Výzva č. 02_20_082 Akční plánování v území

Oddíly výzvy

23

Jaké kroky je třeba podniknout, aby území, spadající v současnosti pod jiný MAP, mohlo být přiřazeno – stát se součástí MAP III jiného nositele? Některé školy chtějí vystoupit ze současného MAP a přidat se jinam. Pokud se nepřidají k nám, tak ze současného MAP vystoupí.

V nezbytně nutných případech je možné činit v souladu s Postupy MAP III změny v hranicích MAP (viz str. 14 - "Pokud je nutné, z důvodů přirozených lokálních funkčních partnerství nebo na základě dosavadních zkušeností z tvorby MAP, aby hranice MAP byla rozšířena nebo zúžena o jednotlivé školy, které leží v území sousední ORP, je to možné po dohodě s tímto územím ORP. Tato situace může nastat také v případě, pokud je na území správního obvodu ORP škola, která je spádová pro obce v území jiného správního obvodu ORP.  Každá škola - všechna její IZO - může být zahrnuta pouze v jednom MAP"). Vymezení změny území pro MAP III by měly projednat Řídicí výbory dotčených MAP II a následně území potvrdí svým stanoviskem/usnesením Regionální stálá konference daného kraje.

22

Do MI 50810 započítávám nyní i další spolupracující organizace kromě škol (např. organizace zájmového a neformálního vzdělávání). Platí toto i pro MAP III, tj. hodnota MI může být vyšší než počet zapojených škol?

Ano, hodnota indikátoru může být vyšší než je počet zapojených škol. Započítáte i zapojené NNO a další organizace, které splní definici indikátoru uvedenou v příloze č. 1 výzvy. Pozor, nevykazují se organizace, které se zapojily jen do jednorázových akcí.

21

Pokud projekt MAP III ukončím v 11/2023, skutečně vytvářím akční plány dopředu na roky 2024 a 2025?

Ano, na konci realizace projektu MAP III odevzdá každý příjemce mj. akční plány na roky 2023, 2024 a 2025.

20

Ve vzorci maximální výše výdajů je počet zapojených škol podle IZO, anebo RED IZO škol?

Do vzorce pro výpočet maximální částky celkových způsobilých výdajů na projekt MAP III dosazujete počet zapojených škol v území dle IZO.

19

Při přípravě projektu KAP I byl stanoven rozsah součtu úvazků pro stanovení přímých nákladů. Bude to i tentokrát?

Pro KAP III žádný takový limit stanoven není. Žadatel je omezen maximální výší výdajů.

18

Mohu sestavit odborný tým, který dám do osobních výdajů + podpůrný tým odborníků (DPP max. 300 h/r)? Kam potom zařadit náklady na podpůrný tým?

Pracovníci jsou zařazeni do odborného/administrativního týmu na základě náplně práce. Pokud tedy i podpůrný tým odborného týmu bude pracovat na odborných činnostech, bude zařazen do odborného týmu.

17

Při volbě jednotkových nákladů se do těchto započítává i příspěvek na penzijní připojištění, pokud to vyplývá z kolektivní smlouvy zaměstnavatele?

Při výpočtu výše jednotkového nákladu zaměstnance (tzn., hodinové sazby nákladů na zaměstnance) se jako čitatel použijí roční náklady tohoto zaměstnance. Částka ročních nákladů na zaměstnance obsahuje: hrubou mzdu / plat / odměna z DPČ zaměstnance, náhrady mzdy / platu / odměny z DPČ, odvody na SP a ZP za zaměstnavatele, zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, popř. odvody do fondu kulturních a sociálních potřeb, sociálního fondu (způsob výpočtu jednotkového nákladu a definice ročních nákladů na zaměstnance je také uvedena v Pravidlech pro žadatele a příjemce - specifická část, kap. 8.7.2). Příspěvek na penzijní připojištění, vyplývající z kolektivní smlouvy zaměstnavatele, se do částky "roční náklady na zaměstnance" použité při výpočtu jednotkového nákladu, nezapočítává.

16

V čem je metoda 1720 výhodná, k čemu je dobrá?

Vykazování osobních nákladů formou jednotkových nákladů (stanovených metodou 1720) je považováno za zjednodušenou formu vykazování výdajů. Při realizaci projektu příjemce prokazuje počet jednotek (tj. počet produktivních hodin) a tím dochází k určení výše způsobilého výdaje. Výstupy ze mzdového účetnictví prokazující výši zúčtované mzdy (např. výplatní lístky, mzdové listy, apod.) a doklady o úhradě (výpis z bankovního účtu), nejsou předmětem kontroly ze strany ŘO. Současně u jednotkových nákladů nedochází také ke kontrole alikvotní výše dovolené pro projekt a kontroly dodržení maximální výše úvazku. Oproti tomu, u osobních nákladů stanovených na základě ISPV, dochází při realizaci projektu k dokladování těchto osobních výdajů prostřednictvím výstupů ze mzdového účetnictví a dokladů o úhradě (více viz Pravidla pro žadatele a příjemce - obecná část, kap. 8.7.2, část Osobní výdaje). Vykazování osobních nákladů formou jednotkových nákladů (stanovených metodou 1720) tedy přináší snížení administrativní zátěže v průběhu realizace projektu.

15

Jak se postupuje v situaci, kdy je zaměstnanec dle metody 1720 zaměstnán na pracovní smlouvu na celý úvazek, není nemocný, nemá žádné OČR apod.? Fond pracovní doby na r. 2021 je celkem 2016 hodin (bez státních svátků).

Jednotkový náklad vypočtený metodou 1720 je vždy počítán z celkových ročních nákladů na zaměstnance. Tímto je zajištěno, že mohou být příjemci poskytnuty finanční prostředky odpovídající ročním nákladům použitým při výpočtu jednotkového nákladu.

Příklad:

Zaměstnavatel zaměstnával v období 12 po sobě jdoucích měsících zaměstnance na 1,0 úvazek, přičemž roční náklady na zaměstnance činily 516 tis. Kč. Jednotkový náklad se vypočte jako 516000/1720, tj. 300 Kč.

Zaměstnanec je do realizace projektu zapojen na úvazek 1,0 od 1.1.2021 a to po celou dobu roku 2021. Za zaměstnance je možné v období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců od zapojení zaměstnance do realizace projektu, vykázat max. 1720. Příjemce prokazuje produktivní hodiny zaměstnance v jednotlivých ZoR/ŽoP, při vykázání počtu produktivních hodin ve výši 1720 jsou příjemci kumulativně schváleny způsobilé výdaje ve výši 300 * 1720, tj. 516000 Kč. Tzn., příjemce po vykázání 1720 hodin disponuje finančními prostředky, které se rovnají ročním nákladům na zaměstnance, tedy nákladům na celý rok 2021.

Při realizaci projektu může dojít při úvazku 1,0 k vykázání počtu produktivních hodin ve výši 1720 např. již v 11. měsíci tj. v listopadu 2021. V tomto případě je nutné, aby příjemce i za 12. měsíc dokladoval výši pracovního úvazku zaměstnance. Pokud by zaměstnanec např. již v 12. měsíci nebyl zaměstnancem, jeho roční celkový úvazek by nebyl v průměru 1,0 a muselo by dojít k alikvotnímu snížení hodnoty 1720 tj., pokud by například zaměstnanec pracoval 11 měsíců na úvazek 1,0 a 12. měsíc na úvazek 0,0 - celkový úvazek za období 12 měsíců by činil 11/12 = 0,916. Maximální počet produktivních hodin by se vypočetl jako 1720 * 0,916 = 1575,52.

14

Pokud se v průběhu realizace projektu bude mzda zvedat, tj. bude vyšší než doložená roční mzda, je možné ji navýšit následně?

Výše jednotkového nákladu stanovená na základě doložené výše ročních nákladů na zaměstnance je platná a neměnná po celou dobu realizace projektu - resp. po dobu zapojení zaměstnance do realizace projektu. Tzn., jednotkový náklad není možné v průběhu realizace projektu navyšovat.

13

Pokud by byl zaměstnanec v posledních 12 měsících na nemocenské (neplacené zaměstnavatelem), tak jednotkový náklad na toho konkrétního zaměstnance bude nižší, než pokud by na nemocenské nebyl?

V případě, že v období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, za něž mají být stanoveny roční náklady na zaměstnance potřebné pro výpočet jednotkového nákladu, byl zaměstnanec nemocný, tj., zaměstnavateli nevznikal za dobu nemoci zaměstnance mzdový náklad, lze v měsících, kdy hrubá mzda poklesla pod 80 % stanovené měsíční mzdy v pracovní smlouvě, nahradit skutečně vzniklý mzdový náklad částkou hrubé mzdy včetně SP a ZP za zaměstnavatele + zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, apod. - jedná se o tzv. dopočítání nákladů. Dopočítání nákladů je možné provést max. za 4 kalendářní měsíce. Dopočítání nákladů je možné použít v případech, kdy nevznikal zaměstnavateli mzdový náklad, např. tedy v případech ošetřování člena rodiny, neplaceného volna apod. Podrobně popsáno v Pravidlech pro žadatele a příjemce - specifická část, kap. 8.7.2.

12

Co se stane, když v projektu použiji metodu 1720 (pro konkrétní osobu) a v průběhu doby realizace zaměstnanec skončí a pozici nahradím někým novým, kdo nebyl na projektu MAP II ani zaměstnanec žadatele ani partnera?

Obecně, pokud zaměstnanec, pro kterého je stanoven jednotkový náklad, v průběhu realizace ukončí pracovní poměr, lze tohoto zaměstnance nahradit novým zaměstnancem, pro kterého bude stanoven jednotkový náklad. K tomu, aby mohlo dojít ke stanovení jednotkového nákladu, musí dojít ke splnění podmínek - např. zaměstnavatel musí být schopen k tomuto zaměstnanci doložit výstupy ze mzdového účetnictví za uplynulých 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, apod. (kompletní výčet podmínek je uveden v Pravidlech pro žadatele a příjemce - specifická část, kap. 8.7.2). Pokud by u zaměstnance, který má nahradit zaměstnance, který ukončil pracovní poměr, nebyly splněny podmínky nutné pro výpočet jednotkového nákladu, pak není možné jednotkový náklad pro tohoto zaměstnance stanovit a výše mzdy musí být pro tohoto zaměstnance stanovena dle ISPV.  Stanovení jednotkového nákladu v průběhu realizace projektu je podstatnou změnou projektu. Spolu s žádostí o změnu předloží příjemce přílohu Stanovení jednotkových nákladů – nákladů na zaměstnance, výstupy ze mzdového účetnictví za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců za období před předložením žádosti o změnu pro každého zaměstnance, kterému je v rámci žádosti o změnu hodinová sazba stanovována ve formě jednotkového nákladu a přepracovaný rozpočet.

11

Je možné v rámci této výzvy čerpat podporu rovněž na aktivity, které budou přímo spojeny s podporou cílové skupiny? Např. doučování dětí ze soc. znevýhodněného prostředí?

Výzva (aktivita A,B) je určena pouze na plánování a přípravu Krajských/Místních akčních plánů, resp. vyhodnocení akčního plánování v území v programovém období 2014-20. Není možné v projektech podpořit implementační aktivity.

10

Počítá se do limitu 1,0 úvazku zaměstnavatele žadatel i partner? Nebo jen žadatel? Jde mi o to, že kdyby žádala MAS a partner bylo město, zda by 1 osoba mohla být hrazena partnerem městem a současně být zaměstnána v MAS. V součtu žadatele a partnera by pak daná osoba měla více než 1,0 úvazku.

Součet veškerých odpracovaných hodin zaměstnance (včetně náhrad za dovolenou, nemoc, apod.) u příjemce a partnerů projektu nesmí v daném kalendářním měsíci překročit 1,0 násobek popř. 1,2 násobek fondu pracovní doby pro daný měsíc. Pokud by tedy pro zaměstnance platil max. úvazek ve výši 1,0 a tento zaměstnanec by pracoval pro partnera projektu na 1,0 úvazku (mimo projekt), tak již není možné přidělit tomuto zaměstnanci úvazek v projektu. Další informace k maximální výši uvazku zaměstnance projektu u subjektů zapojených do realizace projektu (u příjemce, partnerů projektu) jsou uvedeny v Pravidlech pro žadatele a příjemce - obecná část, verze 5, kap. 8.7.2, str. 149.

9

Pokud budeme i nadále využívat sazby dle ISPV, přílohu, která vychází z metody 1720 už přikládat k žádosti nemusíme? Máme na výběr jakožto žadatelé, kterou metodiku pro stanovení mezd/platů zvolíme?

Ano, metodu si volíte sami dle toho, co vám více vyhovuje. Pokud zvolíte ISPV, přílohy související s metodou 1720 nedokládáte.

8

Pokud bychom podali navazující projekt MAP III, jací zaměstnanci a za jakou dobu se do přílohy k metodě 1720 uvádějí?

Žadatel se při přípravě žádosti o podporu rozhodne, pro jaké zaměstnance stanoví výši osobních nákladů ve formě jednotkových nákladů. Jednotkové náklady lze stanovit pouze pro zaměstnance pro které je žadatel schopen doložit výstupy ze mzdového účetnictví za uplynulých 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Pro výpočet jednotkového nákladu lze použít výstupy ze mzdového účetnictví, obsahující osobní náklady související s pracovněprávním vztahem:
• uzavřeným na PS nebo DPČ;
• jehož průměrný úvazek za období 12 uplynulých po sobě jdoucích kalendářních měsíců je min. 0,2;
• v němž není započítána odměna za vykonávání volené funkce dle nařízení vlády č. 318/2017 Sb., o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů.
Samotný výpočet jednotkové sazby probíhá pro každého zaměstnance zvlášť, a to v příloze žádosti o podporu Stanovení jednotkových nákladů – nákladů na zaměstnance. Výpočet používá data obsažená ve výstupech ze mzdového účetnictví zaměstnance za uplynulých 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců (tzn. žadatel přepisuje potřebná data z výstupů ze mzdového účetnictví do přílohy žádosti o podporu Stanovení jednotkových nákladů – nákladů na zaměstnance).

7

Co znamená vykazování osobních výdajů metodou 1720?

Ve výzvě č. 02_20_082 Akční plánování v území jsou umožněny dva způsoby stanovení výše osobních nákladů – prvním způsobem je stanovení osobních nákladů podle ISPV a druhým způsobem je stanovení osobních nákladů ve formě jednotkových nákladů. Při výpočtu jednotkových nákladů je používána hodnota produktivních hodin odpovídající 1,0 úvazku, která je stanovena ve výši 1720 – výpočet jednotkových nákladů je tak pro zjednodušení neformálně nazýván jako „metoda 1720“. V Pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část výzvy Akční plánování v území je metoda 1720 podrobně popsána v kapitole 8.7.2 v části pod nadpisem Stanovení nákladů na zaměstnance ve formě jednotkového nákladu (náklady 2. kategorie).

6

Ve PpŽP - specifická část, kap. 5.2.1 je uveden bod J) Žadatel splňuje minimální hranici ročního obratu za poslední dvě po sobě jdoucí uzavřená účetní období trvající 12 měsíců (která existují). Žadatel je povinen prostřednictvím přílohy žádosti o podporu prokázat, že roční obrat organizace/společnosti žadatele dosahuje alespoň 30 % částky celkových způsobilých výdajů projektu uvedených v žádosti o podporu. V případě projektu, kde se na realizaci podílí partner/partneři s fin. příspěvkem, může žadatel část odpovídající podílu partnera/partnerů s fin. příspěvkem na celkových způsobilých výdajích projektu prokázat prostřednictvím ročního obratu partnera/partnerů s fin. příspěvkem.
Pokud má žadatel partnera s fin.příspěvkem, postačí, když obrat doloží jen žadatel, který sám podmínky splní?

Ano, požadovanou výši obratu může doložit pouze žadatel, pokud požadované podmínky splní. Doložení obratu i ze strany partnera lze využít, pokud žadatel výši obratu sám nesplní.

5

Mohou být v projektu konána i setkávání na různá témata, nejen pracovní skupiny?

Prioritně je třeba být v souladu s Postupy MAP III/Postupy KAP III a s Pravidly pro žadatele a příjemce - specifická část. Do indikátoru 5 26 02 Počet platforem pro odborná tematická setkání je možné započítat pouze platformy u nichž platí, že nesmí jít o jednorázovou aktivitu, ale o "ucelený komplex opakujících se aktivit". Jednorázové aktivity (příp. platformy), které jsou v souladu s aktivitami výzvy a souvisejí např. s přípravou akčních plánů, evaluací MAP/KAP atp. je možné realizovat, ale do indikátoru se nezapočítávají (viz příloha výzvy č. 1 a definice indikátoru).

4

Musí se všechny pracovní skupiny scházet 4x ročně? I ty nepovinné?

Pracovní skupiny (PS), které budete vykazovat v rámci indikátoru 5 26 02 Počet platforem pro odborná tematická setkání se musí scházet 4x během 12 po sobě jdoucích měsíců, pro kratší období než 12 měsíců pak platí setkávání 1x za 3 měsíce (viz příloha výzvy č. 1 a instrukce k indikátoru 5 26 02 v kapitole 11.3 Pravidel pro žadatele a příjemce – specifická část). V případě aktivity A a v souladu s Postupy MAP III je možné realizovat i tzv. nepovinné PS. U nepovinných PS není stanovena četnost setkávání. Započítat do indikátoru pak lze ale pouze takovou PS, která se setkává v četnosti stanovené podmínkami naplnění indikátoru 5 26 02.

3

Kde nalezneme vzory příloh, které se dokládají k žádosti o podporu?

Všechny vzory příloh jsou dostupné v systému ISKP, záložka Dokumenty. Vidět na první pohled jsou jen přílohy, které jsou povinné pro všechny žadatele, resp. aktivity A,B,C. Přílohy, které jsou povinně volitelné dle typu zvolené aktivity se musí stáhnout zvlášť:
1) Na záložce Dokumenty vyberete „nový záznam“.
2) Vedle kolonky „Název předdefinovaného dokumentu“ kliknete na nabídku, která rozbalí seznam všech vzorů příloh.
3) Zvolíte vzor přílohy a kliknete na „uložit“.
4) Dole kliknete na „stáhnout soubor dokumentu“. Tím se vzor přílohy stáhne do vašeho počítače a je možné jej otevřít.
Tři vybrané přílohy jsou k dispozici i na webových stránkách OP VVV u výzvy.

2

Kdy máme podat žádost o podporu, abychom plynule navázali na projekt MAP II a splnili všechny povinnosti stanovené výzvou?

Podmínky uvedené v Pravidlech pro žadatele a příjemce - specifická část, konkrétně v kapitole 7.1.1. – zahájit realizaci zvolené povinně volitelné aktivity projektu do 6 měsíců od vydání právního aktu, a v kapitole 8.7.1. – realizace MAP III může být zahájena nejdříve po ukončení MAP II, musí být splněny současně. Tzn. žádost o podporu je třeba předložit v takovém okamžiku, aby obě tyto podmínky byly splněny. Vzhledem k délce schvalovacího procesu a těmto podmínkám vychází podání žádosti na cca 12 měsíců před ukončením současného projektu MAP II či spíše později.

1

PpŽP kap. 5.2.1, bod N) Žadatelé (MAS a mikroregiony), kteří nepodávali žádost o podporu ve výzvách 02_15_005 a/nebo 02_17_047, jsou povinni prokázat minimálně dvouletou historii, tzn. subjekt žadatele je zapsaný do příslušné evidence/registru minimálně po dobu dvou let před datem podání žádosti o podporu v IS KP14+. Postačí, když tuto podmínku splní jen žadatel? Partner s fin.příspěvkem dvouletou historii nemá.

Ano, podmínka doložení dvouleté historie uvedená v Pravidlech pro žadatele a příjemce - specifická část, kap. 5.2.1, bod N) se týká pouze žadatele.