a výstupů dané aktivity ve Studii proveditelnosti.
Vše je uvedeno v Pravidlech pro žadatele a příjemce - specifická část u aktivity c), s. 19.

87

Jaký je rozdíl mezi indikátorem 2 15 02 Počet nových produktů modernizujících systémy strategického řízení v organizacích a výstupem klíčové aktivity c) Příprava a vznik strategie dlouhodobé spolupráce výzkumných organizací se subjekty z aplikační sféry?

Indikátor 2 15 02 Počet nových produktů modernizujících systémy strategického řízení v organizacích je určen výhradně pro výzkumné organizace.
Dle podmínek Výzvy je pro další zapojené partnery projektu (státní podniky a obchodní korporace) povinným výstupem aktivity c) Příprava a vznik strategie dlouhodobé spolupráce výzkumných organizací se subjekty z aplikační sféry nově vytvořený nebo aktualializovaný interní dokument / vnitřní předpis ošetřující spolupráci daného subjektu s výzkumnou sférou. Tento dokument bude uveden v dalších výstupech dané aktivity ve Studii proveditelnosti.

86

Jak se napočítávají indikátory 2 02 11 Odborné publikace (vybrané typy dokumentů) vytvořené podpořenými subjekty a 2 02 13 Odborné publikace (vybrané typy dokumentů) vytvořené ve spoluautorství výzkumných organizací a podniků?

Indikátor 2 02 13 (publikace vytvořené ve spoluautorství výzkumných organizací a podniků) je podmnožinou indikátoru 2 02 11 (odborné publikace vytvořené podpořenými subjekty). Publikace vytvořená ve spoluautorství s podnikem bude tedy reálně započtena v cílové hodnotě obou indikátorů. Vykazování bude probíhat prostřednictvím Soupisky indikátorů výzvy DMS (dle vzoru).

85

Mohou se vést přístrojové deníky i pro přístroje, které byly na pracovišti před zahájením realizace projektu?

Přístrojové deníky je nutné vést pro přístroje, které jsou uvedeny ve Studii proveditelnosti a v souladu s pokyny uvedenými v Pravidlech pro žadatele a příjemce - obecná část, verze 5 s. 147 (tj. pořizovací hodnota přístroje musí být nad 5 mil. Kč a současně musí být vedeny přístrojové deníky pro přístroje s nejvyšší pořizovací cenou, která v součtu tvoří min. 70 % pořizovací ceny přístrojů).
V případě ujasnění přístrojů, pro které bude muset být dle výše uvedených podmínek veden přístrojový deník, doporučuje ŘO konzultaci s projektovým administrátorem daného projektu.
Příjemce samozřejmě nad rámec povinností ŘO může vést přístrojové deníky u jakýchkoli přístrojů a vybavení.

84

Mohou se do indikátoru CO25 Počet výzkumných pracovníků, kteří pracují v modernizovaných výzkumných infrastrukturách započítávat pracovníci univerzity a i pracovníci za partnera?

V případě, že pracovníci partnera budou splňovat podmínky uvedené pro VaV pracovníky (definice viz https://opvvv.msmt.cz/download/file2672.pdf) a budou uvedeni ve Studii proveditelnosi jako pracovníci odborného týmu, je možné tyto pracovníky započítat do indikátoru CO 25 (Počet výzkumných pracovníků, kteří pracují v modernizovaných výzkumných infrastrukturách). Vykazování těchto pracovníků bude probíhat standardně dle metodiky vykazování indikátoru CO 25..

83

Jakým způsobem je řešena provázanost indikátorů 24101 Počet rozšířených či modernizovaných výstkumných pracovišť a CO25 Počet výzkumných pracovníků, kteří pracují v modernizovaných výzkumných infrastrukturách - je nejprve nutno pořídit do projektu infrastrukturu a teprve pak až vykazovat pracovníky do indikátoru CO25?

Mezi indikátory není časová provázanost. V případě, že je realizována aktivita h) Vznik nebo rozvoj společných výzkumných pracovišť, příjemce vykazuje indikátor 2 41 01 (Počet rozšířených či modernizovaných výstkumných pracovišť). Daná infrastruktura/pracoviště je pak vnímáno za projekt jako celek, tj. do indikátoru CO 25 (Počet výzkumných pracovníků, kteří pracují v modernizovaných výzkumných infrastrukturách) se budou započítávat VaV pracovníci projektu (definice VaV pracovníka viz https://opvvv.msmt.cz/download/file2672.pdf, pod tabulkou) dle svého nástupu do projektu (pracovní smlouvy).

82

Výzkumný pracovník je zaměstnán jako doktorand u příjemce a v rámci projektu získá nový úvazek u partnera. Může se započítat do indikátoru CO24 Počet nových výzkumných pracovníků v podporovaných subjektech?

Do indikátoru CO 24 (Počet nových výzkumných pracovníků v podporovaných subjektech) se započítává nová VaV kapacita v organizaci příjemce/partnera, tj. pokud v důsledku řešení projektu vzniklo/nebo bylo rozšířeno VaV pracovní místo a to bylo někým obsazeno. Není relevantní, zda se jedná o stávajícího pracovníka, kterému byl pouze díky realizaci projektu rozšířen fond pracovní doby (např. z 0,5 úvazku na 0,8) nebo o úplně nového pracovníka.
V případě, že nový VaV pracovní úvazek vzniká u partnera, tzn. pracovník je na 0,5 úvazku zaměstnán u příjemce a nově vzhledem k realizaci projektu výzvy získá úvazek 0,3 u partnera, lze 0,3 úvazek započítat do indikátoru CO 24.

81

Je nutné v prvním roce realizace označovat výdaje, které se týkají aktivity A?

Pokud příjemce žádá o HR Award pro více svých součástí zvlášť, je nutné, aby byly veškeré výdaje, které se vztahují k aktivitě A označeny s rozlišením pro jednotlivé součásti. Důvodem je případné identifikování nezpůsobilých výdajů, pokud by HR Award nebylo pro dotčenou součást získáno.

80

Povinnost zřídit si projektový bankovní účet: realizuje-li subjekt více projektů, musí mít pro každý projekt zřízen samostatný bankovní účet?

Ano. V rámci výzev DMS a DMS pro ITI jsou povinni příjemce projektu a partneři s finančním příspěvkem využívat pro bankovní operace související s daným projektem samostatný bankovní účet.

79

Náklady způsobilé pro subjekty realizující dle GBER:

Náklady, které je v rámci projektu možné nárokovat pro subjekty zapojené dle GBER, se řídí dle pravidel Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, čl. 25, odst. 3, jenž tyto definuje následovně (jedná se o kategorie vymezené dle GBER, výzvy DMS a DMS pro ITI nad rámec níže uvedeného pro subjekty podpořené dle GBER zakazují rovněž pořizování investičních nákladů) :

Způsobilé náklady na výzkumné a vývojové projekty musí být přiděleny na konkrétní kategorie výzkumu a vývoje a tvoří je:

a) osobní náklady: výzkumní pracovníci, technici a ostatní podpůrný personál v rozsahu nezbytném pro účely projektu;

b) náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. Jestliže nejsou tyto nástroje a vybavení používány v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě všeobecně uznávaných účetních zásad;

c) náklady na budovy a pozemky v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. U budov jsou způsobilými náklady pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě všeobecně uznávaných účetních zásad. V případě pozemků se za způsobilé náklady považují náklady na obchodní převod nebo skutečně vzniklé náklady na kapitál;

d) náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek a rovněž náklady na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektu;

e) dodatečné režijní a ostatní provozní náklady včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné výrobky, které vznikly bezprostředně v důsledku projektu.

78

Aktivita c) Příprava a vznik strategie dlouhodobé spolupráce výzkumných organizací se subjekty z aplikační sféry: na jaké úrovni musí být aktualizován/vytvořen daný dokument a kdo je zodpovědný za jeho podpis?

Pro výstupy aktivity c) Příprava a vznik strategie dlouhodobé spolupráce výzkumných organizací se subjekty z aplikační sféry platí pravidlo, že nově vytvořené nebo aktualizované dokumenty/strategie nebo interní směrnice musí být schválené a účinné (nejpozději k datu ukončení realizace projektu). Charakter daného dokumentu pak bude vycházet z toho, jakým subjektem je projekt realizován, tj. např. u žadatele bude projekt realizován katedrou nebo centrem  aktualizován nebo vytvořen, musí se jednat o dokument /strategii min. na úrovni tohoto subjektu (detailní popis části, žadatele, která bude projekt realizovat, bude uveden ve Studii proveditelnosti).. Proces vydání daného dokumentu musí být v souladu s interními směrnicemi daného subjektu. 

77

Smluvní výzkum: v rámci aktivity b) Vytvoření, realizace, či prohloubení spolupráce v rámci partnerství výzkumných organizací s aplikační sférou je smluvní výzkum uveden jako aktivita, kterou nelze v projektu realizovat. Indikátor 5 43 10 ovšem odkazuje, že jednou z možných spoluprací, kterou lze do indikátoru započítat, je i smluvní výzkum – jakým způsobem k tomuto přistupovat?

Smluvní výzkum nemůže být součástí realizace projektu. V rámci realizace projektu je ovšem možné hledat partnery z aplikační sféry, iniciovat navázání spolupráce a formálně ho stvrdit. Toto stvrzení je možné prokázat jako výsledek. Vlastní realizace smluvního výzkumu musí probíhat mimo projektové aktivity.

76

Může být vědecký pracovník zařazen na pracoviště partnera?

V dotazovaném případě je výzkumný pracovník nadále zaměstnancem VO, s tím, že výkon jeho práce může být s ohledem na charakter/potřeby projektu umožněn v sídle/provozovně partnera, nicméně je třeba, aby jeho zapojení a výsledky jeho výzkumné činnosti odpovídaly domluveným podmínkám spolupráce (tyto mají být stanoveny předem, před zahájením projektu), resp. aby bylo zamezeno zvýhodnění podniku např. tím, že výzkumný pracovník bude vykonávat činnosti pro potřeby podniku, ale jeho mzda bude hrazena z projektu.

75

Udržitelnost: je nutné udržet partnerství, která vznikla v rámci projektu?

Pravidla pro žadatele a příjemce – obecná část, kap. 7.2.2.3 definuje typy změn pro období udržitelnosti. Dále v Pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část, kap. 7.3.6 jsou pravidla uvedena specificky pro výzvy DMS/DMS pro ITI.

V návaznosti na výše uvedené vyplývá, že po dobu udržitelnosti projektu je nutné zachovat účel projektu, v tomto případě – v návaznosti na dotaz – se jedná o zachování dlouhodobé mezisektorové spolupráce, tedy spolupráce výzkumných organizací se subjekty z aplikační sféry.

74

Aktivita k) Členství v odborných organizacích/platformách/konsorciích: je možné podporovat i stávající členství?

Ano, v případě věcné návaznosti na výzkumnou / odbornou část projektu. Nemusí se vždy jednat výhradně o nová členství.

73

V případě, že výzkumná organizace pořídí infrastrukturu (přístroj), který nechá bezplatně využívat partnery (obchodní korporací, státním podnikem), nenaráží toto na GBER?

V období realizace projektu není toto v rozporu s GBER, pokud je zapojení podniků formou účinné spolupráce.

Obecně pak platí (období mimo realizaci projektu):

Je-li výstavba výzkumné infrastruktury hrazena mimo režim veřejné podpory, je nezbytné, aby na straně vlastníka vybudované VI byly splněny podmínky odst. 20 Rámce „je-li výzkumná organizace nebo výzkumná infrastruktura využívána téměř výhradně pro nehospodářskou činnost, může její financování zcela spadat mimo působnost pravidel státní podpory za předpokladu, že její hospodářské využití je čistě vedlejší, tj. jedná se o činnost, která přímo souvisí s provozem VO/VI a je pro její provoz nezbytná či je neoddělitelně spojena s jejím hlavním nehospodářským využitím a je omezena co do rozsahu. Což ve svém důsledku znamená, že HČ využití dané VI může být pouze omezené do 20% celkové kapacity daného subjektu (relevant entity).  Dále, aby nedošlo k přenesení nepřímé veřejné podpory na jiný subjekt (např. na podnik) je rovněž nutné dodržet podmínku účtování tržní ceny za využití vybudované infrastruktury.

Jde-li o využívání vybudované VI partnery, pak je nezbytné stanovit podmínky spolupráce předem, zejména co se týče příspěvků na jeho náklady, sdílení rizik a výsledky atd. (více viz odst. 27 Rámce).

72

Společné pracoviště: může v rámci projektu vzniknout více společných pracovišť, např. u partnera?

Náklady na tuto aktivitu jsou způsobilé pouze pro výzkumné organizace, pracoviště by tedy měla vznikat pouze u výzkumných organizací. Vznik více společných pracovišť v rámci projektu může nastat, pokud dojde k rozvoji pracovišť/laboratoří u více subjektů (VO). 

71

Společné pracoviště: zakoupený přístroj bude umístěn u žadatele a ostatní partneři jej budou moci bezplatně využívat – je toto společné pracoviště?

Ano, takto lze chápat nastavení a využití společného pracoviště, za předpokladu, že budou splněny podmínky čl. 2.2.2 Rámce. Způsob a míra využití daného přístroje v rámci společně realizovaného výzkumu musí být uvedena v partnerské smlouvě v souladu s podmínkami veřejné podpory.

70

Je nějaká doporučená velikost administrativního týmu?

Velikost administrativního týmu musí odpovídat „velikosti“ projektu, tedy např. finančnímu objemu projektu, množství a náročnosti aktivit projektu, počtu zapojených partnerů apod., nastavení je však plně v kompetenci žadatele. Struktura a velikost administrativního týmu bude předmětem posouzení v rámci věcného hodnocení externími hodnotiteli, je tedy doporučeno jeho nastavení důsledně okomentovat (včetně zvolené výše úvazků členů administrativního týmu).

69

Zapojení pracovníka obchodní korporace/státního podniku: jak postupovat v případě, když bude mít v původní smlouvě uvedeny činnosti, které s projektem vůbec nesouvisejí (např. experimentální vývoj)?

V takovém případě bude nutné s daným pracovníkem uzavřít např. dodatek ke stávající pracovní smlouvě, v němž bude vydefinována jeho náplň práce pro projekt, tj. činnost, která bude prováděna v rámci projektu. Tato činnost bude vykazována v průběhu realizace projektu prostřednictvím výkazu práce. Tato činnost musí být v souladu s výzvou, resp. činnostmi, které byly uvedeny ve Studii proveditelnosti.

Činnosti daného pracovníka nad rámec výše stanoveného nesmí být hrazeny z projektu.

68

Kam by měl být zařazen právník na ošetření duševního vlastnictví? Do administrativního, nebo odborného týmu projektu?

Výzva ani Pravidla pro žadatele a příjemce – obecná/specifická část striktně nedefinují, do jakého týmu (odborného nebo administrativního) takového pracovníka zařadit. Záleží na konkrétní náplni práce tohoto pracovníka a organizační struktuře týmu daného projektu. 

67

Je pravda, že žádosti o podporu se všemi přílohami budou veřejně přístupné (viz text v Pravidlech pro žadatele a příjemce – obecná část)? 

Ne, dokumenty a údaje týkající se dotací poskytovaných jako podpora výzkumu, experimentálního vývoje a inovací podle zákona upravujícího podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací jsou ze zveřejňování informací o dotacích a návratných finančních výpomocích podle odstavce 1 §18 zákona č. 218/2000 Sb. vyjmuty. Toto tedy platí i pro žádosti o podporu předložené do výzev DMS a DMS pro ITI.

66

Aktivita g) Příprava společně zpracovaných mezinárodních projektových žádostí souvisejících s aktivitami a zaměřením projektu: musí vždy žádat všichni partneři?

Při posuzování dané aktivity bude sledována věcná návaznost na výzkumné zaměření projektu. Žádosti do mezinárodních grantových titulů nemusejí podávat vždy všichni partneři projektu (tj. celé projektové konsorcium jako celek) – žádost mohou podávat i jednotlivé subjekty z konsorcia, pro které je to relevantní (jsou v rámci mezinárodních grantových titulů oprávněnými žadateli či partnery).

65

Aktivita l) Zapojení zástupů aplikační sféry do výuky, včetně odborného vedení studentských prací: musí být zástupce aplikační sféry zaměstnán v projektu?

Zástupce aplikační sféry nemusí být nutně zaměstnancem projektu, pokud ale bude zvolena tato aktivita, musí dojít k naplnění jejích výstupů. V případě, že není zaměstnancem projektu, budou náklady na tohoto pracovníka spadat do nezpůsobilých výdajů. V případě zaměstnání daného pracovníka je možné kromě hlavního pracovního úvazku využít také formu DPP či DPČ apod., v této souvislosti nicméně upozorňujeme na nutnost dodržení limitů úvazku daného pravidly výzvy.

64

Volitelná aktivita i) Aktivity vedoucí k šíření výsledků společné výzkumné činnosti a jejích výstupů: jakým způsobem se tyto aktivity započítávají do indikátorů?

Do indikátoru 5 10 17 Počet uspořádaných jednorázových akcí lze započítat pouze jednorázové odborné akce organizované projektem, které vedou k propagaci společné výzkumné činnosti (viz Příloha č. 1 výzvy). Akce které nejsou organizované projektem, kterých se budou účastnit osoby zapojené do realizace projektu, budou uvedeny ve Studii proveditelnosti a budou spadat do „Jiných výstupů“ aktivity.

63

Volitelná aktivita i) Aktivity vedoucí k šíření výsledků společné výzkumné činnosti a jejích výstupů: jedná se pouze o výjezdy účastníků projektu na propagační akce s aktivní účastí (prezentace výsledků projektu apod.), nebo je možné zorganizovat konferenci i v sídle žadatele/partnera projektu?

V případě, že se bude jednat o akci/konferenci změřenou výhradně na šíření výsledků společné činnosti vycházející z realizace výzkumných aktivit projektu, lze výdaje na konferenci konanou v sídle žadatele/partnera považovat za způsobilé. Náklady na tuto aktivitu jsou způsobilé pouze pro výzkumné organizace.

62

Povinná aktivita c) Příprava a vznik strategie dlouhodobé spolupráce výzkumných organizací se subjekty z aplikační sféry: jak postupovat v případě subjektů (např. zahraničních), které již mají strategie podobného typu vytvořeny?

V takovém případě je možná revize stávajících strategií, která ověří soulad stávající strategie s cílem výzvy, tedy dlouhodobou mezisektorovou spoluprací s aplikační sférou. Pro účely výzvy bude doloženo, že revize proběhla (a to např. v návaznosti na požadavky výzvy, navázání nové spolupráce, partnerství apod.)

61

Musí být hlavní partner s finanční spoluúčastí?

Ne, povinný partner se může zapojit do projektu jako partner s finanční spoluúčastí i jako partner bez finanční spoluúčasti, toto je plně na rozhodnutí žadatele/partnera. Současně musí být splněny podmínky stanovené výzvou, týkající se povinného partnera a jeho zapojení do projektu. Forma nastavení partnerství a míra zapojení partnera do společného výzkumu bude předmětem posouzení externích hodnotitelů (expertů v daném oboru) v rámci věcného hodnocení žádosti.

60

Mohou v rámci výzev žádat také státní příspěvkové organizace? 

Ano, státní příspěvkové organizace se mohou do projektu zapojit jako žadatelé, nebo partneři bez finanční spoluúčasti (viz text výzvy část Partneři bez finanční spoluúčasti).

V případě žadatelů je pro tyto subjekty relevantní financování formou ex-post. Označení finančního toku ex-post je použito pouze z hlediska evropského výkaznictví a není relevantní z hlediska dikce rozpočtových pravidel (více viz kap. 8.1.4 Pravidel pro žadatele a příjemce).

59

Je možné v rámci projektu pořídit mobilní laboratoř?

Výzva pořízení mobilní laboratoře explicitně nezakazuje. V případě jejího pořízení bude muset být uvedena potřebnost nákupu vzhledem k realizovaným výzkumným činnostem. Splněno musí být rovněž pravidlo 3E. Efektivitu a potřebnost zakoupení tohoto vybavení budou posuzovat externí hodnotitelé (experti v daném oboru) v rámci věcného hodnocení žádosti o podporu. Zároveň je třeba dodržovat podmínky veřejné podpory – tedy, že pořízením této laboratoře nesmí dojít ke zvýhodnění podniku (např. výzkumná organizace ji musí využívat primárně ke své nehospodářské činnosti a její případné hospodářské využití smí být pouze doplňkové v limitech odst. 20 Rámce, nebo pokud by laboratoř pořízenou výzkumnou organizací měl rovněž využívat i podnik v rámci účinné spolupráce s výzkumnou organizací při realizaci výzkumných záměrů projektu, (je třeba brát zřetel na skutečnost, že zúčastněnému podniku nesmí být prostřednictvím podpořené výzkumné organizace poskytnuta nepřímá veřejná podpora (blíže viz čl. 2.2.2 Rámce). 

58

Lze do indikátoru 2 02 11 započítat publikaci typu „conference article WOS“?

Do indikátoru lze, tak jak je uvedeno v příloze č. 1 výzev DMS a DMS pro ITI, započítat výhradně publikace typu „article“, „book“, „book chapter“, „letter“ a „review“. Žádné jiné typy publikací uznat nelze.

57

Partner projektu nesmí být v obchodním vztahu se žadatelem, platí tato podmínka i v případě, že by se jednalo o jediného možného dodavatele zařízení na trhu či by se jednalo o dodání technického zhodnocení již pořízeného vybavení? Partner by byl bez finančního příspěvku.

Dle Pravidel pro žadatele a příjemce – obecná část (kap. 13):

„Účast partnera v projektu nesmí být založena na komerčním vztahu k předmětu projektu a k příjemci (to platí po celou dobu realizace, případně udržitelnosti projektu). Příjemce není oprávněn během realizace projektu uzavírat se svými partnery uvedenými ve schválené žádosti o podporu v rámci projektu žádné smluvní vztahy, jejichž předmětem je dodávka nebo služby pro projekt poskytnuté za úplatu. Realizace principu partnerství nesmí být v rozporu s příslušnými právními předpisy ČR, zejména nesmí být principu partnerství zneužito k obcházení ZVZ/ZZVZ.“

Dále v kap. 12.3 je k danému uvedeno:

„Zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s uchazečem:

a) pokud se na zpracování uchazečovy nabídky podílel zaměstnanec zadavatele či člen statutárního orgánu zadavatele, statutární orgán zadavatele, člen řídicího orgánu zadavatele, člen realizačního týmu projektu či osoba, která se na základě smluvního vztahu podílela na zadání předmětné zakázky,

b) resp. s uchazečem ve sdružení, který je zaměstnancem zadavatele či členem realizačního týmu či osobou, která se na základě smluvního vztahu podílela na zadání předmětné zakázky, nebo

c) jehož subdodavatelem je zaměstnanec zadavatele, člen realizačního týmu či osoba, která se na základě smluvního vztahu podílela na zadání předmětné zakázky. "

56

Je nutné v případě aktivity f) Aktivity vedoucí k navázání a prohloubení mezioborových partnerství navázat spolupráci s povinným partnerem nebo lze navázat mezioborovou spolupráci s jakýmkoli partnerem projektu?

Mezioborová spolupráce se týká výzkumných záměrů projektu a jejich aktivit jako celku. Může se tedy jednat o mezioborovou spolupráci s jakýmkoli partnerem projektu. Konkrétní podobu a charakter této spolupráce musí žadatel popsat u příslušné aktivity v žádosti o podporu a ve Studii proveditelnosti.

55

Započítávají se poskytnuté prostředky dle blokové výjimky do limitu de minimis?

Výzvy DMS a DMS pro ITI neumožňují poskytnutí podpory v režimu de minimis. Podnikům je poskytována slučitelná veřejná podpora dle čl. 25 Nařízení Komise č. 651/2014 a ta se do limitu de minimis nezapočítává, neboť se jedná i jiný druh podpory.

54

Konkretizace účinné spolupráce, dle výkladu MŠMT (je potřeba mít podíl na způsobilých výdajích?)

Má se za to, že projekt je realizován prostřednictvím účinné spolupráce, pokud alespoň dvě nezávislé strany sledují společný cíl na základě dělby práce, společně stanoví rozsah projektu, podílejí se na jeho koncipování, přispívají k jeho provádění a sdílejí finanční, technologická, vědecká a jiná rizika projektu, jakož i jeho výsledky. Náklady na projekt může nést v plné výši jedna či více stran a tím zbavit ostatní strany jejich finančních rizik. Podmínky projektu spolupráce, zejména co se týče příspěvků na jeho náklady, sdílení rizik a výsledků, šíření výsledků, přístupu k právům duševního vlastnictví a pravidel pro přidělení těchto práv, je třeba stanovit před zahájením projektu. Za formy spolupráce nejsou považovány smluvní výzkum a poskytování výzkumných služeb.

 

Jsou-li projekty spolupráce prováděny společně podniky a výzkumnými organizacemi nebo výzkumnými infrastrukturami, má Evropská komise za to, že zúčastněným podnikům není prostřednictvím těchto subjektů kvůli příznivým podmínkám spolupráce poskytnuta nepřímá státní podpora, pokud je splněna jedna z následujících podmínek:

  1. zúčastněné podniky hradí v plné výši náklady projektu, nebo
  2. výsledky spolupráce, které nemají za následek vznik práv duševního vlastnictví, lze veřejně šířit a práva duševního vlastnictví vzniklá z činností výzkumných organizací nebo výzkumných infrastruktur plně náleží těmto subjektům, nebo
  3. práva duševního vlastnictví vzniklá z projektu, jakož i související přístupová práva jsou mezi různé spolupracující partnerské subjekty rozdělena tak, aby byly náležitě zohledněny jejich pracovní oblasti, příspěvky a příslušné zájmy, nebo
  4. výzkumné organizace nebo výzkumné infrastruktury obdrží za práva duševního vlastnictví, jež vznikla v důsledku jejich činností a jsou postoupena zúčastněným podnikům nebo k nimž získaly zúčastněné podniky přístupová práva, náhradu odpovídající tržní ceně. Od této náhrady lze odečíst absolutní výši hodnoty veškerých finančních či nefinančních příspěvků zúčastněných podniků na náklady činností výzkumných organizací nebo výzkumných infrastruktur, jež měly za následek vznik dotčených práv duševního vlastnictví.
53

Mohou být propojené podniky součástí jednoho konsorcia partnerů v rámci jednoho projektu? 

Každá obchodní korporace musí mít v rámci jednoho projektu alespoň jednu účinnou spolupráci s organizací pro výzkum a šíření znalostí.

Propojené podniky mohou být součástí jednoho konsorcia a zároveň musí platit, že je-li partnerem podnik (obchodní korporace nebo státní podnik), musí být do projektu zapojen v rámci účinné spolupráce s organizací pro šíření znalostí dle Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, tzn. v rámci konsorcia na projektu je u každého partnera, který je obchodní korporací, nebo státním podnikem, vyžadována alespoň jedna účinná spolupráce s výzkumnou organizací.

 

Definice účinné spolupráce viz konsolidované znění nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (viz https://www.uohs.cz/cs/verejna-podpora/obecne-narizeni-o-blokovych-vyjimkach-gber.html#_ftn1 čl. 1 bod 90 a dále definice nezávislého podniku Příloha I, čl. 3

V Pravidlech pro žadatele a příjemce – obecná část je účinná spolupráce definována takto:

Účinnou spoluprací se rozumí spolupráce nejméně dvou nezávislých stran za účelem výměny znalostí či technologií nebo k dosažení společného cíle na základě dělby práce, kde příslušné strany společně stanoví rozsah projektu spolupráce, přispívají k jeho realizaci a sdílejí jeho rizika a výsledky. Náklady na projekt může nést v plné výši jedna či více stran a tím zbavit ostatní strany jejich finančních rizik. Za formy spolupráce nejsou považovány smluvní výzkum a poskytování výzkumných služeb. 

52

Jaký z hodnotitelů je v rámci 2. kroku věcného hodnocení ze zahraničí?

Druhý krok věcného hodnocení provádí nezávisle na sobě dva tuzemští hodnotitelé, příp. arbitr, kteří ve svém hodnocení vycházejí u vybraných kritérií z posudku zahraničního experta. Expertní posudek je zhotoven před zahájením druhého kroku věcného hodnocení a ze strany ŘO OP VVV nahrán k danému projektu do MS 2014+ jako jeden z podkladů věcného hodnocení.

51

Může být rozpočet partnera dle GBER nulový?

Ano může, pak se jedná o partnera bez finančního příspěvku.

50

Jaké jsou finanční toky při spolufinancování mezi jednotlivými subjekty projektu?

Natavení finančních toků mezi žadatelem a partnery je předmětem partnerské smlouvy mezi těmito subjekty. Z pohledu ŘO je za distribuci finančních prostředků a následné vyúčtování zodpovědný vždy žadatel/příjemce.

49

Jsou investice způsobilými výdaji pro partnery projektu dle GBER?

Ne, pro partnery dle GBER jsou způsobilé pouze neinvestiční výdaje.

48

Povinnost zřídit si bankovní účet platí i pro partnery projektu?

Partneři s finančním příspěvkem jsou povinni využívat pro bankovní operace související s projektem samostatný bankovní účet.

47

Jak se určuje výše spolufinancování na projektech?

ŘO doporučuje při výpočtu výše spolufinancovaní použít tabulku DMS_výpočet poměrů zdrojů financování projektu (http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyzva-c-02-16-026-dlouhodoba-mezisektorova-spoluprace-dms-1 ). Výchozí míra spolufinancování projektu je určena dle typu žadatele dle tabulky v PpŽaP – obecná část, kapitola 8.1.5. Výsledný poměr zdrojů financování závisí od výše prostředků, které jsou naalokované na jednotlivé subjekty (subjekty mimo GBER a subjekty s GBER) v rozpočtu. Výše podílu na financování EU a SR určuje procentuální rozdělení VRR a MRR v specifickém cíli dle tabulky PpŽaP – specifická část, kapitola 8.1.5.

46

Jsou náklady na úhradu pojištění odpovědnosti zaměstnavatele a příspěvek FKSP způsobilými výdaji?

Ano, tyto výdaje jsou způsobilé výdaje dle Pravidel pro žadatele a příjemce – obecná část kapitola 8.7.2, část Osobní výdaje.

45

Je u výzev DMS a DMS pro ITI omezení v případě, že 1 VaV pracovník pracuje na více projektech; je zde omezení na kolika projektech?

Ne, omezení počtu projektů, do kterých je daný VaV pracovník zapojen, není omezeno. Omezení se týkají pouze maximální výše úvazků (součtu úvazků) pro osoby zapojené do projektu.
Osoba, hrazena z rozpočtu projektu, může u všech subjektů (žadatel a partneři) zapojených do realizace projektu odpracovat v každém kalendářním měsíci (=vyrovnávací období) maximálně počet hodin rovnající se 1,0 násobku fondu pracovní doby daného měsíce – 1 úvazek (tj. součet veškerých odpracovaných hodin zaměstnance včetně případných DPP a DPČ u příjemce a partnerů nesmí překročit počet hodin fondu pracovní doby pro daný měsíc), a to ve všech kalendářních měsících po dobu realizace projektu OP VVV.
Ve výjimečných případech může počet odpracovaných hodin zaměstnance u všech subjektů zapojených do realizace projektu dosahovat v součtu až 1,2násobku fondu pracovní doby daného měsíce. Výjimku na tuto výši odpracovaných hodin lze udělit v odůvodněných případech pouze pro vybrané členy odborného týmu projektu.
Viz Pravidla pro žadatele a příjemce – specifická část, kap. 8.7.2., s. 38.

44

Jaký je maximální úvazek pro osoby zapojené do projektu?

Osoba, hrazena z rozpočtu projektu, může u všech subjektů (žadatel a partneři) zapojených do realizace projektu odpracovat v každém kalendářním měsíci (=vyrovnávací období) maximálně počet hodin rovnající se 1,0násobku fondu pracovní doby daného měsíce – 1 úvazek (tj. součet veškerých odpracovaných hodin zaměstnance včetně případných DPP a DPČ u příjemce a partnerů nesmí překročit počet hodin fondu pracovní doby pro daný měsíc), a to ve všech kalendářních měsících po dobu realizace projektu OP VVV. Ve výjimečných případech může počet odpracovaných hodin zaměstnance u všech subjektů zapojených do realizace projektu dosahovat v součtu až 1,2násobku fondu pracovní doby daného měsíce. Výjimku na tuto výši odpracovaných hodin lze udělit v odůvodněných případech pouze pro vybrané členy odborného týmu projektu. Viz Pravidla pro žadatele a příjemce – specifická část, kap. 8.7.2., s. 38.

43

Příloha Detailní rozpočet bude obsahovat komentář pro jednotlivé položky?

Ano - viz Metodické doporučení pro vyplnění detailního rozpočtu (list v příloze Detailní rozpočet) a dále v Uživatelské příručce IS KP14+, kapitola 4.15. Do přílohy je možné vložit hypertextový odkaz na další list přílohy, kde má žadatel větší prostor pro samotný komentář.

42

Je možné, aby fakultní nemocnice byla partnerem s finanční spoluúčastí?

Výzva jednoznačně stanovuje, že subjekty typu organizační složka státu (OSS) a příspěvkové organizace organizačních složek státu (PO OSS) mohou být pouze partnery bez finanční spoluúčasti.
Pokud fakultní nemocnice splňuje výše uvedenou definici, pak může být pouze partnerem bez finanční spoluúčasti.

41

Jaká varianta se vztahuje k pravidlům pro poskytování veřejné podpory - Podnik je vždy varianta B?

Pro obchodní korporace/státní podniky je relevantní vždy varianta B výzvy, tj. účast na projektu v rámci tzv. blokové výjimky/GBERu.
Z hlediska povinného nastavení partnerství projektu bude v rámci projektu vždy minimálně jeden subjekt zapojen variantou A (mimo režim veřejné podpory – žadatel) a jeden variantou B (povinný partner – obchodní korporace nebo státní podnik).

40

Jaké přílohy jsou relevantní pro partnery projektu?

Veškeré informace k požadovaným přílohám jsou uvedeny v tabulce v kap. 18.10 Pravidel pro žadatele a příjemce – specifická část. Zde je uvedeno, zda je příloha povinná, případně pro jaký subjekt, v jakém jazyce je nutné ji doložit, či zda je k dispozici vzor apod.

39

Je nutné v žádosti o podporu uvést průnik aktivit projektu dle Národní RIS3 strategie nebo je možné využít i průniky definované krajskou přílohou/přílohami?

Dle textu výzvy: je nutné definovat soulad s min. 1 klíčovým odvětvím aplikací/aplikačním tématem Národní RIS3 strategie či příslušné krajské přílohy (musí se jednat o krajskou přílohu relevantní vzhledem k místu realizace projektu) a zároveň min. 1 generické znalostní domény relevantní pro dané odvětví aplikací/aplikační téma (s. 8 a 9 výzvy DMS).
Tzn., musí být identifikován průnik min. 1 odvětví aplikací/aplikačního tématu (ať už z Národní strategie nebo krajské přílohy) s relevantní generickou znalostní doménou. Při zpracování problematiky souladu s RIS3 strategií doporučujeme prostudovat Přílohu č. 3 výzev.

38

Je možné uznat pravidelně se opakující workshopy do indikátoru 5 10 17 Počet uspořádaných jednorázových akcí, pokud by byly tematicky uzpůsobené?

Je třeba respektovat parametry indikátoru – je nutné, aby se jednalo o jednorázové akce (nikoli tematicky zaměřené pásmo workshopů).

37

Započítává se do indikátoru 2 15 02 Počet nových produktů modernizujících systémy strategického řízení ve výzkumných organizacích také interní strategie podniků?

Nikoli, indikátor 2 15 02 je relevantní pouze pro výzkumné organizace (viz název indikátoru).
Aktualizovaná strategie/interní dokument podniku či obchodní korporace je dalším povinným výstupem aktivity (ve Studii proveditelnosti bude uveden v tabulce dalších výstupů), do indikátoru se však nezapočítává.

36

Jakým způsobem se napočítá cílová hodnota indikátoru 2 15 02 Počet nových produktů modernizujících systémy strategického řízení ve výzkumných organizacích?

Hodnota indikátoru může být i vyšší než 1, záleží na nastavení partnerství (zúčastněné subjekty a jejich charakter). Způsob nastavení cílové hodnoty indikátoru popisuje žadatel v žádosti o podporu nebo ve Studii proveditelnosti. Je možné vykázat jeden dokument (pokud se např. bude jednat o více fakult jednoho žadatele), nebo vykázat dokumentů více (pokud např. každá fakulta má vlastní strategický dokument, který bude upravovat).

35

Musí být strategický dokument vykazovaný v indikátoru 2 15 02 Počet nových produktů modernizujících systémy strategického řízení ve výzkumných organizacích schválený, popř. kým?

Dokument musí být schválený a účinný (viz definice daného indikátoru v příloze č. 1 výzev). Projednání a schválení zajišťuje relevantní orgán (dle typu dokumentu/interního nastavení organizace).

34

Vztahuje se udržitelnost projektu i na počet pracovních míst?

Udržitelnost ve výzvě se vztahuje pouze na pořízenou infrastrukturu a zachování účelu dotace.
V rámci Studie proveditelnosti nicméně žadatel popíše očekávanou věcnou udržitelnost projektu (očekávané výsledky a výstupy, rozvoj týmu apod.), toto bude předmětem hodnocení, zároveň pokud by v době udržitelnosti došlo k výraznému odklonu od deklarovaných hodnot, může toto být předmětem kontroly ze strany ŘO (kontrola, zda stále dochází k plnění/udržení účelu dotace). Sankce pro udržení konkrétního počtu FTE/pracovních míst v době udržitelnosti nastaveny nejsou.

33

Jakým způsobem nastavit cílovou hodnotu indikátorů CO24/2 04 00 (Počet nových výzkumných pracovníků v podporovaných subjektech) a CO25/2 05 00 (Počet výzkumníků, kteří pracují v modernizovaných výzkumných infrastrukturách)?

Způsob nápočtu jednotlivých indikátorů, resp. vykazování indikátorů v době realizace projektu je detailně uveden (vč. příkladů) v tabulce Vykazování indikátorů CO 24 a CO 25 vzor uvedené na http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/prehled-vzoru-prilohy-monitorovacich-zprav. Indikátor CO24/2 04 00: započte se úvazek daného pracovníka/pracovníků přepočtený na FTE, přičemž počítá se vždy pouze 1. rok od nástupu daného pracovníka. Cílovou hodnotou indikátoru je součet FTE za jednotlivé pracovníky. Hodnota za FTE daného pracovníka je automaticky rovnou započtena rovněž do indikátoru CO25 (je-li tento indikátor relevantní). Indikátor CO25/2 05 00: Kumulativní indikátor, cílovou hodnotou je součet FTE všech pracovníků za jednotlivé roky realizace projektu (např. 1 pracovník, pracuje v projektu 3 roky, FTE/rok 1,0  cílová hodnota tohoto pracovníka je 3x1,0 = 3 FTE).

32

Je u indikátoru CO 25/2 05 00 Počet výzkumných pracovníků, kteří pracují v modernizovaných výzkumných infrastrukturách, vazba na aktivitu h) Vznik nebo rozvoj společných výzkumných pracovišť?

Indikátor je povinný k výběru (povinný k naplnění) pouze v případě, že v projektu dochází k realizaci aktivity h) Vznik nebo rozvoj společných výzkumných pracovišť (viz Příloha č. 1 výzev Indikátory). Jedná se o pracovníky, kteří budou na vybudované/rozšířené infrastruktuře pracovat (tj. pokud v rámci projektu nedochází k naplnění podstaty aktivity, pořízení infrastrukturního vybavení, není daný indikátor relevantní).

31

Co je předmětem vykazování v indikátoru CO 24/2 04 00 Počet nových výzkumných pracovníků v podporovaných subjektech a jak jej chápat?

Jedná se o povinný indikátor (povinně k výběru i naplnění). Do indikátoru budou započtena všechna nová pracovní místa obsazená výzkumnými pracovníky (přepočtená na FTE), která vznikla v důsledku přímé realizace projektu. Tj. reálně dochází k navýšení výzkumné kapacity dané organizace.
V rámci výzvy není stanoven limit pro výši FTE těchto pozic (může se např. jednat i o navýšení stávajícího úvazku výzkumnému pracovníkovi).
Definice výzkumného pracovníka viz: Národní číselník indikátorů, Přehled EFRR indikátorů OP VVV (http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/indikatorova-soustava-dle-narodniho-ciselniku-indikatoru-nci).

30

Může v době udržitelnosti proběhnout transfer technologií?

Transfer technologií nelze financovat z prostředků projektu, v době udržitelnosti (tj. mimo období financování projektu) je transfer možné realizovat. V této souvislosti nicméně stále platí pravidlo, že po dobu udržitelnosti je nutné zachovat majetek/vybavení (vč. duševního vlastnictví) pořízený z finančních prostředků projektu.

29

Jak bude hodnoceno financování v době udržitelnosti? Jsou zde nějaká omezení?

Součástí věcného hodnocení je kritérium zaměřené na posouzení udržitelnosti projektu. Toto kritérium mj. posuzuje rovněž finanční udržitelnost projektů.
Žadatel v rámci Studie proveditelnosti uvede plán nákladů a výnosů – tento musí být v souladu s celkovou koncepcí a zaměřením projektu (např. pokud bude projekt v době realizace orientován na zpracování žádostí o grant, měl by zůstat konzistentní i v době udržitelnosti, tj. hlavním zdrojem příjmů by byly prostředky získané z grantových titulů).
V době udržitelnosti je možné vykazovat rovněž příjmy např. z pronájmu nebo smluvního výzkumu –po celou dobu udržitelnosti projektů ovšem platí 20% limit hospodářských činností.

28

Platí i ve výzvách DMS a DMS pro ITI v době udržitelnosti pravidlo limitu 20 % pro hospodářské činnosti?

Pravidla vztahující se k problematice hospodářských činností, vč. limitu 20 % platí i pro výzvy DMS a DMS pro ITI. Více informací viz Metodika vykazování hospodářských činností (http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/analyza-verejne-podpory-op-vvv).

27

Mohou být v době udržitelnosti projektu mezi partnery vztahy na komerční úrovni?

V době udržitelnosti musí být dle podmínek výzvy zachován účel dotace. Musí být tedy rovněž zachován koncept partnerství mezi subjekty, tak jak byl vybudován/sestaven v průběhu realizace projektu (jedná se o jeden z hlavních cílů výzvy).

26

Je nějaký doporučený výčet subjektů, v nichž může být členství v rámci aktivity k) Členství v odborných organizacích/platformách/konsorciích uplatněno?

Výzva nestanovuje žádný pevný seznam organizací, platforem nebo konsorcií. Podmínkou je věcná návaznost na odborné aktivity projektu. V rámci této aktivity budou hrazeny členské poplatky.

25

Je možné pořízené vybavení pronajímat podniku? Je tento nájem příjmem projektu?

Předpokladem je, že podnik/obchodní korporace je partnerem projektu. Pro projektové partnerství platí pravidlo, že mezi partnery není dovoleno suplovat dodavatelské vztahy. Nebude se tedy určitě jednat o komerční pronájem, tzn., že se nejedná ani o příjem projektu.
Využití vybavení v rámci společně realizovaného výzkumu musí být ošetřeno v partnerské smlouvě, zapojení partnera bude popsáno rovněž ve Studii proveditelnosti (definice společného výzkumného záměru, účast jednotlivých subjektů, očekávané výsledky a výstupy, vazba na náklady apod.).

24

Je možné v rámci aktivity h) Vznik nebo rozvoj společných výzkumných pracovišť, včetně pořízení infrastruktury použít vlastní majetek?

Výzva neumožňuje využití věcných příspěvků (viz kap. 8.7.3 Pravidel pro žadatele a příjemce – specifická část).
Aktivita h) je relevantní pouze v případě pořízení investic nebo odpisování investic v rámci projektu.
Žadatel v rámci Studie proveditelnosti uvádí stávající stav svého pracoviště/výzkumného centra, potřebnost nákupu vybavení vzhledem k současnému stavu vybavení je poté součástí věcného hodnocení.

23

Musí být v rámci Aktivity h) Vznik nebo rozvoj společných výzkumných pracovišť, včetně pořízení infrastruktury vytvořeno pouze 1 společné pracoviště?

V případě, že do projektu vstupuje více subjektů, je možné společné pracoviště zřídit u více subjektů (např. reálně dojde prostřednictvím pořízení několika přístrojů k rozvoji laboratoře jak žadatele, tak rovněž partnera). Hodnota indikátoru navázaného na tuto aktivitu (indikátor 2 41 01) tedy může být větší než 1.
V této souvislosti pouze upozorňujeme, že náklady na tuto aktivitu jsou způsobilé pouze pro výzkumné organizace.

22

Je v rámci aktivity h) Vznik nebo rozvoj společných výzkumných pracovišť, včetně pořízení infrastruktury, umožněn pronájem infrastruktury?

Obecně ano, nicméně náklady na pronájem je v rámci rozpočtu i Studie proveditelnosti nutné řádně zdůvodnit a uvést potřebnost a efektivnost právě tohoto řešení v kontextu plánovaného výzkumu a jeho výstupů/výsledků/cílů.

21

Mohou být do odborného týmu projektu zařazeni i pracovníci, kteří nemají H-index (např. osoby z aplikační sféry)?

H-index je doplňující informace, relevantní zejména pro výzkumné pracovníky. Do projektu je samozřejmě možné zařadit rovněž osoby z aplikační sféry, v tomto případě bude místo H-indexu uveden přínos daného pracovníka pro projekt, jeho zkušenosti a kvalifikace.
Vyhodnocení kvality odborného týmu je komplexní kritérium a je posuzováno v rámci věcného hodnocení s ohledem na zaměření projektu.

20

Musí být mezi jednotlivými výzkumnými záměry projektu v rámci aktivity d) Spolupráce v rámci realizace společných výzkumných aktivit/záměrů synergie?

Projekt jako celek by měl spadat do jedné oborové skupiny (žadatel tuto skupinu, resp. hlavní obor zadává do ISKP 14+ a také do Studie proveditelnosti). Samozřejmě v rámci projektu mohou být ještě další výzkumné záměry s doplňujícími, tzv. vedlejšími obory. Celkově by projekt měl mít jeden hlavní zastřešující obor, přičemž jednotlivé výzkumné záměry se mohou odlišovat svým vedlejším oborem.
Rámcově by tedy projekt měl být zpracován na úrovni jednoho hlavního oboru.

19

Kdo bude posuzovat úroveň TRL v případě realizace aktivity d) Spolupráce v rámci realizace společných výzkumných aktivit/záměrů?

Úroveň TRL bude předmětem posouzení v rámci věcného hodnocení (posouzení zajišťuje zahraniční expert a 2 externí hodnotitelé – odborníci z oboru). Obecně je možné říci, že je možné maximálně realizovat laboratorní testování. V případě SW lze provádět ověřování, ale již ne produkční ověřování (tzn., musí se jednat o obecné ověření teorie, nikoli reálné produkční nasazení, testování zátěže nebo odolnosti konkrétního produktu).

18

Jaké jsou očekávané výsledky a výstupy aktivity g) Příprava společně zpracovaných mezinárodních projektových žádostí souvisejících s aktivitami a zaměřením projektu? Jaký indikátor/jaké indikátory se na tuto aktivitu váže/váží a je povinné jeho/jejich naplnění?

Minimálním očekávaným výstupem aktivity je potvrzení o podání žádosti v době realizace projektu. Tzn., toto potvrzení je nutné doložit vždy.
Aktivita je dále volně navázána také na indikátor 2 03 12 Počet účastí podpořených výzkumných týmů v realizovaných programech mezinárodní spolupráce. Indikátor je nepovinný k výběru, v případě výběru je ale nutné jej naplnit. Zde se ovšem jedná již o účasti v zahraničních projektech spolupráce, u nichž bylo schváleno financování. Žadatelé indikátor zvolit mohou, ale nemusejí.

17

Může žadatel/příjemce projektu figurovat jako partner mezinárodní přihlášky podané v rámci aktivity g) Příprava společně zpracovaných mezinárodních projektových žádostí souvisejících s aktivitami a zaměřením projektu, nebo je nutné, aby na přihlášce figurovalo vždy celé konsorcium partnerů (univerzita a podnik)?

V rámci dokladování naplnění cílů této aktivity bude zásadní prokázat vazbu na společnou výzkumnou činnost, která je projektem realizována. Pokud bude tato vazba jednoznačně prokázána, lze být:
- žadatelem
- partnerem v konsorciu
- nemusí se vždy účastnit všechny subjekty partnerství projektu výzvy DMS
-
Z hlediska této aktivity je nicméně nutné rozlišovat způsobilost nákladů – náklady na danou aktivitu jsou např. pro subjekty dle GBER nezpůsobilé.
V případě, že se subjekt žadatele/výzkumné organizace bude ucházet o grant v rámci nějaké jiné skupiny (přičemž podmínka návaznosti na výzkum projektu musí být dodržena i v tomto případě), bude tomuto spolužadateli hrazena poměrná část prostředků, kterou tento subjekt věnoval přípravě žádosti.

16

Projektová žádost vypracovaná v rámci aktivity g) Příprava společně zpracovaných mezinárodních projektových žádostí souvisejících s aktivitami a zaměřením projektu musí být předložena v době realizace projektu?

Ano, jedná se o minimální očekávaný výstup pro naplnění cílů dané aktivity.

15

Je možné v rámci aktivity g) Příprava společně zpracovaných mezinárodních projektových žádostí souvisejících s aktivitami a zaměřením projektu nechat zpracovat některé části realizace aktivity expertem s prokazatelnými zkušenostmi s psaním žádostí formou outsourcingu?

Toto je možné – v rámci vyloučených aktivity výzvy je uvedeno, že nelze zadat realizaci podporované aktivity jako celku dalšímu subjektu. Outsourcing nějaké dílčí části aktivity (např. pomoc při formálním zpracování žádosti, přičemž věcný obsah žádosti bude zpracován žadatelem) je možný. Dalším příkladem je zajištění výběrových řízení pro nákup přístrojů (typicky se jedná o právní výpomoc). Nejde tedy o outsourcing jako takový, ale o nákup služeb.

14

Jak se liší aktivita f) Aktivity vedoucí k navázání a prohloubení mezioborových partnerství od aktivity b) Vytvoření, realizace, či prohloubení spolupráce v rámci partnerství výzkumných organizací s aplikační sférou?

Nastavení aktivit výzvy reaguje na vymezení intervencí a cílů OP VVV. Podpora mezioborových partnerství vytváří samostatný bod specifického cíle 2 operačního programu, z tohoto důvodu byla tato činnost podpořena v rámci samostatné aktivity výzev. Důraz na mezioborovost spolupráce je kladen rovněž v rámci hodnoticích kritérií, kdy hodnocení případné mezioborovosti projektu je věnováno samostatné hodnoticí kritérium.
Věcná náplň obou aktivit je totožná, v aktivitě f) dochází k rozšíření partnerství i na subjekty s různými obory.

13

Jsou v rámci výzev DMS a DMS pro ITI nějak upraveny limity pro výši úvazku?

Limity výše úvazků v rámci výzev DMS a DMS pro ITI jsou uvedeny v Pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část, kap. 8.7.2 (s. 38). Platí zde pravidlo, že osoba, jejíž financování je alespoň částečně hrazeno z OP VVV, může u všech subjektů zapojených do realizace projektu odpracovat v každém kalendářním měsíci max. počet hodin rovnající se 1,0 fondu pracovní doby daného měsíce. Výjimka až do výše max. 1,2násobku fondu pracovní doby může být udělena pouze ve výjimečných a řádně odůvodněných případech a pouze pro vybrané členy odborného týmu.

12

Je možné v rámci aktivity l) Zapojení zástupců aplikační sféry do výuky, včetně odborného vedení studentských prací, zaměstnat pracovníka partnera i na výzkumnou činnost?

Uzavřením pracovně-právního vztahu se daná osoba stává zaměstnancem žadatele se všemi navazujícími dopady – např. veškeré výsledky a výstupy výzkumu náleží žadateli. Pracovník je standardním členem odborného týmu žadatele.

11

Aktivita c) Příprava a vznik strategie dlouhodobé spolupráce výzkumných organizací se subjekty z aplikační sféry: Je možné se v projektu zaměřit na spolupráci s jedním podnikem a zaměřit i strategii na tento jeden podnik?

Ne, toto nelze - jednalo by se o vytvoření konkrétní strategie spolupráce s 1 podnikem a nikoli o vytvoření obecné strategie spolupráce s aplikační sférou (jako celkem). Strategický dokument nepopisuje jeden podnik, ale např. určité typy podniků.
Musí se tedy jednat o dokument, který ošetřuje spolupráci s celou sférou, nikoli s jedním konkrétním subjektem.

10

Je povinné, aby všichni partneři (s finanční účastí/bez finanční účasti) v rámci aktivity c) aktualizovali své vnitřní dokumenty, i když na tuto činnost neobdrží finanční prostředky?

Ano – náplň aktivity c), včetně požadavků na její naplnění pro jednotlivé zapojené subjekty je uvedena v Pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část (str. 15) nebo také ve Studii proveditelnosti.
Na straně partnerů - subjektů z aplikační sféry, je očekáváno vytvoření nebo aktualizace interní strategie na úrovni interních směrnic pro spolupráci s výzkumnou sférou. Výzva je zaměřena na podporu vytvoření a prohloubení dlouhodobé výzkumné spolupráce mezi sektory, ukotvení konkrétní formy spolupráce u všech zapojených subjektů je tedy z pohledu úspěšného naplnění cílů projektu, potažmo výzvy podstatné. Nastavení čl. 25 GBERu ovšem neumožňuje věnovat finanční prostředky na jiné než výzkumné činnosti. Náklady na tuto aktivitu jsou tedy pro subjekty zapojené dle GBER nezpůsobilé.

9

Aktivita c) Příprava a vznik strategie dlouhodobé spolupráce výzkumných organizací se subjekty z aplikační sféry: Jak postupovat v případě, že do projektu bude zapojeno více subjektů, případně jeden subjekt bude současně zapojen do více projektů?

Dle obecného pravidla OP VVV je nepřípustné dvojí financování totožné činnosti. Žadatel a všichni partneři projektu k této skutečnosti podepisují čestné prohlášení.
Předpokladem nicméně je, že výzkumná organizace má více součástí  strategie může být pro jednotlivé součásti rozdílná vzhledem k zaměření výzkumu a spolupráce. Reálně pak půjde o synergii takových projektů.

8

Je možné mezi výstupy aktivity c) Příprava a vznik strategie dlouhodobé spolupráce výzkumných organizací se subjekty z aplikační sféry zařadit výstupy výzvy Budování expertních kapacit – transfer technologií?

Nelze, nejedná se totiž o obdobné výstupy. Výstupy v rámci výzvy Budování expertních kapacit – transfer technologií (TT) jsou zaměřeny výhradně na TT a s ním spojenou problematiku (finanční toky apod.). Oproti tomu výstupem aktivity c) výzev DMS / DMS pro ITI je spolupráce mezi sektory v širším smyslu (ne jen problematika TT). Příprava/aktualizace strategií či relevantních interních dokumentů, které budou vykázány jakožto výstupy aktivity c), musí problematiku spolupráce výzkumného a aplikačního sektoru řešit komplexně a souhrnně i z hlediska dlouhodobého horizontu.

7

V rámci zapojení zástupců aplikační sféry do výuky/vedení studentských prací (aktivita l), se vždy musí jednat o partnera projektu, nebo je možné tuto aktivitu realizovat prostřednictvím zapojení zástupce, s nímž (subjektem aplikační sféry) byla spolupráce navázána až v průběhu realizace projektu?

Pro realizaci aktivity l) Zapojení zástupců aplikační sféry do výuky, vč. odborného vedení studentských prací definuje výzva a Pravidla pro žadatele a příjemce – specifická část pouze tu podmínku, že zaměstnavatelem může být pouze výzkumná organizace. Aktivita tak může být naplněna rovněž prostřednictvím zástupce aplikační sféry, s nímž (s jehož subjektem) byla spolupráce navázána až v průběhu realizace projektu (bylo např. uzavřeno Memorandum of Understanding apod.)

6

Jaké je možné zapojení partnera do výukového procesu, vč. způsobilosti souvisejících výdajů?

Náplň aktivity l) Zapojení zástupců aplikační sféry do výuky, vč. odborného vedení studentských prací je detailně popsána v Pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část (str. 20) a také ve Studii proveditelnosti.Zaměstnavatelem pracovníka, který bude výuku/vedení realizovat musí být vždy výzkumná organizace.Výuka/vedení práce budou tedy reálně prováděny pracovníkem (osobou z aplikační sféry), která bude zaměstnána poskytovatelem výuky.

5

Účetní závěrku zahraničních subjektů je nutné dodat dle českých standardů nebo je možné doložit i závěrku dle mezinárodních standardů?

V případě, že se bude jednat o zahraniční subjekt, je možné doložit účetní závěrku dle mezinárodních účetních standardů. Pro české subjekty platí doložení dle české legislativy.

4

Které aktivity je možné realizovat zahraničním partnerem, aby bylo možné tyto aktivity zahraničnímu partnerovi financovat?

V pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část je na str. 13 uvedeno, které aktivity lze financovat zahraničním partnerům.
Pro zahraniční partnery (výzkumné organizace) je možné za způsobilé považovat výdaje spojené s těmito aktivitami:
- Všechny povinné aktivity kromě řízení projektu (b, c, d)
- Všechny povinně volitelné aktivity (e, f, g)
- Volitelné aktivity: i, l (přičemž výuku je nutné realizovat pouze na území ČR)
V případě zahraničního partnera obchodní korporace platí stejná pravidla jako pro subjekty zapojené do projektu v rámci varianty B (tj. dle Nařízení Komise EU č. 651/2014, GBER).

3

Je možné, aby byla obchodní korporace ať už jako povinný partner nebo nepovinný partner zařazena do projektu jako partner bez finančního příspěvku, nikoli s finančním příspěvkem, jak umožňují pravidla výzvy?

Ano, v rámci výzev 02_16_026 a 02_17_049 jsou umožněny oba typy partnerství. Žadatel v žádosti o podporu jasně vyznačí, zda se jedná o partnera s finanční účastí/příspěvkem nebo bez finanční účasti/příspěvku. Způsob zapojení partnera bude dále popsán v rámci Studie proveditelnosti.

2

Bude získání ocenění „HR Award“ zohledněno při poskytování finanční podpory na vědeckovýzkumné činnosti?

Technologická agentura ČR avizovala, že plánuje bonifikovat držitele HR Award ve svých programech, a to pilotně v prvních výzvách programu ZÉTA. Zástupci Evropské komise zveřejnili informaci o možném zohlednění ocenění „HR Award“ v 9. rámcovém programu EU pro výzkum a inovace. Současně Řídicí orgán OP VVV uvažuje o zohlednění ocenění „HR Award“ při hodnocení budoucích výzev.

1

Žadatel – velký podnik z oblasti průmyslu, by chtěl vyvinout inovativní zařízení, které likviduje plasty. Spolupracuje s vysokou školou. Chtěl by získat dotaci z OP Výzkum, vývoj a vzdělávání. Je podpořitelný tento druh projektu? Případně z jaké výzvy?

V rámci OP VVV je plánována výzva „Dlouhodobá mezisektorová spolupráce“, kde v rámci projektu může dojít k zapojení komerčního subjektu (podniku/obchodní korporace). Cílem výzvy je rozvoj spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou. Nicméně oprávněnými žadateli v dané výzvě mohou být vždy pouze Subjekty splňující definici organizace pro výzkum a šíření znalostí dle Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01). Se zapojením komerčních subjektů je počítáno na úrovni partnerství. Podnik tedy může být partnerem, nikoliv žadatelem o dotaci.
Vyhlášení výzvy je plánováno na duben 2017, kdy budou zveřejněny další informace . Co se týká projektů, kde jsou žadatelem podniky, doporučujeme webové stránky Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (MPO) - http://www.oppik.cz/.