Výzva č. 02_16_015 - ESF výzva pro vysoké školy

Oddíly výzvy

201

Jak postupovat v případě osob vykazovaných v indikátoru 5 40 01, které zároveň nedosáhnou bagatelní podpory v 6 00 00? Na konzultaci bylo řečeno, že osoby v indikátoru 5 40 01 mají naplnit bagatelní podporu a pokud ji nenaplní, mělo by to být zejm. z důvodu úmrtí, rozvázání pracovního poměru nebo jiného vážného důvodu. Pravidla říkají, že projekt musí být koncipován tak, aby každý účastník získal bagatelní podporu. Není však nikde specifikováno, že každý účastník musí získat bagatelní podporu a omlouvají pouze krajní skutečnosti. Je opravdu nutné ke každé podpořené osobě podávat vysvětlení, pokud nedosáhne bagatelní podpory?

V kapitole 11.1 PpŽP – obecná část je uvedeno, že „projekt musí být koncipován tak, aby vzdělávací aktivity podpořené osoby v souhrnu dosahovaly minimální hranice bagatelní podpory, pokud není ve výzvě / navazující dokumentaci k výzvě stanoveno jinak“. Obdobně je to řešeno pro výzvy č. 15 a 18 v kap. 11.3.2 PpŽP – specifická část. Z ustanovení v žádném případě neplyne, že by takto měl být projekt koncipován pouze na počátku. Naopak by měl být takto koncipován po celou dobu realizace, tzn. i v případě, kdy začne být v projektu školena osoba, s jejímž školením se při podání žádosti původně nepočítalo. Pokud taková osoba započne školení, musí mít naplánováno školení v takové míře, aby její vzdělávací aktivity dosáhly minimální hranice bagatelní podpory. Splnění podmínky se tedy může projevit v navýšení hodnoty indikátoru 6 00 00.

V případech, kdy by příjemce žádal o změnu cílové hodnoty některého z indikátorů 5 xx xx (počet účastníků školení), bude pro posouzení takové žádosti o změnu nutné, aby byl projekt i po jejím schválení stále koncipován tak, že vzdělávací aktivity podpořených osob v souhrnu dosáhnou minimální hranice bagatelní podpory sledované v indikátoru 6 00 00 (celkový počet účastníků projektu). Z toho důvodu je zdůvodnění žádosti o změnu nezbytné. Řídicí orgán nicméně v průběhu realizace projektu ani po jeho ukončení nevyžaduje soupis podpořených osob, u nichž nedošlo k dosažení bagatelní podpory, s odůvodněním ke každé z nich. Stačí uvést souhrnně důvody, které k nedosažení bagatelní podpory vedly, a opatření, která příjemce přijal k odstranění případných identifikovaných překážek.

Pokud příjemce v průběhu realizace projektu zjistí, že z podpořených osob dosahuje bagatelní podpory nižší než předpokládaný podíl, tzn. že projekt vykazuje v indikátoru 6 00 00 málo účastníků, je nutné přistoupit k „revizi“ všech podpořených osob a zintenzivnit podporu těch, které jsou do projektu zařazeny. Nejlépe je poskytnutý objem podpory vidět ze založených karet účastníka v IS ESF 2014+, kam příjemce zadává všechny osoby již při jejich vstupu do projektu, tedy ještě předtím, než dosáhnou bagatelní podpory (viz uživatelská příručka IS ESF 2014+). Osoby, které v projektu získaly podporu blízkou hranici bagatelní podpory, je poté vhodné podporovat intenzivněji, např. i distančními formami při dodržení pravidel dokladování.

200

Pracovní výkazy – bude pro kontrolu dostačující zaslat pracovní výkaz pouze formou obyčejné kopie (naskenovaného dokumentu)?

Naskenovaný doklad postačí, originál musí mít příjemce pro případnou kontrolu na místě u sebe.

199

Dokladování osobních výdajů – pravidla dovolují dva formuláře výkazů práce, tedy měsíční a souhrnný na délku monitorovacího období. Který je z pohledu ŘO vhodnější používat? Lze využívat pro pracovní smlouvy souhrnné výkazy práce a pro dohodáře pouze měsíční?

Obě varianty jsou dle pravidel přípustné a je zcela v gesci příjemce, který typ výkazu si zvolí.

198

Nedala by se místo úhrady mezd doložit čestná prohlášení zaměstnanců, že mzdu obdrželi?

Bohužel, čestná prohlášení nelze dle platné metodiky považovat za dostatečný podklad o úhradě mezd.

197

Nebude ŘO vadit, že uvedená výše mezd při úhradě nebude odpovídat částkám v projektu?

ŘO je znám argument, že částky na výpisech z účtů zahrnují i jiné složky mezd a platů, než je alikvotní část hrazená z prostředků dotace.

196

Je dostačující doložit příkaz k úhradě mezd?

Příkaz k úhradě mezd není dostačující, musí být doložena samotná úhrada mezd.

195

Jak se bude dokládat úhrada mezd?

Aktuálně existují dvě možnosti: výpis z účtu s úhradou dané mzdy nebo sjetina z účetního systému, kde budou data o úhradě, tzn. bankovní účet, datum úhrady, částka.

194

Povinnost povinné publicity není vztažena na materiály, jenž nejsou určeny k informování veřejnosti (faktury, smlouvy, veřejné zakázky, partnerské smlouvy). Týká se to i obecných dokumentů, které nejsou určeny pro cílovou skupinu ani veřejnost? Např. u inzerátu na pracovní pozici? Zaměstnanec není cílovou skupinou.

Obecně lze říci, že pokud materiály/dokumenty, které spadají mezi nepovinné nástroje publicity a které budou použity pro informování veřejnosti nebo cílové skupiny o podpořeném projektu nebo jeho části, bude na nástroji povinně použit znak EU, odkaz na EU a ESI fondy (souhrnně) a program. Tyto informace mohou být již součástí loga EU. V rámci loga EU je možné použít i zkrácené názvy programů.
Interní dokumentace příjemce (např. smlouvy, faktury nebo veřejné zakázky) neslouží k informování veřejnosti nebo konkrétní cílové skupiny o podpořeném projektu, proto nemusí být opatřena povinnými prvky publicity. Co se týká inzerátu, pokud jeho cílem není informování veřejnosti nebo cílové skupiny o projektu (zde zaměstnanec cílovou skupinou není), prvky povinné publicity nejsou vyžadovány.

193

Je vhodné uzavírat pracovní smlouvy na kratší úseky nebo celou délku realizace projektu?

Dané rozhodnutí je zcela v gesci příjemce dotace.

192

Kde je nutné u osob zaměstnaných na projektu uvádět jejich zapojení (úvazek) na projektu – je nutné uvést přímo v pracovní smlouvě nebo je postačující toto uvést do pracovní náplně?

Pracovní smlouvy a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr nebo její přílohy musí dle obecných pravidel obsahovat:
– identifikaci projektu, do kterého je pracovník zapojen;

– popis pracovní činnosti (tj. náplň práce) relevantní pro projekt, včetně rozlišení, zda se jedná o hospodářskou nebo nehospodářskou činnost;
– rozsah činnosti, tzn. úvazek či počet hodin za časovou jednotku (měsíc, rok, apod.) s uvedením adekvátního poměru pro projekt;
– údaj o mzdě nebo platu (zpravidla platový výměr) s uvedením adekvátního poměru mzdy/platu na projekt.
Pokud bude projekt a úvazek daného pracovníka na projektu specifikován v příloze pracovní smlouvy, je požadavek výše naplněn.

191

Indikátor 5 47 01 – hodnoticí komise zavázala k doplnění hodnoty indikátoru, příjemce však nemá plánované mzdové výdaje, jak dále postupovat?

Zahraniční experty lze pozvat i na Smlouvu nepojmenovanou dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Hodnocení komise je závazné.

190

Na základě čeho sledovat/vykazovat indikátor 5 17 10 (Počet dětí, žáků a studentů Romů v podpořených organizacích)?

Osoby mají být sledovány jen tehdy, když se student sám přihlásí, indikátor však nemá cílovou hodnotu. Je nutné jej sledovat, ale není nutné jej naplnit. (Pokud bude výsledná hodnota 0 studentů, je to také v pořádku).

189

Je možná úprava vzoru právního aktu v části sankce z naší strany?

Vzor ze strany žadatele upravit nelze.

188

Pokud je rozpor mezi Pravidly pro žadatele a příjemce – specifická část a Pravidly pro žadatele a příjemce – obecná část, jak postupovat?

Pravidla pro žadatele a příjemce – specifická část jsou aktualizována a uvedena v soulad s Pravidly pro žadatele a příjemce – obecná část. V případě zjištění nesouladu těchto pravidel, kontaktujte ŘO.

187

Budou specifická pravidla živým dokumentem i po vydání právního aktu?

V případě Pravidel pro žadatele a příjemce – specifická část další změny, než je aktualizace nyní před vydáním právního aktu, nepředpokládáme. V právním aktu bude uvedena verze dokumentu, která bude pro příjemce závazná.

186

Kolik bude metodických dopisů, než bude nová verze pravidel?

Nelze předjímat, kolik bude vydáno metodických dopisů, než vyjde nová verze obecné části pravidel. Metodické dopisy jsou vydávány dle potřeby. Metodické dopisy platné ke dni vydání právního aktu budou vždy zapracovány v právním aktu. Další metodické dopisy pro příjemce neplatí, dokud nejsou zapracovány do právního aktu. K tomu může dojít jedině na základě žádosti o podstatnou změnu ze strany příjemce. Příjemce dotace se tedy řídí pouze tím, co je uvedeno v právním aktu, resp. v dodatcích k právnímu aktu.

185

Pokud bude statutární zástupce i jeho zplnomocněný zástupce několik týdnů na dovolené, jak řešit podepisování dokumentů?

Plnou moc k podepisování dokumentů by měla dostat další osoba, nelze kvůli několikatýdenní dovolené prodlužovat termíny pro doložení požadovaných dokumentů. Vždy by měla být zajištěna zastupitelnost.

184

Jaké jsou termíny pro doplnění připomínek při kontrole ZoR a ŽoP?

V obecných pravidlech je zpravidla 5 dnů na vypořádání připomínek.

183

Když nastává kolize předložení dvou ZoR/ŽoP u různých projektů stejného příjemce, jak toto řešit?

Je buď nutné práci rozplánovat, aby se vše stihlo, nebo je možné podat žádost o změnu a změnit harmonogram předkládání ZoR/ŽoP.

182

Lze u podstatných změn před vydáním právního aktu uznat zpětnou způsobilost?

Ano, u podstatných změn před vydáním právního aktu je výjimka a lze uznat zpětnou způsobilost (více viz Pravidla pro žadatele a příjemce – obecná část, str. 91).

181

Kdo podepisuje žádost o změny?

Žádost o změnu podepisuje statutární zástupce, případně ten, komu byla k tomuto úkonu přidělena plná moc, která je nahrána v MS2014+, tzn. osoba s rolí signatáře.

180

Lze provádět změny i nad rámec závěrů hodnoticí komise?

Změny nad rámec závěrů hodnoticí komise musí být vždy řešeny přes změnové řízení.

179

Projekt z výzvy 15 měl mimo jiné navázané 2 projekty z výzvy 16, které byly oba zamítnuty. V 15 byly mzdové výdaje na dílčí aktivity vyškrtnuty? Můžeme si ty aktivity upravit?

V obecné rovině platí, že pokud hodnoticí komise rozhodla, že jsou aktivity realizovatelné i s krácením mzdových výdajů, je nutné aktivitu realizovat. Pokud byl nedoporučen k financování ERDF projekt, byla v rámci hodnocení řešena návaznost i na ESF projekt, aby bylo možné jej realizovat. Pokud vyloženě změna aktivit nevyplývá ze zápisu hodnoticí komise, jedná se o podstatnou změnu, která musí být řádně odůvodněna.

178

Pokud by příjemce krácený přístroj nechtěl nad rámec rozpočtu zaplatit z vlastních zdrojů? Lze aktivitu s přístrojem vyškrtnout?

Aktivitu je nutné naplnit i s kráceným rozpočtem. Dle PpŽP – obecná část – kap. 5.5 je hodnocení komise závazné a splnění všech požadavků hodnoticí komise žadatelem je nezbytnou podmínkou pro vydání právního aktu.

177

Přístroj byl vysoutěžen za 10 milionů Kč, přičemž v rozpočtu projektu byl krácen na 8 mil. Kč, může tedy 2 mil. Kč uhradit příjemce z vlastních zdrojů?

Ano, 2 mil. Kč příjemce uhradí z vlastních zdrojů a k tomu také 5 % spolufinancování z 8 mil. Kč.

176

Pokud hodnoticí komise krátila v rozpočtu projektu přístroj a není možné za daných podmínek přístroj vysoutěžit, musí rozdíl uhradit z vlastních zdrojů?

Ano, hodnoticí komise posoudila proveditelnost a stanovila, že i s daným krácením je projekt realizovatelný.

175

Bylo stanoveno krácení hodnoticí komise a i přesto máme realizovat veškeré aktivity, navyšuje se tím spolufinancování?

HK posuzovala v 2. kroku proveditelnost, tzn., že za daných podmínek (i po krácení) by měl být projekt realizovatelný v podobě po hodnocení HK. Pokud se domníváte, že projekt za daných podmínek realizovatelný není, je zde možnost podat důkladně zdůvodněnou žádost o podstatnou změnu, která by opodstatňovala nerealizování dané KA. Položky, které byly kráceny HK, nelze navýšit. Dofinancování z vlastních zdrojů je možné. Uvedené dofinancování však nelze uvádět jako spolufinancování projektu.

174

Jaká změna je změna harmonogramu jednotlivých aktivit? Může být předložena před vydáním právního aktu?

Jedná se o podstatnou změnu projektu, v návaznosti na nutnost měnit přílohu Harmonogram aktivit. Záleží na žadateli, kdy chce danou změnu předložit, dle důležitosti a časového dopadu. Podstatnou změnu nelze provést se zpětnou účinností (vyjma změn spadajících do období před vydáním právního aktu a změn, jejichž příčinu nemohl příjemce ovlivnit). Provádění podstatných změn před vydáním právního aktu pochopitelně proces vydání právního aktu prodlužuje.

173

Musí se při posunu realizace projektu měnit všechny dokumenty, nebo stačí změnu pouze oznámit?

Veškeré dokumenty musí být uvedeny do souladu s harmonogramem projektu.

172

Pokud pracují osoby na projektu po celou dobu realizace a dojde k posunu realizace, je nutné krátit rozpočet projektu?

Pokud dochází k posunutí zahájení fyzické realizace projektu a tím dochází k posunu v harmonogramu projektu při zachování délky realizace, rozpočet nad rámec požadavků hodnoticí komise krácen být nemusí. V období před vydáním právního aktu je posun celé doby realizace projektu v čase nepodstatnou změnou. V IS KP14+ uvede žadatel skutečné datum zahájení a ukončení fyzické realizace projektu, doloží upravené podklady a o posunu v realizaci bude informovat poskytovatele v průvodním dopise.

171

Harmonogram projektu – musíme změnit harmonogram projektu a zkrátit dobu realizace projektu, musí být rozpočet krácen?

Obecně platí, že pokud dojde ke krácení doby realizace projektu, musí dojít k adekvátnímu krácení rozpočtu.

170

Jsou kontrolovány nákupy PC z nepřímých nákladů?

Nepřímé náklady jsou určeny na způsobilé výdaje projektu. I přes to, že není nutné dokládat dané výdaje k administrativní kontrole, je nutné postupovat v souladu s požadavky výzvy a OP VVV a hradit pouze způsobilé výdaje. Dané výdaje mohou být kontrolovány v rámci běžné činnosti jiných orgánů státní správy.

169

Mohou být nepřímé náklady použity na nákup investic?

Nepřímé náklady jsou svou povahou neinvestiční.

168

Lze změnit poměr investičních a neinvestičních prostředků v rozpočtu? Kdy změnu provést?

Tuto změnu lze provést jak před, tak i po vydání právního aktu. Záleží, kdy plánuje žadatel/příjemce výdaje na základě změny realizovat. Bude se každopádně vždy jednat o podstatnou změnu projektu s dopadem do právního aktu.

167

Jak se vykazují využité finanční prostředky?

Na soupiskách účetních dokladů se vykazují vždy 100 % částky, rozpad financování probíhá následně v systému. Požadavek na zálohovou platbu je rovněž uváděn ve 100 %, ŘO odesílá pouze 95 % požadované částky, tzn. částku bez spolufinancování.

166

Jak se bude vykazovat spolufinancování? Vložené prostředky na vlastním účtu a vykazovat platby z vlastního?

Pravidla toto konkrétně nespecifikují, prakticky však musí mít příjemce na bankovním účtu vlastní prostředky na spolufinancování. Ze strany ŘO bude na každý výdaj zasláno 95 %, tzn., že 5 % si příjemce spolufinancuje z vlastních zdrojů. V rámci administrativního ověření lze ověřit zůstatek na účtu ve vztahu k zůstatku poskytnutých záloh a spolufinancování.

165

Kdy bude vyúčtován věcný příspěvek?

Věcný příspěvek bude vyúčtován na konci realizace projektu.

164

Můžete lépe specifikovat spolufinancování a věcný příspěvek?

Spolufinancování představuje míru zapojení příjemců dotace do financování projektu, u veřejných vysokých škol se jedná o 5 %. Zároveň platí, že je nutno spolufinancovat 5 % investiční výdaje a 5 % také neinvestiční výdaje. Spolufinancování investičních a spolufinancování neinvestičních prostředků upravují Pravidla pro žadatele a příjemce – obecná část, str. 118. Věcný příspěvek je obvykle forma investičního spolufinancování projektu. Výše věcného příspěvku nesmí přesahovat výši 5 % investičních prostředků uvedených v rozpočtu.

163

Zálohová platba bude na dvě plánovaná vyúčtování dle finančního plánu. Fyzická realizace projektu začala 1. 6. 2017 a právní akt bude vydán 1. 7. 2017. Mohou být do vyúčtování zahrnuty výdaje z června?

V rámci 4 výzev pro VŠ je povolena zpětná způsobilost výdajů. Způsobilost výdajů není omezena datem vydání právního aktu. Způsobilé jsou všechny výdaje s projektem související od data zahájení fyzické realizace, od data zahájení projektu do data zahájení fyzické realizace jsou však způsobilé pouze přípravné práce.

162

Finanční plány vždy musely souhlasit na haléře. V tuto chvíli to tak být nemusí?

Celková částka by před vydáním právního aktu měla 100% odpovídat celkovým způsobilým výdajům (dále CZV) projektu. Nedočerpání v tuto chvíli jistě plánováno není. Automatika v systému IS KP14+ však již nenutí k tomu, aby částky nutně odpovídaly CZV. Toho by mělo být využito až v rámci realizace projektu, abychom měli opravdu reálné finanční plány.

161

Pokud bude záloha 100 000 Kč a MŠMT zasílá pouze 95 %, tj. 95 000 Kč, můžeme poté vyúčtovat 100 000 Kč? Nebude porušen princip ex-ante?

Princip ex-ante v tomto případě porušen nebude, 5 % je spolufinancování příjemce. V systému dochází k automatickému rozpadu na zdroje financování.

160

Pokud se vyúčtuje méně, než je stanoveno ve finančním plánu, je nutné finanční plán aktualizovat?

Finanční plán lze aktualizovat v řádku, kde je žádost o platbu plánována nebo aktuálně zaregistrována, nicméně nelze upravovat řádky, kde je žádost o platbu již schválena/proplacena.

159

Pokud je posunut finanční plán, je nutné aktualizovat veškeré přílohy?

Ano, veškeré přílohy by měly být v souladu. Aktualizované přílohy ukládáte v systému ISKP14+ do „Dokumentů“. Upozorňujeme, že původní verze dokumentů musí být z důvodu auditní stopy zachovány. Opravenou přílohu vložte jako novou verzi stávajícího dokumentu nebo vložte nový dokument s doplněním v názvu např. Komentář k rozpočtu – oprava.

158

Do jakého data se započítávají výdaje v rámci posouzení hraničního milníku? Přesně do data 60 % doby projektu?

Posouzení probíhá za celá období, nikoli za dílčí výdaje, které vznikly do doby přesně 60 % realizace projektu. V rámci vyhodnocení splnění hraničního milníku jsou sečteny všechny výdaje předložené v žádostech o platbu do konce období, pro které je hraniční finanční milník stanoven. Viz. PpŽP – obecná část – kap. 5.2.5.1.2.

157

Finanční plán – pokud nebude v prvním období vyúčtováno celé plánované vyúčtování (např. méně než 80 %) a ve druhém období bude skutečné vyúčtování vyšší, než plánované, je to v pořádku?

Bude-li celkově splněno 80 % vyúčtování za daná období, pak ano. Průběžné finanční milníky se vždy vyhodnocují za 2, resp. 4 po sobě jdoucí období, nikoli za každé monitorovací období zvlášť.

156

Zálohy – je nutné dodržení 2 po sobě jdoucích období i stanoveného % z výzvy?

Ano, je nutné vždy dodržet podmínky stanovené výzvou i podmínky obecné, 1. zálohová platba by měla pokrývat plánované vyúčtované pro následující dvě monitorovací období, nicméně je zároveň omezena % daným ve výzvě (50 % či 20 % celkových způsobilých výdajů), které nelze překročit. V dalších obdobích pak platí, že celkový součet záloh poskytnutých nad rámec schváleného vyúčtování nesmí přesáhnout 50 % celkových způsobilých výdajů projektu.

155

Celkový součet záloh poskytnutých nad rámec schváleného vyúčtování nesmí přesáhnout 50 % celkových způsobilých výdajů projektu – co dělat, pokud chceme vyúčtovat vyšší výši investičních výdajů?

Investice rozprostřít do více ŽoP tak, aby bylo pravidlo dodrženo.
Ve výjimečných případech je možná i ta varianta, že doložené vyúčtování bude vyšší, než výše záloh, které byly projektu zaslány ze strany ŘO. Důrazně doporučujeme v takovém případě upozornit projektového manažera ještě před doložením ZoR/ŽoP. Upozorňujeme, že se nejedná o standardní situaci a že předpokládáme, že v rámci klasické administrace projektu bude příjemce schopen předložit podstatnou změnu finančního plánu projektu, čímž může být docíleno dřívějšího zaslání další zálohové platby. Příjemce může požádat o podstatnou změnu, kterou příjemce požádá buď o zkrácení monitorovacího období a dřívějšího doložení ZoR/ŽoP, nebo o mimořádnou zálohovou platbu.
Upozorňujeme, že v případě tohoto dotazu došlo k úpravě oproti stanovisku sdělenému žadatelům na semináři. Snahou bylo nalézt takové řešení, které by usnadnilo příjemcům naplňování finančních milníků a to zejména u investičních projektů.

154

Jaké budou stanoveny sankce za nedodržení finančních milníků?

Konkrétní výše sankce bude vyčíslena dle právního aktu o poskytnutí/ převodu podpory (dále PA). Vzory PA jsou zveřejněny na webu MŠMT.

153

Pokud je monitorovací období (MO) 3 měsíční a hraniční milník vyjde na 11. MO, znamená to, že je hraniční milník stanoven až na konci 12. MO?

Ano, tím bude milník pokrývat 60 % doby realizace projektu.

152

Finanční milníky – do kterého období spadá hraniční finanční milník?

Vyhodnocení hraničního finančního milníku (PpŽP – obecná část – kap. 5.2.5.1.2) bude provedeno k termínu, kdy je schválena žádost o platbu za poslední sledované období. Období, na které se stanoví hraniční finanční milník, se vypočte takto: začátek období začíná 1. sledovaným obdobím realizace projektu a konec období je určen sledovaným obdobím, které by připadalo na nejbližší průběžný finanční milník (odpovídající cca 60 % doby realizace).  

151

Finanční milníky jsou za dvě po sobě jdoucí období. Překrývají se tato období?

Dle Pravidel pro žadatele a příjemce – obecná část – kap. 5.2.5.1.1 Průběžným finančním ukazatelem projektu je 80 % kumulativní částky vyúčtování uvedené ve finančním plánu za každá dvě po sobě následující sledovaná období v případě 6měsíčního sledovaného období (resp. 4 po sobě jdoucí sledovaná období v případě, je-li jejich délka stanovena na 3 měsíce). Daná období se nepřekrývají. 1. průběžný finanční milník je tedy stanoven např. za 1. a 2. období, 2. průběžný finanční milník za 3. a 4. období, milník za 2. a 3. období však stanovován není.

150

Co má příjemce dokládat všechno v rámci změnového řízení před vydáním právního aktu? Jedná se o veškeré přepracované přílohy, které byly dodány v rámci žádosti o podporu?

Ano. Příjemce je povinen každou změnu realizovat v systému IS KP14+, řádně ji zdůvodnit a vyplnit příslušné obrazovky. Dále je povinen doložit všechny relevantní přílohy, kterých se změna týká (např. změněné přílohy žádosti o podporu, životopisy u excelentních pracovníků, případně další podrobnější komentáře a podklady ke změně).

149

Výše maximálního úvazku 1,2 platí u všech zaměstnavatelů nebo pouze u jednoho zaměstnavatele/partnera?

Jedná se o souhrn úvazků ze všech uzavřených pracovně-právních vztahů u subjektů zapojených do projektu (tzn. u zaměstnavatele a partnera/partnerů).

148

Je k dispozici konsolidovaná verze Pravidel pro žadatele a příjemce – obecná část? Nevíme, ve kterém metodickém dopise/příručce nalezneme aktuální informace.

Budeme ji zpracovávat pro vlastní potřebu a můžeme ji zaslat žadateli po pracovní linii.

147

Byly nám kráceny úvazky a peníze, indikátory zůstaly dle hodnoticí komise nezměněny. Na základě zjištění proveditelnosti projektu zažádáme změnovým řízením o snížení monitorovacích indikátorů, změny se prolínají i do ostatních dokumentů např. klíčových aktivit atd., je nutné změny zapracovat do všech navazujících dokumentů? Budeme tak muset přepracovávat velkou část žádosti.

Ano, je nutné zapracování do všech dokumentů. Snižování indikátorů musí být velmi dobře odůvodněno. Doporučujeme poslat změnu předem ke konzultaci.

146

Co budete kontrolovat u DPČ/DPP?

Skutečně odpracované hodiny, soulad na pracovní smlouvu a pracovní náplň, odpracované činnosti, zaúčtování a úhradu.

145

Souběh pracovního poměru a DPP či DPČ, jak se to bude přepočítávat na úvazek?

V případě DPP i DPČ bude úvazek přepočítáván měsíčně, a to ve vazbě na skutečně odpracované hodiny. Tyto hodiny žadatel/příjemce porovná s měsíčním časovým fondem bez svátků.

144

Jakým způsobem se bude administrovat změna finančního plánu v průběhu realizace?

Finanční plán lze měnit formou změnového řízení. Pokud se budou měnit zároveň finanční milníky či výše investičních a neinvestičních výdajů, bude se jednat o podstatnou změnu s dodatkem, neboť má dopad do právního aktu.

143

Změna klíčového pracovníka - pracovník se stal ředitelem. Dle hodnoticí komise nemůže mít úvazek nad 1,2. Mohu zaměstnat nového člověka? Pracovník bude hrazen z vlastního rozpočtu.

Ano, změna musí být provedena změnovým řízením a lze změnu provést i po vydání právního aktu.

142

Změny před vydáním právního aktu se budou rovněž administrovat v IS KP14+?

Ano. Je upřesněno v prezentaci.

141

Plat zaměstnance - pokud jsem v limitu do 30 tis. Kč a v rámci interní struktury budu chtít zaměstnanci navýšit plat na 32 tis. Kč, je to možné? Prostředky v rozpočtu na zvýšení mám, mohu mu tento plat navýšit?

Ano, pokud je to v souladu s platovými limitem IPSV a hodnotící komise k výši platu neměla žádné výhrady. Navýšení bude nutné provést formou změnového řízení a následně pro prokázání způsobilosti doložit příslušné dokumenty.

140

Je možné zakládat nové pracovní pozice? Formou nepodstatné/podstatné změny?

Záleží na typu pracovní pozice např. odborní a excelentní pracovníci (výzva č. 18) - jedná se o podstatnou změnu. Ve většině případů se bude jednat o nepodstatné změny. Je nutné se řídit Příručkou pro žadatele a příjemce - obecná část, kap. 7.2 - Změny v projektu. Záleží také na tom, jak se vyjádřila hodnoticí komise. Pokud úvazek již jednou zrušila, nelze jej znovu v projektu vytvářet. Dále úvazek nesmí být navýšen, pokud ho HK již jednou snížila.

139

Změna harmonogramu - nestihli jsme zahájení fyzické realizace projektu dle plánovaného harmonogramu. Provedli jsme krácení harmonogramu o 2 měsíce. Konec fyzické realizace je naplánován dle max. data ve výzvě (nelze již posunout). Zkrácení jsme zapracovali již v rámci vypořádání 1. výzvy k doložení podkladů, budeme tedy vyzváni k opravě?

Ano, tuto změnu budete muset řešit formou změnového řízení.

138

Pokud nastane v projektu změna úvazku z DPP na DPČ, bude možné převést finanční prostředky v rámci kapitoly?

Ano, převést finanční prostředky v rámci kapitoly lze, nesmí však být tento přesun v rozporu s krácením hodnoticí komise. Jedná se o nepodstatnou změnu projektu.

137

Musíme čekat na schválení změny č. 1, pokud chceme začít zpracovávat změnu č. 2? Lze otevřít v systému IS KP14+ Zprávu o realizaci a je možné s ní pracovat, pokud ještě nejsou změny schváleny?

Ano, musíte čekat na schválení změny č. 1, pokud se týká stejných obrazovek v IS KP14+. Změny, které spolu souvisí, nelze zpracovávat najednou. Zpráva o realizaci bude zpřístupněna vždy až po schválení změny.

136

Vztahují se pravidla publicity na dokumentaci k veřejným zakázkám?

Ne, na dokumentaci k veřejným zakázkám se nevztahují pravidla pro publicitu.

135

Je nutné dávat publicitu do smluv/podkladů k veřejným zakázkám apod.?

Ne, již není vyžadováno. Naopak dokumenty, které slouží pro informování veřejnosti (školení apod.) je nutné označovat logy a dodržovat publicitu dle pravidel OP VVV.

134

Pokud máme více projektů, musíme mít více billboardů/plakátů/pamětních desek?

Pokud žadatel realizuje více projektů v jednom místě z jednoho programu je možné pro všechny tyto projekty umístit pouze jeden plakát o min. velikosti A3 (projekty, kde je povinný plakát). U billboardu a pamětní desky stále zatím platí, že je nutný u každého z realizovaných projektů (jedná se s Evropskou komisí o změně metodiky).

133

V ERDF nakupujeme SW - např. simulační SW. Spadá do široké definice indikátoru 3 05 00 Počet pořízených informačních systémů nebo 3 06 00 Pořízené informační zdroje? Řada SW, které se nakoupí v ERDF, nebude patřit nikam, protože nejsou specializované.

Pokud jsou nějaké nejasnosti ohledně konkrétního SW, tak je možné zaslat dotaz na ŘO OP VVV prostřednictvím interní depeše příslušnému projektovému/finančnímu administrátorovi a zkonzultovat konkrétní věc.

132

Indikátor 6 00 00 Celkový počet účastníků - do určitého termínu je nutné splnit 30 %. Platí tato podmínka stále?

Ano. Je to rovněž ukotveno v Příručce pro žadatele a příjemce – obecná část/specifická část.

131

Indikátor č. 5 35 10 Počet VŠ se zavedenými transparentními systémy hodnocení kvality, může zde být jiná hodnota než 1?

U tohoto indikátoru je vždy hodnota 1.

130

Indikátor č. 3 05 00 Počet pořízených informačních systémů je velmi široce definován. V ERDF části projektu je HW a v ESF části je SW, který by se dal zahrnout do HW. Jde o to, že když je to pouze HW + základní SW, tak aby byl dodržen požadavek komplementarity, tak jestli to vykázat jako informační systém či nikoliv?

Pokud je SW plánován v ESF výzvě, tak nebude vykazován v ERDF výzvě. Komplementárně to souvisí, ale v ERDF se vykáže pouze nákup HW.

129

Sankce budou za nedosažení indikátorů nebo i za překročení indikátorů?

Za překročení stanovené výše monitorovacího indikátoru sankce nejsou. Pokud by došlo ovšem k překročení hodnoty o 25 % - je nutné ze strany žadatele/příjemce ohlásit podstatnou změnu a řádně zdůvodnit toto překročení.

128

Celkový počet účastníků č. 6 00 00 - jak si nastavit?

Toto číslo má dopad do podílových indikátorů. ŘO OP VVV doporučuje zohlednit demografické vlivy a popsat do popisu stanovení hodnot/indikátoru. V právním aktu budou stanovena toleranční pásma pro splnění indikátorů. Pokud hodnota nebude nenaplněna, ale zároveň bude v tolerančním pásmu, není ze strany ŘO OP VVV udělena sankce.

127

Monitorovací indikátor č. 5 17 10 - Počet dětí, žáků a studentů Romů v podpořených organizacích, jak se na vykazování monitorovacího indikátoru formou "nepřímo dotknuto" nahlíží?

Hodnota se nedokládá, pouze vykazuje.

126

Výdaje za přípravu projektu budeme vykazovat v Žádosti o platbu č. 02? Museli jsme s těmito výdaji počítat v rozpočtu projektu, nebo např. v paušálu?

Ano, prakticky se jedná o 1. předloženou žádost o platbu, avšak je uvedena na 2. řádku finančního plánu. Žadatel s těmito výdaji musel počítat v rámci rozpočtu projektu v předložené žádosti o podporu. Nepřímé náklady vykazované formou paušální sazby nejsou předmětem kontroly.

125

Datum zahájení projektu - výdaje na přípravu projektu čili v zásadě do té reakce na výzvu můžeme dát dnešní datum?

Datum zahájení projektu musí předcházet nebo být rovno datu zahájení fyzické realizace. Nastavení data zahájení projektu je na žadateli. Upozorňujeme, že od data zahájení do data začátku fyzické realizace projektu probíhá v rámci projektu pouze příprava, žadatel nezačíná žádnou klíčovou aktivitu. Až po datu zahájení fyzické realizace projektu mohou začít práce na klíčových aktivitách.

124

Stále hovoříme o výdajích, ale v účetnictví hovoříme o nákladech. Budou uznávány náklady nebo výdaje? Jak to bude s ohledem zejména na věcný příspěvek a jeho ocenění v účetnictví?

Z pohledu ŘO OP VVV se jedná o výdaje. Výdaje jsou nárokovány v rámci způsobilých výdajů. U věcného příspěvku se jedná o cenu zjištěnou znaleckým posudkem, tedy nemusí odpovídat ani výdajům ani nákladům.

123

Věcný příspěvek ve formě mzdy řešitele (mzda nehrazena z projektu, ale organizací z vlastních prostředků). Budeme dávat tyto výdaje do soupisky dokladů průběžně nebo až za celé období do závěrečné žádosti o platbu/soupisky dokladů?

Podmínka vložení věcného příspěvku do závěrečné soupisky dokladů platí obecně, u měsíční mzdy řešitele by toto mělo platit rovněž, tzn. vložení jedním balíkem za X měsíců. U NIV věcných příspěvků to však ověříme.
Proběhlo ověření, kde je možné vložit do projektu jako věcný příspěvek pouze dobrovolnou práci, a to jen v případě výzev financovaných z Evropského sociálního fondu, tedy u výzvy č. 15 a 18. Více hovoří kap. 8.7.3 Příručky pro žadatele a příjemce – obecná část, kde je určeno ocenění a podmínky pro zařazení do povinného spolufinancování žadatele.

122

Příjemce zašle ŽoP a ŘO OP VVV vyplatí prostředky. Jak bude fungovat věcný příspěvek?

V případě spolufinancování formou věcného příspěvku, bude tento příspěvek vložen až v rámci závěrečné soupisky dokladů a žádosti o platbu. Finanční plán bude nastaven standardně jako u jiných výdajů, které příjemce plánuje vyúčtovat až v rámci závěrečné ŽoP. Příjemce předloží v Soupisce dokladů 100 % vyúčtování, ale ŘO vyplácí pouze 95 % zálohové platby, o kterou si příjemce požádal, analogicky jako u všech ostatních výdajů a o zálohovou platbu na daný výdaj, která je vyplacena ve výši odpovídající 95 % požadavku, žádá dvě období před ukončením.

121

Spolufinancování formou věcného příspěvku V16 - pozemek. Nikde však není řečeno, zda je tím možné dofinancovat i NIV výdaje. Je u věcného příspěvku nutné dodržet rozdělení IV/NIV?

Ano, pozemek je možné užít k dofinancování pouze investiční části projektu. Poměr rozložení IV/NIV je nutné při spolufinancování/věcném příspěvku vždy dodržet. Tato skutečnost vychází z Pravidel pro žadatele a příjemce – obecná část, verze 4.0. Pravidla, kterými se žadatel/příjemce řídí, jsou vždy fixována verzi ke dni vydání právního aktu.

120

Jak určit hodnotu věcného příspěvku? Ocenění znalce či hodnota dle inventární karty, doklady k dané veřejné zakázce? Ocenění znalce má následně dopad do účetnictví žadatele/příjemce. Pokud by znalec zařízení ocenil jinak - v účetnictví nastane problém, co s tímto rozdílem udělat?

Hodnota věcného příspěvku musí odpovídat ceně v místě a čase obvyklé za dané plnění, dále tato cena musí jít nezávisle posoudit a ověřit. V případě poskytnutí pozemku nebo nemovitosti je hodnota stanovena na základě znaleckého posudku, vyhotoveného soudním znalcem a hodnota věcného příspěvku nesmí překročit limit 10 % celkových způsobilých výdajů. V případě věcných příspěvků ve formě služeb a zboží se hodnota určuje na základě průzkumu trhu nebo znaleckého posudku. Pro doložení je nutné prokázat jak hodnotu, tak vlastnictví daného věcného příspěvku. Blíže upravuje problematiku Příručka pro příjemce a žadatele – obecná část v kap. 8.7.3 Věcný příspěvek/Příručka pro příjemce a žadatele – specifická pravidla rovněž kap. 8.7.3.
Pokud by ocenění ze strany soudního znalce bylo nižší než hodnota plnění v účetnictví, je možné uplatnit částku pouze do výše oceněné soudním znalcem.

119

Když bude ŘO OP VVV posílat zálohu 20 %, na základě čeho bude rozlišován poměr IV/NIV?

V uvedeném příkladu finančního plánu jsou jenom NIV prostředky. Avšak v rámci jednotlivých finančních plánů rozlišuje příjemce poměr IV/NIV v rámci zálohových plateb. První zálohovou platbu zakládá do IS ŘO OP VVV, avšak na základě finančního plánu projektu, který si příjemce vytvořil a ŘO OP VVV odsouhlasil.

118

Projekt, kde je max. záloha 20 %. Plánujeme veřejné zakázky hned na začátku projektu. Je to problém, protože nebudeme mít dostatek financí s ohledem na dodržení pravidel OP VVV pro vytvoření finančního plánu + dodržení stanovených limitů. Jak tuto situaci řešit?

Pravidla je nutné dodržet, tedy max. částku zálohové platby, která je stanovena výzvou, tak i celkový součet záloh poskytnutých nad rámec schváleného vyúčtování nesmí přesáhnout 50 % celkových způsobilých výdajů projektu. V případě nedostatečné zálohy je možné požádat o podstatnou změnu, kterou příjemce požádá buď o zkrácení monitorovacího období a dřívějšího doložení ZoR/ŽoP, nebo o mimořádnou zálohovou platbu. V případě žádosti o mimořádnou zálohovou platbu doporučujeme podání co nejdříve po vydání právního aktu. Pokud nebude mít dopad do právního aktu/finančních milníků, jedná se o podstatnou změnu nezakládající změnu právního aktu, pokud bude mít dopad, tak je to podstatná změna zakládající změnu právního aktu.

117

Může nastat situace, kdy by v posledním řádku finančního plánu nebyla ve sloupcích týkajících se záloh 0,00 Kč?

Prakticky vzato nikoliv. Poslední a předposlední řádek by měly být ve sloupcích týkajících se záloh nulové, protože vždy příjemce dostává předfinancování/zálohovou platbu na další 2 monitorovací období.

116

Povinnost spolufinancování je ve vazbě na celý projekt nebo na finanční milníky?

Povinnost spolufinancování se vztahuje na celý projekt, respektive na každou žádost o platbu. Vyúčtování je předkládáno ve 100% výši, avšak zálohová platba je zasílána ze strany ŘO OP VVV vždy ve výši 95 % požadované částky.

115

Průběžné milníky jsou za 2 po sobě jdoucí období? Jestliže máme tříměsíční monitorovací období, tak se průběžný milník počítá za monitorovací období 1-4?

Obecně se finanční milníky počítají za 2 nebo 4 po sobě jdoucí monitorovací období – u 6měsíčních projektů jsou to 2 monitorovací období/u 3 měsíčních projektů jsou to 4 monitorovací období. Jedno období nevstupuje vícekrát do vypočteného finančního milníku. Může se také stát, že období pro první finanční milník může být více nebo méně než 12 měsíců (když bereme v potaz datum zahájení projektu). Finanční milníky budou stanoveny v právním aktu ze strany ŘO OP VVV, po příjemcích požadujeme důsledné sledování a včasné hlášení případných změn.

114

Co když ve veřejné zakázce ušetřím a následně kvůli tomu nesplním milník?

Při stanovování sankcí za neplnění milníků bude ŘO OP VVV zohledňovat neočekávané skutečnosti, a tohle může být rovněž jeden z důvodů. U milníků je ovšem vždy nutné akceptovat nastavená pravidla a včas řešit změnové řízení, pokud to příjemci situace umožňuje.
Nicméně upozorňujeme, že v tomto konkrétním případě lze užít i možnosti požádat o změnu finančního plánu kdykoliv před termínem, než povinnost naplnění daného finančního milníku nastane, viz kapitola 5.2.5.1.1 PpŽP.

113

Když veřejná zakázka spadne na ÚOHS a budeme ohroženi v plnění finančních milníků, jak bude ŘO OP VVV postupovat? Udělí nám sankci?

V případě neočekávaných skutečností bude okolnosti ŘO OP VVV zohledňovat, záleží především na důvodech, proč nebyl finanční milník naplněn. U milníků vždy nutné akceptovat nastavená pravidla a včas řešit změnové řízení.

112

Projekt bude zahájen 1. 9. 2017. Jak máme vytvořit finanční plán projektu, když neznáme datum, kdy bude vydán právní akt?

Ve výzvě k doplnění podkladů pro vydání právního aktu byl ze strany ŘO OP VVV zaslán předpokládaný měsíc vydání právního aktu + plán první zálohové platby. S těmito daty je nutné pracovat pro nastavení finančního plánu projektu. Pokud nebudou včas připraveny správné podklady pro vydání právního aktu, dojde k posunu, který ovlivní nastavení finančního plánu projektu.

111

Projekt byl zahájen 1. 5. 2017. Právní akt bude vydán např. v červenci. ZoR bude předložena 29. 11. 2017. Pokryje to ale období 6-7 měsíce, nikoliv pouze 3 měsíce daného monitorovací období. Je to v pořádku?

Ano, pokud bude vydán právní akt např. 31. 7. 2017, počítáme monitorovací období od 1. 8. 2017, ale veškeré výdaje od 1. 5. 2017 (které je možné započítat) budou standardně předloženy v rámci 1. ZoR/ŽoP (2. řádek finančního plánu projektu, 1. řádek je zálohová platba založena ze strany ŘO OP VVV), spolu s přípravou projektu, pokud je relevantní.

110

V případě, že skutečná fyzická realizace začíná později, než je vydán právní akt, jak je nastaven finanční plán?

Tato situace je totožná. Monitorovací období se standardně počítá rovněž od vydání právního aktu resp. od 1. dne následujícího měsíce. Např. právní akt je vydán 20. 6. 2017, 3měsíční monitorovací období začíná od 1. 7. 2017 – 30. 9. 2017. ZoR/ŽoP předložíte do 20 pracovních dní od ukončení monitorovacího období.

109

Vždy je nutné počítat finanční plán od data vydání právního aktu?

Ano, tato úprava vychází z pravidel Jednotného metodického prostředí MMR a upraveno rovněž v rámci OP VVV v Pravidlech pro žadatele a příjemce – obecná část. Pravidla pro žadatele a příjemce – specifická část bude s tímto dána do souladu před vydáním právních aktů.

108

Jak je možné dříve čerpat - můžeme zahájit některé klíčové aktivity dříve – požádat např. o změnové řízení? Je to dotaz s ohledem na apelování pana ředitele na čerpání v roce 2018.

Plán vydání právních aktů je během června – srpna 2017 a rozložení je plánováno tak, aby se nám časově nescházelo příliš mnoho ZoR/ŽoP najednou, z důvodu kapacitních možností na zpracování, které jsou omezené na obou stranách. V případě potřeby by dále požádal ŘO OP VVV příjemce např. o zkrácení sledovaných období projektu. Prozatím si nedovolíme předjímat, jaké konkrétní kroky budou příští rok učiněny, ale je to jedna z možností. Bude třeba dostat co nejvíce prostředků do vyúčtování. Co se týče dotazu, tak dřívější zahájení klíčové aktivity je možné za předpokladu změnového řízení a zahájení fyzické realizace projektu. Každá klíčová aktivita musí být zahájena až po skutečném fyzickém zahájení projektu.

107

Když budeme podruhé vyzýváni - bude kratší doba na doplnění podkladů než 15 pracovních dnů? Bude možné požádat o prodloužení?

Ano, v odůvodněných případech je to možné a stanovená doba k doplnění/přepracování podkladů závisí na množství zasílaných připomínek ze strany ŘO OP VVV. S ohledem na nutnost plánování práce na obou stranách a nutnost co nejdříve vydat právní akt/zaslat zálohovou platbu, prosíme o dodržování stanovených termínů.

106

Je povinné zasílat k ex-ante kontrole podklady pro veřejné zakázky, jestliže danému projektu ještě nebyl vydán právní akt?

Řídicí orgán OP VVV neprovádí ex-ante ani interim kontrolu před samotným vydáním právního aktu. V těchto případech bude provedena až ex-post kontrola a příjemce nemá povinnost zasílat dokumenty k ex-ante/interim kontrole.

.

105

Jak přistupovat k povinné publicitě, konkrétně k povinnosti mít billboardy na budově, popř. před budovou, jestliže nám tento krok není umožněn památkovým úřadem?

Jedná se o velmi specifickou situaci, prosíme o kontaktování projektového manažera projektu.

104

Začátek fyzické realizace projektu se nemění. Potřebujeme jen posunout o dva měsíce jednu aktivitu. Musíme o změnu žádat a realizovat ji před vydáním PA, nebo to lze realizovat až během realizace projektu?

Změna harmonogramu projektu je podstatnou změnou v průběhu realizace projektu. Podstatná změna musí být schválena před začátkem jejího uplatnění. Jedná-li se tedy o posun začátku realizace KA, která začíná zároveň se začátkem fyzické realizace projektu, je třeba získat souhlas ŘO před posunem začátku realizace KA, tedy před vydáním PA. To z toho důvodu, že podstatná změna musí být vždy nahlášena před jejím uskutečněním, vyjma změn, které z objektivních důvodů nebylo možné nahlásit dříve.

103

Můžeme ve druhém vyúčtování (ŽoP) požadovat k proplacení mzdy za čtyři měsíce zpětně, pokud se nevejdou v prvním vyúčtování do 20 % zaslaných v záloze?

Ano, tento postup je možný.

102

Je nutné v rámci prvního vyúčtování předkládat i nepřímé náklady?

Nepřímé náklady jsou v každé žádosti o platbu dopočítávány z výše přímých osobních nákladů. V MS2014+ bude v řádu několika týdnů zavedena funkcionalita, která bude v žádosti o platbu výši nepřímých nákladů dopočítávat na základě vyúčtovaných přímých osobních nákladů automaticky.

Na základě této skutečnosti předpokládáme vyúčtování nepřímých nákladů již za první monitorovací období.

101

Je možné z paušálu hradit i pracovníky, kteří nejsou zařazení v přímých osobních výdajích, ale pracují na projektu? A jak lze obecně čerpat nepřímé náklady?

Nepřímé náklady jsou způsobilé, pokud jsou způsobilé přímé výdaje, tj. že závisí na výši přímých nákladů, které jsou na projektu kalkulovány. Nepřímé náklady nejsou předmětem kontroly ze strany ŘO, nicméně doporučujeme, aby splňovaly pravidla OP VVV, např. pravidla publicity či veřejných zakázek. V případě osobních nákladů doporučujeme, aby bylo prokazatelné, že pracovník na projektu pracuje, například v rámci pracovní smlouvy nebo pracovní náplni či případných výkazů.

100

Bude se každá zálohová platba odvíjet od následujících dvou plánovaných vyúčtování?

Tento postup je uplatněn primárně v případě první zálohové platby. U dalších zálohových plateb je nutné, aby příjemce dodržel princip, že nepožádá v součtu o více než je 50 % přiznané dotace a současně, že jeho požadavky budou odpovídat plánovaným vyúčtováním obecně. Jestliže se bude ŘO domnívat, že plánované vyúčtování je podstatně nižší, než jsou požadované zálohové platby, může z jeho strany dojít ke snížení požadované zálohové platby.
Zároveň ŘO nedoporučuje nadsadit plánované vyúčtování, čímž by žadatel/příjemce mohl dosáhnout vyšších zálohových plateb, neboť v takovém okamžiku by byly ze strany ŘO užity sankce na nedodržení finančních milníků, které se vypočítávají z plánovaného vyúčtování.

99

Lze výdaje projektu hradit z vlastních prostředků a následně je předložit ke schválení v rámci vyúčtování?

Ano, výdaje projektu lze uhradit z vlastních prostředků a tyto výdaje je také možné předložit ve vyúčtování v rámci ZoR/ ŽoP.
Ve výjimečných případech je možná i ta varianta, že doložené vyúčtování bude vyšší, než výše záloh, které byly projektu zaslány ze strany ŘO. Důrazně doporučujeme v takovém případě upozornit projektového manažera ještě před doložením ZoR/ŽoP. Upozorňujeme, že se nejedná o standardní situaci a že předpokládáme, že v rámci klasické administrace projektu bude příjemce schopen předložit podstatnou změnu finančního plánu projektu, čímž může být docíleno dřívějšího zaslání další zálohové platby. Příjemce může požádat o podstatnou změnu, kterou příjemce požádá buď o zkrácení monitorovacího období a dřívějšího doložení ZoR/ŽoP, nebo o mimořádnou zálohovou platbu.
Upozorňujeme, že v případě tohoto dotazu došlo k úpravě oproti stanovisku sdělenému žadatelům na semináři. Snahou bylo nalézt takové řešení, které by usnadnilo příjemcům naplňování finančních milníků a to zejména u investičních projektů.

98

Dojde-li ke snížení plánované výše úvazku u klíčových pracovníků, jedná se o změnu podstatnou nebo nepodstatnou?

V případě snížení výše úvazku se jedná, dle metodického dopisu č. 2 o změnu podstatnou.

97

Změny osob na pozicích, je to podstatná nebo nepodstatná změna?

Záleží, o jakou pozici by se jednalo a zda bylo v návaznosti na specifika dané výzvy požadováno doložení CV daného pracovníka. Například u klíčového/odborného pracovníka u kterého jste CV nedokládali, by se jednalo o změnu nepodstatnou. V případě, že by se jednalo o zaměstnance, jehož CV bylo v souladu s požadavky výzvy doloženo, je tato změna změnou podstatnou.

96

Pokud HK rozhodla o krácení určitých výdajů a žadatel se rozhodl, že dané výdaje v projektu zachová, je možné je uvést jako spolufinancování?

Nelze, spolufinancování představuje část způsobilých zdrojů, nelze je hradit z výdajů, které jsou dle HK nezpůsobilé.

95

Může být první zálohová platba nižší než 20%/ 50%?

Ano, první zálohová platbu může být nižší, výzvou je stanovena pouze maximální úroveň, tj. 20% nebo 50% v případě tzv. 4výzvy. První zálohová platba by měla odpovídat prvním dvěma plánovaným vyúčtováním.

94

Jak postupovat u paušálního krácení v kapitole rozpočtu věnované přístrojům?

Jestliže bylo krácení stanoveno pouze paušálně, je na žadateli, zda provede krácení u všech přístrojů anebo zda se rozhodne, že vyjme konkrétní přístroj/přístroje a tím je naplněn požadavek ze strany HK. Nicméně tímto krokem nelze omezit výsledky či výstupy, které byly schváleny ze strany HK. Je na žadateli, aby dané výstupy a výsledky zajistil i přes nepořízení daného přístroje z dotace projektu.

93

V případě ERDF projektu budeme pořizovat přístroje, v případě, že tyto přístroje pořídíme za jinou jednotkovou cenu, než je uvedena v rozpočtu je možné provést změnu v rozpočtu? Bude se jednat o změnu podstatnou nebo nepodstatnou?

Záleží, zda bude pořizovat přístroje mimo výběrové řízení, nebo v rámci výběrového řízení.
a) V případě první varianty a za předpokladu přesunu finančních prostředků v rámci jedné kapitoly, by se jednalo o změnu nepodstatnou.
b) V případě druhé varianty, tedy pořízení přístrojového vybavení v rámci výběrového řízení, bude záležet, zda byly tyto přístroje pořízeny v rámci jednoho VŘ nebo v rámci více VŘ. Pokud by se jednalo o více VŘ, bude nezbytné převést zbylé finanční prostředky nejprve do položky Úspory do 10%, což by byla změna nepodstatná a teprve následně bude možné, tentokráte formou podstatné změny převést finanční prostředky z položky Úspory do 10% ve prospěch jiné položky. Tato logika přesunu do položky Úspory do 10% je užita i při VŘ na části, jelikož i zde je vidět předpokládaná cena a následně cena skutečná.

92

Lze užít položku Úspory do 10 % na přesun financí do kapitol, které byly kráceny ze strany HK?

Nikoliv, všechny kapitoly, u nichž byla stanovena maximálně výše ze strany HK, nelze již žádným způsobem navyšovat, ani před vydáním právního aktu, ani po vydání právního aktu.

91

Lze měnit harmonogram veřejných zakázek?

Harmonogram je možné měnit v návaznosti na objektivní příčiny. Nicméně ŘO upozorňuje na důležitost dané přílohy a její návaznosti na výdaje projektu, potažmo na finanční milníky. Současně jsou žadatelé vyzýváni, aby co nejvíce dodržovali plánovaný harmonogram veřejných zakázek a posouvali jej pokud možno co nejméně.

90

Jaká změna je změna harmonogramu jednotlivých aktivit? Může být předložena před vydáním právního aktu?

Jedná se o podstatnou změnu projektu, v návaznosti na nutnost měnit přílohu Harmonogram aktivit. Současně záleží na žadateli, kdy chce danou změnu předložit, nicméně nejvíce záleží na důležitosti dané aktivity. Ve většině případu se bude jednat o změnu, kterou bude možné řešit až po vydání právního aktu, jestliže by se jednalo o jedinou podstatnou změnu projektu.

89

Je nutné požadavky ze strany HK dodržovat i během samotné realizace projektu po vydání právního aktu?

Ano, všechny připomínky ze strany HK je nezbytně nutné dodržet i během realizace projektu.

88

V případě, že budeme posouvat celé období realizace projektu, tzn., počet měsíců realizace se nezmění, jedná se o změnu nepodstatnou? Nemusí se předkládat žádná žádost o změnu?

Ano, takováto změna, před vydáním právního aktu, je změnou nepodstatnou. Do systému vložíte skutečné datum zahájení a ukončení realizace projektu a o této skutečnosti bude informovat poskytovatele v průvodním dopise.

87

U monitorovacího indikátoru týkajícího se studentů bakalářského a magisterského studia využívajících infrastrukturu projektu, jak postupovat, jestliže daný indikátor je závislý na celkovém počtu studentů celé univerzity, je možné již nyní požádat o jeho změnu?

ŘO doporučuje v případě tohoto monitorovacího indikátoru vyčkat do momentu, kdy bude znám stav studentů na dané univerzitě, a teprve v případě nutnosti doporučuje příjemci ŘO oslovit žádostí o podstatnou změnu monitorovacího indikátoru.

86

Jaká je lhůta na vypořádání připomínek v rámci projektů, jenž nebyly doporučeny k financování?

Lhůta je 30 kalendářních dní, v případě komplikovaných připomínek může být lhůta prodloužena na 60 kalendářních dní.

85

Jaké jsou sankce za nesplnění publicity projektu?

Sankce jsou uvedeny v PpŽP a v právním aktu.

84

Kdy má být zahájena publicita projektu?

Nejzazším momentem je den vydání právního aktu. V případě, že je již žadatel informován o tom, že jeho projekt byl doporučen k financování, doporučujeme, aby všechny své podklady do budoucna již připravoval i v souladu s požadavky na publicitu.

83

Je možné, aby byl v rámci povinné publicity vytvořen jeden billboard pro více projektů?

Bohužel toto možné není, pro každý projekt je dle platné metodiky nutné vytvořit samostatný billboard. Jedná se však o změně této podmínky. Předpokládá se, že nová pravidla budou známa na konci června tohoto roku.

82

Musejí nově doložené přílohy splňovat stejné podmínky, jako původní přílohy, zejména co se týče podpisů a způsobu dokládání?

Ano, pokud dokládáte aktualizovanou přílohu, prosíme, dodržte požadavky, jenž byly na přílohu kladeny při jejím doložení v rámci žádosti o podporu.

81

V případě, že došlo ke krácení rozpočtu, je nezbytné aktualizovat všechny navazující přílohy, které se k rozpočtu vztahují?

Ano. V návaznosti na zapracování krácení rozpočtu bude nezbytné aktualizovat i všechny relevantní přílohy, do kterých bude mít tato změna dopad. Aktualizované přílohy ukládáte v systému ISKP14+ do „Dokumentů“. Upozorňujeme, že původní verze dokumentů musí být z důvodu auditní stopy zachovány. Opravenou přílohu vložte jako novou verzi („zaverzujte“ ke stávající), nebo vložte nový dokument s doplněním v názvu např. Komentář k rozpočtu – oprava.

80

Jakou formou má být doložen průvodní dopis k vypořádání Výzvy k doplnění podkladů pro vydání právního aktu?

Přílohu s komentářem k vypořádání jednotlivých bodů výzvy doporučujeme zasílat svému projektovému administrátorovi prostřednictvím systému jako přílohu interní depeše. Ostatní dokumenty, prosím, vkládejte do Dokumentů projektu.
V rámci tohoto vypořádání doporučujeme uvádět, jaké konkrétní kroky a úpravy byly ze strany žadatele provedeny.

79

Do přílohy „Prohlášení o závažných změnách“ máme popisovat i závažné změny, které chceme realizovat až po vydání právního aktu?

Ano, do této přílohy uveďte i změny, které plánujete předkládat v rámci změnového řízení ke schválení až po vydání právního aktu. Tento krok je doporučován, aby byl žadatel v případě potřeby ze strany ŘO vyzván k předložení podstatné změny před vydáním právního aktu, jestliže se bude podle ŘO jednat o změnu, bez níž nelze daný právní akt vydat.
Zároveň předložení všech změn umožňuje, aby docházelo k intenzivní konzultaci změn po vydání právního aktu, jestliže si budou obě strany vědomy většího počtu podstatných změn v rámci projektu.
Současně upozorňujeme, že do této přílohy uvádíte pouze takové změny, které nepožadovala Hodnoticí komise, tzn. změny, které vycházejí z požadavků žadatele.

78

Kdy je dokládána první monitorovací zpráva?

Monitorovací období se počítá od prvního kalendářního dne následujícího měsíce po vydání právního aktu (pokud není právní akt vydán přímo 1. dne v daném měsíci). První průběžnou ZoR projektu včetně všech nezbytných příloh předkládá příjemce do 20 pracovních dnů po uplynutí 3 měsíců (poslední den sledovaného období, od kterého je následně stanovena lhůta pro předložení ZoR projektu, připadá na poslední kalendářní den posledního měsíce ve sledovaném období) ode dne vydání PA.

77

Pokud je délka realizace projektu kratší než 30 měsíců, představuje hraniční finanční milník rovněž průběžný finanční milník?

Nikoliv, v případě, že je realizace projektu kratší než 30 měsíců, je v rámci projektu stanoven pouze hraniční finanční milník, tj. 60% z celkové výše plánovaných výdajů v cca 60% harmonogramu projektu. Průběžné milníky nejsou v těchto případech vůbec stanovovány. U projektů s dobou realizace 30 a více měsíců se u hraničního finančního milníku neposuzuje splnění 80 % z celkové výše CZV za období, ve kterém byl průběžný finanční milník nahrazen hraničním.

76

Ke kterým projektům se má přikládat příloha „Komplementarita projektů“?

Tuto přílohu je nezbytné doložit bez ohledu na výzvu ke všem projektům, na které je navázán jeden či více komplementárních projektů. Příloha bude součástí Rozhodnutí o poskytnutí dotace u ESF projektů, tj. u projektů výzvy 15 a 18. V případě projektů výzvy 16 a 17 budou údaje vkopírované v relevantní části právního aktu.

75

Je možné v rámci výzvy č. 16 postavit novou budovu na pronajatém pozemku (za předpokladu dodržení všech ostatních podmínek výzvy včetně návaznosti na ESF aktivity)?

Nelze provádět činnosti (např. stavbu), které by byly neoddělitelně spojeny s pronajatým pozemkem. Na pronajatém pozemku lze však vykonávat např. výzkumné aktivity.

74

Jaké výdaje, související se stavbou, je možné zahrnout do způsobilých výdajů projektu financovaného v režimu dle varianty A – D?

V případě, kdy žadatel postupuje dle varianty A – D, kdy poskytnutá podpora nenaplňuje znaky veřejné podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (kapitola 15.1. Pravidel pro žadatele a příjemce – specifická část), je stavba způsobilým výdajem projektu (za předpokladu jejího nehospodářského využití v souladu s odst. 20 Rámce).
Do rozpočtu lze zahrnout např. výdaje na úpravy pozemků (hrubé terénní úpravy pozemku, sadové úpravy v okolí objektu), výdaje na odstranění staveb nutné k realizaci nové stavby, odstranění ekologických zátěží (dekontaminace a rekultivace pozemků určených pro realizaci projektu), výdaje na sítě (včetně přeložek plynových, vodovodních a elektrických sítí, pokud jsou pro realizaci projektu nezbytné), výstavbu přípojek k telekomunikačním sítím, budování páteřních sítí, parkovací místa a komunikace ke stavbám (způsobilost výstavby parkovacích míst a komunikací je podmíněna požadavkem stavebního úřadu, který vzešel ze stavebního řízení), výdaje na výstavbu objektů, technický dozor investora. Součástí této položky jsou také výdaje na přípravu samotných stavebních prací - tj. výdaje navazující na plnění v rámci přípravy projektu. Jedná se především o prováděcí dokumentaci a dokumentaci k výběru zhotovitele stavebních prací. Podmínkou je, aby tyto výdaje účetně vstupovaly do hodnoty dlouhodobého hmotného majetku, jež je předmětem realizace v rámci stavebních výdajů.

73

Jaké výdaje lze považovat za způsobilé ve fázi přípravy projektu, financovaného v režimu dle varianty A – D?

Pro projekty financované v režimu dle varianty A – D (režim, který nenaplňuje znaky veřejné podpory) jsou z časového hlediska způsobilé výdaje ode dne vyhlášení výzvy v IS KP14+ (včetně tohoto dne). Od tohoto data mohou být realizovány činnosti v rámci přípravy projektu.
Způsobilými výdaji jsou např.: služby expertů, poradců, projektantů při přípravě projektu a projektové dokumentace (pro stavební řízení, územní řízení, dokumentace k vlivům na životní prostředí), pro zavedení technologie, zhodnocení budov, staveb, strojů a zařízení atd., náklady na výběrová řízení pro činnosti související s přípravou projektu. Součástí projektové přípravy jsou i nezbytné průzkumy vyplývající z požadavků stavebního řízení - např. geologický, archeologický). Technická a technologická a prováděcí dokumentace nezbytná k zahájení podporované činnosti.

72

Mohu si po dobu rekonstrukce učebny pronajímat jiný prostor, kde se budou vzdělávat studenti?

Pokud žadatel nedisponuje vhodnými prostory, které by v plné míře nahradili prostory učebny, ve které probíhá rekonstrukce, jsou výdaje spojené s pronájmem náhradních prostor způsobilé za podmínky, že se jedná o přímou vazbu na aktivity projektu.

71

Jsou žadatelé - soukromé VŠ, které budou realizovat projekt v režimu podpory de minimis povinni doložit CBA?

Povinnost dokládat CBA je uvedená v Pravidlech pro žadatele a příjemce – obecná část, kap. 8.9.1. Žadatelé výzev ERDF výzva pro VŠ předkládají CBA dle uvedených limitů (finanční analýzu – projekty nad 5 mil., finanční + socioekonomickou analýzu – projekty nad 100 mil.). Žadatelé výzev ESF výzva pro VŠ nepředkládají CBA, a to ani finanční ani socioekonomickou analýzu (Pravidla pro žadatele a příjemce – specifická část, kap. 5.3.).

70

Technický či stavební dozor jsou přímé či nepřímé výdaje?

Jedná se o přímý výdaj.

69

Jakým způsobem se má doložit věcný příspěvek v podobě pozemku?

V případě poskytnutí pozemku nebo nemovitosti je jeho hodnota ověřována nezávislým kvalifikovaným odborníkem nebo náležitě oprávněným úředním orgánem, přičemž vložená hodnota věcného příspěvku do projektu nesmí překročit podíl spolufinancování a může činit max. 10 % celkových způsobilých výdajů projektu. Současně musí platit, že na daném pozemku či nemovitosti budou probíhat klíčové aktivity (výstavba, dostavba budov s přímou vazbou na daný projekt) daného projektu. (Pravidla pro žadatele a příjemce – obecná část verze 3 – část 8.7.3)

68

Do jaké položky rozpočtu se mají uvést náklady spojené s přípravou projektu?

Tyto výdaje jsou hrazeny v závislosti na stanovené formě zjednodušeného vykazování a současně na základě toho o jaký druh výdaje se jedná (jestli spadá svou podstatou do přímých výdajů nebo nepřímých nákladů). Z pohledu způsobilost výdajů, není možné obecně konstatovat, jestli jsou výdaje na přípravu projektu přímým výdajem nebo nepřímým nákladem.
Např. pokud by se v rámci ERDF výzvy pro VŠ, jednalo o dodávky služeb, spojené s přípravou samotné žádosti o podporu, spadají tyto výdaje do paušálu 15 % (do nepřímých nákladů). Pokud by však tyto výdaje byly spojené s činností zaměstnance projektu, dle druhu tyto výdaje spadají do přímých výdajů (kapitola rozpočtu Osobní výdaje).

67

Od jakého data jsou způsobilé výdaje?

Časová způsobilost je uvedena ve výzvě ESF a ERDF pro VŠ a v příslušné dokumentaci. Dle kapitoly 8.7.1. Pravidel pro žadatele a příjemce – specifická část, verze 2 platí následovné:
ESF výzva pro VŠ:
Ode dne vyhlášení výzvy v IS KP14+ - jelikož se toto datum váže k zpřístupnění výzvy v IS KP14+ datum pro vznik způsobilých výdajů pro tuto výzvu je 8. 2. 2016.
ERDF výzva pro VŠ: od 1. 1. 2015.
Od výše uvedených okamžiků může žadatel projekt zahájit nebo začít fyzicky realizovat. V případě, že datum zahájení projektu je dřívější než datum zahájení fyzické realizace projektu, jsou od data zahájení projektu způsobilé pouze výdaje spojené s přípravou projektu, nikoliv s klíčovými aktivitami projektu. Žadatel/Příjemce je povinen zahájit fyzickou realizaci projektu nejpozději do 6 měsíců od vydání právního aktu o poskytnutí/převodu podpory.

66

Plat/mzda ve 3Q (ISPV) versus jiný limit na VŠ. Který má žadatel zvolit? Jak se zachovat v případě, kdy limit na VŠ bude vyšší než v ISPV?

Žadatel je povinen při stanovení výše mzdy/platu postupovat dle platného dokumentu Seznam mezd/platů a možné postupy stanovení mezd/platů pro zaměstnance/pracovníky podílející se na realizaci projektů Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (dále jen OP VVV).

65

Ve výzvě ERDF jsou odpisy přímý či nepřímý výdaj?

U odpisů (ostatně jako u všech ostatních výdajů) záleží na způsobu využití. Pokud se jedná o odpisy majetku, který bude využívat odborný tým (případně cílová skupina), jedná se o přímý výdaj. Odpisy vztahující se k zařízením pro administraci spadají do nepřímých nákladů. (Pravidla pro žadatele a příjemce – obecná část verze 3 – část 8.7.2 a 8.7.4.3)

64

Ve výzvě ESF pro VŠ může žadatel zahrnout osobní náklady do paušálu?

V rámci výzvy ESF pro VŠ projekty k financování využívají formu zjednodušeného vykazování financováním paušální sazbou 40 % přímých způsobilých nákladů na zaměstnance za účelem pokrytí zbývajících způsobilých nákladů na projekt. Z podstaty této formy financování vyplývá, že rozpočet projektu obsahuje pouze kapitolu rozpočtu Osobní náklady (tudíž v průběhu realizace projektu příjemce vyúčtovává pouze osobní náklady) a ostatní náklady projektu jsou dopočteny paušální sazbou 40 % z celkové výše způsobilých přímých osobních nákladů. Výdaje hrazení z paušálu 40 % ze způsobilých osobních nákladů jsou považovány za způsobilé, nebudou tudíž předmětem kontroly ze strany Řídicího orgánu ani jiných kontrolních orgánů.

63

Jaké pozice má dát žadatel do přímých výdajů, a které do nepřímých výdajů v žádosti o podporu ve výzvě ERDF pro VŠ?

Zařazení jednotlivých pozic projektu do přímých výdajů či nepřímých nákladů je přesně definované v Pravidlech pro žadatele a příjemce – obecná část s tím, že nad rámec Obecných pravidel jsou v rámci této výzvy hrazeny z přímých výdajů také pozice, jejichž výčet je uveden v kapitole 8.7.4.3. Pravidel pro žadatele a příjemce – specifická část.

62

Lze do spolufinancování zařadit dovolenou, která je na základě vnitřního předpisu stanovena na 6 týdnů? Jedná se o výdaj, který se zaměstnancem organizace má, ale nebude možné jej celý hradit z projektu.

Pokud žadatel uvažuje o spolufinancování projektu formou věcného příspěvku, není možné náhradu za dovolenou nad rámec 5 týdnů dovolené uplatnit jako věcný příspěvek za účelem spolufinancování projektu. V případě, že žadatel hodlá spolufinancovat projekt vlastními finančními prostředky, ze strany ŘO OP VVV není účel finančních prostředků zjišťován a posuzován. ŘO OP VVV neposuzuje spolufinancování každého jednoho výdaje v průběhu realizace projektu, posuzuje pouze úhradu způsobilých výdajů a to jestli byly tyto uhrazeny ze 100 %. Jelikož je v rámci OP VVV způsobilá náhrada za dovolenou v trvání 5 týdnů (při dodržení dalších podmínek způsobilosti), z pohledu způsobilosti výdaje není dovolená nad rámec 5 týdnů způsobilá a nemůže vstupovat do rozpočtu projektu.

61

Dovolená zaměstnanců/pracovníků - 4 týdny dovolené versus 5 týdnů

V Pravidlech pro žadatele a příjemce – obecná část, verze 4, jež jsou připravovány k vydání v červenci 2016, bude upraveno takto: Náhrada za dovolenou je způsobilá v rozsahu
- 5 týdnů v kalendářním roce: pro zaměstnavatele definované zákoníkem práce v § 109 odst. 3 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. a zákonem o státní službě č. 234/2014 Sb.;
- maximálně 5 týdnů v kalendářním roce, pokud to povoluje kolektivní smlouva nebo interní směrnice organizace: pro všechny ostatní zaměstnavatele;
- 8 týdnů v roce: pro pedagogické pracovníky a akademické pracovníky vysoký škol v souladu s ustanovením § 213 odst. 3 zákoníku práce.
V době realizace projektů těchto 4 výzev pro VŠ budou již účinná Pravidla pro žadatele a příjemce, verze 4.

60

Může si žadatel v rámci ESF výzvy pro VŠ vložit do rozpočtu investice?

V případě ESF výzvy pro vysoké školy a výzvy Rozvoj výzkumně zaměřených studijních programů využívají projekty formu zjednodušeného vykazování financováním paušální sazbou 40 % přímých způsobilých nákladů na zaměstnance za účelem pokrytí zbývajících způsobilých nákladů na projekt, tzn., žadatel uvádí do rozpočtu projektu pouze osobní výdaje. Dotace bude příjemci poskytnuta jako neinvestice.

59

Jsou uznatelné náklady spojené s předložením žádosti o akreditaci?

Ano, jedná se o způsobilý výdaj projektu.

58

Je možná rekonstrukce v rámci klíčové aktivity č. 5 Posílení internacionalizace?

Ano, na tuto aktivitu ESF výzvy pro vysoké školy je možné navázat rekonstrukce.

57

Je možná výměna oken v rámci rekonstrukce?

Ne, jakékoli stavební práce na vnější obálce jsou nezpůsobilé, viz kap. 8. 8 v Pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část, verze č. 2.

56

V rámci indikátoru 5 27 05 je v Pravidlech pro žadatele a příjemce - specifická část a v IS KP14+ uvedeno, že se tento indikátor bude dokládat seznamem počtu studentů využívajících infrastrukturu. Celkový počet studentů bude zahrnovat všechny studenty studijních programů navázaných na danou infrastrukturu a dále Ph.D. studenty či studenty jiných programů, aktivně využívajících tuto infrastrukturu. Celkový počet studentů bude zjišťován na základě rozvrhu příslušných místností a počtu studentů zapsaných do programů využívajících tyto místnosti. V příloze č. 1 ERDF výzvy pro VŠ je však uvedeno, že budou započítáni pouze Bc. a Mgr. studenti. Budeme tedy sledovat celkový počet studentů nebo pouze Bc. a Mgr. studenty?

V Pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část je na str. 57 u indikátoru 5 27 05 uvedeno: Příjemce dokládá seznamem počtu studentů, využívající infrastrukturu, mimo infrastrukturu pro výuku spojenou s výzkumem, zde se tedy hovoří pouze o dokladování. V příloze č. 1 je uvedena specifikace k výzvě, která stanovuje, že budou započítáváni pouze studenti bakalářských a magisterských oborů, zde se konkretizuje, kdo bude započítáván. V ERDF výzvě pro vysoké školy budou u indikátoru 5 27 05 sledováni pouze studenti bakalářských a magisterských studijních oborů.

55

Monitorovací indikátor 5 27 20: Z jakého základu se vypočítá poměrové procento?

Základem je celkový počet studentů na konkrétní vysoké škole.

54

Žadatel si pořídí novou infrastrukturu, kterou naváže na klíčovou ESF aktivitu č. 3 Tvorba nových a úprava obsahu stávajících bakalářských a magisterských studijních programů/oborů zohledňujících potřeby trhu práce, nebo potřeby praxe, vedoucí k získání akreditace – mohou danou infrastrukturu (prostory) využívat i studenti z klíčové aktivity č. 2 Zkvalitnění vzdělávací činnosti a moderní výukové trendy?

Ano.

53

Je možná provazba projektu ERDF pro VŠ na projekty minulého období (OP VK, OP VaVpI, OPPA aj.)?

Je možné navázat na intervence ESF financované z některého z projektů minulého programového období (jehož nositelem nebo spolunositelem byla instituce v roli příjemce), jejichž věcné zaměření bylo shodné se zaměřením aktivit ESF výzvy pro VŠ.

52

Pokud stavební úřad nařídí žadateli vystavět parkoviště, jedná se o způsobilý výdaj projektu?

Výdaje spojené s výstavbou parkovacích míst pro účely projektu budou výdaji způsobilými pouze do výše, která bude nezbytně nutná pro výstavbu omezeného počtu parkovacích míst. Tímto omezeným počtem je míněn minimální počet parkovacích míst vypočtený pro danou infrastrukturu v daném místě na základě Kapitoly 14.1 Odstavné a parkovací plochy České technické normy ČSN 73 61 10. V případě, že bude takto vypočítaný počet z jakéhokoliv důvodu pro projekt nedostačující, hradí si žadatel/ příjemce výdaje na „další“ parkovací místa z vlastních zdrojů.

51

Může být nová výstavba navázána na ESF aktivitu, jejímž obsahem je úprava stávajícího studijního programu/oboru?

Ano, pokud se stávajícími obory rozumí takové, které byly v minulosti vyučovány, a u nichž dojde k úpravě obsahu (případně došlo k úpravě obsahu v projektu minulého programového období z podmínek popsaných v kap. 5.2.4.2) v době platnosti akreditace ve smyslu definice týkající se úpravy obsahu studijního programu a jeho studijních oborů v době platnosti akreditace, uvedené v kap. 5.2.4.1 v Pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část – specifická část, verze 2.

50

Může být nová výstavba navázána na ESF aktivitu, jejímž obsahem je úprava stávajícího studijního programu/oboru?

Ano, pokud se stávajícími obory rozumí takové, které byly v minulosti vyučovány, a u nichž dojde k úpravě obsahu (případně došlo k úpravě obsahu v projektu minulého programového období z podmínek popsaných v kap. 5.2.4.2) v době platnosti akreditace ve smyslu definice týkající se úpravy obsahu studijního programu a jeho studijních oborů v době platnosti akreditace, uvedené v kap. 5.2.4.1 v Pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část – specifická část, verze 2.

49

Je nutné u programů/oborů zaměřených na potřeby trhu práce zavádět praxe?

Není to nutné, aktivita č. 3 umožňuje vytvářet nové programy, které budou reflektovat potřeby trhu práce. Tyto potřeby mohou cílit na kompetence absolventů, které nemusí být nutně získány procesem praxe, jak jej chápe ESF výzva pro VŠ (např. min. délka praxí). Obdobné platí i při úpravě programů v době platnosti akreditace.

48

Kolik indikátorů musíme vykazovat v rámci ESF výzvy?

V každém zvoleném specifickém cíli je potřeba naplňovat alespoň jeden výstupový a alespoň jeden výsledkový indikátor. Zároveň musí žadatel zvolit všechny relevantní indikátory pro každý specifický cíl, ve kterém realizuje aktivity.
Nemůže tedy nastat situace, že by žadatel zvolil aktivitu ze specifického cíle a v tomto specifickém cíli nenaplňoval žádný výstupový a výsledkový indikátor, zároveň nemůže nastat situace, že by žadatel ke zvolené aktivitě nepřiřadil všechny relevantní indikátory.

47

Je nutné, aby byly v indikátoru 5 29 02 překládány pouze předměty z programů z KA3, či stačí, že v jakémkoliv programu dojde k překladu nějakého předmětu do angličtiny (návaznost na KA2)?

Není nutné navazovat indikátor 5 29 02 pouze na aktivitu č. 3 ESF výzvy pro vysoké školy, stačí, aby v jakémkoli programu došlo k započetí výuky v cizím jazyce.

46

Chápeme správně, že bagatelní podpora platí pouze pro indikátor 6 00 00? Nebo bagatelní podpora platí i pro dílčí indikátory jako je 5 40 01?

Hranice bagatelní podpory se týká indikátoru 6 00 00, do tohoto indikátoru je napočítávána osoba, která splnila minimální hranici 80 hodin, která je stanovena Pravidly pro žadatele a příjemce – specifická část, 2 verze. Zároveň musí být projekt koncipován tak, aby vzdělávací aktivity podpořené osoby v souhrnu dosahovaly minimální hranice bagatelní podpory (kapitola 11.3.1 Pravidel pro žadatele a příjemce – specifická část). Z tohoto plyne, že vzdělávací aktivity musí být koncipovány tak, aby rozsah vzdělávání osoby vykazované v indikátorech 5 40 01 nebo 5 43 11 byl v souhrnu minimálně 80 hodin.

45

Jakým způsobem jsou definovány obory zaměřené na praxi?

Obory zaměřené na praxi jsou takové, které zavádějí či rozšiřují praxe ve stanovené hodinové výši (definováno v Pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část, verze 2, s. 20).

44

Jakým způsobem jsou definovány „potřeby trhu práce“?

Definice „potřeb trhu práce“ není v Pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část – stanovena. Tyto potřeby zdůvodňuje žadatel sám, může využívat např. statistické údaje úřadů, ministerstev, komor, výstupy minulých projektů, dotazníky, externí analýzy apod.

43

Může být cílová skupina i ze zemí mimo EU?

Ve vztahu k cílové skupině není otázka správně položena. U studentů rozhoduje o příslušnosti k cílové skupině jejich zapsání do Matriky studentů (databáze SIMS), u akademických a ostatních pracovníků vysokých škol rozhoduje jejich pracovněprávní vztah s institucí v roli příjemce. Není přímý vztah mezi osobou z cílové skupiny a místem jejího narození / místem trvalého pobytu / její národností apod.

42

Jsou cílovou skupinou i zahraniční studenti VŠ na základě mezinárodních dohod?

Cílovou skupinu tvoří studenti vysoké školy, kteří jsou zapsáni v Matrice studentů (databáze SIMS).

41

V čem spočívá aktivita Podpora zahraničních vyučujících v rámci projektu ESF pro VŠ? Jaké jsou způsobilé výdaje ve vztahu k této aktivitě?

Jde o začlenění těchto vyučujících do studijního programu, podobně jako je v rámci aktivity č. 3 začleňována do studijních programů praxe. Vlastní podpora vyučujících, podobně jako vlastní podpora praxí, již není předmětem aktivity. Jde pouze o podpůrnou aktivitu. Způsobilé výdaje mohou být např. náklady na cestovné zahraničního vyučujícího, který přijíždí do České republiky, náklad na jeho ubytování po dobu trvání výuky/aktivity, osobní náklady vztahující se k úpravám akreditačního spisu nebo organizační zajištění aktivity.

40

Je stanoven minimální počet podpořených studentů na obor?

Minimální počet podpořených studentů na obor stanoven není.

39

Dá se akreditovat obor čistě v anglickém jazyce? Obor nebude mít český ekvivalent. Pokud ano, je způsobilým výdajem překlad dokumentace předkládané k akreditaci?

Ano, je možné akreditovat obor čistě v anglickém jazyce. Způsobilé jsou i výdaje na překlady dokumentace.

38

Je nutné navázat novou výstavbu ERDF projektu pouze na aktivitu č. 3 ESF projektu?

Ano, je to nutné. Aktivita č. 2 ERDF výzvy pro vysoké školy může být navázána stavební činností typu rekonstrukce nebo dobudování na aktivity č. 2, 3 a 5 ESF výzvy pro vysoké školy, ovšem nová výstavba, jako jeden ze tří typů stavební činnosti, pouze na aktivitu č. 3 ESF výzvy pro vysoké školy (v rámci specifického cíle 1).

37

Bude ŘO omezovat počet pracovníků v klíčové aktivitě č. 1 Řízení projektu?

Nastavení personálního zabezpečení by mělo odpovídat potřebám projektu, je tedy plně v kompetenci žadatele.

36

Které z ESF aktivit jsou zaměřeny na vzdělávání pedagogických pracovníků?

Pedagogičtí pracovníci mohou být vzděláváni v ESF výzvě pro vysoké školy v rámci aktivit č. 2 a 6. Aktivita č. 2 je zaměřena jednak na zvýšení personálních kapacit akademických pracovníků a jejich kompetencí pro práci s heterogenní skupinou, a za druhé na další formy zvyšování kvalifikace a pedagogické kompetence pedagogů (např. jazykové kurzy). Zvýšení personálních kapacit akademických pracovníků znamená zvýšení počtu pracovníků, kteří budou po absolvování školení, kurzu apod. schopni pracovat s heterogenní skupinou. Aktivita č. 6 je zaměřena na zvýšení kompetencí akademických pracovníků při výuce studentů se specifickými potřebami.

35

U klíčové aktivity 9 Zavádění a rozvoj efektivních principů řízení včetně rozvoje kapacit a znalostí řídících a dalších pracovníků v oblasti řízení vysokých škol jsou v textu zmíněni pouze akademičtí pracovníci. Cílovou skupinou však mohou být i ostatní pracovníci. Kteří pracovníci mohou být z této KA podpořeni?

Uvedený výčet je možné chápat pouze jako ilustrativní, podpořeni mohou být akademičtí i ostatní pracovníci vysokých škol.

34

U bagatelní podpory je vyžadován 1 certifikát za celou dobu nebo je možné získat více certifikátů za několik školení?

Není nutné absolvovat jeden druh vzdělávání, hranice bagatelní podpory lze dosáhnout součtem několika druhů vzdělávání. Ve sledovaném (monitorovacích) období se vykáže účastník indikátorem 6 00 00 ve chvíli, kdy dosáhne hranice bagatelní podpory (ještě nemusí být vzdělávání ukončeno). Pro prokázání je třeba mít vyplněnou a podepsanou kartu účastníka

33

Vztahuje se příloha Přehled klíčových výstupů k naplnění indikátorů EFRR pouze k indikátoru 3 05 00 Počet pořízených informačních systémů? V příloze v systému IS KP 14+ je uveden indikátor 2 40 00 (Počet nově vybudovaných, rozšířených či modernizovaných výzkumných infrastruktur a center excelence).

V příloze v systému IS KP 14 + je uveden pouze příklad indikátoru k vyplnění. Přílohu je možné editovat a vyplnit požadovaný indikátor dle Pravidel pro žadatele a příjemce – specifická část, a to indikátor 3 05 00.

32

Jak se správně vykazuje trojice indikátorů 5 29 02, 5 29 00 a 5 29 10?

Nejlépe odpověď demonstrujeme na příkladu: žadatel má v současnosti 100 akreditovaných studijních programů a 50 z nich obsahuje předměty vyučované v cizím jazyce. Do žádosti o podporu uvede u indikátoru 5 29 10 hodnotu 50 %. V průběhu prvního monitorovacího období příjemce nově zavede do dvou programů předměty v cizím jazyce, ovšem nijak nezmění počet studijních programů celkem. Do ZoR tedy vykáže 5 29 02 = 2, 5 29 00 = 100, avšak v indikátoru 5 29 10 se vykazuje hodnota vycházející z podílu tvořeného číslem 52 (50 původních + 2 nové) k celkovému počtu programů (nezměněná hodnota 100), tj. 5 29 10 = 52 %.

31

Co je vykazováno v indikátoru 3 05 00 Počet pořízených informačních systémů?

V indikátoru jsou vykazovány všechny pořízené informační systémy. Tyto systémy nejsou zpřístupněnými soubory dat (indikátor Pořízené informační zdroje), ale obsahují ve své minimální podobě alespoň několik softwarových nástrojů (programů) pro jejich zpracování, integrovaných do jednoho celku. Informační systém neslouží pro jednoho uživatele, na rozdíl od softwarové aplikace, ale obvykle se jedná o nástroj používaný celou institucí či její relevantní částí. Informační systémy v sobě mohou zahrnovat i samotná data/databáze. Pro odlišení od indikátoru 3 06 00 je důležitá otázka účelu. V případě indikátoru 3 06 00 je účelem přístup k datům / jejich souboru, v případě indikátoru 3 05 00 je účelem umožnění systémové práce s daty.
Příklad: Pořízení účetního systému nebo vytvoření systému pro správu projektů podávaných vysokou školou budou započítány do indikátoru 3 05 00. Zpřístupnění databáze článků odborného entomologického časopisu pro studenty studijního programu mikrobiologie bude započítáno do indikátoru 3 06 00.

30

Co se rozumí centrálním přístupem k informačním zdrojům (vyloučená aktivita ERDF projektu)?

Centrálním přístupem k informačnímu zdroji je míněno pořízení (zakoupení) přístupu či licence pro elektronický informační zdroj, který je současně předmětem nákupu přístupů k elektronickým informačním zdrojům v rámci výzvy Strategické řízení VaVaI na národní úrovni I. Za centrální přístup k elektronickému informačnímu zdroji není považováno pořízení přístupů k dalším elektronickým informačním zdrojům, odlišných od zdrojů řešených systémovým projektem PO 1.

29

Jaký typ výstupů je vykazován v indikátoru Pořízené informační zdroje?

Ve výstupovém indikátoru 3 06 00 je započítáno např. pořízení licencí/přístupů do aktuálně nevyužívané databáze EIZ, vytvoření nové databáze EIZ/souboru dat institucí příjemce, nebo zakoupení databáze EIZ vysokou školou.

28

Co se konkrétně myslí pořízenými databázemi elektronických informačních zdrojů (databáze EIZ)?

Dotaz se týká výstupového indikátoru 3 06 00 Pořízené informační zdroje. Jedná se o elektronicky dostupné informační zdroje pro vzdělávání, k nimž komerční subjekty (tj. vydavatelé, přímí producenti, zprostředkovatelé, apod.) poskytují obvykle za úplatu přístup (téměř výhradně po síti). Jde o zdroje plnotextové nebo abstraktové; oborové (včetně např. i audiovizuálních pro umělecké obory; strukturních nebo reakčních pro chemické obory; faktografických pro ekonomii, apod.); bibliografické či citační databáze (včetně analytických nástrojů pro práci nad citačními databázemi); elektronické časopisy a jejich kolekce, elektronické knihy nebo referenční díla, slovníky, apod. Zjednodušeně se jedná o soubory dat, jejichž primární funkcí je jejich strukturované umístění na elektronicky dosažitelném místě.
Vedle licencovaných databází EIZ existují i neplacené nebo volně přístupné databáze EIZ (např. zdroje přístupné v rámci Open Access, na základě licencí Creative Commons nebo jinak elektronicky dostupné).

27

Je možné navázat novou výstavbu ERDF projektu na aktivity specifického cíle 2 ESF projektu?

Ano, novou výstavbu (včetně její kapacity a využití) je možné zdůvodnit (v rámci specifického cíle 2) vazbou na činnosti zahrnuté do aktivit č. 6 nebo 7 ESF výzvy pro VŠ.

26

Jakým způsobem žadatelé dokládají původní účel objektu, který chtějí v rámci projektu rekonstruovat?

Účel užívání stavby je dán kolaudačním souhlasem. Původní účel užívání stavby žadatelé v rámci žádosti o podporu nedokládají. Avšak určení původního účelu objektu žadatelům pomáhá v uvedení správné kategorie Charakteru stavební aktivity (příloha žádosti o podporu, Pasportizační tabulky – infrastruktura a investiční vybavení, Tabulka 4 – Návrhy investic pro OP VVV-objekty).

25

Je možné rekonstruovat všechny vnitřní prostory fakulty, která je ve špatném technickém stavu? Jaké výdaje spojené s rekonstrukcí by v tomto případě byly nezpůsobilé?

Ano, je možné rekonstruovat všechny vnitřní prostory fakulty. Tato rekonstrukce (využití vnitřních prostor) musí být navázána na ESF aktivity komplementární výzvy. Nejsou způsobilé stavební práce na vnější obálce budovy a výdaje na modernizaci nebo rozšíření centrálního technického provozního zázemí.

24

Plánujeme rekonstruovat celý objekt v havarijním stavu, který v minulosti sloužil jako průmyslová hala. Hala by měla být rekonstrukcí přestavěna na učebny, je toto možné?

Ano, stavební úpravy celého objektu pro vzdělávací účely jsou možné, avšak půjde o změnu původního účelu objektu. Z pohledu ERDF výzvy pro VŠ (Pravidel pro žadatele a příjemce – specifická část) se nebude jednat o rekonstrukci, ale o novou výstavbu. Způsobilé budou stavební práce i na vnější obálce budovy.

23

Pokud plánujeme v objektu, který dříve nesloužil ke vzdělávacím účelům, vybudovat (rekonstruovat) nové učebny, jde o novou výstavbu?

O novou výstavbu se jedná v případě, kdy dochází ke změně účelu předmětného objektu (viz Pravidla pro žadatele a příjemce – specifická část). Jde o případy, kdy je po provedení stavebních aktivit vydán nový kolaudační souhlas týkající se objektu / rekonstruované části objektu, uvádějící jiný účel, než byl účel původně se vztahující na tento objekt / jeho rekonstruovanou část.

22

Je nutné, aby na každý vykázaný výstupový indikátor povinně navazoval i vykázaný výsledkový indikátor?

Příklad: projekt ERDF výzvy pro VŠ vykazuje indikátor 3 05 00 Počet pořízených informačních systémů. Pořízený informační systém je zaměřen na pracovníky VŠ (v návaznosti na SC 4 PO 2) a nebudou jej využívat studenti. Není možné vykázat výsledkový indikátor 5 44 10 Počet studentů využívajících pořízený software. Je toto problém?
Žadatelé si vybírají pouze ty indikátory, které jsou relevantní vůči realizovaným aktivitám. U konkrétní aktivity je možné vykázat pouze výstupový indikátor a přitom aktivitě nepřiřadit žádný výsledkový indikátor – což je situace uvedená v příkladu. Na úrovni celého projektu je ovšem vždy nutné dosáhnout nějakého relevantního výsledku (vykázat nějaký výsledkový indikátor). V návaznosti na uvedený příklad vykázat například výsledkový indikátor 5 27 20, relevantní vůči ostatním aktivitám projektu.

21

Co znamená informace uvedená u indikátoru 6 00 00 Celkový počet účastníků: Ke každé zde vykázané osobě se vykazují také indikátory podle annexu č. 1 Nařízení č. 1304/2013 v kartě účastníka – existuje vzor této karty účastníka? Data z této karty se budou vkládat do informačního systému spravovaného MPSV (IS ESF2014+) – kdy bude tento systém spuštěn?

Offline verze karty účastníka je vyvěšena na webových stránkách MŠMT. Informační systém by měl být spuštěn během prázdnin. Doporučujeme žadatelům/příjemcům nechat si vyplnit kartu od účastníka v elektronické podobě a tu také uchovávat (kromě vytištěné a podepsané), aby následně šlo přehrát do systému IS ESF2014+ a příjemce pak nemusel z papírové formy „přepisovat“ do systému.

20

Je možná rekonstrukce skleníku formou jeho zbourání?

Obnova skleníku spočívající ve zbourání původní konstrukce a následné výstavbě nové je možná, ovšem i v případě zachování vnějšího půdorysného a výškového členění je skleník tvořen prakticky pouze vnější obálkou. Nebylo by tedy možné hradit v rámci rekonstrukce stěžejní stavební úpravy. Obnovu skleníku, která je podmíněna zbouráním starého objektu, je tedy vhodné realizovat jako novou výstavbu.

19

Je možná dostavba podpůrné infrastruktury pro infrastrukturu vzdělávací?

Veškeré ERDF aktivity je nutné chápat jako investiční doplnění ESF aktivit. Pouhá dostavba podpůrné infrastruktury (např. chodba, která by byla zvnějšku přistavěna ke stávajícím učebnám, aby došlo ke zlepšení dostupnosti těchto učeben) bez spojitosti s ESF aktivitami není možná. Pokud dojde k realizaci ESF aktivity ve výše uvedených učebnách, pro jejíž naplnění bude nezbytná dostavba podpůrné infrastruktury z ERDF projektu, je výdaj způsobilý.

18

Je možné získat rozhodnutí o udělení akreditace studijnímu programu před vydáním právního aktu?

Ano, před vydáním právního aktu je možné vykázat výstupový indikátor aktivity, avšak přípravou žádosti o udělení akreditace dojde k zahájení realizace aktivity projektu. Dojde tedy k zahájení fyzické realizace celého projektu. Do daného výstupového indikátoru lze započítat pouze akreditace oborů, které budou schválené v průběhu fyzické realizace projektu.
Před vydáním právního aktu nesmí dojít k vykázání výsledkového indikátoru, v tomto případě výsledkového indikátoru týkajícího se počtu absolventů prvních ročníků - tím by byla aktivita před vydáním právního aktu ukončena a tedy nezpůsobilá.

17

Kdy se vykazuje indikátor 5 27 05?

Výsledkový indikátor se vykazuje až poté, co studenti začnou aktivně využívat nově vybudovanou, rozšířenou či modernizovanou infrastrukturu, tj. standardně po zahájení výuky. V tomto indikátoru jsou vykazováni všichni studenti bakalářského a magisterského studia, kteří využívají danou infrastrukturu, nikoli pouze studenti, kteří jsou podpořeni z aktivit ESF výzvy pro vysoké školy.

16

Výsledkový indikátor 5 25 10 je navázán na výstupový indikátor 5 40 01, kam se může jedna konkrétní osoba započítat vícekrát - tolikrát, kolikrát byla v projektu podpořena (počet školení, workshopů, stáží atd. bez nutnosti naplnit bagatelní podporu 80 hodin - na rozdíl od indikátoru 6 00 00). Platí stejný výklad (konkrétní pracovník může být vícekrát vykázán) platí i pro 5 25 10?

Jde o výsledkový indikátor, 1 osoba je tedy vykázána 1x za projekt. Podpořená osoba si do svého portfolia postupně propisuje uplatnění jednotlivých získaných znalostí a dovedností (uváděných ve zprávách o reflexi v souvislosti s vykazováním výstupových indikátorů), která si již vyzkoušel/uplatnil v praxi. Naplněné výsledkové indikátory řešitel vykazuje nejpozději poprvé v předposlední ZoR projektu (viz Pravidla pro žadatele a příjemce – obecná část, kap. 11).

15

Jak se bude sledovat dodržování finančních milníků u projektů, které využívají zjednodušenou formu vykazování prostřednictvím financování paušální sazbou ve výši 40% způsobilých přímých výdajů na zaměstnance?

Plnění hodnot finančních milníků bude posuzováno v souladu s postupy, které jsou uvedeny v Pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část. Vyúčtování, které bude příjemce předkládat prostřednictvím ZoR (ŽoP) bude zahrnovat i částky vypočtené paušální sazbou (tzn., příjemce realizuje přímé výdaje na zaměstnance/pracovníky, tyto výdaje navýší o částku vypočtenou dle paušální sazby a předloží vyúčtování poskytovateli, ten ve stanovených okamžicích provede kontrolu, zda předložená vyúčtování dosahují hodnot dle právního aktu).

14

Lze označit pozici hlavního manažera popřípadě jinou administrativní pozici za klíčového/excelentního pracovníka?

Klíčovost pracovníků musí být řádně odůvodněna vzhledem k zastávané pracovní pozici v rámci projektu a ve vztahu k aktivitám projektu. Označit administrativního zaměstnance/pracovníka jako klíčového je v řádně odůvodněných případech možné. Za excelentního pracovníka je zpravidla považován přední odborník v daném oboru, bez jehož účasti by bylo dosažení cílů projektu obtížné. Je předpoklad, že se jedná o odborného pracovníka realizačního týmu (např. výzkumného pracovníka).

13

Je možné hradit provoz v nově vybudovaném či zrekonstruovaném patře?

Pokud výdaje na provoz vybudované infrastruktury či zrekonstruované infrastruktury jsou v souladu s aktivitami projektu, je možné je hradit v rámci projektu ESF výzvy pro vysoké školy z finančních prostředků určených na paušální náklady (celková částka paušálních nákladů je stanovena až do výše 40 % způsobilých přímých výdajů na zaměstnance) a v rámci projektu ERDF výzvy pro vysoké školy z finančních prostředků určených na nepřímé náklady.

12

Je možná v rámci rekonstrukce učeben i rekonstrukce toalet?

Rekonstrukce sociálního zařízení je možná pouze v přímé souvislosti s rekonstrukcí prostor, které budou využívány v rámci aktivit projektu a za předpokladu, že současný stav sociálního zařízení je nevyhovující. Tzn., pokud bude například probíhat rekonstrukce prostor v celém patře budovy za účelem jejich využití v rámci aktivit projektu, je možné na tomto patře provést úpravu sociálního zařízení, pokud stav tohoto sociálního zařízení rekonstrukci vyžaduje. V případě, že by na daném patře budovy byla rekonstruována pouze část místností pro využití v rámci projektu, výdaje na rekonstrukci sociálního zařízení jsou způsobilé pouze z alikvotní části opět s přihlédnutím na nutnost jejich rekonstrukce. Navýšit kapacitu toalet rekonstrukcí stávajících prostor je možné v případě, že se bude navyšovat počet uživatelů budovy. Kapacitu toalet je možné navýšit pouze do té míry, aby odpovídala zvýšenému počtu uživatelů budovy. Jedná se kupříkladu o rekonstrukci půdních prostor pro vzdělávací účely pro např. 50 studentů. Pak je možná rekonstrukce i dalších prostor, z nichž vzniknou nové toalety pro těchto 50 osob.

11

Jaký algoritmus/metoda bude použit pro výpočet nezpůsobilé části infrastruktury (pořizovaných přístrojů apod.)? Např. využití části infrastruktury/přístroje pro činnosti nezahrnuté/nezdůvodněné v projektu OP VVV.

V případě, že jsou součástí stavby, dostavby nebo rekonstrukce prostory, které nejsou
využívány pouze pro projekt, výši způsobilých výdajů na tyto společné prostory stanoví
žadatel/příjemce tímto způsobem:
- vymezí celkovou plochu stavebního objektu a u tohoto objektu vyčíslí finanční plnění;
- rozdělí celkovou plochu stavebního objektu na jednotlivé druhy ploch:
a) pro účely projektu,
b) mimo účel projektu,
c) společné prostory,
- určí absolutní položky/m2, které se přímo váží k vybudování prostor pro účely projektu;
- určí absolutní položky/m2, které se přímo váží k vybudování prostor mimo účel
projektu;
- vypočte index způsobilosti společných prostor:
index způsobilosti společných prostor = (plochy absolutně způsobilé/(plochy absolutně
způsobilé + plochy absolutně nezpůsobilé));
- aplikuje index způsobilosti společných prostor na společné prostory (je možné rovněž
aplikovat vypočtený index způsobilosti společných prostor na celkovou částku na
faktuře za ucelený stavební objekt, v případě, že způsob fakturace neumožňuje jej
použít přímo na jednotlivé společné prostory).

10

Jakým způsobem lze doložit způsobilost jednotlivých částí infrastruktury v případě nové budovy? Dotaz souvisí i s velikostí/kapacitou těchto částí - od jaké velikosti se stává část budovy nezpůsobilou?

Všechny součásti stavby by měly sloužit k naplňování účelu projektu (konkrétní činnost) nebo vyplývat z dodržování povinných stavebních norem (hygienické, bezpečnostní aj.). Velikost/kapacita jednotlivých částí stavby bude posuzována obdobně:
1) ve vztahu k účelu projektu – kapacita místností vs. velikost cílové skupiny, využití místností
(časové) vs. popis činnosti při zapojení cílové skupiny,
2) ve vztahu k příslušné normě – např. min. počet parkovacích míst, min. kapacita toalet apod.
Části budovy, které nebudou mít zdůvodněno své využití, případně se bude jednat pouze
o využití částečné (bez dalšího vysvětlení), budou posouzeny jako nezpůsobilé.

9

Na kolik budou rámcové informace uvedené v příloze Popis úprav obsahu studijních programů pro žadatele závazné?

Rámcové informace uvedené v příloze budou součástí rozhodnutí o poskytnutí dotace a budou tedy pro žadatele závazné. Případnou změnu (v době realizace aktivity) bude možné provést formou změny projektu a jeho doplnění dle kap. 7.2 Pravidel pro žadatele a příjemce – obecná část.

8

Vztahuje se příloha žádosti o podporu Popis úprav obsahu studijních programů i na nově vzniklé (dosud nevyučované) studijní programy? Jak „přesně“ je nutné popsat všechny plánované změny?

Ne, příloha se vztahuje pouze na studijní programy/obory, u nichž dochází k úpravě obsahu v době platnosti akreditace (v souladu s definicí uvedenou v Pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část). Změny by měly být popsány rámcově do takové míry, do jaké jsou žadateli známy v době podání žádosti o podporu. Na základě informací uvedených v této příloze by měl být hodnotitel žádosti o podporu schopen vyhodnotit, zda jsou plánované změny v souladu s definicí Úprav obsahu studijních programů a jejich studijních oborů v době platnosti akreditace.

7

Je možné ukončit ERDF aktivitu týkající se vybavení studijního programu po ukončení komplementární ESF aktivity (nově vytvořený studijní program)?

Toto možné není. Pokud je ESF aktivita ukončena – byly vykázány příslušné výsledkové ESF indikátory. Tímto považujeme za věcně ukončenou i navazující ERDF aktivitu.
Pokud např. vznikne potřeba dovybavit z ERDF projektu nově vzniklý studijní program, který již vykázal absolventy prvních ročníků, doporučujeme ESF aktivitu neukončovat až do chvíle, kdy doběhne ERDF aktivita komplementárního projektu a uvedený výsledkový indikátor ESF aktivity vykazovat opakovaně. Tímto způsobem dojde k prodloužení realizace ESF aktivity až do doby, než je ukončena komplementární ERDF aktivita.

6

Jakým způsobem lze uvést výjimku u platů zahraničních expertů? Existuje v rámci výjimky jiná horní hranice?

Výdaje na mzdy/platy/odměny z dohod zaměstnanců/pracovníků projektu se nastavují do rozpočtu projektu s ohledem na ustanovení uvedená v Pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část, která jsou platná pro danou výzvu a která dále odkazují na Pravidla pro žadatele a příjemce – obecná část a na vybrané části dokumentu „Seznam mezd/ platů a možné postupy stanovení mezd/ platů pro zaměstnance/ pracovníky podílející se na realizaci projektů Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (platná verze), který je zveřejněn na tomto odkazu: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/zpusobilost-mezd-platu-op-vvv. V případě, že plánujete zaměstnávat v rámci projektu zahraniční experty, jejich mzda/plat/odměna z dohody musí být stanovena v souladu s výše uvedenými dokumenty.

5

Charakteristika indikátoru 5 30 01  Počet nově vytvořených studijních programů vyučovaných ve spolupráci s jinou VŠ: Absolutní počet studijních programů, ve kterých je alespoň jeden předmět díky podpoře OP VVV nově vyučován vyučujícím z jiné VŠ případně jiné partnerské instituce (se sídlem v ČR nebo zahraničí). Podle této charakteristiky tedy se nejedná vůbec o aktivitu multiple degree, je to tak? Běžným postupem školy v souvislosti s přípravou double degree (tzn. multiple degree) je uzavření smlouvy s partnerskou organizací (tento proces je dlouhodobějšího charakteru), a je možné double degree smlouvu uzavřít na stávající studijní program, nutnou podmínkou není nová akreditace či prodloužení stávající akreditace. V žádném případě už také vůbec není nutné uzavírat pracovní smlouvu se zaměstnancem partnerské organizace! Jaké indikátory tedy máme v souvislosti s multiple degree vykázat? Rozuměla bych indikátorům 5 43 11 (Počet studentů studujících v zahraničí - výstup) a 5 43 10 (Počet podpořených spoluprací - výsledek).

Uvedená definice vychází z NČI, tyto definice jsou dále specifikovány ve v příloze č. 1 výzvy (specifikace) a ve Specifických pravidlech (jejich monitorování a vykazování). Indikátor je naplňován aktivitami 3 a 5 ESF výzvy pro vysoké školy. Není tedy pravda, že se „vůbec nejedná o aktivitu multiple degree“ – aktivita multple degree právě spadá pod tento indikátor, ale mohou sem spadat i jiné aktivity – které však musí vést k výsledkovému indikátoru 5 43 10. K vykázání indikátoru 5 30 01 je nutné doložit rozhodnutí o udělení akreditace a pracovní smlouvu se zahraničním pracovníkem. Forma navázání multiple degree bez akreditace/reakreditace a bez doložení smlouvy s pracovníkem není z prostředků OP VVV podporováno.
Vznik multiple degree je podmíněno vykázáním indikátorů 5 40 01, 5 43 11, 5 30 01 a 5 43 10.

4

Aktivita č. 5 Posílení internacionalizace – Rozvoj vztahů se zahraničními institucemi v rámci Graduate school formou joint a multiple degrees programů. Je možné tuto aktivitu realizovat bez vazby na indikátor 5 30 01 Počet nově vytvořených studijních programů vyučovaných ve spolupráci s jinou VŠ? V rámci tohoto indikátoru je nutné doložit zprávu o provedených změnách v obsahu studijních programů/oborů, které obdržely rozhodnutí o prodloužení platnosti akreditace nebo kopií o udělení akreditace nového studijního programu/oboru. Další nutnou podmínkou je doložení kopie pracovní smlouvy/dohody nového vyučujícího u příjemce a kopie pracovní smlouvy z jeho kmenové organizace. Realizace spolupráce v rámci double degree vyžaduje delší časový horizont (navázání spolupráce, příprava a uzavření smlouvy, zahájení výuky atp.) a není jisté, že by zápis studentů do 2. ročníku proběhl v souladu s podmínkami projektu do konce jeho realizace (indikátor je povinné svázaný s indikátorem 53105 Počet nových studijních programů celkem). Navíc také není nutné, aby zahraniční vyučující měl uzavřenu pracovní smlouvu s naší organizací. Je tedy možné tuto aktivitu realizovat bez vazby na tento indikátor (5 30 01), ale např. ve vazbě na indikátor 5 43 11 (Počet studentů studujících v zahraničí - výstup) a 5 43 10 (Počet podpořených spoluprací - výsledek)?

Aktivita joint a multiple degrees je svázána se třemi výstupovými (5 40 01, 5 43 11 a 5 30 01) a jedním výsledkovým (5 43 10) indikátorem, které musejí být vykázány. Nutnou podmínkou pro vykázání indikátoru 5 30 01 je, že musí být doloženy pracovní smlouvy nového vyučujícího (se zahraniční a vaší VŠ).Aktivita tvorba joint a multuple degrees však není nutně svázána s počty absolventů prvního ročníku, protože tito studenti jsou vykázáni do výsledkových indikátorů vážících se k výstupovým indikátorům vyjadřující se k počtu nových studijních programů/oborů zaměřených na trh práce / praxi.

3

Lze považovat za způsobilý výdaj pro projekt ESF i platba za podklady pro vypracování analýzy trhu práce, realizace průzkumu trhu práce před zahájením realizace projektu (před 4.2017), který je zaměřen na specifickou oblast hospodářství, která není obvykle součástí statistik ČSÚ?

Takový výdaj je způsobilý a je hrazen z paušálu. Výdaje jsou způsobilé od data vyhlášení výzvy. Od tohoto data si žadatel může nastavit zahájení projektu nebo zahájení fyzické realizace projektu.

2

V ESF výzvě pro VŠ stejně jako v dalších 3 souvisejících výzvách se uvádí délka realizace projektu 72 měsíců, tedy 6 let. Těchto 6 let se prosím počítá za dobu fyzické realizace projektu nebo se počítá od zahájení projektu? Např. pokud od 1.3.2016 generujeme náklady na přípravu projektu (avšak žádné náklady na jeho realizaci) a fyzickou realizaci projektu zahájíme 1.1.2017, pak 6 let uplyne 28.2.2022 nebo 31.12.2022?

Délka trvání projektu se vždy počítá od data zahájení fyzické realizace projektu. Pokud je datum zahájení fyzické realizace projektu dřívější, než datum vydání právního aktu, pak se do délky trvání projektu počítá i období před tímto vydáním. První ZoR/ŽoP však příjemce předkládá až po vydání právního aktu, bez ohledu na to, jestli příjemce začal projekt fyzicky realizovat před jeho vydáním. Tak jak je uvedeno i v definici pojmů kapitole 2. Obecných pravidel.

1

V ESF výzvě pro VŠ stejně jako v dalších 3 souvisejících výzvách se uvádí délka realizace projektu 72 měsíců, tedy 6 let. Těchto 6 let se prosím počítá za dobu fyzické realizace projektu nebo se počítá od zahájení projektu? Např. pokud od 1.3.2016 generujeme náklady na přípravu projektu (avšak žádné náklady na jeho realizaci) a fyzickou realizaci projektu zahájíme 1.1.2017, pak 6 let uplyne 28.2.2022 nebo 31.12.2022?

Délka trvání projektu se vždy počítá od data zahájení fyzické realizace projektu. Pokud je datum zahájení fyzické realizace projektu dřívější, než datum vydání právního aktu, pak se do délky trvání projektu počítá i období před tímto vydáním. První ZoR/ŽoP však příjemce předkládá až po vydání právního aktu, bez ohledu na to, jestli příjemce začal projekt fyzicky realizovat před jeho vydáním. Tak jak je uvedeno i v definici pojmů kapitole 2. Obecných pravidel.