Výzva č. 02_17_043 - Teaming II

Oddíly výzvy

15

Musí žádost o stavební povolení obsahovat v případě varianty C, tj. pokud požadované stavební povolení nebo požadovaný souhlas stavebního úřadu nebyly vydány před podáním žádosti o podporu (stavba nebyla k datu podání žádosti o podporu povolena), i zákonem stanovené přílohy, tj. dokumentaci ke stavebnímu povolení a vyjádření dotčených orgánů? Nebo stačí pouze orazítkovaný formulář žádosti o vydání stavebnímu povolení bez příloh?

V případě varianty C je nutné v rámci žádosti o podporu společně s kopií žádosti o vydání stavebního povolení doložit rovněž i související přílohy, stejně jako v případě doložení kopie ohlášení stavby.

14

 Dle příručky tvoří základ pro výpočet nepřímých nákladů náklady kategorie I. Máme dotaz k výdajům na přímé aktivity investiční v rámci K1- resp. výpočtu odpisů. Smíme zahrnout odpisy jen za období řešení projektu OPVVV (2019 - 2022) nebo můžeme zahrnout odpisy za období řešení hlavního Teaming projektu H2020 (2019 - 2026), neboť aktivity projektu H2020 budou prováděny v budově a na přístrojích pořízených v rámci OPVVV? Tento dotaz vznášíme z důvodu, že vzhledem ke komplementaritě obou projektů budou v reálu nepřímé náklady vztahující se k pořízeným investicím (budova, přístroje) nabíhat nejen v období OPVVV projektu, ale zejména v rámci H2020 projektu.

Do kategorie K1 do položky a) Stroje a zařízení (výdaje ve výši odpovídající odpisům) (rozpočtová položka 1.1.1.2 K1_Stroje a zařízení) žadatel uvede část pořizovací ceny stroje pořizované z prostředků projektu odpovídající odpisům za dobu od začátku pořízení stroje do konce realizace projektu OPVVV (2019 - 2022). Zbylou část pořizovací ceny daného stroje nad rámec odpisů uvede žadatel do položky Stroje a zařízení (pořizovací cena či její část) (rozpočtová položka 1.2.1.3 K2_Stroje a zařízení).

13

Jakým způsobem lze z projektu uhradit celkovou pořizovací cenu přístroje? Pokud bychom např. 1. 1. 2020 pořídili přistroj za 10 000 000 Kč s dobou odepisování 5 let a realizace projektu by měla trvat od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2022? Tím, že se pořizovací cena přístroje rozdělí, se doba odepisování nezkrátí, čili neexistuje žádný způsob, jak dostat do projektu celou cenu přístroje s odpisovou dobou delší než doba realizace projektu.

Do položky a) Stroje a zařízení (výdaje ve výši odpovídající odpisům) (rozpočtová položka 1.1.1.2 K1_Stroje a zařízení) žadatel uvede část pořizovací ceny stroje pořizované z prostředků projektu odpovídající odpisům za dobu od začátku pořízení stroje do konce realizace projektu. Zbylou část pořizovací ceny daného stroje nad rámec odpisů uvede žadatel do položky Stroje a zařízení (pořizovací cena či její část) (rozpočtová položka 1.2.1.3 K2_Stroje a zařízení).

Při sestavování rozpočtu je tak nutné propočítat částku, kterou žadatel dokáže odepsat (položka 1.1.1.2 K1_Stroje a zařízení), a do přílohy Komentář k rozpočtu zdůvodnit způsob výpočtu (např. je možné uvést plán odpisování).

 Zjednodušený příklad:

Pokud je pořízen 1. 1. 2020 přístroj v hodnotě 10 000 000,- s dobou odepisování 5 let a realizace projektu by měla trvat od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2022, pak za tři roky vychází odpisy (10 000 000 / 5 ) * 3 = 6 000 000,-. V rozpočtu projektu do kategorie K1 položky "1.1.1.2 K1_Stroje a zařízení" bude uvedena částka 6 000 000,-, zbylá částka 4 000 000,- bude uvedena do kategorie K2 do položky "1.2.1.3 K2_Stroje a zařízení". Nepřímé náklady budou napočteny z položky "1.1.1.2 K1_Stroje a zařízení" a to 25 % * 6 000 000 = 1 500 000,-.

12

Prosím o upřesnění, jak pracovat s kategoriemi investičních výdajů v rozpočtu. Investiční náklady je nutné plánovat pouze jako odpisy v kategorii K1, nebo pouze jako pořizovací cenu v kategorii K2, nebo je možné část investic, jejichž odpisová doba se „vejde“ do doby realizace projektu, naplánovat do K1, a část investic s delší odpisovou dobou do K2? Nebo dokonce u položky, jejíž odpisová doba je delší než doba realizace projektu, je možné část ceny, která se nestihne v době realizace odepsat, uplatnit v první následující ŽoP v K2, a další část ceny uplatňovat postupně podle odpisu v K1? Je některá z těchto variant povinná, nebo se můžeme rozhodnout, kterou kombinaci zvolíme? A je skutečně pravda, že investice ve formě odpisů (K1) generuji nepřímé náklady? To je model, který v žádné dosavadní výzvě použit nebyl.

Navržené varianty nejsou relevantní. Rozdělení kategorií je následující:

Do položky a) Stroje a zařízení (výdaje ve výši odpovídající odpisům) (rozpočtová položka 1.1.1.2 K1_Stroje a zařízení) žadatel uvede část pořizovací ceny stroje pořizovaného z prostředků projektu odpovídající odpisům za dobu od začátku pořízení stroje do konce realizace projektu. Zbylou část pořizovací ceny daného stroje nad rámec odpisů uvede žadatel do položky Stroje a zařízení (pořizovací cena či její část) (rozpočtová položka 1.2.1.3 K2_Stroje a zařízení).

Při sestavování rozpočtu je tak nutné propočítat částku, kterou žadatel dokáže odepsat (položka 1.1.1.2 K1_Stroje a zařízení), a do přílohy Komentář k rozpočtu zdůvodnit způsob výpočtu (např. je možné uvést plán odpisování).

V ŽOP u stroje pořízeného z prostředků projektu příjemce vyúčtuje pořizovací cenu přístroje, kterou rozdělí do dvou položek. A to v položce 1.1.1.2 K1_Stroje a zařízení vyúčtuje celou část odpisů, kterou vypočte dle odpisového plánu, z této položky 1.1.1.2 K1_Stroje a zařízení budou zároveň dopočteny nepřímé náklady. V položce 1.2.1.3 K2_Stroje a zařízení vyúčtuje zbylou část pořizovací ceny.

Položka b) Odpisy (1.1.2.5 K1_Odpisy) je určena čistě pro odpisy pořízeného majetku, např. majetek pořízený před realizací projektu, který bude v projektu využit. Žadatel do rozpočtu uvede pouze část odpisů, které odpovídají době a míře použití v projektu, zbylou část odpisů hradí žadatel/příjemce z vlastních zdrojů, případně dělí výši odpisu mezi jednotlivé projekty, kmen a další střediska (jedná se o majetek, který již příjemce vlastní, nepořídil jej z projektu a odepisuje jej). V ŽOP jsou odpisy vyúčtovány, až když skutečně vzniknou. Více viz Pravidla pro žadatele a příjemce – obecná část, v. 5, kap. 8.7.2 Způsobilé výdaje dle druhu, část Odpisy.

11

V případě technologií s odpisovou lhůtou 3 roky, lze u tříletých projektů počítat se 100% odpisem a tím i 25 % nepřímých nákladů z pořizovací ceny?

Ano. V tomto případě lze celou část pořizovací ceny zahrnout do kategorie K1 rozpočtu.

10

Výpočet nepřímých nákladů je součin sazby (25 %) a sumy způsobilých výdajů kategorie  K1. K jakému rozhodnému okamžiku se součin provádí? Schvalují se např. nepřímé náklady v rámci každé ŽOP (tj. vstupují do ŽOP odpisy za měsíce příslušného monitorovacího období), nebo se jedná až o odpisy vykázané za předchozí účetní rok?

Nepřímé náklady se dopočítávají v každé ŽOP.

9

Mezi způsobilé náklady kategorie II. patří mj. a) Stroje a zařízení (pořizovací cena či její část). Lze v rozpočtu projektu kombinovat pro jednotlivé položky varianty a), b), c)? Tzn., část přístrojů bude řešena režimem a), část režimem b) a část režimem c)? Jaký je v tom rozdíl z hlediska časového (datum pořízení), zdrojového (zdroj pořízení) a administrativního (způsob vykázání a čas proplacení)?

V projektu lze kombinovat jak pořízení stroje z prostředků projektu a rozdělení pořizovací ceny do položek 1.1.1.2 K1_Stroje a zařízení a 1.2.1.3 K2_Stroje a zařízení, tak i využití běžných odpisů a jejich vykázání v položce 1.1.2.5 K1_Odpisy.

8

Mezi způsobilé náklady kategorie I. patří mj. a) Stroje a zařízení (výdaje ve výši odpovídající odpisům) a b) Odpisy. Jaký je v tom rozdíl? Znamená to, že v případě a) je možné stroje a zařízení pořídit ze zálohových plateb, ale vykazují se v ŽOP pouze odpisy a v případě b) se jedná o technologie pořízené z vlastních zdrojů? Jedná se o odpisy daňové či účetní?

Do položky a) Stroje a zařízení (výdaje ve výši odpovídající odpisům) (rozpočtová položka 1.1.1.2 K1_Stroje a zařízení) žadatel uvede část pořizovací ceny stroje pořizované z prostředků projektu odpovídající odpisům za dobu od začátku pořízení stroje do konce realizace projektu. Zbylou část pořizovací ceny daného stroje nad rámec odpisů uvede žadatel do položky Stroje a zařízení (pořizovací cena či její část) (rozpočtová položka 1.2.1.3 K2_Stroje a zařízení).

Při sestavování rozpočtu je tak nutné propočítat částku, kterou žadatel dokáže odepsat (položka 1.1.1.2 K1_Stroje a zařízení), a do přílohy Komentář k rozpočtu zdůvodnit způsob výpočtu (např. je možné uvést plán odpisování).

V ŽOP u stroje pořízeného z prostředků projektu příjemce vyúčtuje pořizovací cenu přístroje, kterou rozdělí do dvou položek. A to v položce 1.1.1.2 K1_Stroje a zařízení vyúčtuje celou část odpisů, kterou vypočte dle odpisového plánu, z této položky 1.1.1.2 K1_Stroje a zařízení budou zároveň dopočteny nepřímé náklady. V položce 1.2.1.3 K2_Stroje a zařízení vyúčtuje zbylou část pořizovací ceny.

 Položka b) Odpisy (1.1.2.5 K1_Odpisy) je určena čistě pro odpisy pořízeného majetku, např. majetek pořízený před realizací projektu, který bude v projektu využit. Žadatel do rozpočtu uvede pouze část odpisů odpovídající době a míře použití v projektu, zbylou část odpisů hradí žadatel/příjemce z vlastních zdrojů, případně dělí výši odpisu mezi jednotlivé projekty, kmen a další střediska (jedná se o majetek, který již příjemce vlastní, nepořídil jej z projektu a odepisuje jej). V ŽOP jsou odpisy vyúčtovány, až když skutečně vzniknou. Více viz. Pravidla pro žadatele a příjemce – obecná část, v. 5, kap. 8.7.2 Způsobilé výdaje dle druhu, část Odpisy.

 Dle Pravidel pro žadatele a příjemce – obecná část, v. 5, kap. 8.7.2 Způsobilé výdaje dle druhu, část Odpisy, se jedná o odpisy daňové.

7

Jakým způsobem může být složený realizační tým projektu Teaming, resp. kolik může mít klíčových pracovníků (pokud zde existuje nějaké omezení) a zda může mít rovněž excelentní pracovníky (dle OP VVV terminologie)?

Možnosti stanovení mezd/platů pro projekty výzvy Teaming II jsou popsány v kap. 8.7.2 Pravidel pro žadatel a příjemce – specifická část, str. 25. Způsob stanovení mezd/platů vychází z dokumentu „Seznam mezd/platů a možné postupy stanovení mezd/platů pro zaměstnance/pracovníky podílející se na realizaci projektů OP VVV“ zveřejněném na tomto odkazu: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/zpusobilost-mezd-platu-op-vvv.

Pro projekty Teaming II je možné využít pro stanovení sazby mezd/platů/odměn z dohod pouze tyto možnosti, které jsou v souhrnu uvedeny a popsány ve výše uvedeném dokumentu:

  • dle bodu 1 – Stanovení sazby pomocí ISPV;
  • dle bodu 2 – Alternativní způsob výpočtu sazby mzdy/platu/odměny z dohody; tento způsob je v této výzvě možné využít pouze u zahraničních technických pracovníků, tento způsob v této výzvě nelze použít pro členy administrativního týmu. Zahraničním technickým pracovníkem se rozumí pracovník, který alespoň posledních 12 měsíců před zahájením fyzické realizace projektu nepůsobil v instituci na území ČR.
  • ·dle bodu 3 – Stanovení sazby pro klíčové/excelentní zaměstnance/pracovníky (limit pro klíčového zaměstnance/pracovníka lze využít, avšak za podmínky, že žadatel označí pozici jako klíčovou a uvede v žádosti o podporu zdůvodnění, proč je tato pozice klíčová); v této výzvě je možné jednu osobu na pozici hlavního projektového manažera označit jako klíčového pracovníka. Pro další pracovníky realizačního týmu nelze tento způsob použít.

Z výše uvedeného vyplývá, že je možné označit jednu osobu na pozici hlavního projektového manažera jako klíčového pracovníka, limit pro excelentní pracovníky v rámci výzvy Teaming II využít nelze.

6

Je možné osobní náklady technických pracovníků, kteří budou obsluhovat pořízené stroje, hradit ze způsobilých výdajů rozpočtu projektu po celou dobu realizace, nebo pouze do chvíle, kdy je daný stroj uveden do provozu? Tedy zda jsou náklady technických pracovníků uznatelné pouze ve fázi pořízení a uvedení přístroje do chodu (případně i s testovacím chodem), nebo i ve fázi plného nasazení stroje, kdy jsou techničtí zaměstnanci potřební i pro běžný chod daného zařízení a jeho obsluhu?

V Pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část, je na str. 13 uvedeno, že v rámci povinné aktivity Dobudování, modernizace, upgrade a pořízení infrastruktury mohou být podpořeni i pracovníci, kteří zajišťují odbornou obsluhu a fungování pořízeného vybavení, a to po celou dobu fyzické realizace projektu.

5

Je možné hradit spotřební materiál související se zaběhnutím a provozem pořizovaných přístrojů?

Částečně tento postup možný je. Náklady na spotřební materiál související s provozem pořizovaného přístroje jsou způsobilé do doby uvedení přístroje do provozu. Zároveň, pokud je mezi žadatelem/příjemcem a dodavatelem přístroje domluveno období testovacího provozu přístroje, jsou způsobilé i náklady na spotřební materiál související s provozem pořizovaného přístroje v období testovacího provozu. Období testovacího provozu musí být jasně časově omezeno a zakotveno ve smlouvě či jiném dokumentu/dokladu mezi dodavatelem a žadatelem/příjemcem. Náklady na spotřební materiál po uvedení přístroje do běžného provozu jsou v této výzvě nezpůsobilé. V žádosti o podporu, případně relevantních přílohách, žadatel indikuje a zdůvodní, u kterých přístrojů předpokládá využití testovacího provozu přístroje.

4

Je žadatel povinen vytvořit CBA?

Ano, pro projekty v rámci této výzvy platí, že všichni žadatelé mají povinnost předkládat CBA, a to vždy finanční i socioekonomickou analýzu, bez ohledu na finanční limity nebo příjmy dle článku 61 obecného nařízení. Oproti jiným výzvám však CBA dokládá žadatel formou povinné přílohy žádosti o podporu, nikoliv zpracováním v samostatném modulu CBA v IS KP14+ s ohledem na specifikum této výzvy. Tato informace je uvedena v kap. 5.2.6 a v kap. 18.10 Pravidel pro žadatele a příjemce – specifická část. Vzor povinné přílohy CBA je k dispozici v IS KP14+ na založené žádosti o podporu na záložce Dokumenty nebo na webových stránkách MŠMT pod vzory příloh k jednotlivým výzvám (zde: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/prehled-vzoru-prilohy-k-vyzvam).

3

V seznamu příloh v Pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část je uvedeno, že příloha má být doložena v ČJ/AJ. Znamená to, že žadatel musí doložit přílohu dvakrát, v češtině i angličtině?

Nikoliv, žadatel si může vybrat, zda doloží přílohu v češtině, nebo v angličtině.

2

Vzhledem k doporučeným termínům předložení žádosti do 1. kola pro vydání tzv. Letter of commitment, vychází jako doporučený termín pro předložení žádosti na 8. června 2018. Nicméně Business plán, který je výstupem projektu ve výzvě H2020-WIDESPREAD-04-2017, bude finalizován až k datu 31. 8. 2018. Stačí tedy předložit do 1. kola souhrn hlavních tezí business plánu? S tím, že finální verze business plánu by byla předložena až do 2. kola výzvy.

ŘO OP VVV si je vědomo časového nesouladu mezi předložením Business plánu do výzvy H2020-WIDESPREAD-04-2017 a do žádosti o podporu v doporučeném termínu, proto do druhého kola hodnocení žádosti o podporu budou projekty odevzdávat i povinnou přílohu, ve které popíší změny mezi odevzdanou přílohou pro OP VVV a skutečně odevzdaným výstupem projektu ve výzvě H2020-WIDESPREAD-04-2017. Žadatel ve 2. kole hodnocení neodevzdává skutečně odevzdaný výstup projektu H2020, ale žádost o podporu odevzdanou do výzvy Teaming Phase 2.

1

Jakou formu business plánu MŠMT předpokládá pro 1. kolo výzvy? Existuje nějaké doporučení ze strany MŠMT ohledně struktury dokumentu (oblastí, která má business plán pokrýt) a/nebo rozsahu této přílohy?

Ze strany ŘO OP VVV není vzor pro přílohu Business plán nastaven, předpokládáme, že žadatelé předloží aktuální verzi této přílohy, kterou budou mít v době podání žádosti o podporu k dispozici. Co se týče rozsahu dané přílohy, ze strany ŘO nejsou stanoveny žádné konkrétní požadavky, podstatný je věcný obsah dané přílohy. Doložení konkrétních podkladů je tedy na uvážení žadatele, podstatné je, aby členové hodnoticí komise měli k dispozici všechny informace potřebné k hodnocení dané žádosti o podporu.