- 115
Jak budou probíhat povinné konzultace s ŘO OP VVV a kdo se jich musí účastnit?
Povinných konzultací se budou účastnit zástupci žadatele tak, jak je uvedeno ve výzvě. Je umožněna účast Národního RIS 3 manažera či člena jeho týmu, účastnit se bude garant výzvy a poté další zástupci ŘO OP VVV (Řídicího orgánu Operačního
programu Výzkum, vývoj a vzdělávání). Tak, jak je uvedeno v dotazech výše, je vhodné zajistit taktéž účast Krajského RIS 3 koordinátora. Povinně je třeba zajistit jeho účast v případě, kdy v projektu bez partnera bude tento koordinátor přebírat aktivity RIS 3 manažera projektu. Taktéž je umožněna účast zástupce facilitátora. Součástí osobní konzultace bude interview s RIS3 manažerem a RIS3 developerem/developery strategických projektů. Výstupem konzultace včetně interview bude doporučení ŘO OP VVV vůči navrženému projektu včetně vyjádření o splnění kompetenčního modelu RIS 3 manažera i RIS 3 developera/ů strategických projektů. Toto doporučení bude předáno taktéž hodnotitelům projektu jako podklad pro hodnocení.
- 114
Je možné v rámci dělení úvazku následovné: pokud úvazek 1,0 developera bude rozdělen mezi více osob, počet školení se mezi dané osoby nedělí, ale každý má nárok na toto školení?
Ano, při rozdělení 1 úvazku na 3 pracovníky mají všichni tito pracovníci stejné možnosti dle Pravidel pro žadatele a příjemce – obecná a spec. část/Metodického výkladu k výzvě.
- 113
Ve výzvě je uveden rozsah studijních cest nejméně 3 a nejvýše 10 pracovních dnů. V Metodickém výkladu k výzvě jsou stáže omezeny na minimálně 2x jeden týden. Je možné upřesnit rozdíl mezi studijní cestou a stáží a jejich délku? Je nutné dodržet počet a délku cesty (2x jeden týden), nebo může trvat např. 14 dní v kuse?
Oblast Výměna zkušeností s vybranou inovační agenturou a identifikace dobré praxe, jejímž obsahem bude výměna personálu a stáž pracovníka krajského RIS3 týmu ve vybrané agentuře, platí, že stáž může probíhat v délce minimálně 2x jeden týden (v závislosti na složitosti nástroje může být i delší nebo víckrát opakovaná, případně může zahrnovat i pobyt některého pracovníka partnerské organizace v kraji). Pro tento typ stáže platí, že její hlavní náplní bude seznámení s fungováním vybraného podpůrného nástroje nebo programu tak, aby byl účastník Twinningu schopný na základě stáže a ve spolupráci s přijímající zahraniční agenturou zpracovat manuál (tzv. Design Option Paper), ve kterém přehlednou a návodnou formou krok za krokem popíše, jakým způsobem hodlá nástroj implementovat. Pro oblast Studijní cesty v tuzemsku i zahraničí bude realizována studijní cesta v podobě výměny zkušeností mezi pracovníky veřejného sektoru v kraji, kteří jsou
součástí krajského partnerství, pracovníky žadatele, pracovníky partnera projektu a pracovníky zkušené zahraniční rozvojové agentury/inovační agentury/agentury na podporu podnikání formou strukturovaných studijních cest v rozsahu nejméně tří a nejvýše deseti pracovních dnů pobytu na místě. Studijní cesta bude mít podrobný odborný program, který bude zajištěn partnerskou agenturou v zahraničí. Na základě těchto jednorázových činností nebude zpracováván manuál.
- 112
Kdy je možné podat novou žádost o podporu v případě jejího zamítnutí ze strany ŘO OP VVV?
Neúspěšní žadatelé obdrží prostřednictvím IS KP14+ oznámení o neschválení žádosti o podporu, ihned poté je možné založit novou žádost o podporu. Jedná se o průběžnou výzvu, datum ukončení příjmu žádostí je do vyčerpání alokace, nejpozději do 30. 6. 2016.
- 111
U hodnoticího kritéria P2 je uvedena jako zdroj informací příloha Prohlášení cílové skupiny. Je tato příloha opravdu relevantní?
Ano, jedná se o relevantní přílohu.
- 110
Je nutné uvádět rozpočet partnera v partnerské smlouvě?
Není, v žádosti o podporu žadatel a partner v rámci aktivit uvádí částku, kterou naaktivitě participují. Rozpočet se vytváří jeden bez rozpadu na partnera/y a žadatele.
- 109
Je možné předložit Žádost o platbu dříve než před uplynutím prvního monitorovacího období?
Ano, ale je nutné nejprve požádat ŘO OP VVV o změnu harmonogramu Zprávy o realizaci projektu a Žádosti o platbu. Po schválení je možné Žádost o platbu předložit spolu se Zprávou o realizaci projektu dříve. První průběžnou ŽoP je možné předložit až po vydání právního aktu.
- 108
Je nutné vyhlašovat výběrové řízení i pro nákup nedosahující částky 400 tis. Kč bez DPH? Jak postupovat v případě, kdy určitá položka za celý projekt přesáhne limit pro bagatelní zakázku?
V případě, že plnění nedosahuje částky pro bagatelní veřejnou zakázku, není nutné vyhlašovat výběrové řízení. Povinností zadavatele je však sečíst všechny hodnoty plnění, která spolu tvoří jeden funkční celek a jsou zadávány v časové souvislosti, je tedy nutné posoudit, zdali jednotlivé veřejné zakázky, jež zadavatel plánuje pořídit, netvoří jeden funkční celek. Toto se vztahuje i na plnění, která tvoří logické součásti jednoho funkčního celku, tj. zadavatel nesmí bez náležitého odůvodnění z předmětu zakázky vyjmout žádnou část, která s ostatními částmi souvisí a bez níž by pořizované plnění nemohlo sloužit svému účelu (vyjma postupu dle § 18 odst. 3 ZZVZ). Zadavatel má postupovat především tak, aby nerozdělil předmět zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v ZZVZ nebo v PpŽP (v. 5).
- 107
Jakým způsobem jsou nastaveny finanční toky mezi příjemcem a partnerem?
Finanční toky si nastavuje příjemce s partnerem sám. V Pravidlech pro žadatele a příjemce – obecná část, kap. 13.1 jsou uvedeny možnosti nastavení finančních toků.
- 106
Je povinnost příjemce vést samostatný bankovní účet projektu?
V rámci pravidel OP VVV není žadateli/příjemci uložena povinnost vést samostatný bankovní účet pro projekt (tzv. projektový účet).
- 105
Od jaké výše projektu je povinnost provádět audit projektu?
V rámci OP VVV není obecně stanovena povinnost provádět audit projektu. Tato povinnost se v rámci OP VVV nastavuje vždy na úrovni výzvy. Pro výzvu Smart Akcelerátor tato povinnost pro žadatele/příjemce stanovena není.
- 104
Do jaké kapitoly spadají výdaje spojené s aktivitou Pilotní ověření?
Náklady budou rozděleny dle typu do jednotlivých kapitol/položek rozpočtu podle popisu odpovídající jednotlivým druhům způsobilých výdajů popsaných v Pravidlech pro žadatele a příjemce – obecná část. Žadatel popíše v aktivitě projektu, co bude v Pilotním ověření realizováno.
- 103
Je možné v rámci aktivity Pilotní ověření ověřovat intervence i mimo OP VVV?
Ne, v rámci aktivity Pilotní ověření je v Metodickém výkladu k výzvě uvedeno, že se bude jednat pouze o intervence OP VVV, a to s ohledem např. na nutnost udržet hranice mezi operačními programy.
- 102
Je u aktivity Twinning závazné, aby měl prováděcí manuál rozsah 30 až 60 stran?
V Pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část je uveden rozsah přibližně 30 až 60 stran (v závislosti na povaze a složitosti nástroje/programu). Tento rozsah stran je doporučující, nicméně je potřeba brát na zřetel, že se jedná o zásadní materiál umožňující budoucí realizaci náročnějšího nástroje v území. Z tohoto důvodu je v metodickém výkladu uveden rozsah stran tak, aby byla zajištěna kvalita materiálu zpracovaného příjemcem v adekvátním rozsahu. Nicméně vždy bude záležet na konkrétním přenášeném nástroji. Pokud by však byl zpracován materiál v rozsahu výrazně nižším, než je doporučení v metodickém výkladu, je vysoce pravděpodobné, že se bude jednat o velmi jednoduchý nástroj. Pak tedy bude nutné v rámci hodnocení výstupů projektu posoudit opodstatněnost výdajů vynaložených na jeho přenos.
- 101
Je možné sjednotit předkládání zprávy krajské RIS 3 strategie Úřadu vlády s předkládáním zpráv o realizaci? Resp. je možné předkládat zprávu krajské RIS3 strategie pololetně, nikoli čtvrtletně, jak stanoví Metodický výklad k výzvě?
Ano, zprávy krajské RIS 3 strategie předávané Úřadu vlády ČR mohou být zpracovávány pololetně.
- 100
Vzhledem k logice výzvy je nutné nejprve vytvořit marketingový a komunikační plán, ze kterého vyplyne, jaké komunikační prostředky budou realizovány. Je možné v rámci této výzvy vytvořit pouze marketingový a komunikační plán, který by byl realizován až z návazné výzvy na Smart Akcelerátor?
Ano, je možné v rámci této výzvy vytvořit pouze marketingový a komunikační plán a jeho realizaci nastartovat až např. z další výzvy na Smart Akcelerátor, jejíž vyhlášení je plánováno na rok 2019.
- 99
Je možné udržitelnost projektu hradit návazným projektem SmAkc?
Není možné financovat udržitelnost z dalších projektů SmAcc.
- 98
Lze strategický projekt, jehož příprava bude podpořena v rámci asistence, realizovat i ze zdrojů mimo ESIF, např. z národních zdrojů, případně jiných evropských (H2020, apod.) projektů?
Ano.
- 97
Lze v rámci projektu hradit z přímých výdajů aktivity stakeholderů/partnerů/členů marketingové platformy zapojených do marketingových aktivit SmAkc?
Aktivity lze hradit pouze partnerům.
- 96
Kdo může místo developera dohlížet na aktivitu Asistence (nepovinnou aktivitu) v případě, že developer bude maximálně vytížen v rámci povinných aktivit? Lze pro tuto činnost vytvořit takovou pozici, která by charakterem pracovní náplně nespadala do nepřímých nákladů?
Hlavní činnost v rámci aktivity Asistence přejde na pozici projektového manažera – nositele projektu. Činnosti developera v této aktivitě by neměly být rozsáhlé a nepředpokládáme zapojení jiné pozice do týmu. Přičemž stále platí, že úvazky je možné dělit. Není proto vhodné vytvářet další pozice.
- 95
Vzdělávací plán: Jak je myšlen stanovený minimální počet hodin pro vzdělávání pro jednotlivé pozice (viz Metodický výklad k výzvě, str. 16)? Je vázán na osobu bez ohledu na rozsah úvazku, nebo na úvazek ve výši 1,0 FTE? Př. 80h/rok pro developera, na pozici developera budou působit 2 osoby, každá na půl úvazek, lze rozdělit na 40h/rok pro 1 developera a 40h/rok pro 2 developera?
Rámcově by měl kraj zdůvodnit počet developerů, jejich úvazek a následně objem jejich vzdělávání. Pokud je developer zaměstnán na 0,5 úvazku, platí i tak povinnost vzdělávání v rozsahu, který stanovuje metodický výklad, a rovněž výdaje na toto vzdělávání mohou být hrazeny z projektu v plné výši.
- 94
Je možné zaměstnanci pořídit vybavení (např. notebook) i v případě, že nepracuje na plný úvazek?
Ano, ale z projektu je možné hradit pouze poměrnou část s ohledem na výši úvazku pracovníka, který vybavení využívá, nebo na míru využití vybavení v projektu. Je povinností příjemce stanovit metodiku výpočtu rozpadu nákladu v % podle toho, jak je vybavení v projektu využíváno a jen toto % uhradit z projektu, zbytek je nutné uhradit z jiných zdrojů/projektů.
Problematika částečné způsobilosti výdajů je řešena v Pravidlech pro žadatele a příjemce – obecná část, a to v kapitole 8.6.2, věcná způsobilost výdaje: „…Jsou-li zakoupený majetek, materiál nebo služba v projektu využity jen z části, způsobilým
výdajem je pouze tato část. Příjemce dokládá částečné využití v projektu prostřednictvím přístrojových deníků nebo svého kvalifikovaného odhadu přiloženého k elektronické soupisce faktur.“ Pokud se žadatel/příjemce rozhodne využít daňové odpisy dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, pak bude způsobilým výdajem (dle kapitoly 8.6.2.1.3 Odpisy) rovněž pouze jeho poměrná část stanovená dle míry využití daného majetku v rámci realizace projektu.
- 93
Pozice v základním týmu: Lze rozdělit úvazek některých pozic v rámci základního týmu mezi více osob? Např. 3 osoby na pozici developera, každá na 0,5 úvazek atp.
Úvazky je možné dělit mezi více osob. Je však nutné, aby byl u každého pracovníka dodržen limit max. 1,2 úvazku.
- 92
Pozice v základním týmu: Lze rozdělit úvazek některých pozic v rámci základního týmu mezi více osob? Např. 3 osoby na pozici developera, každá na 0,5 úvazek atp.
Úvazky je možné dělit mezi více osob. Je však nutné, aby byl u každého pracovníka dodržen limit max. 1,2 úvazku.
- 91
Je možné využít tzv. „plovoucí úvazky“ a v případě, že ano, stanovují se za rok nebo za projekt?
Plovoucí (klouzavý úvazek) znamená nerovnoměrné čerpání úvazku. Je stanoven na celý projekt s tím, že je nutné dodržet maximální limit 1,2 úvazku.
- 90
Jaké jsou požadavky na pracovně právní dokumenty? Je v nich vyžadována nějaká speciální formulace? Jakým způsobem se zohledňuje formát zkrácených úvazků, je možné využít DPP/DPČ? Jak je to s uznatelností vyššího počtu dnůdovolené, pokud ho organizace poskytuje, jsou uznatelné i náklady na nemocenské či paragrafy?
DPČ i DPP jsou v rámci projektu možné, volba formy pracovně-právního vztahu je zcela v kompetenci žadatele, pro všechnyvšak platí, že musí být v souladu s platnou
legislativou a obsahovat minimálně:
• identifikaci projektu, do kterého je pracovník zapojen,
• popis pracovní činnosti (tj. náplň práce) relevantní pro projekt,
• rozsah činnosti, tzn. úvazek či počet hodin za časovou jednotku (rok, měsíc,
apod.),
• údaj o mzdě nebo platu.
Podrobné informace k nárokování dovolené jsou uvedeny v Pravidlech pro žadatele a příjemce – obecná část na str. 134. Uznatelným nákladem je i nemocenská hrazená zaměstnavatelem, stejně tak i osobní překážky v práci či službě (viz str. 133).
- 89
Smlouva mezi krajem a jeho partnerem vs. Prohlášení partnera. Jsou závazné šablony dokumentů, které jsou vyvěšeny na webu MŠMT?
Smlouva o partnerství je doporučený vzor. Smlouvu je nutné doložit, nemusí však mít nutně přesnou podobu vzoru.
- 88
Lze z nepřímých nákladů hradit i investiční výdaje?
V rámci výzvy pro projekty Smart Akcelerátor nelze z nepřímých nákladů hradit investiční výdaje.
- 87
Pod jaký mzdový kód je možné zařadit Krajského RIS3 koordinátora?
Je na zvážení příjemce, jakým způsobem nastaví v projektu přesnou pracovní náplň pozice Krajského RIS 3 koordinátora s ohledem na Metodický výklad k výzvě. Příjemci, kteří zapojí do projektu partnera, budou mít tuto pozici nastavenu s největší pravděpodobností odlišně od příjemců bez partnera, kde popř. bude zastávat Krajský RIS 3 koordinátor pozici RIS 3 manažera. Tento způsob určení pro RIS 3 koordinátora není nutností. V případě, že žadatel zvolí stanovení mzdy dle bodu 1 dokumentu. Stanovení sazby pomocí ISPV, je možné využít pro určení platu (dle platové sféry v případě územních samosprávních celků) např. kód 2422 – specialista v oblasti strategie. Zároveň platí, že RIS 3 koordinátora je možné hradit z přímých výdajů projektu. Určení, zda se jedná o přímý výdaj nebo nepřímý náklad, závisí na obsahu pracovní náplně v rámci této pozice projektu.
- 86
Musí se povinné konzultace účastnit i Krajský RIS3 koordinátor?
Je na rozhodnutí žadatele, zdali se povinné konzultace zúčastní i Krajský RIS 3 koordinátor (ŘO OP VVV pokládá jeho účast za vhodnou). Pokud žadatel v projektu bez partnera spojí činnosti Krajského RIS 3 koordinátora s činnostmi RIS 3 manažera,
je nutné, aby se dostavil na povinnou konzultaci.
- 85
Je nutné zavázat se k naplnění všech indikátorů, které jsou uvedeny v Pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část nebo může být vybrán pouze jeden výsledkový a jeden výstupový indikátor?
Žadatel vybere relevantní indikátory výstupu/výsledku dle typu aktivit, minimálně se musí jednat o jeden výstupový a jeden výsledkový indikátor. Relevanci bude posuzovat hodnotitel, který v případě nedostatečného pokrytí navrhne doplnění
indikátorů.
- 84
V některých aktivitách SmAkc jsou identické výstupové a výsledkové indikátory OP VVV. Jakým způsobem mají být stanovovány cílové hodnoty u těchto indikátorů, za každou aktivitu zvlášť nebo komplexně za všechny aktivity?
Cílové hodnoty jsou stanoveny za celý projekt. U aktivit byly naznačeny relevantní indikátory, které je možné vykazovat. Pro kvalitní nastavení cílové hodnoty se doporučuje stanovit hodnotu indikátorů pro jednotlivé aktivity a následně do žádosti o podporu doplnit v souhrnu za projekt.
- 83
U aktivity Twinning je napsáno, že realizátor projektu (kraj a/nebo partner) může k identifikaci a osvojení konkrétního inovačního nástroje navázat spolupráci se zkušenou zahraniční rozvojovou či inovační agenturou či agenturou na podporu podnikání. Jak lze vnímat tyto pojmy? Může být navázána také např. spolupráce se zahraničními národními instituty pro výzkumnou a technologickou politiku, příp. také se zahraničními univerzitami? Samozřejmě za předpokladu, že tyto instituce disponují konkrétními inovačními nástroji/programy, které jsou pro daný kraj ČR vhodné k využití.
Pokud instituce disponuje inovačními nástroji, které by byly přínosné pro kraje ČR, a má funkční program na jejich poskytování v terénu, pak ano.
- 82
Zodpovědnost za zpracování podmínek a programu v rámci aktivity Asistence je zcela v kompetenci kraje. Bude MŠMT tedy plně akceptovat krajem nastavený systém poskytování asistence (např. dotační program)?
Dotační program musí být nastaven v souladu se záměrem a cíli projektu Smart Akcelerátor a aktivity Asistence, pravidly veřejné podpory a dalšími obecně závaznými pravidly.
- 81
Připravuje se vydání metodického materiálu, který by stanovil doporučené ceny zařízení, jako tomu bylo v OP VK?
Ano, takový materiál se připravuje. Zveřejněn by měl být do konce měsíce září 2015.
- 80
Musí být k žádosti o podporu doloženy cenové průzkumy na položky, které budou uvedeny v rozpočtu?
Musí být k žádosti o podporu doloženy cenové průzkumy na položky, které budou uvedeny v rozpočtu?
- 79
Veřejná podpora: Partner je mj. povinen zajistit oddělenou účetní evidenci hospodářských a nehospodářských činností (Pravidla pro žadatele a příjemce – specifická část, str. 26). Jakých činností se toto ustanovení týká – pouze v rámci projektu SmAkc nebo v rámci celkových aktivit partnera? Ustanovení je uvedeno také jako příloha č. 9 k žádosti o podporu: Čestné prohlášení, že partner účtuje v účetní evidenci odděleně o hospodářských a nehospodářských činnostech. Proč musí partner takto oddělovat i jiné svoje aktivity, když to s projektem SmAkc nesouvisí?
Dodržení pravidel veřejné podpory je zcela na zodpovědnosti žadatele/příjemce. Partner projektu musí vést oddělenou evidenci hospodářských a nehospodářských činností, kterou doloží četným prohlášením. Tato evidence se týká aktivit projektu.
- 78
Jsou zpětně způsobilé i výdaje spadající do nepřímých nákladů rozpočtu projektu?
Zpětně způsobilé jsou všechny výdaje související s projektem, bez ohledu na to, jestli se jedná o nepřímé náklady nebo přímé výdaje.
- 77
V Pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část je uvedeno na str. 17„Termín pro zahájení projektu je nejdříve 1. 7. 2015. Podmínkou způsobilosti tedy je, že všechny úkony, které se váží ke způsobilým výdajům, byly uskutečněny po 1. 7. 2015 (např. vystavení objednávky, podpis smlouvy, zahájení výběrového řízení, apod.)“. V případě, že organizace má uzavřenu smlouvu na IT služby s externí firmou již v roce 2014, je důležitý termín uzavření smlouvy nebo datum plnění služby zdanitelného plnění? Pokud budou služby v rámci aktivit SmAkc poskytovány např. v srpnu 2015, jedná se o způsobilý výdaj, nebo bude nutné uzavřít smlouvu novou?
Rozhodující je datum zdanitelného plnění služby, uváděné výdaje mohou být považovány za způsobilé. Novou smlouvu není nutné uzavírat.
- 76
Dle výzvy jsou výdaje způsobilé již od 1. 7. 2015, což je nejbližší možné datum
pro zahájení projektu. Maximální možná délka projektu je dle výzvy 42 měsíců.
Znamená to tedy, že pokud bylo zahájení projektu 1. 7. 2015, konec realizace
projektu musí být nejpozději do 31. 12. 2018? Nelze tedy v tomto případě ukončit
projekt až 31. 12. 2019? Pokud bych chtěla ukončit realizaci projektu 31. 12.
2019, musím tedy zahájit projekt až 1. 7. 2016 a náklady před tímto termínem
uznatelné nebudou?
Minimální délka projektu byla stanovena na 34 měsíců, maximální na 42 měsíců. Toto
omezení je nutné respektovat. Pro stanovení délky realizace projektu je nutné
rozlišovat pojmy „datum zahájení projektu“ a „datum zahájení fyzické realizace
projektu“. Doba realizace projektu se počítá od data zahájení fyzické realizace
projektu uvedeného v žádosti o podporu, které může, ale nemusí být shodné s datem
zahájení projektu. Pokud si tedy žadatel stanoví datum 1. 7. 2015 pouze jako datum
zahájení projektu (od tohoto data budou realizované pouze aktivity související
s přípravou projektu), nepočítá se od tohoto data délka trvání projektu. Avšak
v případě, že datum 1. 7. 2015 bude v žádosti o podporu figurovat jako datum zahájení
fyzické realizace projektu (tzn., že od tohoto data už žadatel hodlá započít i fyzickou
realizaci přímých aktivit projektu dle harmonogramu aktivit), počítá se od tohoto data
délka trvání projektu. Fyzická realizace projektu tak bude zahájena před vydáním
právního aktu o poskytnutí/převodu podpory, což pravidla OP VVV umožňují.
- 75
Oprávněnost partnera – dle definice má vykonávat pro kraj většinu svých činností (viz Pravidla pro žadatele a příjemce – specifická část, str. 6). Jakým způsobem se oprávněnost partnera dokládá? Je čestné prohlášení dostatečné? Za jaké období má dokazovat, že vykonává pro kraj většinu činností?
Oprávněnost partnera projektu se dokládá přílohou č. 10 – Doklady potvrzující formální nastavení pro ověření oprávněnosti partnera (hlasovací práva, kontrola členů uskupení a předměty činnosti partnera). Dále bude nutné doložit čestné prohlášení
partnera, že účtuje v účetní evidenci odděleně o hospodářských a nehospodářských činnostech. Souhrnný přehled příloh je uveden v kapitole 18.9. Pravidla pro žadatele a příjemce – specifická část.
- 74
Je možné realizovat zahraniční cesty mimo aktivitu Twinning?
Ano, je to možné, pokud žadatel/příjemce prokáže přímou vazbu mezi touto cestou a aktivitami projektu. Pro posouzení účelnosti takovéto cesty je nutné, aby ji žadatel popsal již v žádosti o podporu.
- 73
Tuzemské služební cesty spadají do nepřímých nákladů (viz str. 135 Pravidla pro žadatele a příjemce – obecná část). Platí toto ustanovení, i když se cesta vztahuje k práci s cílovou skupinou (např. developer jezdí v rámci aktivity Mapování po
regionu, v rámci aktivity Twinning bude zaměstnanec vysílán na týden do partnerské organizace v rámci ČR apod.?
Ano, veškeré cestovní náhrady související s tuzemskými služebními cestami budou hrazeny z nepřímých nákladů (i když se cesta vztahuje k práci s cílovou skupinou). Další případné výdaje spojené s touto aktivitou pro cílovou skupinu spadají v rámci
rozpočtu do přímé podpory.
- 72
Kdy bude k dispozici vzor Rozhodnutí o poskytnutí dotace s nastavenými sankcemi platnými pro výzvu Smart Akcelerátor?
Na webových stránkách MŠMT je v současné době zveřejněn obecný vzor právního aktu o poskytnutí/převodu podpory. Vzor právního aktu přímo platný pro výzvu Smart Akcelerátor bude příjemcům k dispozici v systému až po ukončení schvalovacího procesu, resp. v době vydávání právního aktu.
- 71
Dle Pravidel pro žadatele a příjemce – obecná část musí být výdaje projektu rozepsány v souhrnném rozpočtu v žádosti o podporu, kde je struktura rozpočtu definovaná ze strany Řídicího orgánu OP VVV. Kdy bude šablona pro rozpočet k dispozici?
Rozpočet bude k dispozici spolu se zpřístupněním dané výzvy v rámci IS KP14+. Šablona ve formátu .xls byla zveřejněna na stránkách MŠMT u výzvy Smart Akcelerátor (http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyzva-c-02-15-004-smartakcelerator-v-prioritni-ose-2-op-vvv).
- 70
Pro realizaci studijní cesty musí být s navštívenou agenturou navázána
spolupráce (výzva, str. 5). Jakou formou a kdy musí být tato spolupráce
navázána?
Podoba aktivity Twinning je ponechána na nastavení žadatele. Spolupráce by měla být
navázána před tím, než se studijní cesta začne plánovat – to vyplývá z logiky aktivity.
Mělo by jít o dlouhodobější a opakovanou spolupráci, zahrnující také např. přenos
zkušeností, nikoli jen o jednu studijní cestu. Aktivita Twinning má podpořit
systematickou, dlouhodobou spolupráci, nikoli spolupráci jednorázovou. Jednorázové
cesty nejsou zcela vyloučeny, ale pokud žadatel zamýšlí naplnit cíle této aktivity touto
formou, je možné tak učinit pouze v případě, je-li jednorázová návštěva kvalitně
naplánována a správně zacílena. Nezbytné je řádné zdůvodnění této cesty včetně
popisu příznivých dopadů na realizaci projektu.
- 69
Lze do aktivity Twinning zapojit také partnery z Rady pro inovace? Dle
Metodického výkladu k výzvě je účast umožněna pouze pracovníkům veřejné
správy, pracovníkům žadatele a pracovníkům partnera projektu. Člen Rady pro
inovace nemusí nutně spadat do těchto skupin, podílí se ale na implementaci
RIS3 a cesty v rámci aktivity Twinning by pro něj, resp. pro kraj jeho
prostřednictvím, byly velice přínosné. Lze člena Rady pro inovace zapojit do
aktivity např. na DPČ/DPP, která by byla vystavena za účelem cesty do
zahraničí? Jak budou účastníci v rámci aktivity Twinning mimo partnera a
příjemce hrazeni z projektu?
Toto bylo omezeno z důvodu veřejné podpory. Pokud je Rada pro inovace
institucionalizovaná záležitost a cílem projektu je ukázat jejím členům, jak mohou
některé intervence fungovat a přispět k rozvoji prostředí v kraji, pak je to možné.
V tom případě je pochopitelně třeba, aby s tímto pracovníkem byla uzavřena pro
projekt některá z forem pracovně-právního aktu, aby mu mohly být z projektu hrazeny
cestovní náhrady. Zprávy ze služebních cest by měly potvrdit smysl takové cesty, tj.
obecný zájem na dalším rozvoji území.
- 68
Finančního manažera a odborného asistenta je dle Metodického výkladu k výzvě
nutné vzdělávat minimálně 16 hodin za rok a vytváří se pro ně vzdělávací plán
v aktivitě Vzdělávání. Z povahy jejich činností budou s největší
pravděpodobností spadat do administrativní podpory (viz předchozí dotaz).
Jejich účast na vzdělávání (doba strávená na školení/semináři) bude hrazena
z přímých výdajů nebo nepřímých nákladů?
Vzhledem k tomu, že se jedná o požadovanou aktivitu (odbornou aktivitu) stanovenou
výzvou, bude se jednat o přímý výdaj.
- 67
Prosíme o vymezení charakteru činností, které spadají do přímých výdajů a které
do nepřímých nákladů.
Přímé náklady – náklady spojené s odbornou činností v rámci projektu. Odborní zaměstnanci zajišťují aktivity projektu a pracují s cílovou skupinou projektu. Nepřímé náklady – náklady spojené s řízením (administrací) projektu, vedení
účetnictví včetně mezd, vedení rozpočtu, náklady spojené s administrací dotace apod.Podrobná specifikace je uvedena v Pravidlech pro žadatele a příjemce – obecná část, kapitola 5.2.1.1.
- 66
V jakém okamžiku má být podepsána smlouva o partnerství? Může být
partnerská smlouva mezi žadatelem a partnerem podepsána ještě před podáním
žádosti o podporu, případně je možné mezi žadatelem uzavřít jiný druh smlouvy,
aby bylo možné zpětně nárokovat i výdaje za partnera?
Např.: Projekt je zahájen v červenci 2015 (způsobilost nákladů), ale partnerská
smlouva kraje s partnerem na aktivity SmAcc je uzavřena až v říjnu 2015. Jde
před termínem uzavření partnerské smlouvy o uznatelné náklady?
Zpětně jsou způsobilé všechny výdaje, bez ohledu na to, jestli se jedná o výdaje od
partnera či žadatele/příjemce. Nicméně je třeba mít uzavřenou a platnou Smlouvu
o partnerství, popřípadě obdobný druh smlouvy o budoucí partnerské smlouvě, na
základě které bude budoucí partner do projektu zapojen. V případě, že by partnerská
smlouva či smlouva o budoucí partnerské smlouvě mezi žadatelem a partnerem
uzavřena nebyla, nejsou výdaje spojené s činnosti partnera způsobilé. Ve vzoru
Smlouvy o partnerství zveřejněné na webových stránkách MŠMT jsou uvedeny
oblasti, kterými by žadatel/příjemce měl partnera zavázat. Do tohoto vzoru je možné
doplňovat další ustanovení dle potřeby projektu/příjemce/partnera.
- 65
Může se RIS3 manažer výkonné jednotky účastnit vzdělávání v gesci Národního
RIS3 manažera? V metodickém výkladu je pro toto vzdělávání uveden jen
krajský RIS3 koordinátor (viz str. 13 Metodického výkladu k výzvě).
RIS 3 manažer, stejně jako jiní zástupci příjemce či partnera, se mohou v budoucnu
účastnit vzdělávání, které bude prováděno mimo projekty Smart Akcelerátor a bude
připravováno z národní úrovně (systémovým projektem či jiným projektem Úřadu
vlády ČR).
- 64
V rámci aktivity Asistence připravujeme spolufinancování voucheru ze strany
příjemce voucheru. Určení výše spolufinancování je na nositeli projektu? Např.:
a. 85% hodnota voucheru (např. 500 tis. Kč) + 15% spolufinancování
příjemce (75 tis. Kč), celkově hodnota voucheru by tedy byla 575 tis. Kč?
nebo
b. 100% hodnota voucheru 500 tis. Kč, z toho 85 % poskytovatel (425 tis.
Kč)
+ 15% spolufinancování příjemce (75 tis. Kč)?
Hodnota voucheru nesmí přesáhnout 500 tis. Kč. Pokud příjemce plánuje nastavit
poskytování voucheru tak, že část hodnoty voucheru si bude hradit z vlastních zdrojů
příjemce voucheru, je ta část, kterou si hradí příjemce voucheru, pro projekt OP VVV
nezpůsobilá a příjemce může vyúčtovat pouze část financovanou z OP VVV.
- 63
Lze v rámci aktivity Asistence získat voucher i na přípravu projektu, jehož
nositelem je partner projektu SmAkc?
ŘO OP VVV nedoporučuje v aktivitě Asistence poskytovat voucher příjemci či
partnerovi projektu Smart Akcelerátor. Ti mohou rozpracovat strategický projekt do
podoby projektové žádosti přímo v rámci projektu Smart Akcelerátor bez potřeby
přidělení voucheru (aktivita Základní tým). Projekty nesmí být hospodářské povahy.
Pokud příjemce či partner projektu budou chtít za podpory voucheru rozpracovat
strategický projekt, je třeba, aby tak učinili v souladu s podmínkami veřejné podpory a
zajistili transparentnost celého procesu nastavení dotačního programu a výběru
voucheru. Takto nastavený systém bude předmětem monitoringu v monitorovacích
zprávách a případně předmětem kontrol na místě.
- 62
V rámci popisu nepovinné aktivity Asistence je nutné již k žádosti o podporu
přiložit přímo podmínky dotačního programu, resp. podmínky, za kterých bude
asistence poskytována příjemcům v daném kraji, nebo postačí obecnější popis
aktivity v žádosti a přesné znění „dotačního programu“ může být přiloženo až
v další fázi (např. při podpisu smlouvy)?
Z věcné povahy aktivity Asistence i vzhledem k tomu, že v současnosti nemůže být
zřejmé, jaké druhy projektů by mohly být v rámci asistence podpořeny, je vhodnější,
aby konkrétní podrobné podmínky byly navrženy později a v žádosti aby byla uvedena
jen obecnější, koncepční pravidla.
- 61
Jaká je přesná specifikace pojmu veřejný subjekt, resp. organizace, uvedeného
v rámci nepovinné aktivity Asistence.
Veřejný (veřejnoprávní) subjekt je dle definice Ministerstva financí ČR jakýkoliv
subjekt:
1) který je založený nebo zřízený za zvláštním účelem uspokojování potřeb obecného
zájmu, který nemá průmyslovou nebo obchodní povahu,
2) má právní subjektivitu a
3) je financován převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými
veřejnoprávními subjekty; nebo je těmito orgány řízen; nebo je v jeho správním,
řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem,
regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty.
Platí, že podmínky 1) až 3) musí být naplněny kumulativně, u podmínky 3) platí, že
může být naplněna pouze jedna z možností, tedy buď převažující financování, nebo
nadpoloviční většina rozhodovacích pravomocí.
- 60
Zpřesnění monitorovacích indikátorů:
• 6 00 00 celkový počet účastníků - Započítávají se pouze osoby, které jsou podpořeny v rozsahu minimálně 40 hodin (splnění bagatelní podpory) napříč aktivitami SmAcc během doby realizace projektu. Započítávají se pouze osoby, které spadají do cílových skupin relevantních pro výzvu. V případě započítávání zaměstnanců SmAcc nerozhoduje, zda je daná osoba zaměstnancem na celý či zkrácený pracovní úvazek či na dohodu. Podpora je jakákoliv aktivita financovaná z rozpočtu projektu, ze které mají cílové skupiny prospěch, podpora může mít formu např. vzdělávacího kurzu, stáže, odborné konzultace, poradenství, výcviku, školení, odborné praxe apod. (viz indikátory ESF OP VVV). U každé načítané podpory musí být prokázána/doložena její časová dotace. Vznik podpory, která vstupuje do tohoto indikátoru, se předpokládá zejm. v rámci aktivity Vzdělávání a Twinning. Účastník se započte pouze jednou v rámci projektu, a to ve chvíli, kdy dosáhne bagatelní podpory.
• 2 08 06 počet podpořených osob zapojených do řízení a implementace VaVaI - Zahrnují se všichni účastníci jakéhokoliv vzdělávání/posilování kompetencí a to opět zejm. v aktivitě Vzdělávání a Twinning. Do indikátoru se zahrnují i členové KRI a inovačních platforem, pokud jsou vzděláváni. Účastník je započten tolikrát, kolikrát získá/absolvuje určitou podporu/vzdělávací akci v plném rozsahu její časové dotace (časová dotace a úspěšné absolvování jejího plného rozsahu musí být doloženo). Podpora (vzdělávání) má být obecně koncipována tak, aby pokud možno účastníci skutečně dosahovali úrovně bagatelní podpory a mohli být započteni do indikátoru 6 00 00.
• 5 43 03 počet nových nástrojů podpory VaVaI na regionální úrovni - Zahrnují se výstupy jako je zejm. každoroční aktualizovaný akční plán, aktualizovaná RIS3 příloha, marketingová strategie, vzdělávací plán na každý rok, analýzy a metodiky vzešlé z aktivity Mapování, dotační program modulu Asistence, Zpráva o proveditelnosti pilotně ověřované aktivity apod.
• 5 43 01 počet nových projektových záměrů - Do indikátoru lze započít všechny projektové záměry přispívající k naplnění cílů RIS3 připravené za podpory SmartAkcelerátoru, předložené do relevantní výzvy relevantního mezinárodního, národního programu a akceptované k věcnému hodnocení (tj. splňující podmínky formálních náležitostí a přijatelnosti). Do dotačních programů financovaných z mezinárodních či národních prostředků se mohou započítávat jakékoliv programy umožňující financování projektů (věcně relevantních pro naplňování cílů RIS3) s transparentně nastaveným procesem nezávislého hodnocení, jako např. tyto dotační programy (nekompletní typový/příkladový výčet):
- národní operační programy ESIF
- Horizont 2020
- programy přeshraniční spolupráce
- programy nadnárodní a mezinárodní spolupráce (Interreg, Interact, Espon apod.)
- další EU i mimoevropské dotační programy (Společná technologická iniciativa, COSME, Norské fondy, AMVIA apod.)
- národní dotační programy (programy TAČR, rezortní dotační programy)
- krajské/obecní dotační programy Smyslem však v žádném případě není odradit příjemce od realizace dalších záměrů, které do této kategorie nespadají (např. projekty realizované z vlastních prostředků nositele - bez podání do dotačního programu). Příprava takovýchto projektů, které budou realizovány z jiných než dotačních zdrojů, může být regulérně zahrnuta do ZV projektu, jejich příprava bude vykazována a sledována prostřednictvím ZoR, pouze se nazepočítávají do tohoto indikátoru.
• 2 08 10 počet organizací, jejichž zaměstnanci zvýšili kvalifikaci ve VaVaI - Započítávají se všechny instituce, jejichž pracovníci se účastní aktivity Základní tým, Vzdělávání, Mapování, Asistence, Twinning, Pilotní ověření (žadatel, partner i další instituce, jejichž zástupci byli účastni vzdělávání / rozšířili své kompetence na základě participace v těchto aktivitách).
• 5 43 10 počet připravených spoluprací - Započítávají se pouze spolupráce, které lze doložit smlouvou. Zahrnují se spolupráce realizované formou asistenčního voucheru (jedná se o spolupráci mezi poskytovatelem voucheru a příjemcem voucheru, dokládá se smlouva mezi krajem (či partnerem – agenturou) a nositelem voucheru). Dále se započítávají spolupráce realizované v rámci některých strategických intervencí (spolupráce více aktérů na realizaci projektu připraveného buďto ze strany RIS3 developera nebo s pomocí voucheru). Dále též se započítává spolupráce vzniklá na základě aktivity Twinning (dokládá se smlouva mezi žadatelem a spolupracující zahraniční twinningovou institucí).
- 59
Interpretace výčtu indikátorů, které jsou v Metodickém výkladu uváděny pod každou aktivitou.
Jedná se o MINIMÁLNÍ vazbu indikátorů na aktivitu, tzn. hodnoty indikátorů se napočítávají minimálně z těch aktivit, ke kterým jsou přiřazeny, ale mohou být doplněny i hodnotami i z jiných aktivit, tzn. to, že pod některou aktivitou není připsán nějaký indikátor ještě neznamená, že výstup z aktivity nelze do indikátoru načíst, pokud je postupováno dle zpřesněné nápočtové logiky (viz FAQ "Zpřesnění monitorovacích indikátorů"). Např. MI54301 lze napočíst i z aktivity Základní tým, přestože indikátory přímo pod aktivitou nejsou v Metodickém výkladu uvedeny.
- 58
Změna na pozici analytika - jedná se o změnu podstatnou či nepodstatnou?
Jedná se o změnu nepodstatnou.
- 57
Je možná změna vzdělávacího plánu na rok 2016 i přes podaný vzdělávací plán v rámci Žádosti?
Ve vzdělávacím plánu je možné provádět změny i za současný rok 2016. Jedná se o změnu, která spadá do režimu nepodstatných změn v projektu. U této změny je ovšem nezbytná konzultace s Oddělením administrace IP mezisektorové spolupráce (O474), a to před uvedením ve Zprávě o realizaci, kde bude žadatel o této změně ŘO informovat.
- 56
Je potřeba sestavit metodiku čerpání nepřímých výdajů nebo je čerpání čistě na příjemci (myšleno čerpání výdajů spojených s projektem)? Je nutné vykazovat a dokladovat nepřímé výdaje v rámci ŽoP?
Za ŘO není požadavek na doložení podkladů stanoven (výdaje však musí být vždy ve vztahu k realizovanému projektu). Čerpání nepřímých výdajů projektu není existencí metodiky nepřímých nákladů projektu podmíněno.
- 55
Je nutné pro projekt zadávat audit – celkové výdaje cca. 60 mil. Kč? Časově v rámci doby udržitelnosti nebo před závěrečnou zprávou o realizaci?
Povinnost realizace externího auditu projektu není u této výzvy stanovena.
- 54
IT technika a vůbec veškeré vybavení pro pozice hrazené z nepřímých nákladů lze pořizovat pouze z nepřímých nákladů (str. 156 obecných pravidel)? Platí to pouze pro vybavení, nebo pro veškeré činnosti, které souvisí s projektovými aktivitami nepřímých pozic (vzdělávání, účast na konferencích, zahraniční služební cesty atd.)
Výčet výdajů hrazených z nepřímých nákladů je uveden v kap. 8.7.4.3 PpŽP – obecná část. Tuzemské cestovné „administrativního týmu“ je vykazováno v rámci nepřímých nákladů, zahraniční cestové „administrativního týmu“ již do přímých výdajů projektu (PpŽP - obecná část, kap. 8.7.2).
- 53
Dodržování položek podrobné položkového rozpočtu, který byl předložen v nepovinné příloze žádosti – je možné položky z tohoto rozpočtu libovolně přesouvat bez vědomí řídícího orgánu v intencích položek rozpočtu ISKP?
Přesuny v rozpočtu projektu jsou nepodstatnou změnou projektu (viz PpŽP - obecná část, kap. 7.2.1).
- 52
Jakým způsobem bude fungovat přerozdělování 10 % uspořených výdajů z položky rozpočtu (mimo výběrová řízení – popsáno v kapitole 12.5. str. 209 obecných pravidel)? V pravidlech upraveno pouze přerozdělení úspor na položce, která se soutěží.
V kap. 1.3 Úspory projektu jsou vykazovány pouze úspory z VZ. Uspořené finanční prostředky mimo VZ je možné v rozpočtu projektu přesouvat dle potřeby – ne/podstatná změna – a využít na úhradu jiných ZV projektu.
- 51
Je nutné uvádět číslo projektu na interních účetních dokladech?
Na interních dokumentech, které nebudou použity pro informování veřejnosti nebo cílové skupiny o podpořeném projektu nebo jeho části, nemusí být loga uvedena.
- 50
Doklady ke smlouvě – v jakém rozsahu budou požadovány dokumenty prokazující bezdlužnost? Je nutné dokládat bezdlužnost vůči zdravotním pojišťovnám za každého zaměstnance příjemce i partnera?
Bezdlužnost se dokládá za každou instituci zvlášť (příjemce, partnera), nikoliv za jednotlivé zaměstnance projektu.
- 49
Změna v časovém harmonogramu twinningu – naplánováno 12 dní pobytu, před realizací bylo změněno na 10 dní. Finanční náklady na aktivitu budou nižší.
Změna harmonogramu je nepodstatnou změnou (viz PpŽP - obecná část, kap. 7.2.1).
- 48
Jakým způsobem se řeší úspory mzdových výdajů na jednotlivých pozicích během realizace projektu? V rámci jakého období je možné případné uspořené prostředky přerozdělit (ročně – v rámci uzavření období v souvislosti podávání ŽoP).
V převážné většině případů se bude jednat o nepodstatné změny finančního charakteru - četnost dle potřeby (viz kap. 7.2.1 Nepodstatné změny projektu Pravidel pro žadatele a příjemce - obecná část). Mezi nepodstatné změny finančního charakteru se řadí např.: • Přesun prostředků mezi položkami uvnitř jednotlivých kapitol rozpočtu je možné provádět bez omezení, s výjimkou přesunů prostředků týkajících se kapitoly Osobní výdaje (viz níže), a přesunů mezi investicemi a neinvesticemi (kde se jedná o podstatnou změnu). • Přesun finančních prostředků mezi jednotlivými kapitolami – bez předchozího souhlasu poskytovatele podpory je možné přesouvat prostředky mezi jednotlivými kapitolami do výše 15 % objemu způsobilých výdajů kapitoly (dle platného rozpočtu), ze které jsou finanční prostředky převáděny. Kapitola Osobní výdaje může být tímto nebo více přesuny navýšena pouze do výše 15 % stávajícího objemu způsobilých výdajů této kapitoly (dle platného rozpočtu). • Vytvoření nové položky nebo zrušení položky rozpočtu . • Úprava finančního plánu – jedná se o přesun částek požadovaného předfinancování/ vyúčtování mezi jednotlivými obdobími finančního plánu (v případě, že jsou na projekt aplikovány finanční milníky, je nutné současně zohlednit pravidla pro změnu těchto milníků).
- 47
Změny v pracovních pozicích – je možná změna počtu developerů v projektu bez změnové žádosti, nebo je nutné přiložit k dokumentům ke smlouvě? (beze změny celkového počtu úvazků)?
Jedná se o podstatnou změnu projektu - požadavek na doložení CV (viz PpŽP - obecná část, kap. 7.2.2).
- 46
Počet hodin u krácených úvazků za měsíc – vykazovat stále stejné množství za měsíc, nebo poměrově krátit podle skutečného počtu hodin za daný měsíc dle pracovního kalendáře? V projektu jsou nastavené přesné částky odměny za měsíc a pracovní smlouvy/dohody jsou uzavřeny na pevnou měsíční částku, přičemž je stanoveno kolik hodin týdně na daný úvazek musí být odpracováno.
V případě, že jsou v projektu na základě pracovní smlouvy/dohody stanovené pevné měsíční částky, přičemž je přesně stanoveno kolik hodin týdně na daný úvazek musí být odpracováno, příjemce bude vykazovat skutečně odpracované hodiny za daný měsíc aby byl administrátor schopen zkontrolovat, jestli předložená částka mzdových výdajů odpovídá skutečně odpracovaným hodinám za dané sledované období/měsíc.
- 45
Kurzové rozdíly jsou uznatelným výdajem?
Ano, jedná se o způsobilý výdaj projektu.
- 44
Výdaje na cestovní pojištění do zahraničí je uznatelným výdajem?
Ano, jedná se o způsobilý výdaj projektu.
- 43
Dle staré PpŽP, kap. 8.7.1, str. 30 „Nad rámec PpŽP – obecná část se mezi NN řadí: Výdaje vzniklé od 1/7/15, které jsou spojené s přípravou projektu nebo jsou součástí přípravy projektu, jsou rovněž výdaje na přípravu projektu ve formě příspěvku na mzdy administrativního týmu projektu.“ Dle nové PpŽP – specifická část (3. verze od 1/9/2016), kap. 8.7.4.3, str. 21 „Nad rámec PpŽP – obecná část se mezi NN řadí: Výdaje ve formě příspěvku na mzdy administrativního týmu projektu vzniklé od 1/7/15, které jsou spojené s přípravou projektu.“ Pokud se nemýlím, mzdy administrativního týmu jsou VŽDY nepřímými náklady! Z výše uvedeného jsem tedy pochopila, že pokud jsme zahájili projekt 1/3/2016, mohu mzdy administrativního týmu na přípravu projektu před tímto datem (avšak po 1/7/15) také zahrnout do NN? Jedná se mi ale zejména o náklady týkající se odborného týmu. Od zahájení projektu 1/3/2016 do podání projektu 29/6/2016 byla činnost jak odborného tak administrativního týmu zejména příprava projektu. administrativní tým je placen z nepřímých nákladů. Nejsme si však jisti u týmu odborného – spadají činnosti odborného týmu na přípravě projektu do přímých nebo nepřímých nákladů?
Mzdy administrativního týmu vykazované v rámci NN jsou způsobilé od data zahájení projektu - v uvedeném případě tedy nejdříve od 1.3.2016.
- 42
Cílem práce RIS3 developera je vyhledávat vhodné inovativní projekty v rámci kraje a tyto projekty tzv. akcelerovat a pomáhat s jejich rozvojem. Tato pomoc bude zákonitě poskytována i soukromým subjektům, které by tímto způsobem čerpaly veřejnou podporu.
Podpora koncepční přípravy strategických intervencí naplňujících krajskou RIS3 strategii a její Akční plán je jedním z cílů této výzvy. Ve chvíli, kdy dochází k "mapování terénu" a vyhledávání projektů, které naplňují strategii kraje, dokází k naplňování cílů této výzvy a to zejména ve vztahu potřebnosti daného kraje. Má se jednat především o koncepční dohled nad přípravou projektů, aby byly v souladu s krajskou strategií, a ten nepovažujeme za hospodářskou činnost. Předmětem této aktivity by nemělo být klasické projektové poradenství, které je běžně komerčně nabízeno. V případě poskytování voucherů v rámci modulu Asistence je zodpovědností příjemce/partnera (tedy RIS3 týmu) posoudit, zda poskytnutím voucheru nedojde k přenesení veřejné podpory na nositele strategické intervence, v takovém případě je příjemce povinen poskytnout voucher v režimu de minimis (v souladu s Nařízením Komise (EU) č. 1407/2013) a dodržet všechny podmínky tímto nařízením stanovené.
- 41
U nákupu majetku – v seznamu obvyklých cen vybavení v tabulce Seznam obvyklých cen je uveden sloupec Položka zařízení – např. u notebooku je uveden popis „Notebook – se zárukou next business day on spot, včetně operačního systému, bez klávesnice a myši“. Jsou tyto požadavky uvedené v popisu minimální (je nutno tuto záruku NBDS u notebooku pořídit?). U Multifunkčního zařízení pro intenzitní využití je uvedena laserová tiskárna za 26 tis. Kč – po konzultaci s naším IT oddělením je nyní na trhu inkoustová tiskárna pro intenzivní využití za zhruba 10 tis. Kč (jinak je inkoustová tiskárna uvedena u standardní používání) – je možno pořídit tuto?
Seznam slouží žadatelům/příjemcům ke správnému nastavení rozpočtu projektu v žádosti o podporu, jako orientační vodítko při zadávání veřejných zakázek. Žadateli se doporučuje, aby odůvodnil účel nákupu zboží přesahujícího obvyklou cenu v rámci žádosti o podporu (na záložce Klíčové aktivity, pole Přehled nákladů). Pokud je dotaz myšlen tak, jestli je možné nakoupit v rámci multifunkčního zařízení namísto laserové tiskárny, tiskárnu inkoustovou – tak v tomto případě je to samozřejmě na rozhodnutí příjemce, kterou z variant si vybere. Pokud se mu inkoustová tiskárna jeví pro využití projektu lepší a dostačující, je samozřejmě možné zakoupit inkoustovou tiskárnu. Co se týká pořízení notebooku, je to také na rozhodnutí žadatele, jestli zvolí zakoupení notebooku s výše uvedenou zárukou. Rozhodující je pro projekt v návaznosti na doporučující seznam pořizovací cena majetku.
- 40
Je nutná konzultace s ŘO před vyhlášením krajské výzvy na poskytování voucherů v rámci KA Asistence?
Ano, tato konzultace je nezbytná.
- 39
Zpráva vyhodnocující efekty realizovaných intervencí má být předkládána 1x za 2 roky - od kdy se počítá lhůta? Od zahájení realizace projektu?
Od počátku fyzické realizace projektu.
- 38
V žádosti jsme původně počítali s realizací jednoho výběrového řízení, nyní jsme zjistili, že budeme realizovat dvě? Musíme tuto skutečnost oznamovat předem nebo stačí s první monitorovací zprávou?
Jedná se o nepodstatnou změnu projektu. Příjemce nepodstatné změny průběžně oznamuje (nejpozději však před odevzdáním ZoR projektu) a ŘO OP VVV je potvrzuje. V případě, že se bude jednat o zakázky, které podléhají ex-ante nebo interim kontrole, je nutno postupovat v souladu s PpŽP - obecná část, kap. 12.
- 37
Lze absolvovat více školení vztahujících se k jedné kompetenci?
Ano, je to možné. Upozorňujeme však na specifická pravidla platná pro vzdělávací aktivity u výzvy SmAcc (viz Pravidla pro žadatele a příjemce - specifická část).
- 36
Do indikátoru 2 08 06 se počítají pouze osoby, které byly podpořeny v rámci vzdělávacích aktivit? Např. jednání RVVI se nezapočítávají?
Je možno započíst pouze výstupy, které mají charakter vzdělávacích aktivit, nikoliv pracovních jednání. Bude se jednat zejména o výstupy KA Twinning a Vzdělávání. Jednání RVVI do indikátoru není možné započíst, pokud není součástí jednání i vzdělávací aktivita. Pokud je součástí jednání RVVI i vzdělávací aktivita (která je součástí Vzdělávacího plánu), jednání započíst lze.
- 35
Je problém, pokud dojde k přeplnění některého indikátoru (tzn. dosáhneme větší hodnoty než jsme původně plánovali?
Přeplnění indikátoru není problém a je přípustné, je ovšem povinností příjemce nastavit plnění indikátorů co možná nejreálněji. V případě, že dojde k přeplnění o více než 25 % je potřebné podat žádost o podstatnou změnu v ISKP14+.
- 34
Lze do indikátoru 2 08 06 započítat i osoby, které nedosáhnou hranice bagatelní podpory?
Ano, v tomto indikátoru je možno započíst osobu tolikrát, kolikrát se zúčastní nějaké vzdělávací aktivity.
- 33
Musí být doložen doklad o úhradě. V naší organizaci provádíme zpětnou refundaci mzdových nákladů zaměstnance z účtu pro projekt na výdajový účet kraje, z něhož byla vyplacena výplata zaměstnanci. Doložíme výpis z účtu pro tuto refundaci, ale musí být doložen rovněž výpis z výdajového účtu kraje na účet zaměstnance, nebo postačí pro tuto platbu čestné prohlášení zaměstnance o obdržení platu na účet? Odpověď MŠMT: V tomto případě postačí ke kontrole doložit podklad o refundaci a ČP každého zaměstnance k obdržení finančních prostředků na jeho účet. V rámci některých Výzev se v minulosti také přistupovalo k hromadnému ČP, které podepisoval statutární zástupce ohledně skutečnosti, že zaměstnancům byly mzdy vč. zákonných odvodů vyplaceny. Postačí čestné prohlášení jednotlivých zaměstnanců souhrnně např. za celé monitorovací období, nebo musí zaměstnanec podepsat čestné prohlášení o obdržení mzdy na účet za každý měsíc zvlášť? Bude k dispozici nějaký vzor, nebo si může příjemce vytvořit vlastní?
Čestné prohlášení lze doložit souhrnně za celé monitorovací období a všechny zaměstnance projektu. Vzor čestného prohlášení není v tuto chvíli k dispozici, čestné prohlášení je však možné na ŘO zaslat ke konzultaci.
- 32
Lze do indikátoru "Počet nových projektových záměrů připravených za podpory Smart Akcelerátoru (5 43 01)" započíst ty projektové záměry, které budou realizovány z vlastních prostředků nositele projektu, případně např. z rozpočtu města/kraje. Platí stále tato informace? Lze do indikátoru započíst i strategické projekty předložené do dotačního programu vyhlášeného krajem, nebo je nutné předložení do výzev vyhlášených ministerstvy, které jsou financovány z operačních programů?
Do indikátoru lze započít všechny projektové záměry přispívající k naplnění cílů RIS3 připravené za podpory SmartAkcelerátoru, předložené do relevantní výzvy relevantního mezinárodního, národního programu a akceptovaných k věcnému hodnocení (tj. splňující podmínky formální a přijatelnosti). Do dotačních programů financovaných z mezinárodních či národních prostředků se mohou započítávat jakékoliv programy umožňující financování projektů relevantních pro cíle RIS3 s transparentně nastaveným procesem hodnocení, jako např. (nekompletní typový/příkladový výčet):
- národní operační programy ESIF
- Horizont 2020
- programy přeshraniční spolupráce
- programy nadnárodní a mezinárodní spolupráce (Interreg, Interact, Espon apod.)
- další EU i mimoevropské dotační programy (Společná technologická iniciativa, COSME, Norské fondy, AMVIA apod.)
- národní dotační programy (programy TAČR, rezortní dotační programy)
- krajské/obecní dotační programy
Smyslem však není odradit příjemce od realizace dalších záměrů, které do této kategorie nespadají (např. projekty realizované z vlastních prostředků nositele - bez podání do dotačního programu). Příprava takovýchto projektů, které budou realizovány z jiných než dotačních zdrojů, může být regulérně zahrnuta do ZV projektu, jejich příprava bude vykazována a sledována prostřednictvím ZoR, ovšem nezapočítávají se do tohoto indikátoru. Indikátor se nesnaží pojmout veškeré výstupy práce RIS3 developerů.
- 31
Lze vzdělávací aktivity v projektu (KA vzdělávání) zajišťovat prostřednictvím cenových průzkumů? Není nutné soutěžit zakázkou?
Ano, lze. V případě, že nedojde překročení limitu pro bagatelní zakázku.
- 30
V jakých intervalech má být předkládána zpráva národnímu RIS3 manažerovi?
Pro potřeby Národního RIS 3 manažera budou zpracovány s koncem každého pololetí roku Zprávy krajské RIS3 a jednou ročně Zprávy o postupu realizace (vždy podle stavu k datu 31. 12. daného roku) a budou mu předkládány nejpozději do dvou měsíců od ukončení pololetí (viz příloha č. 3 Metodický výklad k výzvě s účinností od 1.9.2016, str. 7).
- 29
Jaký je postup schvalování strategických projektů ze strany národního RIS3 manažera? Dle metodického výkladu k výzvě (str.7) mají být strategické projekty posouzeny národním RIS3 manažerem.
Postup pro schvalování je nastavován ze strany Úřadu vlády a ještě není uveden do praxe. ÚV upřesňuje, že ze strany Národního RIS3 manažera se jedná o posouzení strategické fiše z hlediska souladu s Národní RIS3 strategií, nikoli o posouzení strategické intervence jako takové (Národní RIS3 manažer se však může ve svém vyjádření vyjádřit připomínky i k dílčím parametrům chystané intervence/projektu). Národnímu RIS3 manažerovi nejsou předkládány všechny strategické intervence/projekty z Akčního plánu krajské RIS3 strategie (jejichž zařazení schvaluje Krajská rada pro inovace), ale pouze fiche intervencí/projektů, které jsou výsledkem práce RIS3 developerů (min. 3 fiche na každý 0,5 úvazek RIS3 developera, počítáno za celkovou dobu realizace projektu, nikoliv ročně). Případné nesouhlasné stanovisko Národního RIS3 manažera by mělo dopad do uznatelnosti nákladů spojených s přípravou dané krajské intervence/projektu. Dále v případě, že by projekt předkládal skutečně pouze minimální počet projektů/intervencí stanovený Metodickým výkladem k Výzvě (tj. např. 3 na úvazek 0,5 developera, či 5 na úvazke 1,0 developera apod.), přičemž by došlo k zamítnutí např. jedné z fichí ze strany Národního RIS3 manažera, projekt SmAcc by neplnil podmínky stanovené výzvou a bylo by ohroženo skutečně i plnění cílů projektu, ke kterému se projekt zavazuje při vydání Právního aktu. Pokud by však i přes zamítavé stanovisko Národního RIS3 manažera u jedné intervence BYL splněn limit min. 3 fichí na úvazek 0,5 developera (protože RIS3 developer předložil celkově více než 3 fiche), projekt dostál svému závazku.
- 28
V případě, že se zadavatel dobrovolně rozhodne zadat veřejnou zakázku s předpokládanou hodnotou nižší než 400 000 Kč bez DPH v některém z druhů výběrových řízení podle oddílu 12.3 Pravidel pro žadatele a příjemce OP VVV, může zároveň pořídit část takové veřejné zakázky prostřednictvím přímého nákupu (např. z důvodu potřeby urgentního zajištění nezbytného vybavení)?
Ano, může. Pokud celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky nepřekročí hranici 400 000 Kč bez DPH, je zcela na zadavateli, jakými postupem pořídí jednotlivé části takové veřejné zakázky. Zadavatel může dobrovolně zvolit přísnější režim pro zadání veřejné zakázky, než jaký s ohledem na její předpokládanou hodnotu vyžadují PpŽP.
- 27
Dle Pravidel pro žadatele a příjemce se faktury dokládají pouze v hodnotě nad 10 000 Kč? Jak u osobních výdajů?
Faktury pouze nad 10 tis. Kč. I u osobních nákladů nad 10 tis. Kč.
- 26
V jaké podobě a jakým způsobem by měly být do ISKP14+ vkládány PDF dokumenty ? Je nutné veškeré přílohy podepisovat?
Needitovatelný formát. Nejlépe naskenované dokumenty. Dokumenty však nemusí být podepsané, jelikož Žádost o platbu se podepisuje též v systému IS KP.
- 25
Kdy oznamovat nepodstatné změny - nutno oznamovat v okamžiku, kdy změny nastanou nebo stačí oznámit zpětně?
Příjemce nepodstatné změny průběžně oznamuje (nejpozději však před odevzdáním ZoR projektu) a ŘO OP VVV je potvrzuje. Pozor na to, abyste vždy zadali nepodstatnou změnu i podstatnou změnu před zakládáním zpráv o realizaci a žádosti o platbu. Pokud nebudou změny schváleny, nepromítnou se v již založených zprávách o realizaci a žádosti o platbu.
- 24
V případě, že podstatná změna nebude ze strany ŘO schválena, bude opět na příjemci uvést data do stavu před změnou? Nebo se změna do projektové žádosti propisuje až okamžikem jejího schválení, tzn. pokud změna nebude schválena, ke změně údajů v projektové žádosti nedojde?
Pokud nebude podstatná změna schválena, tak se v systému IS KP14 neprojeví.
- 23
Je v rámci projektu možné soutěžit veřejné zakázky dohromady za příjemce i partnera, nebo je nutné soutěžit odděleně?
PpŽP problematiku společného zadávání veřejných zakázek více zadavateli nijak nevylučuji ani jinak neupravují. Obecná právní úprava společného zadávání veřejných zakázek je obsažena v § 7 ZZVZ a lze ji analogicky využít i v případě postupu dle PpŽP.
- 22
Jaké jsou lhůty na zaslání podkladů k VZ pro ex-ante kontrolu ze strany ŘO?
10 pracovních dnů před předpokládaným zahájením výběrového řízení. Pokud nebudou zaslány všechny podklady, může být příjemce vyzván na doplnění.
- 21
Příručkou se změnili finanční milníky, je možné je pozměnit ještě před vydáním právního aktu? 4. Bude možná úprava finančních milníků před vydáním Rozhodnutí? Dle nové PpŽP – specifická část (3. verze od 1/9/2016) se stanovují z finančního plánu, dle staré PpŽP se stanovaly ze souhrnného vyúčtování!
Finanční milníky budou nastaveny ze strany ŘO na základě doložené aktualizace FP.
- 20
Kdo provádí aktualizaci finančního plánu před vydáním PA - příjemce či ŘO? Z jiné výzvy je praxe taková, že finanční plán bude před vydáním právního aktu pozměněn ŘO.
Aktualizaci finančního plánu před vydáním PA provádí příjemce a to na pokyn ŘO.
- 19
Kdy a v jaké podobě má být předkládán aktualizovaný vzdělávací plán/akční plán a jeho vyhodnocení? Existuje nějaká předepsaná struktura? Od kdy je příjemce povinen aktualizaci tohoto plánu dokládat - jeden rok od zahájení realizace projektu?
K aktualizaci vzdělávacího/akčního plánu dochází jednou ročně, přičemž aktualizovaný vzdělávací/akční plán se předkládá s nejbližší ZoR. Vzor vzdělávacího/akčního plánu neexistuje, vyhodnocení je čistě na uvážení příjemce. Povinnost aktualizace vzdělávacího/akčního plánu se počítá od počátku fyzické realizace projektu.
- 18
Přístrojový deník. V PpŽP je vyjádřeno, že ke každému přístroji máme založit přístrojový deník? Na jaké přístroje se tento deník vztahuje?
Myšleny odborné/vědecké přístroje nikoliv přístroje typu počítač, notebook, kopírka atp.
- 17
Pokud máme písemně doloženo (proběhla registrace), že se semináře zúčastní jeden z účastníků, avšak v den semináře reálně nedorazí. Bude výdaj za občerstvení způsobilý? Na OP VK ano, na OP VAVPI nikoliv. Jak u OPVVV? Lze brát výdaje spojené s registrovanými účastníky za ZV i když nakonec například kvůli neočekávané situaci zaregistrovaný účastník na seminář nedorazí (nemoc, problémy na cestě na seminář apod.)
Pokud byl účastník závazně zaregistrován a nezúčastnil se konané akce kvůli neočekávané situaci, jsou výdaje za předem objednané občerstvení připadající na tohoto účastníka způsobilé.
- 16
Je potřeba rozdělit manažerské činnosti do klíčových aktivit v rámci výkazu práce?
Nikoliv, manažerské činnosti nemusí být vykazovány v rozlišení za jednotlivé klíčové aktivity.
- 15
V DPČ je dovolená sjednána přímo ve smlouvě. Je pak dovolená uznatelný výdaj? Není to však v rozporu s legislativou, že bude způsobilá dovolená?
Náhrady spojené s dovolenou sjednanou k dohodě o pracovní činnosti jsou nezpůsobilým výdajem projektu (viz kap. 8.8 Nezpůsobilé výdaje Pravidel pro žadatele a příjemce - obecná část).
- 14
Za uznatelné výdaje je možné uplatnit i mateřskou dovolenou?
Způsobilým výdajem je pouze dovolená nabíhající po dobu mateřské dovolené (více viz kap. 8.7.2 Způsobilé výdaje dle druhu Pravidel pro žadatele a příjemce - obecná část).
- 13
Změna úvazku z hlavního pracovního poměru na DPČ? Podstatná či nepodstatná změna?
Nepodstatná.
- 12
Obligatorní výdaje - fond kulturních a sociálních potřeb - Je možné uznat tyto výdaje v rámci projektu?
Příspěvky do fondu kulturních a sociálních potřeb, respektive sociálního fondu (v případě že to vyžaduje právní předpis) jsou v oblasti osobních výdajů (ostatní obligatorní výdaje) způsobilým výdajem projektu.
- 11
Faktura - může být razítko nebo i samolepka s registračním projektem? Když dodavatel ve faktuře nedopsal registrační číslo projektu v době kdy příjemci ještě nebylo vydáno Rozhodnutí, je možné náležitosti dopsat zpětně?
Příjemce/partner je povinen zavázat dodavatele předkládat k proplacení pouze faktury, které obsahují číslo projektu v textu faktury. V odůvodněných případech je příjemcům/partnerům umožněno, aby faktury označili číslem projektu sami před jejich uplatněním v žádosti o platbu (viz kap. 8.2 Účetnictví a dokladování Pravidel pro žadatele a příjemce). V případě úhrady v období před vydáním právního aktu bude nutné faktury označit registračním číslem projektu dodatečně a to ze strany příjemce/partnera. ŘO ukládá povinnost identifikace vazby na projekt na jednotlivých fakturách, způsob identifikace však není pevně stanoven. Nemusí se tedy nutně jednat o razítko projektu, dostačující je i označení např. samolepkou či ručně dopsané registrační číslo projektu na faktuře.
- 10
Lze do MI 2.08.06 započítat i setkání RIS3 manažerů?
Setkání RIS3 manažerů se do MI mohou započítat, pokud je jejich součástí skutečně i vzdělávací blok – jako např. prezentace zkušeností s určitým krajským nástrojem/intervencí, prezentace zkušeností se zahraničním nástrojem/intervencí z Twinningové aktivity, prezentace zkušeností s mapováním a terénním šetřením, prezentace zkušeností s propagačními aktivitami a podobná témata relevantní pro řízení RIS3 a Smart Akcelerátor. Dosavadní setkání RIS3 manažerů byla spíše technického/koordinačního než vzdělávacího charakteru a do indikátoru tudíž nevstupují.
- 9
MI 2.08.06 - Když máme vzdělávání platformy, která bude vysvětlena pracovníkem projektu, je možné započítat do MI účastníky školení, když nebude certifikát? Stačí prezenční listina?
V případech, kdy certifikát nebyl vystaven, lze souvislost s projektem a relevantnost vzdělávací akce pro daného zaměstnance prokázat i prezenční listinou, programem a prezentací ze vzdělávací akce.
- 8
Kdy zakládáme kartu účastníka? Kdy je nutné je odevzdávat, v rámci 1. zprávy o realizaci nebo dříve?
Kartu účastníka doporučujeme zakládat v momentě, kdy zaměstnanec absolvuje první školení. Do budoucna bude karta účastníka fungovat přes systém MPSV - v tuto chvíli probíhá jeho testování, systém by měl být spuštěn do konce září 2016. K ZoR projektu se karta účastníka nedokládá, příjemce uchovává kartu podepsanou účastníkem pro případné kontroly na místě.
- 7
Když bude vzdělávání zdarma, jak u MI 20810 a 20806, bude možné též započítávat do hodnoty MI?
Ano, do monitorovacího indikátoru lze započítávat i školení, která jsou zdarma (nemusí se nutně jednat pouze o aktivity/školení financované ze způsobilých výdajů projektu).
- 6
MI 2.08.06 - Účast na tomto školení je možno započítat do tohoto MI?
Účast na semináři pro příjemce výzvy SmAcc (14.9.2016) nelze do indikátoru 2.08.06 započíst (mj. i z toho důvodu, že nebude vystaveno žádné potvrzení/certifikát).
- 5
MI 2.08.10 - Jakým konkrétním dokumentem se bude MI dokládat?
Prokazuje se kartou účastníka.
- 4
Když developer vymyslí schéma na krajské úrovni. Nejde ještě o nachystaný titul. Bude započítán do MI?
V tomto případě bohužel ne, definice indikátoru toto neumožňuje. Jedná se samozřejmě o žádanou aktivitu z podpory SmAcc a předpokládá se, že příprava schémat na krajské úrovni bude tvořit podstatnou část práce RIS3 developera, z důvodu striktnosti definice nelze do indikátoru započíst. Jedná se však zcela samozřejmě o ZV projektu a žadatel bude o těchto aktivitách informovat v rámci ZoR.
- 3
Jednu pozici RIS3 developera jsme neměli obsazenou při podání žádosti o podporu. Jakmile nyní chceme obsadit tuto pozici, je nutné zažádat o podstatnou změnu?
Jedná se o klíčovou pracovní pozici (výzvou je vyžadováno doložení profesního životopisu pracovníka na této pozici), která se oznamuje v režimu ex-ante. Změna na této pozici je podstatnou změnou projektu.
- 2
Vybrání aktivity, produktu prostřednictvím průzkumu trhu. Máme vybírat ty produkty s nejnižší cenou nebo stačí,aby cena byla v místě a času obvyklá?
Bude posuzováno individuálně na základě doložených podkladů. Musí být naplněna obecná pravidla způsobilosti výdajů - 3E, věcná, místní a časová způsobilost výdaje. Bude-li vybrána jiná než nejlevnější nabídka/varianta, je nutné doložit zdůvodnění (proč byla vybrána právě ta nabídka a ne jiná, nutno podložit konkrétní argumentací) a ideálně i průzkum trhu (obecné prokázání způsobilosti - 3E, věcná, časová a místní způsobilost).
- 1
Pokud dojde ke změně pozice developera z člověka na člověka, je nutné oznamovat změnu předem jako podstatnou změnu?
Pozice RIS3 developera se řadí mezi klíčové odborné pozice, jedná se proto o podstatnou změnu, kterou je na ŘO nezbytné oznamovat ex-ante (i s ohledem na způsobilost mzdových výdajů daného RIS3 developera - časová způsobilost mzdových výdajů je možná nejdříve od data schválení dané podstatné změny, zpětné uznání mzdových výdajů za způsobilé není možné).