Výzva č. 02_16_016 - ERDF výzva pro vysoké školy

U výzvy č. 02_16_016 je v kap. 15 SPpŽP (části pro výzvu ERDF pro vysoké školy) uvedeno: „V případě investiční podpory na pořízení vzdělávací infrastruktury pro výkon nehospodářských činností v odst. 19 Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01, dále jen „Rámec“), bude podpora poskytnuta mimo režim veřejné podpory zcela, pokud bude tato infrastruktura využívána výlučně pro nehospodářskou činnost nebo bude její využití pro hospodářskou činnost čistě vedlejší povahy (tj. bude se jednat o  takovou činnost, která přímo souvisí s provozem vzdělávací infrastruktury a je pro její provoz nezbytná či je neoddělitelně spojena s jejím hlavním nehospodářským využitím a je omezena co do rozsahu). Tato podmínka bude splněna v případě, že pro hospodářské činnosti budou využívány naprosto stejné vstupy (např. materiál, zařízení, pracovní síla a fixní kapitál) jako u nehospodářských činností a kapacita přidělená každý rok na tyto hospodářské činnosti nepřesáhne 20 % celkové roční kapacity podpořené infrastruktury.“

Z výše uvedeného vyplývá, že podpora poskytnutá mimo režim veřejné podpory není automatická, ale je podmíněna splněním podmínek uvedených v kapitole 15 SPpŽP. ŘO OP VVV je, s ohledem na požadavky vyplývající ze zjištění Auditního orgánu Ministerstva financí a požadavky Evropské komise, povinen ověřit plnění podmínek uvedených v kapitole 15 SPpŽP (části pro výzvu ERDF pro vysoké školy). ŘO OP VVV je povinen ověřit, zda je podpora projektu poskytována v souladu s pravidly veřejné podpory, tj. zda je infrastruktura podpořená mimo režim veřejné podpory využívána výlučně pro nehospodářskou činnost, příp. je její využití pro hospodářskou činnost čistě vedlejší povahy.

Povinnost předložit na vyzvání podklady prokazující soulad s pravidly veřejné podpory vyplývá z bodu 19. Veřejná podpora Rozhodnutí o poskytnutí dotace: „Příjemce je povinen Poskytovateli dotace poskytnout data nezbytná k prokázání zajištění souladu s pravidly veřejné podpory.“ Podrobnější postup pro vykazování hospodářských činností nalezne příjemce podpory v Metodice vykazování hospodářských činností z hlediska veřejné podpory v rámci OP VVV (dále jen „Metodika“). Ačkoliv je v Metodice uveden ve vztahu k vedlejšímu hospodářskému využití podpořené infrastruktury pouze bod 20 Rámce, platí stejné podmínky rovněž pro podpořenou vzdělávací infrastrukturu (dle odst. 207 Sdělení), a to s ohledem na identické kvalitativní a kvantitativní požadavky definované oběma předpisy.

Naskenovaný doklad postačí, originál musí mít příjemce pro případnou kontrolu na místě u sebe.

Obě varianty jsou dle pravidel přípustné a je zcela v gesci příjemce, který typ výkazu si zvolí.

Bohužel, čestná prohlášení nelze dle platné metodiky považovat za dostatečný podklad o úhradě mezd.

ŘO je znám argument, že částky na výpisech z účtů zahrnují i jiné složky mezd a platů, než je alikvotní část hrazená z prostředků dotace.

Příkaz k úhradě mezd není dostačující, musí být doložena samotná úhrada mezd.

Aktuálně existují dvě možnosti: výpis z účtu s úhradou dané mzdy nebo sjetina z účetního systému, kde budou data o úhradě, tzn. bankovní účet, datum úhrady, částka.

Obecně lze říci, že pokud materiály/dokumenty, které spadají mezi nepovinné nástroje publicity a které budou použity pro informování veřejnosti nebo cílové skupiny o podpořeném projektu nebo jeho části, bude na nástroji povinně použit znak EU, odkaz na EU a ESI fondy (souhrnně) a program. Tyto informace mohou být již součástí loga EU. V rámci loga EU je možné použít i zkrácené názvy programů.
Interní dokumentace příjemce (např. smlouvy, faktury nebo veřejné zakázky) neslouží k informování veřejnosti nebo konkrétní cílové skupiny o podpořeném projektu, proto nemusí být opatřena povinnými prvky publicity. Co se týká inzerátu, pokud jeho cílem není informování veřejnosti nebo cílové skupiny o projektu (zde zaměstnanec cílovou skupinou není), prvky povinné publicity nejsou vyžadovány.

Dané rozhodnutí je zcela v gesci příjemce dotace.

Pracovní smlouvy a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr nebo její přílohy musí dle obecných pravidel obsahovat:
– identifikaci projektu, do kterého je pracovník zapojen;

– popis pracovní činnosti (tj. náplň práce) relevantní pro projekt, včetně rozlišení, zda se jedná o hospodářskou nebo nehospodářskou činnost;
– rozsah činnosti, tzn. úvazek či počet hodin za časovou jednotku (měsíc, rok, apod.) s uvedením adekvátního poměru pro projekt;
– údaj o mzdě nebo platu (zpravidla platový výměr) s uvedením adekvátního poměru mzdy/platu na projekt.
Pokud bude projekt a úvazek daného pracovníka na projektu specifikován v příloze pracovní smlouvy, je požadavek výše naplněn.

Zahraniční experty lze pozvat i na Smlouvu nepojmenovanou dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Hodnocení komise je závazné.

Osoby mají být sledovány jen tehdy, když se student sám přihlásí, indikátor však nemá cílovou hodnotu. Je nutné jej sledovat, ale není nutné jej naplnit. (Pokud bude výsledná hodnota 0 studentů, je to také v pořádku).

Vzor ze strany žadatele upravit nelze.

Pravidla pro žadatele a příjemce – specifická část jsou aktualizována a uvedena v soulad s Pravidly pro žadatele a příjemce – obecná část. V případě zjištění nesouladu těchto pravidel, kontaktujte ŘO.

V případě Pravidel pro žadatele a příjemce – specifická část další změny, než je aktualizace nyní před vydáním právního aktu, nepředpokládáme. V právním aktu bude uvedena verze dokumentu, která bude pro příjemce závazná.

Nelze předjímat, kolik bude vydáno metodických dopisů, než vyjde nová verze obecné části pravidel. Metodické dopisy jsou vydávány dle potřeby. Metodické dopisy platné ke dni vydání právního aktu budou vždy zapracovány v právním aktu. Další metodické dopisy pro příjemce neplatí, dokud nejsou zapracovány do právního aktu. K tomu může dojít jedině na základě žádosti o podstatnou změnu ze strany příjemce. Příjemce dotace se tedy řídí pouze tím, co je uvedeno v právním aktu, resp. v dodatcích k právnímu aktu.

Plnou moc k podepisování dokumentů by měla dostat další osoba, nelze kvůli několikatýdenní dovolené prodlužovat termíny pro doložení požadovaných dokumentů. Vždy by měla být zajištěna zastupitelnost.

V obecných pravidlech je zpravidla 5 dnů na vypořádání připomínek.

Je buď nutné práci rozplánovat, aby se vše stihlo, nebo je možné podat žádost o změnu a změnit harmonogram předkládání ZoR/ŽoP.

Ano, u podstatných změn před vydáním právního aktu je výjimka a lze uznat zpětnou způsobilost (více viz Pravidla pro žadatele a příjemce – obecná část, str. 91).

Žádost o změnu podepisuje statutární zástupce, případně ten, komu byla k tomuto úkonu přidělena plná moc, která je nahrána v MS2014+, tzn. osoba s rolí signatáře.

Změny nad rámec závěrů hodnoticí komise musí být vždy řešeny přes změnové řízení.

V obecné rovině platí, že pokud hodnoticí komise rozhodla, že jsou aktivity realizovatelné i s krácením mzdových výdajů, je nutné aktivitu realizovat. Pokud byl nedoporučen k financování ERDF projekt, byla v rámci hodnocení řešena návaznost i na ESF projekt, aby bylo možné jej realizovat. Pokud vyloženě změna aktivit nevyplývá ze zápisu hodnoticí komise, jedná se o podstatnou změnu, která musí být řádně odůvodněna.

Aktivitu je nutné naplnit i s kráceným rozpočtem. Dle PpŽP – obecná část – kap. 5.5 je hodnocení komise závazné a splnění všech požadavků hodnoticí komise žadatelem je nezbytnou podmínkou pro vydání právního aktu.

Ano, 2 mil. Kč příjemce uhradí z vlastních zdrojů a k tomu také 5 % spolufinancování z 8 mil. Kč.

Ano, hodnoticí komise posoudila proveditelnost a stanovila, že i s daným krácením je projekt realizovatelný.

HK posuzovala v 2. kroku proveditelnost, tzn., že za daných podmínek (i po krácení) by měl být projekt realizovatelný v podobě po hodnocení HK. Pokud se domníváte, že projekt za daných podmínek realizovatelný není, je zde možnost podat důkladně zdůvodněnou žádost o podstatnou změnu, která by opodstatňovala nerealizování dané KA. Položky, které byly kráceny HK, nelze navýšit. Dofinancování z vlastních zdrojů je možné. Uvedené dofinancování však nelze uvádět jako spolufinancování projektu.

Jedná se o podstatnou změnu projektu, v návaznosti na nutnost měnit přílohu Harmonogram aktivit. Záleží na žadateli, kdy chce danou změnu předložit, dle důležitosti a časového dopadu. Podstatnou změnu nelze provést se zpětnou účinností (vyjma změn spadajících do období před vydáním právního aktu a změn, jejichž příčinu nemohl příjemce ovlivnit). Provádění podstatných změn před vydáním právního aktu pochopitelně proces vydání právního aktu prodlužuje.

Veškeré dokumenty musí být uvedeny do souladu s harmonogramem projektu.

Pokud dochází k posunutí zahájení fyzické realizace projektu a tím dochází k posunu v harmonogramu projektu při zachování délky realizace, rozpočet nad rámec požadavků hodnoticí komise krácen být nemusí. V období před vydáním právního aktu je posun celé doby realizace projektu v čase nepodstatnou změnou. V IS KP14+ uvede žadatel skutečné datum zahájení a ukončení fyzické realizace projektu, doloží upravené podklady a o posunu v realizaci bude informovat poskytovatele v průvodním dopise.

Obecně platí, že pokud dojde ke krácení doby realizace projektu, musí dojít k adekvátnímu krácení rozpočtu.

Nepřímé náklady jsou určeny na způsobilé výdaje projektu. I přes to, že není nutné dokládat dané výdaje k administrativní kontrole, je nutné postupovat v souladu s požadavky výzvy a OP VVV a hradit pouze způsobilé výdaje. Dané výdaje mohou být kontrolovány v rámci běžné činnosti jiných orgánů státní správy.

Nepřímé náklady jsou svou povahou neinvestiční.

Tuto změnu lze provést jak před, tak i po vydání právního aktu. Záleží, kdy plánuje žadatel/příjemce výdaje na základě změny realizovat. Bude se každopádně vždy jednat o podstatnou změnu projektu s dopadem do právního aktu.

Na soupiskách účetních dokladů se vykazují vždy 100 % částky, rozpad financování probíhá následně v systému. Požadavek na zálohovou platbu je rovněž uváděn ve 100 %, ŘO odesílá pouze 95 % požadované částky, tzn. částku bez spolufinancování.

Pravidla toto konkrétně nespecifikují, prakticky však musí mít příjemce na bankovním účtu vlastní prostředky na spolufinancování. Ze strany ŘO bude na každý výdaj zasláno 95 %, tzn., že 5 % si příjemce spolufinancuje z vlastních zdrojů. V rámci administrativního ověření lze ověřit zůstatek na účtu ve vztahu k zůstatku poskytnutých záloh a spolufinancování.

Věcný příspěvek bude vyúčtován na konci realizace projektu.

Spolufinancování představuje míru zapojení příjemců dotace do financování projektu, u veřejných vysokých škol se jedná o 5 %. Zároveň platí, že je nutno spolufinancovat 5 % investiční výdaje a 5 % také neinvestiční výdaje. Spolufinancování investičních a spolufinancování neinvestičních prostředků upravují Pravidla pro žadatele a příjemce – obecná část, str. 118. Věcný příspěvek je obvykle forma investičního spolufinancování projektu. Výše věcného příspěvku nesmí přesahovat výši 5 % investičních prostředků uvedených v rozpočtu.

V rámci 4 výzev pro VŠ je povolena zpětná způsobilost výdajů. Způsobilost výdajů není omezena datem vydání právního aktu. Způsobilé jsou všechny výdaje s projektem související od data zahájení fyzické realizace, od data zahájení projektu do data zahájení fyzické realizace jsou však způsobilé pouze přípravné práce.

Celková částka by před vydáním právního aktu měla 100% odpovídat celkovým způsobilým výdajům (dále CZV) projektu. Nedočerpání v tuto chvíli jistě plánováno není. Automatika v systému IS KP14+ však již nenutí k tomu, aby částky nutně odpovídaly CZV. Toho by mělo být využito až v rámci realizace projektu, abychom měli opravdu reálné finanční plány.

Princip ex-ante v tomto případě porušen nebude, 5 % je spolufinancování příjemce. V systému dochází k automatickému rozpadu na zdroje financování.

Finanční plán lze aktualizovat v řádku, kde je žádost o platbu plánována nebo aktuálně zaregistrována, nicméně nelze upravovat řádky, kde je žádost o platbu již schválena/proplacena.

Ano, veškeré přílohy by měly být v souladu. Aktualizované přílohy ukládáte v systému ISKP14+ do „Dokumentů“. Upozorňujeme, že původní verze dokumentů musí být z důvodu auditní stopy zachovány. Opravenou přílohu vložte jako novou verzi stávajícího dokumentu nebo vložte nový dokument s doplněním v názvu např. Komentář k rozpočtu – oprava.

Posouzení probíhá za celá období, nikoli za dílčí výdaje, které vznikly do doby přesně 60 % realizace projektu. V rámci vyhodnocení splnění hraničního milníku jsou sečteny všechny výdaje předložené v žádostech o platbu do konce období, pro které je hraniční finanční milník stanoven. Viz. PpŽP – obecná část – kap. 5.2.5.1.2.

Bude-li celkově splněno 80 % vyúčtování za daná období, pak ano. Průběžné finanční milníky se vždy vyhodnocují za 2, resp. 4 po sobě jdoucí období, nikoli za každé monitorovací období zvlášť.

Ano, je nutné vždy dodržet podmínky stanovené výzvou i podmínky obecné, 1. zálohová platba by měla pokrývat plánované vyúčtované pro následující dvě monitorovací období, nicméně je zároveň omezena % daným ve výzvě (50 % či 20 % celkových způsobilých výdajů), které nelze překročit. V dalších obdobích pak platí, že celkový součet záloh poskytnutých nad rámec schváleného vyúčtování nesmí přesáhnout 50 % celkových způsobilých výdajů projektu.

Investice rozprostřít do více ŽoP tak, aby bylo pravidlo dodrženo.
Ve výjimečných případech je možná i ta varianta, že doložené vyúčtování bude vyšší, než výše záloh, které byly projektu zaslány ze strany ŘO. Důrazně doporučujeme v takovém případě upozornit projektového manažera ještě před doložením ZoR/ŽoP. Upozorňujeme, že se nejedná o standardní situaci a že předpokládáme, že v rámci klasické administrace projektu bude příjemce schopen předložit podstatnou změnu finančního plánu projektu, čímž může být docíleno dřívějšího zaslání další zálohové platby. Příjemce může požádat o podstatnou změnu, kterou příjemce požádá buď o zkrácení monitorovacího období a dřívějšího doložení ZoR/ŽoP, nebo o mimořádnou zálohovou platbu.
Upozorňujeme, že v případě tohoto dotazu došlo k úpravě oproti stanovisku sdělenému žadatelům na semináři. Snahou bylo nalézt takové řešení, které by usnadnilo příjemcům naplňování finančních milníků a to zejména u investičních projektů.

Konkrétní výše sankce bude vyčíslena dle právního aktu o poskytnutí/ převodu podpory (dále PA). Vzory PA jsou zveřejněny na webu MŠMT.

Ano, tím bude milník pokrývat 60 % doby realizace projektu.

Vyhodnocení hraničního finančního milníku (PpŽP – obecná část – kap. 5.2.5.1.2) bude provedeno k termínu, kdy je schválena žádost o platbu za poslední sledované období. Období, na které se stanoví hraniční finanční milník, se vypočte takto: začátek období začíná 1. sledovaným obdobím realizace projektu a konec období je určen sledovaným obdobím, které by připadalo na nejbližší průběžný finanční milník (odpovídající cca 60 % doby realizace).  

Dle Pravidel pro žadatele a příjemce – obecná část – kap. 5.2.5.1.1 Průběžným finančním ukazatelem projektu je 80 % kumulativní částky vyúčtování uvedené ve finančním plánu za každá dvě po sobě následující sledovaná období v případě 6měsíčního sledovaného období (resp. 4 po sobě jdoucí sledovaná období v případě, je-li jejich délka stanovena na 3 měsíce). Daná období se nepřekrývají. 1. průběžný finanční milník je tedy stanoven např. za 1. a 2. období, 2. průběžný finanční milník za 3. a 4. období, milník za 2. a 3. období však stanovován není.

Ano. Příjemce je povinen každou změnu realizovat v systému IS KP14+, řádně ji zdůvodnit a vyplnit příslušné obrazovky. Dále je povinen doložit všechny relevantní přílohy, kterých se změna týká (např. změněné přílohy žádosti o podporu, životopisy u excelentních pracovníků, případně další podrobnější komentáře a podklady ke změně).

Jedná se o souhrn úvazků ze všech uzavřených pracovně-právních vztahů u subjektů zapojených do projektu (tzn. u zaměstnavatele a partnera/partnerů).

Budeme ji zpracovávat pro vlastní potřebu a můžeme ji zaslat žadateli po pracovní linii.

Ano, je nutné zapracování do všech dokumentů. Snižování indikátorů musí být velmi dobře odůvodněno. Doporučujeme poslat změnu předem ke konzultaci.

Skutečně odpracované hodiny, soulad na pracovní smlouvu a pracovní náplň, odpracované činnosti, zaúčtování a úhradu.

V případě DPP i DPČ bude úvazek přepočítáván měsíčně, a to ve vazbě na skutečně odpracované hodiny. Tyto hodiny žadatel/příjemce porovná s měsíčním časovým fondem bez svátků.

Finanční plán lze měnit formou změnového řízení. Pokud se budou měnit zároveň finanční milníky či výše investičních a neinvestičních výdajů, bude se jednat o podstatnou změnu s dodatkem, neboť má dopad do právního aktu.

Ano, změna musí být provedena změnovým řízením a lze změnu provést i po vydání právního aktu.

Ano. Je upřesněno v prezentaci.

Ano, pokud je to v souladu s platovými limitem IPSV a hodnotící komise k výši platu neměla žádné výhrady. Navýšení bude nutné provést formou změnového řízení a následně pro prokázání způsobilosti doložit příslušné dokumenty.

Záleží na typu pracovní pozice např. odborní a excelentní pracovníci (výzva č. 18) - jedná se o podstatnou změnu. Ve většině případů se bude jednat o nepodstatné změny. Je nutné se řídit Příručkou pro žadatele a příjemce - obecná část, kap. 7.2 - Změny v projektu. Záleží také na tom, jak se vyjádřila hodnoticí komise. Pokud úvazek již jednou zrušila, nelze jej znovu v projektu vytvářet. Dále úvazek nesmí být navýšen, pokud ho HK již jednou snížila.

Ano, tuto změnu budete muset řešit formou změnového řízení.

Ano, převést finanční prostředky v rámci kapitoly lze, nesmí však být tento přesun v rozporu s krácením hodnoticí komise. Jedná se o nepodstatnou změnu projektu.

Ano, musíte čekat na schválení změny č. 1, pokud se týká stejných obrazovek v IS KP14+. Změny, které spolu souvisí, nelze zpracovávat najednou. Zpráva o realizaci bude zpřístupněna vždy až po schválení změny.

Ne, na dokumentaci k veřejným zakázkám se nevztahují pravidla pro publicitu.

Ne, již není vyžadováno. Naopak dokumenty, které slouží pro informování veřejnosti (školení apod.) je nutné označovat logy a dodržovat publicitu dle pravidel OP VVV.

Pokud žadatel realizuje více projektů v jednom místě z jednoho programu je možné pro všechny tyto projekty umístit pouze jeden plakát o min. velikosti A3 (projekty, kde je povinný plakát). U billboardu a pamětní desky stále zatím platí, že je nutný u každého z realizovaných projektů (jedná se s Evropskou komisí o změně metodiky).

Pokud jsou nějaké nejasnosti ohledně konkrétního SW, tak je možné zaslat dotaz na ŘO OP VVV prostřednictvím interní depeše příslušnému projektovému/finančnímu administrátorovi a zkonzultovat konkrétní věc.

Ano. Je to rovněž ukotveno v Příručce pro žadatele a příjemce – obecná část/specifická část.

U tohoto indikátoru je vždy hodnota 1.

Pokud je SW plánován v ESF výzvě, tak nebude vykazován v ERDF výzvě. Komplementárně to souvisí, ale v ERDF se vykáže pouze nákup HW.

Za překročení stanovené výše monitorovacího indikátoru sankce nejsou. Pokud by došlo ovšem k překročení hodnoty o 25 % - je nutné ze strany žadatele/příjemce ohlásit podstatnou změnu a řádně zdůvodnit toto překročení.

Toto číslo má dopad do podílových indikátorů. ŘO OP VVV doporučuje zohlednit demografické vlivy a popsat do popisu stanovení hodnot/indikátoru. V právním aktu budou stanovena toleranční pásma pro splnění indikátorů. Pokud hodnota nebude nenaplněna, ale zároveň bude v tolerančním pásmu, není ze strany ŘO OP VVV udělena sankce.

Hodnota se nedokládá, pouze vykazuje.

Ano, prakticky se jedná o 1. předloženou žádost o platbu, avšak je uvedena na 2. řádku finančního plánu. Žadatel s těmito výdaji musel počítat v rámci rozpočtu projektu v předložené žádosti o podporu. Nepřímé náklady vykazované formou paušální sazby nejsou předmětem kontroly.

Datum zahájení projektu musí předcházet nebo být rovno datu zahájení fyzické realizace. Nastavení data zahájení projektu je na žadateli. Upozorňujeme, že od data zahájení do data začátku fyzické realizace projektu probíhá v rámci projektu pouze příprava, žadatel nezačíná žádnou klíčovou aktivitu. Až po datu zahájení fyzické realizace projektu mohou začít práce na klíčových aktivitách.

Z pohledu ŘO OP VVV se jedná o výdaje. Výdaje jsou nárokovány v rámci způsobilých výdajů. U věcného příspěvku se jedná o cenu zjištěnou znaleckým posudkem, tedy nemusí odpovídat ani výdajům ani nákladům.

Podmínka vložení věcného příspěvku do závěrečné soupisky dokladů platí obecně, u měsíční mzdy řešitele by toto mělo platit rovněž, tzn. vložení jedním balíkem za X měsíců. U NIV věcných příspěvků to však ověříme.
Proběhlo ověření, kde je možné vložit do projektu jako věcný příspěvek pouze dobrovolnou práci, a to jen v případě výzev financovaných z Evropského sociálního fondu, tedy u výzvy č. 15 a 18. Více hovoří kap. 8.7.3 Příručky pro žadatele a příjemce – obecná část, kde je určeno ocenění a podmínky pro zařazení do povinného spolufinancování žadatele.

V případě spolufinancování formou věcného příspěvku, bude tento příspěvek vložen až v rámci závěrečné soupisky dokladů a žádosti o platbu. Finanční plán bude nastaven standardně jako u jiných výdajů, které příjemce plánuje vyúčtovat až v rámci závěrečné ŽoP. Příjemce předloží v Soupisce dokladů 100 % vyúčtování, ale ŘO vyplácí pouze 95 % zálohové platby, o kterou si příjemce požádal, analogicky jako u všech ostatních výdajů a o zálohovou platbu na daný výdaj, která je vyplacena ve výši odpovídající 95 % požadavku, žádá dvě období před ukončením.

Ano, pozemek je možné užít k dofinancování pouze investiční části projektu. Poměr rozložení IV/NIV je nutné při spolufinancování/věcném příspěvku vždy dodržet. Tato skutečnost vychází z Pravidel pro žadatele a příjemce – obecná část, verze 4.0. Pravidla, kterými se žadatel/příjemce řídí, jsou vždy fixována verzi ke dni vydání právního aktu.

Hodnota věcného příspěvku musí odpovídat ceně v místě a čase obvyklé za dané plnění, dále tato cena musí jít nezávisle posoudit a ověřit. V případě poskytnutí pozemku nebo nemovitosti je hodnota stanovena na základě znaleckého posudku, vyhotoveného soudním znalcem a hodnota věcného příspěvku nesmí překročit limit 10 % celkových způsobilých výdajů. V případě věcných příspěvků ve formě služeb a zboží se hodnota určuje na základě průzkumu trhu nebo znaleckého posudku. Pro doložení je nutné prokázat jak hodnotu, tak vlastnictví daného věcného příspěvku. Blíže upravuje problematiku Příručka pro příjemce a žadatele – obecná část v kap. 8.7.3 Věcný příspěvek/Příručka pro příjemce a žadatele – specifická pravidla rovněž kap. 8.7.3.
Pokud by ocenění ze strany soudního znalce bylo nižší než hodnota plnění v účetnictví, je možné uplatnit částku pouze do výše oceněné soudním znalcem.

V uvedeném příkladu finančního plánu jsou jenom NIV prostředky. Avšak v rámci jednotlivých finančních plánů rozlišuje příjemce poměr IV/NIV v rámci zálohových plateb. První zálohovou platbu zakládá do IS ŘO OP VVV, avšak na základě finančního plánu projektu, který si příjemce vytvořil a ŘO OP VVV odsouhlasil.

Pravidla je nutné dodržet, tedy max. částku zálohové platby, která je stanovena výzvou, tak i celkový součet záloh poskytnutých nad rámec schváleného vyúčtování nesmí přesáhnout 50 % celkových způsobilých výdajů projektu. V případě nedostatečné zálohy je možné požádat o podstatnou změnu, kterou příjemce požádá buď o zkrácení monitorovacího období a dřívějšího doložení ZoR/ŽoP, nebo o mimořádnou zálohovou platbu. V případě žádosti o mimořádnou zálohovou platbu doporučujeme podání co nejdříve po vydání právního aktu. Pokud nebude mít dopad do právního aktu/finančních milníků, jedná se o podstatnou změnu nezakládající změnu právního aktu, pokud bude mít dopad, tak je to podstatná změna zakládající změnu právního aktu.

Prakticky vzato nikoliv. Poslední a předposlední řádek by měly být ve sloupcích týkajících se záloh nulové, protože vždy příjemce dostává předfinancování/zálohovou platbu na další 2 monitorovací období.

Povinnost spolufinancování se vztahuje na celý projekt, respektive na každou žádost o platbu. Vyúčtování je předkládáno ve 100% výši, avšak zálohová platba je zasílána ze strany ŘO OP VVV vždy ve výši 95 % požadované částky.

Obecně se finanční milníky počítají za 2 nebo 4 po sobě jdoucí monitorovací období – u 6měsíčních projektů jsou to 2 monitorovací období/u 3 měsíčních projektů jsou to 4 monitorovací období. Jedno období nevstupuje vícekrát do vypočteného finančního milníku. Může se také stát, že období pro první finanční milník může být více nebo méně než 12 měsíců (když bereme v potaz datum zahájení projektu). Finanční milníky budou stanoveny v právním aktu ze strany ŘO OP VVV, po příjemcích požadujeme důsledné sledování a včasné hlášení případných změn.

Při stanovování sankcí za neplnění milníků bude ŘO OP VVV zohledňovat neočekávané skutečnosti, a tohle může být rovněž jeden z důvodů. U milníků je ovšem vždy nutné akceptovat nastavená pravidla a včas řešit změnové řízení, pokud to příjemci situace umožňuje.
Nicméně upozorňujeme, že v tomto konkrétním případě lze užít i možnosti požádat o změnu finančního plánu kdykoliv před termínem, než povinnost naplnění daného finančního milníku nastane, viz kapitola 5.2.5.1.1 PpŽP.

V případě neočekávaných skutečností bude okolnosti ŘO OP VVV zohledňovat, záleží především na důvodech, proč nebyl finanční milník naplněn. U milníků vždy nutné akceptovat nastavená pravidla a včas řešit změnové řízení.

Ve výzvě k doplnění podkladů pro vydání právního aktu byl ze strany ŘO OP VVV zaslán předpokládaný měsíc vydání právního aktu + plán první zálohové platby. S těmito daty je nutné pracovat pro nastavení finančního plánu projektu. Pokud nebudou včas připraveny správné podklady pro vydání právního aktu, dojde k posunu, který ovlivní nastavení finančního plánu projektu.

Ano, pokud bude vydán právní akt např. 31. 7. 2017, počítáme monitorovací období od 1. 8. 2017, ale veškeré výdaje od 1. 5. 2017 (které je možné započítat) budou standardně předloženy v rámci 1. ZoR/ŽoP (2. řádek finančního plánu projektu, 1. řádek je zálohová platba založena ze strany ŘO OP VVV), spolu s přípravou projektu, pokud je relevantní.

Tato situace je totožná. Monitorovací období se standardně počítá rovněž od vydání právního aktu resp. od 1. dne následujícího měsíce. Např. právní akt je vydán 20. 6. 2017, 3měsíční monitorovací období začíná od 1. 7. 2017 – 30. 9. 2017. ZoR/ŽoP předložíte do 20 pracovních dní od ukončení monitorovacího období.

Ano, tato úprava vychází z pravidel Jednotného metodického prostředí MMR a upraveno rovněž v rámci OP VVV v Pravidlech pro žadatele a příjemce – obecná část. Pravidla pro žadatele a příjemce – specifická část bude s tímto dána do souladu před vydáním právních aktů.

Plán vydání právních aktů je během června – srpna 2017 a rozložení je plánováno tak, aby se nám časově nescházelo příliš mnoho ZoR/ŽoP najednou, z důvodu kapacitních možností na zpracování, které jsou omezené na obou stranách. V případě potřeby by dále požádal ŘO OP VVV příjemce např. o zkrácení sledovaných období projektu. Prozatím si nedovolíme předjímat, jaké konkrétní kroky budou příští rok učiněny, ale je to jedna z možností. Bude třeba dostat co nejvíce prostředků do vyúčtování. Co se týče dotazu, tak dřívější zahájení klíčové aktivity je možné za předpokladu změnového řízení a zahájení fyzické realizace projektu. Každá klíčová aktivita musí být zahájena až po skutečném fyzickém zahájení projektu.

Ano, v odůvodněných případech je to možné a stanovená doba k doplnění/přepracování podkladů závisí na množství zasílaných připomínek ze strany ŘO OP VVV. S ohledem na nutnost plánování práce na obou stranách a nutnost co nejdříve vydat právní akt/zaslat zálohovou platbu, prosíme o dodržování stanovených termínů.

Řídicí orgán OP VVV neprovádí ex-ante ani interim kontrolu před samotným vydáním právního aktu. V těchto případech bude provedena až ex-post kontrola a příjemce nemá povinnost zasílat dokumenty k ex-ante/interim kontrole.

.

Jedná se o velmi specifickou situaci, prosíme o kontaktování projektového manažera projektu.

Změna harmonogramu projektu je podstatnou změnou v průběhu realizace projektu. Podstatná změna musí být schválena před začátkem jejího uplatnění. Jedná-li se tedy o posun začátku realizace KA, která začíná zároveň se začátkem fyzické realizace projektu, je třeba získat souhlas ŘO před posunem začátku realizace KA, tedy před vydáním PA. To z toho důvodu, že podstatná změna musí být vždy nahlášena před jejím uskutečněním, vyjma změn, které z objektivních důvodů nebylo možné nahlásit dříve.

Ano, tento postup je možný.

Nepřímé náklady jsou v každé žádosti o platbu dopočítávány z výše přímých osobních nákladů. V MS2014+ bude v řádu několika týdnů zavedena funkcionalita, která bude v žádosti o platbu výši nepřímých nákladů dopočítávat na základě vyúčtovaných přímých osobních nákladů automaticky.

Na základě této skutečnosti předpokládáme vyúčtování nepřímých nákladů již za první monitorovací období.

Nepřímé náklady jsou způsobilé, pokud jsou způsobilé přímé výdaje, tj. že závisí na výši přímých nákladů, které jsou na projektu kalkulovány. Nepřímé náklady nejsou předmětem kontroly ze strany ŘO, nicméně doporučujeme, aby splňovaly pravidla OP VVV, např. pravidla publicity či veřejných zakázek. V případě osobních nákladů doporučujeme, aby bylo prokazatelné, že pracovník na projektu pracuje, například v rámci pracovní smlouvy nebo pracovní náplni či případných výkazů.

Tento postup je uplatněn primárně v případě první zálohové platby. U dalších zálohových plateb je nutné, aby příjemce dodržel princip, že nepožádá v součtu o více než je 50 % přiznané dotace a současně, že jeho požadavky budou odpovídat plánovaným vyúčtováním obecně. Jestliže se bude ŘO domnívat, že plánované vyúčtování je podstatně nižší, než jsou požadované zálohové platby, může z jeho strany dojít ke snížení požadované zálohové platby.
Zároveň ŘO nedoporučuje nadsadit plánované vyúčtování, čímž by žadatel/příjemce mohl dosáhnout vyšších zálohových plateb, neboť v takovém okamžiku by byly ze strany ŘO užity sankce na nedodržení finančních milníků, které se vypočítávají z plánovaného vyúčtování.

Ano, výdaje projektu lze uhradit z vlastních prostředků a tyto výdaje je také možné předložit ve vyúčtování v rámci ZoR/ ŽoP.
Ve výjimečných případech je možná i ta varianta, že doložené vyúčtování bude vyšší, než výše záloh, které byly projektu zaslány ze strany ŘO. Důrazně doporučujeme v takovém případě upozornit projektového manažera ještě před doložením ZoR/ŽoP. Upozorňujeme, že se nejedná o standardní situaci a že předpokládáme, že v rámci klasické administrace projektu bude příjemce schopen předložit podstatnou změnu finančního plánu projektu, čímž může být docíleno dřívějšího zaslání další zálohové platby. Příjemce může požádat o podstatnou změnu, kterou příjemce požádá buď o zkrácení monitorovacího období a dřívějšího doložení ZoR/ŽoP, nebo o mimořádnou zálohovou platbu.
Upozorňujeme, že v případě tohoto dotazu došlo k úpravě oproti stanovisku sdělenému žadatelům na semináři. Snahou bylo nalézt takové řešení, které by usnadnilo příjemcům naplňování finančních milníků a to zejména u investičních projektů.

V případě snížení výše úvazku se jedná, dle metodického dopisu č. 2 o změnu podstatnou.

Záleží, o jakou pozici by se jednalo a zda bylo v návaznosti na specifika dané výzvy požadováno doložení CV daného pracovníka. Například u klíčového/odborného pracovníka u kterého jste CV nedokládali, by se jednalo o změnu nepodstatnou. V případě, že by se jednalo o zaměstnance, jehož CV bylo v souladu s požadavky výzvy doloženo, je tato změna změnou podstatnou.

Nelze, spolufinancování představuje část způsobilých zdrojů, nelze je hradit z výdajů, které jsou dle HK nezpůsobilé.

Ano, první zálohová platbu může být nižší, výzvou je stanovena pouze maximální úroveň, tj. 20% nebo 50% v případě tzv. 4výzvy. První zálohová platba by měla odpovídat prvním dvěma plánovaným vyúčtováním.

Výsledkový indikátor se vykazuje až poté, co studenti začnou aktivně využívat nově vybudovanou, rozšířenou či modernizovanou infrastrukturu, tj. standardně po zahájení výuky. V tomto indikátoru jsou vykazováni všichni studenti bakalářského a magisterského studia, kteří využívají danou infrastrukturu, nikoli pouze studenti, kteří jsou podpořeni z aktivit ESF výzvy pro vysoké školy.

Záleží, zda bude pořizovat přístroje mimo výběrové řízení, nebo v rámci výběrového řízení.
a) V případě první varianty a za předpokladu přesunu finančních prostředků v rámci jedné kapitoly, by se jednalo o změnu nepodstatnou.
b) V případě druhé varianty, tedy pořízení přístrojového vybavení v rámci výběrového řízení, bude záležet, zda byly tyto přístroje pořízeny v rámci jednoho VŘ nebo v rámci více VŘ. Pokud by se jednalo o více VŘ, bude nezbytné převést zbylé finanční prostředky nejprve do položky Úspory do 10%, což by byla změna nepodstatná a teprve následně bude možné, tentokráte formou podstatné změny převést finanční prostředky z položky Úspory do 10% ve prospěch jiné položky. Tato logika přesunu do položky Úspory do 10% je užita i při VŘ na části, jelikož i zde je vidět předpokládaná cena a následně cena skutečná.

Nikoliv, všechny kapitoly, u nichž byla stanovena maximálně výše ze strany HK, nelze již žádným způsobem navyšovat, ani před vydáním právního aktu, ani po vydání právního aktu.

Harmonogram je možné měnit v návaznosti na objektivní příčiny. Nicméně ŘO upozorňuje na důležitost dané přílohy a její návaznosti na výdaje projektu, potažmo na finanční milníky. Současně jsou žadatelé vyzýváni, aby co nejvíce dodržovali plánovaný harmonogram veřejných zakázek a posouvali jej pokud možno co nejméně.

Jedná se o podstatnou změnu projektu, v návaznosti na nutnost měnit přílohu Harmonogram aktivit. Současně záleží na žadateli, kdy chce danou změnu předložit, nicméně nejvíce záleží na důležitosti dané aktivity. Ve většině případu se bude jednat o změnu, kterou bude možné řešit až po vydání právního aktu, jestliže by se jednalo o jedinou podstatnou změnu projektu.

Ano, všechny připomínky ze strany HK je nezbytně nutné dodržet i během realizace projektu.

Ano, takováto změna, před vydáním právního aktu, je změnou nepodstatnou. Do systému vložíte skutečné datum zahájení a ukončení realizace projektu a o této skutečnosti bude informovat poskytovatele v průvodním dopise.

ŘO doporučuje v případě tohoto monitorovacího indikátoru vyčkat do momentu, kdy bude znám stav studentů na dané univerzitě, a teprve v případě nutnosti doporučuje příjemci ŘO oslovit žádostí o podstatnou změnu monitorovacího indikátoru.

Lhůta je 30 kalendářních dní, v případě komplikovaných připomínek může být lhůta prodloužena na 60 kalendářních dní.

Sankce jsou uvedeny v PpŽP a v právním aktu.

Nejzazším momentem je den vydání právního aktu. V případě, že je již žadatel informován o tom, že jeho projekt byl doporučen k financování, doporučujeme, aby všechny své podklady do budoucna již připravoval i v souladu s požadavky na publicitu.

Bohužel toto možné není, pro každý projekt je dle platné metodiky nutné vytvořit samostatný billboard. Jedná se však o změně této podmínky. Předpokládá se, že nová pravidla budou známa na konci června tohoto roku.

Ano, pokud dokládáte aktualizovanou přílohu, prosíme, dodržte požadavky, jenž byly na přílohu kladeny při jejím doložení v rámci žádosti o podporu.

Ano. V návaznosti na zapracování krácení rozpočtu bude nezbytné aktualizovat i všechny relevantní přílohy, do kterých bude mít tato změna dopad. Aktualizované přílohy ukládáte v systému ISKP14+ do „Dokumentů“. Upozorňujeme, že původní verze dokumentů musí být z důvodu auditní stopy zachovány. Opravenou přílohu vložte jako novou verzi („zaverzujte“ ke stávající), nebo vložte nový dokument s doplněním v názvu např. Komentář k rozpočtu – oprava.

Přílohu s komentářem k vypořádání jednotlivých bodů výzvy doporučujeme zasílat svému projektovému administrátorovi prostřednictvím systému jako přílohu interní depeše. Ostatní dokumenty, prosím, vkládejte do Dokumentů projektu.
V rámci tohoto vypořádání doporučujeme uvádět, jaké konkrétní kroky a úpravy byly ze strany žadatele provedeny.

Ano, do této přílohy uveďte i změny, které plánujete předkládat v rámci změnového řízení ke schválení až po vydání právního aktu. Tento krok je doporučován, aby byl žadatel v případě potřeby ze strany ŘO vyzván k předložení podstatné změny před vydáním právního aktu, jestliže se bude podle ŘO jednat o změnu, bez níž nelze daný právní akt vydat.
Zároveň předložení všech změn umožňuje, aby docházelo k intenzivní konzultaci změn po vydání právního aktu, jestliže si budou obě strany vědomy většího počtu podstatných změn v rámci projektu.
Současně upozorňujeme, že do této přílohy uvádíte pouze takové změny, které nepožadovala Hodnoticí komise, tzn. změny, které vycházejí z požadavků žadatele.

Monitorovací období se počítá od prvního kalendářního dne následujícího měsíce po vydání právního aktu (pokud není právní akt vydán přímo 1. dne v daném měsíci). První průběžnou ZoR projektu včetně všech nezbytných příloh předkládá příjemce do 20 pracovních dnů po uplynutí 3 měsíců (poslední den sledovaného období, od kterého je následně stanovena lhůta pro předložení ZoR projektu, připadá na poslední kalendářní den posledního měsíce ve sledovaném období) ode dne vydání PA.

Nikoliv, v případě, že je realizace projektu kratší než 30 měsíců, je v rámci projektu stanoven pouze hraniční finanční milník, tj. 60% z celkové výše plánovaných výdajů v cca 60% harmonogramu projektu. Průběžné milníky nejsou v těchto případech vůbec stanovovány. U projektů s dobou realizace 30 a více měsíců se u hraničního finančního milníku neposuzuje splnění 80 % z celkové výše CZV za období, ve kterém byl průběžný finanční milník nahrazen hraničním.

Tuto přílohu je nezbytné doložit bez ohledu na výzvu ke všem projektům, na které je navázán jeden či více komplementárních projektů. Příloha bude součástí Rozhodnutí o poskytnutí dotace u ESF projektů, tj. u projektů výzvy 15 a 18. V případě projektů výzvy 16 a 17 budou údaje vkopírované v relevantní části právního aktu.

Jestliže bylo krácení stanoveno pouze paušálně, je na žadateli, zda provede krácení u všech přístrojů anebo zda se rozhodne, že vyjme konkrétní přístroj/přístroje a tím je naplněn požadavek ze strany HK. Nicméně tímto krokem nelze omezit výsledky či výstupy, které byly schváleny ze strany HK. Je na žadateli, aby dané výstupy a výsledky zajistil i přes nepořízení daného přístroje z dotace projektu.