Výzva č. 02_19_073 Zvyšování kvality interních grantových schémat na VŠ

Oddíly výzvy

26

Jaký je rozdíl mezi indikátorem 5 46 01 a indikátorem 5 45 02 Počet Ph.D. studentů, kteří absolvovali vzdělávací aktivity podpořené z OP VVV?

V indikátoru 5 46 01 příjemce vykazuje všechny doktorandy, kteří se stanou řešiteli studentských grantů z výzvy 02_19_073 Zvyšování kvality interních grantových schémat na VŠ, tedy budou podpořeni v aktivitě č. 3.

V indikátoru 5 45 02 naopak příjemce vykazuje doktorandy, kteří budou podpořeni v aktivitě č. 2 formou realizace vzdělávacích aktivit např. kurzů. V indikátoru 5 45 02 příjemce vykazuje podpořené doktorandy, kteří nejsou s příjemcem v pracovněprávním vztahu. Doktorandi, kteří s příjemcem v pracovněprávním vztahu jsou a které příjemce podpoří v rámci aktivity č. 2, se vykazují v indikátoru 2 08 00 Počet podpořených výzkumných a akademických pracovníků.

25

Jakým způsobem probíhá nápočet hodnoty indikátoru 5 46 01 Počet studentů, kteří se zúčastnili stáže nebo realizovali juniorský grant?

Do indikátoru 5 46 01 se započítávají všichni studenti Ph.D., kterým byl z prostředků výzvy přidělen studentský grant a kteří řešením studentského grantu získají alespoň 120 hodin podpory. Výše podpory je stanovena následovně: jednotka s pracovní kapacitou 0,1 úvazku/měsíc = 16 hod. podpory (bude monitorováno v kalkulačce jednotek).

24

Budou se na výstupy studentských grantů vztahovat podmínky pro výstupy OP VVV, tedy licenční smlouva a zveřejňování v databázi výstupů?

Podmínky pro výstupy OP VVV (licenční smlouva a nahrávání do databáze výstupů) se v rámci výzvy 02_19_073 Zvyšování kvality interních grantových schémat na VŠ vztahují na výstupy aktivity č. 2 Zvyšování kvality studentské grantové soutěže na VŠ. Na výstupy studentských grantů (aktivita č. 3) se podmínka udělování licenčních smluv ŘO a nahrávání výstupů do databáze nevztahuje.

Podmínky nakládání s výstupy budou pro příjemce uvedeny a blíže specifikovány v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory.

23

Výzva neumožňuje změnu řešitele individuálního grantu. Jakým způsobem postupovat, pokud individuální řešitel nebude moci v grantu pokračovat?

V případě, že student nemůže/nechce v implementaci individuálního grantu pokračovat, může mu příjemce grant přerušit a prodloužit tak, aby jej mohl dokončit později (max. do konce fyzické realizace projektu OP VVV). V případě, že toto řešení není možné, je studentský grant ukončen. Nejsou-li v době ukončení grantu splněny všechny výstupy, je grant ukončen jako neúspěšný a dochází k udělení sankce příjemci ve výši jednotkového nákladu za poslední měsíc realizace grantu.

22

Je třeba u řešitelů studentských grantů (studenti Ph.D.) sledovat maximální výši úvazku v projektech OP VVV?

Ano. Pro řešitele studentských grantů, kterým je ze studentského grantu realizovaného v rámci projektu výzvy 02_19_073 Zvyšování kvality interních grantových schémat na VŠ hrazena mzda/plat/odměna z dohody nebo stipendium, platí, že jejich maximální výše celkového úvazku u subjektů zapojených do realizace projektu výzvy 02_19_073 Zvyšování kvality interních grantových schémat na VŠ (tj. u příjemce a partnerů projektu), může dosahovat maximálně 1,2 násobku fondu pracovní doby daného měsíce.

Do posuzované výše úvazku řešitele studentského grantu se započítává i úvazek, který má řešitel v rámci studentského grantu projektu výzvy 02_19_073 Zvyšování kvality interních grantových schémat na VŠ , a to včetně stipendia (u stipendia na řešení studentského grantu v rámci projektu výzvy 02_19_073 Zvyšování kvality interních grantových schémat na VŠ se započítává výše pracovní kapacity jednotky vyjádřená úvazkem).

Příjemce ověřuje výši úvazků studentů Ph.D. v průběhu procesu hodnocení žádostí o studentský grant. Nepřekročení maximální výše úvazku řešitele studentského grantu musí být dodrženo po celou dobu realizace studentského grantu projektu výzvy 02_19_073 Zvyšování kvality interních grantových schémat na VŠ.

Povinnost započítat „pracovní kapacitu jednotky“ do výpočtu celkového úvazku studenta Ph.D., jemuž je hrazeno stipendium na realizaci studentského grantu v rámci projektu výzvy 02_19_073 Zvyšování kvality interních grantových schémat na VŠ  je dána nutností udržet rovný přístup vůči studentům Ph.D., kterým budou osobní náklady na realizaci studentského grantu v rámci projektu výzvy 02_19_073 Zvyšování kvality interních grantových schémat na VŠ  vypláceny na základě pracovněprávního vztahu.

21

Jaké výdaje je možné zařadit pod odrážku „administrativní a organizační zajištění grantové soutěže“ v aktivitě č. 2. Zvyšování kvality studentské grantové soutěže na VŠ a jaké výdaje spadají do „ostatních nákladů“ v jednotce?

Činnosti způsobilé v aktivitě č. 2, které spadají pod administrativní a organizační zajištění grantové soutěže, zahrnují činnosti související se zkvalitňováním studentské grantové soutěže na VŠ včetně pilotní implementace studentské grantové soutěže např.:

  • příjem přihlášek o studentský grant, oslovení oponentů, organizace hodnoticích panelů, úhrada oponentských posudků,
  • formální kontrola a schvalování měsíčních zpráv řešitelů,
  • formální kontrola a schvalování závěrečných zpráv,
  • administrace a schvalování změn ve schválených žádostech o grant – úplnost a zdůvodnění žádosti, přílohy (změny řešitelů, změny mentorů),
  • vedení statistiky indikátorů z grantů,
  • kontrola dokládání výstupů (potvrzení o vzdělávání, certifikáty apod.),
  • administrace změn studentských grantů.

Náklady spadající do „ostatních nákladů“ jednotky (tj. aktivity č. 3) zahrnují činnosti, které jsou spjaté s řízením či administrací konkrétních studentských grantů, např.:

  • výdaje na činnosti ekonomických a technických oddělení na VŠ související s realizací studentského grantu např. výdaje na úkony související s pořízením vybavení, pomůcek, materiálu využívaných při realizaci studentského grantu, zaúčtování výdajů studentských grantů, poskytování stipendií na realizaci studentského grantu, vyúčtování cestovného, ubytování za cesty související s realizací studentského grantu, apod.,
  • odměny jednotlivým mentorům a jejich administrace apod.,
  • zajištění mzdové agendy jednotlivých řešitelů grantu (mzdová účetní).
20

Jaké náklady jsou pro studentské granty uznatelné? Jsou uznatelné režie?

Studentský grant je financovaný formou jednotkového nákladu, jehož schválení/způsobilost je dána splněním výstupů jednotky uvedených v kapitole 5.2.4.1 Pravidel pro žadatele a příjemce – specifická část (tabulka s jednotkou, části výstupy jednotky a dokladování). Jedná se o doložení „zprávy o činnosti“ a následně „závěrečné zprávy o činnosti“ a dokumentů dokládajících splnění ostatních plánovaných výstupů grantu např. výzkumné/vzdělávací aktivity v zahraničí. Konkrétní výdaje vynaložené v rámci jednotky pak již příjemce samostatně nedokládá.

Jednotka grantu je kalkulována podle míry zapojení studenta do řešení grantu (7 986 Kč na 0,1 úvazku/měsíc). Z této částky je příjemce povinen vynaložit alespoň 4 667 Kč (na 0,1 úvazku/osoba/měsíc) na pokrytí osobních nákladů řešitele (studenta), tzv. „minimální personální náklady“. Dodržení výplaty min. personálních nákladů je předmětem kontroly ŘO (kontrola na místě). Vyrovnávací období odpovídá „sledovanému období“ v ZoR.

Zbývající částku v jednotce (3 319 Kč na 0,1 úvazku/měsíc) lze použít na pokrytí tzv. „ostatních nákladů“. Typy nákladů spadajících pod „ostatní náklady“ jsou blíže specifikovány v Pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část, kapitola č. 5.2.4.1, „Jednotkový náklad“, s. 18). Režijní výdaje lze do „ostatních nákladů“ zahrnout také.

Příjemce musí žadateli o studentský grant umožnit podat žádost v maximální možné finanční výši umožněné jednotkou. Do rozhodnutí o přidělení studentského grantu (či jiného dokumentu s obdobnou funkcí) uvádí příjemce částku odpovídající celkovému násobku jednotek nárokovaných studentem. Část „ostatních nákladů“, kterou si student přímo nenárokuje (např. na odměnu mentora nebo nákup materiálu potřebného k realizaci výzkumu), může příjemce použít např. na úhradu režií či nákladů spojených s administrativním či organizačním zajištěním studentského grantu. Část „ostatních nákladů“ přímo nenárokovanou studentem uvádí příjemce v rozhodnutí o studentský grant např. pod označením „režijní“ nebo „nepřímé“ náklady grantu.

Příjemce je oprávněn v pravidlech pro žadatele o studentské granty stanovit paušální sazbu nákladů na pokrytí režií a administrativního a organizačního zajištění studentského grantu. Tuto sazbu navrhuje příjemce a podléhá schválení ŘO (doporučeno max. 5 % výše jednotky).

19

Jakým způsobem může příjemce vyplácet osobní náklady řešitelům studentských grantů (studentům Ph.D.)? Výše jednotky se udává v „pracovní kapacitě vyjádřené v úvazku“. Je tedy nutné, aby řešitelé grantů byli zaměstnání?

Forma výplaty osobních nákladů Ph.D. studentům, kteří řeší studentský grant z výzvy 02_19_073 Zvyšování kvality interních grantových schémat na VŠ, je na rozhodnutí příjemce. Přípustný je jak pracovněprávní vztah (HPP, DPČ, DPP), tak stipendium. V případě výplaty formou HPP, DPČ či DPP je způsobilým nákladem v rámci jednotky i sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem. Bez ohledu na zvolenou formu výplaty osobních nákladů se dokládání jednotkového nákladu řídí pokyny uvedenými v kapitole 5.2.4.1 Pravidla pro žadatele a příjemce – Specifická část, kap. 5.2.4.1.

18

Musí řešitel v každém měsíci vykázat v rámci Zprávy o činnosti pracovní kapacitu v plné výši? (tzn., pokud řešitel má grant ve výši odpovídající pracovní kapacitě 0,5 úvazku, musí v každém měsíci vykázat 0,5 úvazku?)

Individuální/hlavní řešitelé vykazují pravidelně vždy pracovní kapacitu odpovídající 0,5 úvazku. Další řešitelé vykazují pracovní kapacitu, která je jim v grantu přidělena (rozmezí 0,1–0,5), v průběhu studentského grantu je možné výši pracovní kapacity ostatních řešitelů upravit (z hlediska projektu OP VVV se jedná o nepodstatnou změnu), musí však být dodržena všechna omezení stanovená výzvou a navazující dokumentací (tj. výše pracovní kapacity je v rozmezí 0,1–0,5, úpravou nedochází k navýšení rozpočtu studentského grantu).

U všech typů řešitelů je možné „pozastavení“ implementace grantu, tj. řešitel v daný měsíc grant nerealizuje, a neuplatňuje tedy žádné náklady, neodevzdává zprávu o činnosti. Orgány studentské grantové soutěže mohou v takových případech rozhodnout o prodloužení délky studentského grantu, čímž řešitelům neuplatněnou kapacitu umožní vyčerpat. Uvolněnou kapacitu lze vyčerpat také navýšením pracovní kapacity dalších řešitelů (nesmí však dojít k překročení výše grantu ani max. výše pracovní kapacity stanovené výzvou).

Cílem studentských grantů ve výzvě 02_19_073 Zvyšování kvality interních grantových schémat na VŠ je poskytnout řešitelům - tj. studentům doktorského studia - stabilní podporu při vlastní výzkumné činnosti. Charakter a účel studentského grantu však není čistě výzkumný, ale i vzdělávací (studenti se mají naučit řídit tým, organizovat čas, plánovat vědeckou práci a rozvíjet další dovednosti související „řemeslnou“ stránkou vědecké práce). Grant by tak měl být od počátku naplánován tak, aby student realizoval výzkumnou činnost kontinuálně. Např. roční grant, ve kterém by student během prvních šesti měsíců realizoval pouze jeden měsíc a následně de facto pracoval půl roku na plný úvazek, není možný.

17

Musí řešitelé studentských grantů zpracovat měsíční zprávu o činnosti i za poslední měsíc realizace grantu, když se zároveň zpracovává Závěrečná zpráva?

Ano, „měsíční“ zprávu o činnosti zpracovávají řešitelé i za poslední měsíc realizace. Jedná se o typově odlišné dokumenty. Zpráva o činnosti se vztahuje k činnostem konkrétní osoby v daném měsíci realizace. Závěrečná zpráva se vztahuje na celý tým, shrnuje a vyhodnocuje implementaci celého grantu, dosažení slíbených výstupů a naplnění vzdělávacích cílů řešitelů uvedených v žádosti o studentský grant.

16

Jaké aktivity mohou řešitelé studentských grantů uvádět do zprávy o činnosti? Jedná se pouze o aktivity spojené s výzkumem?

S ohledem na vzdělávací charakter grantu jsou relevantními informacemi do zprávy o činnosti nejen vlastní výzkumné aktivity (např. měření v laboratoři), ale i činnosti související s přípravou výzkumu, plánování prací, komunikací a organizací týmu (v případě týmových grantů), kontroly výstupů dalších řešitelů (v případě hlavních řešitelů), studijní aktivity nutné k naplánování/realizaci výzkumného záměru (např. rešerše odborné literatury, účast na konferenci, networking). Předpokládá se, že se v průběhu implementace studentského grantu bude charakter a intenzita činností proměňovat v závislosti na potřebách výzkumu a postupu prací.

15

Jakým způsobem dokládá příjemce způsobilost odměny mentora? Platí, že mentora v rámci řešení grantu je možné platit odměnou? Může být mentorem někdo, kdo má úvazek již 1,2?

Výplata nákladů mentora není ve výzvě 02_19_073 Zvyšování kvality interních grantových schémat na VŠ předmětem kontroly. Způsobilost výdajů na mentora je dána doložením způsobilosti jednotky jako celku, viz Pravidla pro žadatele a příjemce – Specifická část, kap. 5.2.4.1.

Nejvhodnějším způsobem výplaty odměny mentorovi je pracovně právní vztah, tj. DPP, DPČ nebo rozšíření HPP. Výplata formou odměny v rámci HPP je možná, pokud již mentor u příjemce úvazek má. Odměnu v rámci HPP je možné vázat pouze na úvazek „na kmen“, tj. na školu. Mentora není možné hradit formou odměny v rámci HPP náležející k úvazku, který je hrazen z jiného projekt OP VVV.

14

Může jeden mentor mentorovat více grantů?

Ano, je to možné, pokud má dostatečný časový prostor a kapacitu, aby se mohl odpovídajícím způsobem věnovat všem předpokládaným řešitelům.

13

Je možné do řešení studentských grantů zapojit i studenty bakalářských a magisterských studijních programů?

Studentské granty z projektů výzvy 02_19_073 Zvyšování kvality interních grantových schémat na VŠ je možné udělit pouze doktorandům. Do řešení studentských grantů je možné okrajově zapojit i studenty bakalářského a magisterského studia, např. jako podporu při sběru dat. Náklady na jejich činnost jsou způsobilé v rámci tzv. „ostatních nákladů“ v jednotce. Studenti bakalářského a magisterského studia tedy nejsou „řešiteli“ grantu a nejsou započítáváni do indikátorů výzvy.

12

Musí být řešitel studentského grantu studentem doktorského studia po celou dobu řešení svého grantu?

Ano. Doktorand musí být studentem doktorského studijního programu po celou dobu řešení studentského grantu. Přihlášku do soutěže o studentský grant však může podat ještě jako student Mgr. studia. Grant mu však může být udělen až poté, co se oficiálně stane studentem Ph.D., tj. po zápisu ke studiu do doktorského studijního programu.

11

Mohou studenti Ph.D. v rámci řešení studentského grantu vycestovat do zahraničí? Je stanovena pro studenty nějaká maximální délka zahraničního pobytu konaného v rámci grantu?

Ano. Řešitelé přidělených studentských grantů (individuální, hlavní, další) mohou vycestovat do zahraničí (EU i mimo EU). Jedná se o součást implementace přiděleného studentského grantu, ne jeho přípravy.

Všichni řešitelé s jednotkou s kapacitou ve výši 0,3 úvazku a vyšší mají povinnost v průběhu grantu zrealizovat alespoň jednu výzkumnou/vzdělávací aktivitu v zahraničí. Studenti s touto povinností musí počítat už ve svém studentském „výzkumném záměru“ (např. v přihlášce o grant). Výzkumnou/vzdělávací aktivitou v zahraničí se rozumí například stáž, účast na konferenci, letní škole, výzkumný pobyt.

Konkrétní max. délka zahraničního pobytu pro řešitele grantu stanovena není. Student může v rámci řešení svého studentského grantu vycestovat i na delší dobu, a to i opakovaně.

10

Jaký je výklad podmínky, že studentský grant nesmí být udělen na téma totožné s tématem disertační práce?

Téma studentského grantu nesmí být totožné s tématem disertační práce, tj. nesmí se jednat o téma vymezené zcela identicky. Může se ale jednat o téma příbuzné či logicky související, rozšiřující v disertační práci řešenou problematiku či zohledňující odlišný pohled na danou problematiku.

Tématem disertační práce se rozumí bližší vymezení zkoumané problematiky, metod, stanovených cílů atd., které je typicky předmětem projektu, tezí či „zásad zpracování“ disertační práce (nebo jiného dokumentu s obdobnou funkcí). Studentský grant musí problematiku, metody, cíle… definované studentem v dokumentech uvedených výše doplňovat či logicky rozvíjet.

Studenti mohou výsledky/výstupy grantů (tj. např. výsledky měření) ve své disertační práci využít. Nesmí však dojít k tomu, že by výstupem grantu byla disertační práce jako celek. Je také možné, aby studenti pomocí výstupů grantu plnili dílčí povinnosti svého individuálního studijního plánu (publikační činnost, aktivní účast na konferenci atd.). Řešitelé studentských grantů mohou také pomocí výstupů grantu plnit dílčí povinnosti svého studijního plánu (publikace v odborném periodiku, aktivní účast na konferenci).

Za dodržení této podmínky odpovídá Řídicímu orgánu příjemce. Příjemce tedy může vyžadovat od studentů čestné prohlášení např. jako součást přihlášky o grant. Posouzení tématu ve vztahu k studentově disertační práci může být také předmětem hodnocení studentského grantu oponenty (např. logická souvislost nebo přínosnost).

9

Může být týž student zároveň řešitelem (či členem řešitelského týmu) projektu „IGA“ a projektu SVV? (Samozřejmě za předpokladu, že projekty by byly tematicky odlišné.)

Student může být v jeden moment řešitelem (individuálním, hlavním, dalším) pouze jednoho grantu z výzvy 02_19_073 Zvyšování kvality interních grantových schémat na VŠ. Zapojení do tematicky odlišného projektu SVV je možné, za předpokladu, že nebude porušeno pravidlo, že v jednom grantu nesmí dojít ke kombinaci finanční podpory z této výzvy a z účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum (Pravidla pro žadatele a příjemce – specifická část, kap. 5.2.4.2).  

8

Projekty nesmí kombinovat prostředky Specifického vysokoškolského výzkumu (dále jen SVV) a této výzvy. Znamená to, že je žadatel nucen vytvořit zcela novou paralelní soutěž?

Ano, studentské granty z výzvy 02_19_073 Zvyšování kvality interních grantových schémat na VŠ musí být soutěženy odděleně od grantů financovaných ze SVV (při dodržení všech podmínek výzvy). Nové instituce a orgány být vytvářeny nemusí. Soutěž mohou realizovat instituce/orgány univerzity, které jinak zaštiťují studentskou grantovou soutěž ze SVV.

Jedná se o nezbytné finanční opatření, které má za cíl předejít překrývání prostředků z EU a státního rozpočtu, tj. v praxi studentský grant nesmí být kofinancován současně z výzvy 02_19_073 Zvyšování kvality interních grantových schémat na VŠ
a z prostředků SVV. Z prostředků výzvy nesmí být financovány činnosti směřující k zajištění chodu soutěže a grantů z prostředků SVV. Pokud zaměstnanec VŠ, pracující na plný úvazek, věnuje práci na soutěži z výzvy 02_19_073 Zvyšování kvality interních grantových schémat na VŠ např. polovinu své pracovní doby, je tato část způsobilým nákladem projektu.

7

Umožňuje aktivita č. 2 Zvyšování kvality studentské grantové soutěže na VŠ stáže akademických pracovníků? Jakým způsobem je vykládáno omezení maximální délky stáže na 10 dnů?

Ano. Pracovníky zajišťující chod studentské grantové soutěže lze v rámci aktivity č. 2 vyslat na zahraniční stáž v EU. Stáž však musí mít přímou vazbu na cíle projektu v otázce zvyšování kvality studentské grantové soutěže, např. získávání know-how, přenos dobré praxe (účastník tuto návaznost prokazuje ve zprávě o absolvování stáže). Maximální délka stáže vymezuje maximální rozsah jednoho „výjezdu“ do zahraničí (nejedná se tedy o max. limit na osobu). Týž pracovník může být vyslán na více krátkodobých stáží, které v součtu přesahují délku 10 dnů. Každá stáž však musí být samostatně zdůvodněna potřebami příjemce ve vztahu k plnění cílů projektu. Délka každého pobytu musí být nastavena v souladu s principy 3E a s účelem cesty. Zároveň je potřeba zohlednit ve výzvě nastavenou hranici bagatelní podpory ve výši 24 hod., tzn., projekt musí být koncipován tak, aby vzdělávací aktivity podpořené osoby v souhrnu dosahovaly minimálně hranice bagatelní podpory.

6

Umožňuje aktivita č. 2 Zvyšování kvality studentské grantové soutěže na VŠ „zahraniční výjezdy“ studentů Ph.D., například za účelem přípravy přihlášky o studentský grant?

Ne. Zahraniční výjezdy Ph.D. studentů, např. klasické „mobility“ či stáže doktorandů, aktivita č. 2 výzvy 02_19_073 Zvyšování kvality interních grantových schémat na VŠ neumožňuje.

5

Je možné v rámci aktivity č. 2 Zvyšování kvality studentské grantové soutěže na VŠ realizovat jazykové kurzy pro studenty Ph.D.? Je možné tyto kurzy nabídnout plošně všem doktorandům nebo pouze navrhovatelům či řešitelům projektů? Je možné z aktivity č. 2 hradit jazykové certifikáty?

Výuka jazykových kurzů pro doktorandy je možná. Musí se však jednat o výuku specifických jazykových dovedností souvisejících s rozvojem průřezových dovedností pro VaV. Předmětem podpory tedy nejsou klasické kurzy obecného jazyka (např. angličtina pro pokročilé), ale specificky zaměřené kurzy např. „projektová angličtina“ nebo „psaní projektové žádosti v angličtině“.

V tomto smyslu je také nutné vykládat způsobilost případných jazykových certifikací, tj. způsobilé nejsou certifikace dokládající obecnou jazykovou úroveň, ale pouze certifikace dokládající jazykovou úroveň v konkrétních průřezových dovednostech, např. angličtina pro projektové řízení.

Vzdělávací aktivity pro Ph.D. studenty, realizované v rámci aktivity č. 2, nemusí být omezeny na navrhovatele či řešitele studentských grantů. Účast je tedy možné nabídnout všem studentům Ph.D. studia. I při plošném otevření kurzu musí být ale dodržena podmínka, že se nejedná o výuku studijního programu, tj. konkrétní kurz nesmí být po dobu trvání projektu OP VVV zařazen např. jako povinný předmět do konkrétního akreditovaného doktorského studijního programu.

4

Jak podrobně je třeba uvádět „Realizaci mimo ČR“ v žádosti o podporu?

Místo realizace projektu je předmětem posouzení napravitelného kritéria P6 „Místo realizace a místo dopadu projektu je v souladu s podmínkami výzvy“ ve fázi kontroly přijatelnosti. Žadatel tedy v žádosti o podporu v IS KP14+ (záložka Realizace mimo ČR) uvede informaci, zda předpokládá realizaci v zahraničí a v případě, že ano, vyspecifikuje dle podmínek výzvy, zdali se jedná o státy EU či mimo EU. Uvedení příkladů zemí, na jejichž území případnou realizaci aktivit předpokládá, je ponecháno na zvážení žadatele.

3

Je nutné do žádosti o podporu uvést, kolik kol soutěže o studentské granty plánuje žadatel v rámci projektu zahájit?

Přestože tato informace není nezbytnou součástí žádosti o podporu, je vhodné ji uvést (např. v příloze Analýza potřeb studentské grantové soutěže nebo v popisu jednotlivých KA), a to zejména s ohledem na harmonogram projektu a na věcné hodnocení (např. provázání aktivit s rozpočtem a indikátory). Jedná se o kvalifikovaný realistický odhad. V závislosti na průběhu realizace bude příjemce moci uskutečnit kol více či méně tak, aby bylo dosaženo předem stanovených cílů a cílových hodnot indikátorů.

2

Může aktivita č. 2 Zvyšování kvality studentské grantové soutěže na VŠ probíhat i po dobu průběhu aktivity č. 3 Implementace studentských grantů? Je možné po zahájení aktivity č. 3 realizovat v rámci aktivity č. 2 i vzdělávací aktivity pro Ph.D. studenty a akademické pracovníky?

Ano, je to možné. S ohledem na charakter a vymezení aktivit lze předpokládat, že činnosti příjemce spadající do vymezení aktivity č. 2 budou zahájeny dříve než implementace studentských grantů (aktivita č. 3). Aktivita č. 2 bude pokračovat i po zahájení aktivity č. 3, neboť v rámci ní budou např. schvalovány měsíční zprávy o činnosti řešitelů, a to orgánem zajišťujícím studentskou soutěž. V rámci aktivity č. 2 mohou být souběžně s aktivitou č. 3 realizovány i vzdělávací aktivity pro Ph.D. studenty a akademické pracovníky.

1

Jaký je účel přílohy žádosti o podporu Analýza potřeb studentské grantové soutěže? V jakém rozsahu je třeba uvádět statistické údaje o stávající grantové soutěži, např. v bodě 2.4 Statistické údaje o stávající studentské grantové soutěži?

Cílem přílohy je především nastínit „intervenční logiku“ předkládaného projektového záměru. Výběr/rozsah statistických údajů není časově explicitně stanoven. Statistické údaje uvedené v příloze by tedy měly být především provázané s identifikovanými potřebami a cíli projektu (stav → potřeby → vymezení cílů projektu). Není cílem, aby příloha obsahovala rozsáhlé soubory dat nebo seznamy projektů. Spíše jde o to, aby uvedené údaje měly vypovídající hodnotu, dokládaly identifikované potřeby (např. vývoj počtu žádostí, úspěšnost žadatelů o studentské granty, neúspěšnost projektů (dosažení výstupů), údaje z hodnocení žádostí o studentské granty (např. oblasti, které bodově oponenti tradičně hodnotí hůře/lépe)).